ECLI:CZ:NSS:2021:6.AZS.68.2021:34
sp. zn. 6 Azs 68/2021 - 34
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Dienstbiera, soudce
JUDr. Tomáše Langáška a soudkyně Mgr. Veroniky Baroňové v právní věci žalobce: R. N.,
zastoupeného Mgr. Petrem Suchánkem, advokátem, sídlem Výstaviště 1, Brno, proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, týkající se žaloby proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 19. 11. 2020, č. j. OAM-726/ZA-ZA11-D07-2020, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 2. 2. 2021, č. j. 41 Az 78/2020 -
49, o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se n ep ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Žalobce podal dne 17. 2. 2021 kasační stížnost proti v záhlaví označenému rozsudku
Krajského soudu v Brně. Současně navrhl přiznání odkladného účinku stížnosti. Vzhledem
k tomu, že žádost nebyla odůvodněna, vyzval Nejvyšší správní soud stěžovatele usnesením
ze dne 19. 2. 2021, č. j. 6 Azs 68/2021 – 13, aby důvody, pro které o přiznání odkladného účinku
žádá, doplnil ve lhůtě 15 dnů. Usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 24. 2. 2021, ve stanovené
lhůtě ani do dnešního dne ovšem důvody pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
nedoplnil.
[2] Nejvyšší správní soud přistoupil k posouzení návrhu a dospěl k závěru, že podmínky
pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebyly splněny.
[3] Podle §107 odst. 1 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Soud jej však může
na návrh stěžovatele přiznat; §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně. Podle §73 odst. 2 s. ř. s.
lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly
pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout
jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[4] Z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že povinnost tvrdit a prokázat
skutečnost, že výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by pro žalobce (resp. stěžovatele)
znamenaly újmu, která je nepoměrně větší, než může přiznáním odkladného účinku vzniknout
jiným osobám, stíhá samotného stěžovatele; přičemž postačuje pouhý předpoklad tvrzené újmy.
Stěžovatel je tedy pro úspěšnost svého návrhu povinen tvrdit včas, úplně a konkrétně rozhodné
skutečnosti o vzniku nenahraditelné újmy. Neuvede-li stěžovatel ve svém návrhu žádné
skutečnosti, z nichž splnění podmínek pro přiznání odkladného účinku dovozuje (ani tyto
na výzvu soudu ve stanovené lhůtě nedoplní), soud kasační stížnosti odkladný účinek nepřizná
(srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 10. 2013, č. j. 8 Afs 62/2013 - 30,
a ze dne 29. 3. 2018, č. j. 9 Azs 62/2018 - 18).
[5] V právě posuzovaném případě stěžovatel svůj návrh na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti neodůvodnil (ani jej na výzvu soudu ve stanovené lhůtě nedoplnil), a soudu
tak neuvedl žádné skutečnosti, na jejichž základě by mohl naplnění podmínek pro přiznání
odkladného účinku podle §73 odst. 2 s. ř. s. zvážit. Za takových okolností nemůže Nejvyšší
správní soud postupovat jinak, nežli kasační stížnosti odkladný účinek nepřiznat.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 3. května 2021
JUDr. Filip Dienstbier
předseda senátu