ECLI:CZ:NSS:2021:7.AS.21.2021:65
sp. zn. 7 As 21/2021 - 65
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců
Mgr. Lenky Krupičkové a JUDr. Tomáše Foltase v právní věci navrhovatele: Dimri
Construction & Development (B.A.S.T 1) s. r. o., se sídlem U Kamýku 284/11, Praha 4,
zastoupený JUDr. Monikou Rutland, advokátkou se sídlem Panská 895/6, Praha, proti odpůrci:
obec Bašť, se sídlem Obecní 126, Bašť, zastoupený Mgr. Davidem Zahumenským, advokátem
se sídlem třída Kpt. Jaroše 1922/3, Brno, za účasti: B. B., zastoupená JUDr. Monikou Rutland,
advokátkou se sídlem Panská 895/6, Praha, v řízení o kasační stížnosti odpůrce proti rozsudku
Krajského soudu v Praze ze dne 17. 12. 2020, č. j. 50 A 6/2016 - 192,
takto:
Kasační stížnosti se n ep ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
I.
[1] Krajský soud v Praze (dále též „krajský soud“) v záhlaví uvedeným rozsudkem částečně
vyhověl návrhu navrhovatele a zrušil část opatření obecné povahy – územní plán Bašť, vydaný
Zastupitelstvem obce Bašť dne 4. 4. 2016, a to ve vztahu k plochám SO 201 a OV 201. Dospěl
k závěru, že zařazením pozemků navrhovatele v uvedených plochách do územní rezervy za jejich
současného vynětí z režimu zastavitelnosti porušil odpůrce zásadu proporcionality, neboť zasáhl
do vlastnického práva navrhovatele nad nezbytnou míru a nikoliv nejšetrnějším způsobem.
II.
[2] Odpůrce (dále též „stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu dne 1. 2. 2021
kasační stížnost. Podáním ze dne 9. 2. 2021 odpůrce navrhl, aby byl kasační stížnosti přiznán
odkladný účinek. Poukázal na to, že po zrušení části územního plánu není předmětná lokalita
regulována, resp. zde platí pouze omezení vyplývající z §18 odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb.,
o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále též
„stavební zákon“). Zastupitelstvo odpůrce je tudíž podle §55 odst. 3 téhož zákona povinno
bezodkladně rozhodnout o pořízení územního plánu nebo jeho změny a o jejím obsahu. Přestože
má odpůrce povinnost využívat majetek účelně a hospodárně, je nyní nucen vynaložit nemalé
prostředky z obecní pokladny na pořizování změny územního plánu ještě předtím, než ve věci
rozhodne kasační soud. To vše v době, kdy se finanční situace samospráv stále zhoršuje.
III.
[3] Dle vyjádření navrhovatele není návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
důvodný. Vůbec se nezabývá základní podmínkou spočívající v porovnání újmy na straně
stěžovatele a navrhovatele. Nelze tak dojít k závěru, že by újma hrozící stěžovateli měla být
nepoměrně vyšší než újma navrhovatele v případě přiznání odkladného účinku. K poměru újmy
uvedl, že tato na jeho straně dosahuje již astronomické výše a neustále se průběžně zvětšuje.
V důsledku znemožnění využití pozemků navrhovatele k provedení bytové a smíšené výstavby
se každý den zvyšuje jeho ztráta spočívající v marném vázání finančních prostředků vynaložených
na pořízení daných a aktuálně nevyužitelných pozemků (celkem více než 100 mil. Kč). Plnění
povinností vyplývajících z napadeného rozsudku nevyžaduje ze strany stěžovatele provedení
složitých či nákladných úkonů. Již v roce 2017 stěžovatel zahájil proces změny územního plánu,
která směřovala právě k zařazení dotčených pozemků navrhovatele do plochy smíšené
pro bydlení. Odpůrce tak může při plnění povinnosti vyplývající z napadeného rozsudku navázat
na dosavadní kroky, aniž by mu vznikaly jakékoliv další výdaje.
[4] Osoba zúčastněná na řízení se k návrhu stěžovatele na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti nevyjádřila.
IV.
