ECLI:CZ:NSS:2021:6.AZS.242.2021:18
sp. zn. 6 Azs 242/2021 - 18
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Langáška (soudce
zpravodaj), soudce JUDr. Filipa Dienstbiera a soudkyně Mgr. Veroniky Juřičkové v právní
věci žalobce: O. K., zastoupený Mgr. Kateřinou Lukáčovou, advokátkou, sídlem Reální 172/2,
Ostrava, proti žalovanému: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie,
sídlem Olšanská 2, Praha 3, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne
11. května 2021 č. j. CPR-7886-3/ČJ-2021-930310-V236, v řízení o kasační stížnosti žalobce
proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 15. července 2021
č. j. 72 A 21/2021 - 21,
takto:
Kasační stížnosti žalobce se n ep ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
I.
[1] Podanou kasační stížností se žalobce (dále též „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví
označeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci (dále jen „krajský
soud“), jímž byla zamítnuta žaloba proti tamtéž uvedenému rozhodnutí žalovaného o správním
vyhoštění stěžovatele. Společně s kasační stížností požádal stěžovatel o přiznání jejího
odkladného účinku. Žádost odůvodnil poukazem na hrozící nenahraditelnou újmu, která by mu
vznikla v důsledku vyhoštění, a tím, že byl napadeným rozsudkem krajského soudu zkrácen
a dotčen na svých právech, neboť krajský soud nezrušil rozhodnutí žalovaného. Dále odkázal
na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. srpna 2011 č. j. 5 As 73/2011 - 100 a ze dne
6. dubna 2017 č. j. 3 Azs 78/2017 - 21.
[2] Žalovaný navrhl zamítnutí žádosti o přiznání odkladného účinku. Stěžovatel je zastoupen
advokátkou a jeho osobní přítomnost na území České republiky po dobu vedení řízení o kasační
stížnosti není nezbytná.
[3] Podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), nemá kasační
stížnost odkladný účinek. Nejvyššímu správnímu soudu je však dána možnost jej na návrh
stěžovatele přiznat za přiměřeného užití ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s.
[4] Podle §73 odst. 2 s. ř. s. platí, že soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná
žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně
větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu
s důležitým veřejným zájmem.
[5] Nejvyšší správní soud připomíná, že „poskytnutí odkladného účinku má mimořádný
charakter: soud tu totiž před vlastním rozhodnutím ve věci samé prolamuje právní účinky
pravomocného rozhodnutí, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není
jako celek zákonným postupem zrušeno. Přiznání odkladného účinku proto musí být vyhrazeno
pro ojedinělé případy” (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. prosince 2003
č. j. 7 A 115/2002 - 67, č. 760/2006 Sb. NSS). V žádosti o přiznání odkladného účinku je proto
nutné vylíčit individualizované a závažné okolnosti, které mimořádné vyloučení účinků
pravomocného rozhodnutí odůvodňují (např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
6. ledna 2016 č. j. 2 Azs 271/2015 - 32).
[6] Stěžovatel však břemeno tvrzení ve vztahu k vylíčení skutečností odůvodňujících
mimořádné odložení účinků rozsudku krajského soudu a rozhodnutí žalovaného neunesl.
V návrhu na přiznání odkladného účinku pouze obecně argumentuje nezákonností napadeného
rozsudku, což se zcela míjí se zákonnými důvody pro přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti. Stěžovatel nijak nekonkretizoval nenahraditelnou újmu, která by mu dle jeho tvrzení
vznikla v důsledku vyhoštění z území České republiky. Taková újma není zřejmá ani z dalšího
textu kasační stížnosti.
[7] Stěžovatel též obecně odkázal na usnesení Nejvyššího správního soudu
č. j. 5 As 73/2011 - 100 a 3 Azs 78/2017 - 21, aniž by specifikoval, co z nich dovozuje. V těchto
usneseních Nejvyšší správní soud přiznal odkladný účinek kasační stížnosti ve věci správního
vyhoštění s ohledem na nutnost zajistit cizinci právo vystupovat v řízení o kasační stížnosti a být
v kontaktu s jeho zástupcem (tedy s ohledem na ústavně zaručené právo na spravedlivý proces).
Tato rozhodnutí však byla překonána usnesením rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu
ze dne 16. června 2020 č. j. 8 Azs 339/2019-38, č. 4039/2020 Sb. NSS, který dospěl k závěru,
že „obecně vyjádřený zájem cizozemského stěžovatele na osobní účasti v řízení o kasační
stížnosti či jeho právo být v kontaktu s advokátem a s tím související ochrana spravedlivého
procesu nemohou být samy o sobě bez dalších individuálních okolností důvodem pro přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti“. Stěžovatel přitom žádné další individuální okolnosti
netvrdil.
[8] Nejvyšší správní soud proto odkladný účinek kasační stížnosti nepřiznal.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne ní opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. srpna 2021
JUDr. Tomáš Langášek
předseda senátu