ECLI:CZ:NSS:2021:6.AZS.108.2021:15
sp. zn. 6 Azs 108/2021 - 15
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Filipa Dienstbiera,
soudce JUDr. Tomáše Langáška a soudkyně zpravodajky Mgr. Veroniky Baroňové v právní věci
žalobce: E. K., zastoupený Mgr. Petrem Václavkem, advokátem, sídlem Opletalova 1417/25,
Praha 1, proti žalované: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, sídlem
Olšanská 2176/2, Praha 3, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalované ze dne 4. 11. 2019,
č. j. CPR-36185-3/ČJ-2019-930310-V248, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 2. 2021, č. j. 43 A 7/2019 - 51, o návrhu žalobce
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti žalobce se n ep ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví
označeného rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, kterým byla zamítnuta jeho žaloba
proti rozhodnutí žalované ze dne 4. 11. 2019, č. j. CPR-36185-3/ČJ-2019-930310-V248.
Tímto rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání stěžovatele a potvrzeno prvostupňové rozhodnutí
Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Královehradeckého kraje, o povinnosti
opustit území České republiky podle §50a odst. 3 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu
cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů.
[2] Stěžovatel s kasační stížností spojil návrh na přiznání odkladného účinku, který však nijak
neodůvodnil. Nejvyšší správní soud proto stěžovatele usnesením ze dne 9. 4. 2021,
č. j. 6 Azs 108/2021 - 5, vyzval k doplnění návrhu o uvedení důvodů, pro které přiznání
odkladného účinku navrhuje, včetně jejich bližší skutkové a právní konkretizace. Stěžovatel
ve lhůtě stanovené soudem na tuto výzvu nijak nereagoval.
[3] Nejvyšší správní soud proto bez dalšího přistoupil k posouzení podaného návrhu
a dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nejsou v daném
případě naplněny.
[4] Podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), kasační stížnost
nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73
odst. 2 až 5 se užije přiměřeně.
[5] Podle §73 odst. 2 s. ř. s. platí, že soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná
žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně
větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu
s důležitým veřejným zájmem.
[6] Z citovaných ustanovení vyplývá, že možnost přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti je ve smyslu §73 odst. 2 s. ř. s. podmíněna kumulativním naplněním dvou objektivních
podmínek: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by pro stěžovatele znamenaly
nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám;
a 2) přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným
zájmem.
[7] Dále je třeba uvést, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti prolamuje
před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského
soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není zrušeno. Odkladný
účinek má proto charakter výjimky z pravidla, že žaloba či kasační stížnost odkladný účinek
nemají, a měl by být přiznáván pouze v případech, které takový postup svou specifickou povahou
odůvodňují. Je-li přiznání odkladného účinku výjimkou, znamená to (mimo jiné), že újma,
která má hrozit žadateli o jeho přiznání, nesmí být vzhledem k jeho poměrům bagatelní,
nýbrž naopak významná, taková, která opravňuje, aby v jeho konkrétním případě pravidlo,
že žaloba, respektive kasační stížnost, odkladný účinek nemá mít, nebylo výjimečně uplatněno
(usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 6. 2020,
č. j. 8 Azs 339/2019 - 38, č. 4039/2020 Sb.NSS, bod [65] a ze dne 1. 7. 2015,
č. j. 10 Ads 99/2014 - 58, č. 3270/2015 Sb.NSS, bod [25]).
[8] Nezbytnou podmínkou pro přiznání odkladného účinku je splnění povinnosti stěžovatele
tvrdit a prokázat vznik újmy (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012,
č. j. 1 As 27/2012 - 32), která není bagatelní, nýbrž významná (viz výše). Od stěžovatele,
který žádá o přiznání odkladného účinku, se tak především očekává dostatečně konkrétní
a individualizované tvrzení o tom, že mu v důsledku napadeného rozhodnutí vznikne nepoměrně
větší újma, než jaká by vznikla jiným osobám, a vysvětlení, v čem tato újma spočívá, včetně
uvedení jejího rozsahu. Vylíčení podstatných skutečností o nepoměrně větší újmě musí svědčit
tomu, že negativní následek, jehož se stěžovatel v souvislosti s rozsudkem krajského soudu
obává, by pro něj byl zásadním zásahem. Kromě výše uvedeného, tíží stěžovatele též důkazní
břemeno k v návrhu uplatněným tvrzením, k jehož unesení je nutno, aby stěžovatel svá tvrzení,
jimiž odůvodňuje návrh na přiznání odkladného účinku, také řádně doložil (srovnej usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 9. 2015, č. j. 2 As 218/2015 - 50).
[9] V souzené věci stěžovatel břemeno tvrzení a břemeno důkazní neunesl, neboť
Nejvyššímu správnímu soudu nepřednesl žádná skutková tvrzení, jimž by svůj návrh odůvodnil,
a to ani na výzvu soudu. Z tohoto důvodu proto Nejvyšší správní soud návrhu stěžovatele
nevyhověl a kasační stížnosti odkladný účinek podle §107 ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s.
nepřiznal.
[10] Závěrem Nejvyšší správní soud doplňuje, že z rozhodnutí o přiznání či nepřiznání
odkladného účinku kasační stížnosti nelze dovozovat jakékoli závěry ohledně toho, jak bude
rozhodnuto o samotné kasační stížnosti (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005 - 76, č. 1072/2007 Sb. NSS).
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. dubna 2021
JUDr. Filip Dienstbier
předseda senátu