ECLI:CZ:NSS:2021:7.AZS.283.2021:21
sp. zn. 7 Azs 283/2021 - 21
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců
JUDr. Tomáše Foltase a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: M. S., zastoupen
JUDr. Petrem Adámkem, advokátem se sídlem Jeseniova 837/10, Praha 3, proti žalovanému:
Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2, Praha 3, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 8. 2021, č. j. 20 A 41/2021 - 28,
takto:
Kasační stížnosti se ne p ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Rozhodnutím ze dne 24. 5. 2021, č. j. CPR-6729-3/ČJ-2021-930310-V236, žalovaný
zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy
ze dne 3. 2. 2021, č. j. KRPA-30365-16/ČJ-2021-000022-SV. Tímto rozhodnutím bylo žalobci
podle §119 odst. 1 písm. b) bod 4 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České
republiky, ve znění pozdějších předpisů, uloženo správní vyhoštění a stanovena doba, po kterou
mu nelze umožnit vstup na území členských států Evropské unie, v délce 18 měsíců.
[2] Žalobce podal proti rozhodnutí žalovaného žalobu k Městskému soudu v Praze, který ji
zamítl rozsudkem ze dne 4. 8. 2021, č. j. 20 A 41/2021 - 28. Rozsudek městského soudu, stejně
jako zde uváděná judikatura Nejvyššího správního soudu, je dostupný na http://www.nssoud.cz
a soud na něj na tomto místě pro stručnost odkazuje.
[3] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku městského soudu kasační stížnost
a navrhl, aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Svůj návrh
odůvodnil tím, že chce zůstat na území České republiky do doby, kdy bude věc pravomocně
ukončena, a to zejména z důvodu, aby byl v osobním kontaktu se svým právním zástupcem
a mohl reagovat na dotazy nebo připomínky Nejvyššího správního soudu. V této souvislosti
odkázal na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 11. 2014, č. j. 1 Azs 160/2014 - 25.
[4] Žalovaný ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti poukázal
na to, že stěžovatel je v řízení zastoupen právním zástupcem a jeho osobní přítomnost na území
České republiky po dobu vedeného řízení o kasační stížnosti není nezbytná. Vzhledem
k uvedenému proto navrhl zamítnutí návrhu stěžovatele na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti.
[5] Podle §107 odst. 1 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Soud jej však může
na návrh stěžovatele přiznat; §73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně. Podle §73 odst. 2 s. ř. s.
ve spojení s §107 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného
účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným
zájmem.
[6] Odkladný účinek kasační stížnosti představuje zcela výjimečný institut, kterým se mění
účinky pravomocného rozhodnutí, a měl by být využíván pouze v situacích, kde výkon
rozhodnutí nebo jeho jiné následky mohou působit značné obtíže. Kasační stížnost
jako mimořádný opravný prostředek směřuje proti již pravomocnému rozhodnutí, a do doby
rozhodnutí o kasační stížnosti je proto třeba na rozhodnutí krajského soudu pohlížet
jako na správné. Pouze v případě naplnění zákonných podmínek pro přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti je možno tuto zásadu prolomit.
[7] Možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je podmíněna kumulativním
naplněním dvou podmínek: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly
pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout
jiným osobám, a 2) přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým
veřejným zájmem.
[8] Důvody možného vzniku nepoměrně větší újmy stěžovatele oproti jiným osobám
jsou vždy individuální, závislé pouze na konkrétní situaci stěžovatele. Stěžovatel musí
specifikovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí,
její intenzitu a z jakých konkrétních okolností vznik této újmy vyvozuje. Stěžovatelem uvedená
tvrzení musí svědčit o tom, že negativní následek, jehož se v souvislosti s napadeným rozsudkem
krajského soudu (resp. s napadeným správním rozhodnutím) obává, by pro něj byl zásadním
zásahem. Hrozící újma přitom musí být závažná a reálná, nikoliv pouze hypotetická a bagatelní.
Na podporu svých tvrzení proto musí stěžovatel navrhnout dostatečně přesvědčivé důkazy
(viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012 - 32).
[9] Nejvyšší správní soud si je vědom stěžovatelem odkazovaného usnesení ze dne
19. 11. 2014, č. j. 1 Azs 160/2014 - 25. Ovšem jak nedávno uvedl rozšířený senát Nejvyššího
správního soudu „[o]becně vyjádřený zájem cizozemského stěžovatele na osobní účasti v řízení o kasační
stížnosti či jeho právo být v kontaktu s advokátem a s tím související ochrana spravedlivého procesu nemohou být
samy o sobě bez dalších individuálních okolností důvodem pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti“
(usnesení rozšířeného senátu ze dne 16. 6. 2020, č. j. 8 Azs 339/2019 - 38, č. 4039/2020 Sb. NSS,
bod 61). Zájem na osobní účasti v řízení o kasační stížnosti sice může k přiznání odkladného
účinku vést, ale obvykle jen ve spojení s dalšími důvody (například rodinným nebo soukromým
životem stěžovatele) nebo v návaznosti na individuální okolnosti a specifika soudního řízení
v dané věci. Tyto individuální okolnosti by však měly jasně a konkrétně plynout ze stěžovatelem
osvědčených tvrzení (srov. tamtéž, bod 59). V daném případě stěžovatel takové další individuální
okolnosti neuplatnil. Kontakt s právním zástupcem (advokátem) může stěžovatel realizovat
prostředky elektronické komunikace (například telefonickými hovory či videohovory). Realizace
procesních práv v řízení o kasační stížnosti před Nejvyšším správním soudem je tedy možná
i bez fyzické přítomnosti stěžovatele v České republice.
[10] Ze shora uvedeného vyplývá, že v posuzované věci nebyly splněny podmínky
pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vyžadované v §73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení
s §107 s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto nepřiznal kasační stížnosti odkladný účinek.
[11] Závěrem Nejvyšší správní soud připomíná, že výrok o přiznání či nepřiznání
odkladného účinku kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy
a nelze z něj předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 26. října 2021
Mgr. David Hipšr
předseda senátu