ECLI:CZ:NSS:2021:7.AZS.319.2020:36
sp. zn. 7 Azs 319/2020 - 36
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců
JUDr. Tomáše Foltase a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: V. P., zastoupený
Mgr. Jindřichem Lechovským, advokátem se sídlem Hládkov 701/4, Praha, proti žalovanému:
Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2, Praha 3, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 10. 2020, č. j. 16 A 48/2020 - 19,
takto:
Kasační stížnosti se p ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2020, č. j. CPR-16987-4/ČJ-2020-930310-V237, žalovaný
zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy
ze dne 20. 2. 2020, č. j. KRPA-61985-11/ČJ-2020-000022. Tímto rozhodnutím bylo žalobci
podle §119 odst. 1 písm. b) bodu 3 a 4 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České
republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), uloženo správní
vyhoštění a stanovena doba, po kterou mu nelze umožnit vstup na území členských států
Evropské unie, v délce 4 roků.
[2] Žalobce podal proti rozhodnutí žalovaného žalobu k Městskému soudu v Praze, který ji
zamítl rozsudkem ze dne 9. 10. 2020, č. j 16 A 48/2020 - 19. Rozsudek městského soudu, stejně
jako zde uváděná judikatura Nejvyššího správního soudu, je dostupný na http://www.nssoud.cz
a soud na něj na tomto místě pro stručnost odkazuje.
[3] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku městského soudu kasační stížnost
a navrhl, aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Uvedl, že v případě
realizace správního vyhoštění by ztratil možnost hájit svá práva osobně, být v častějším kontaktu
se svým právním zástupcem a aktivně se podílet na řízení o kasační stížnosti. Rovněž by byl
nucen ukončit soužití se svojí partnerkou paní A. Š., s kterou žije na adrese X v pevném
partnerském svazku. V případě nepřiznání odkladného účinku by stěžovatel byl nucen odcestovat
na Ukrajinu, přičemž současná epidemiologická situace fakticky zcela znemožňuje, aby stěžovatel
realizoval svůj rodinný život mimo území České republiky, zejména s ohledem na nemožnost
volného pohybu mezi Ukrajinou a Českou republikou. Podle stěžovatele se přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti nemůže negativně projevit vůči žádné osobě ani orgánu. Stěžovatel svým
pobytem na území České republiky nikoho neohrožuje. Neexistuje rovněž nebezpečí toho, že by
se ukrýval a že by dobrovolně nerespektoval eventuální výkon správního vyhoštění či že by
dobrovolně nevycestoval. Podobně pak neexistuje žádný důvod domnívat se, že přiznání
odkladného účinku by mohlo být v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[4] Žalovaný ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti uvedl,
že s jeho přiznáním nesouhlasí. Stěžovatel pro své setrvání na území České republiky nedisponuje
žádným pobytovým oprávněním (po nabytí právní moci napadeného rozsudku městského soudu
se rozhodnutí o správním vyhoštění znovu stalo vykonatelným a dnem 22. 10. 2020 stěžovateli
uplynula zbývající část doby stanovené k vycestování) a jeho argumentaci lze v souvislosti
se zjištěnými skutečnostmi označit za nepodstatnou. Pokud stěžovatel bez nezbytného
pobytového oprávnění stále ještě pobývá na území České republiky, pak svým setrváním
na území maří pravomocné a vykonatelné správní rozhodnutí. Stěžovatelem uplatněnou
argumentaci proto žalovaný považuje za neodůvodňující přiznání odkladného účinku podané
kasační stížnosti.
[5] Podle §107 odst. 1 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Soud jej však může
na návrh stěžovatele přiznat; §73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně. Podle §73 odst. 2 s. ř. s.
ve spojení s §107 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného
účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným
zájmem.
[6] Při posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku Nejvyšší správní soud vycházel
především z předpokladu, že nedojde-li k odkladu právních účinků napadeného rozsudku
do doby meritorního rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti, může být
stěžovatel v důsledku právních účinků pravomocného a vykonatelného správního rozhodnutí
nucen opustit území České republiky, což by mohlo mít negativní vliv na jeho soukromý
a rodinný život (podle tvrzení stěžovatele tento žije ve společné domácnosti s přítelkyní).
Stěžovateli by tak hrozila značná újma, neboť jak Nejvyšší správní soud uvedl, „[j]e-li
přezkoumáváno rozhodnutí příslušných správních orgánů o správním vyhoštění, je újma, hrozící stěžovateli z jeho
výkonu, zřejmá ze samotné povahy tohoto rozhodnutí. To platí přinejmenším, pokud jde o zajištění práva na
spravedlivý proces a práva na respektování soukromého života.“ (viz usnesení Nejvyššího správního soudu
ze dne 19. 11. 2014, č. j. 1 Azs 160/2014 - 25, publ. pod č. 3169/2015 Sb. NSS). Z tohoto
důvodu ostatně přiznává §172 odst. 3 zákona o pobytu cizinců žalobě proti rozhodnutí
o správním vyhoštění odkladný účinek na vykonatelnost napadeného rozhodnutí ex lege
(s výjimkou případů vyhoštění cizince z důvodu ohrožení bezpečnosti státu). Nelze přitom nalézt
rozumný důvod, pro který by mělo pro řízení před kasačním soudem platit něco jiného. Za této
situace proto pro stěžovatele přiznání odkladného účinku jeho kasační stížnosti relevantní smysl
má, neboť pozastavení účinků správního rozhodnutí tak zůstane i nadále zachováno.
[7] Tuto újmu (zásah do práva na respektování soukromého a rodinného života) přitom
Nejvyšší správní soud považuje za nepoměrně větší, než jaká hrozí jiným osobám v důsledku
přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, žádná taková potenciální újma třetích osob totiž
nebyla zjištěna (viz obdobně usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 11. 2014,
č. j. 1 Azs 160/2014 - 25).
[8] Nejvyšší správní soud zároveň neshledal, že by byl přiznáním odkladného účinku kasační
stížnosti zásadně narušen důležitý veřejný zájem. Odkladný účinek kasační stížnosti neznemožní
definitivně výkon správního rozhodnutí, neboť přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti
se účinky napadeného rozhodnutí toliko odkládají. I v případě, že je správní rozhodnutí vydáno
ve veřejném zájmu, neznamená nutně odklad jeho účinků rozpor s takovýmto veřejným zájmem.
K naplnění veřejného zájmu totiž může postačovat i pozdější nastoupení účinků správního
rozhodnutí.
[9] Ze shora uvedeného vyplývá, že v posuzované věci byly splněny obě podmínky
pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vyžadované v §73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení
s §107 s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto přiznal kasační stížnosti odkladný účinek.
[10] Závěrem Nejvyšší správní soud připomíná, že přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat budoucí
rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 21. ledna 2021
Mgr. David Hipšr
předseda senátu