[5] Kasační stížnost nemá podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění
pozdějších předpisů (dále též „s. ř. s.“) odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může
na návrh stěžovatele přiznat. Přestože §107 věta druhá s. ř. s. odkazuje na přiměřené užití
ustanovení o odkladném účinku žaloby proti rozhodnutí správního orgánu, dovodil rozšířený
senát Nejvyššího správního soudu, že odkladný účinek lze přiznat i v řízení o kasační stížnosti
směřující proti rozhodnutí krajského soudu o návrhu na zrušení opatření obecné povahy dle
§101a a násl. s. ř. s. (viz usnesení ze dne 29. 3. 2016, č. j. 4 As 217/2015 - 182, publ.
pod č. 3415/2016 Sb. NSS). Návrh stěžovatele je tedy přípustný.
[6] Podle §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní
následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým
veřejným zájmem. Možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je tedy podmíněna
kumulativním splněním dvou podmínek: (i) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by
znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může
vzniknout jiným osobám, a (ii) přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu
s důležitým veřejným zájmem. Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, jež je mimořádným
opravným prostředkem směřujícím proti pravomocnému soudnímu rozhodnutí, tedy přichází
v úvahu pouze ve výjimečných situacích, v nichž by, s ohledem na poměry konkrétního
stěžovatele, mohly výkon či případné jiné právní následky rozhodnutí u tohoto stěžovatele vést
k velmi závažným až nevratným následkům. Břemeno tvrzení i břemeno důkazní ohledně
prokázání splnění podmínek pro přiznání odkladného účinku, tj. negativních právních důsledků
spjatých s rozhodnutím krajského soudu, nese v dané věci stěžovatel (zde odpůrce). Hrozbu
nepoměrně větší újmy musí stěžovatel dostatečně určitě tvrdit a rovněž náležitě doložit.
[7] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti stěžovatele nejsou splněny.
[8] Stěžovatel spatřuje důvod pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti prakticky
výhradně v tom, že je povinen postupovat podle §55 odst. 3 stavebního zákona, čímž mu
vzniknou náklady, které se mohou ukázat jako neúčelné, bude-li kasační stížnosti vyhověno.
Případné náklady či jakákoliv omezení své rozpočtové situace nijak nekonkretizoval. Omezil se
toliko na obecné tvrzení o nákladnosti postupu podle uvedeného ustanovení. Prakticky totožnou
situací se zdejší soud zabýval v usnesení ze dne 2. 3. 2017, č. j. 5 As 24/2017 - 71,
kde konstatoval: „Soud si je vědom skutečnosti, že proces změny územního plánu vyžaduje určité náklady,
nutno ale dodat, že stěžovatel v tomto směru argumentoval pouze obecně, bez bližší konkretizace rozsahu tvrzené
újmy. U návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se však očekává dostatečně konkretizované
tvrzení, v čem taková újma spočívá, uvedení jejího rozsahu, včetně možné intenzity. Z takto vylíčených skutečností
musí vyplývat, že negativní následek, jehož se stěžovatel ve vazbě na napadený rozsudek krajského soudu obává,
by pro něj byl zásadním zásahem. Stěžovatel musí tyto skutečnosti nejen tvrdit, ale rovněž řádně doložit. To se
v daném případě nestalo a zdejší soud musí přisvědčit závěru navrhovatele, že stěžovatel svá tvrzení o hrozící újmě
dostatečně nespecifikoval, a nelze proto posoudit, zda by tvrzená újma v podobě stěžovatelem nadbytečně
vynaložených prostředků, byl-li by zdejším soudem napadený rozsudek zrušen, byla nepoměrně větší, nežli újma,
která by mohla v mezidobí vzniknout navrhovateli.“
[9] Od citovaných závěrů nemá zdejší soud důvod se nyní jakkoliv odchýlit. Nezbývá proto
než konstatovat, že stěžovatel nesplnil již první podmínku pro přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti, když dostatečně netvrdil a neprokázal, že by výkon nebo jiné právní následky
napadeného rozsudku krajského soudu pro něho znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká
může přiznáním odkladného účinku vzniknout jiným osobám.
[10] Jelikož Nejvyšší správní soud neshledal uvedenou podmínku naplněnou, přičemž z §73
odst. 2 s. ř. s. vyplývá, že všechny podmínky pro přiznání odkladného účinku musí být splněny
kumulativně, nezabýval se již posouzením naplnění podmínek dalších, neboť takový postup by
byl zcela nadbytečný. Rozhodl proto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení, a nepřiznal
kasační stížnosti odkladný účinek. Nejvyšší správní soud považuje zároveň za vhodné uvést,
že tímto žádným způsobem nepředjímá své rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 4. března 2021
Mgr. David Hipšr
předseda senátu