ECLI:CZ:NSS:2021:8.AFS.215.2019:71
sp. zn. 8 Afs 215/2019 - 71
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Petra Mikeše a soudců Milana
Podhrázkého a Jitky Zavřelové v právní věci žalobkyně: obec Ratboř, se sídlem Komenského 8,
Ratboř, zastoupena Mgr. Markétou Machovou, advokátkou se sídlem Kutnohorská 31,
Kolín, proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí, se sídlem Vršovická 1442/65,
Praha 10, proti a) opatření žalovaného ze dne 17. 8. 2018, čj. MZP/2018/330/1263,
ev. č. ENV/2018/52035, b) rozhodnutí ministra ze dne 16. 10. 2018, čj. MZP/2018/330/1706,
o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 6. 2019,
čj. 11 A 225/2018 - 61,
takto:
Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 18. 6. 2019, čj. 11 A 225/2018 - 61, se r uší
a v ěc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Žalovaný prostřednictvím Státního fondu životního prostředí České republiky vyhlásil
ke dni 1. 8. 2016 41. výzvu k podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci Operačního
programu Životní prostředí 2014-2020 (dále jen „výzva“). V rámci výzvy byla mj. podporovaná
aktivita „3.2.1: Výstavba a modernizace zařízení pro sběr, třídění a úpravu odpadů“. V ní bylo možné
podpořit projekty zaměřené mj. na: „[s]ystémy pro separaci/oddělený sběr (bez svozových prostředků)
komunálního odpadu a odpadu podobného komunálnímu odpadu (jedná se o sběr biologicky rozložitelných
komunálních odpadů (BRKO), plastů, papíru, skla, kovů, textilu a nápojových kartonů). […]“. Žalobkyně
(dále „stěžovatelka“) požádala dne 30. 11. 2016 v rámci této podporované aktivity o poskytnutí
podpory projektu Ekologická obec Ratboř. Záměrem tohoto projektu bylo rozšířit systém
separace vznikajících bioodpadů ve spádové oblasti, a to prostřednictvím pořízení dvou
kontejnerů a kolového nakladače. Rozhodnutím ze dne 10. 8. 2017 žalovaný rozhodl o poskytnutí
dotace ve výši 1 847 905,95 Kč. Výše dotace byla následně změněna rozhodnutím ze dne
7. 11. 2017, a to na 1 840 706,45 Kč.
[2] Přípisem ze dne 5. 1. 2018 žalovaný informoval stěžovatelku o neschválení žádosti
o platbu z důvodu, že stěžovatelkou pořízené zařízení Case IH Farmall 85A není kolový
nakladač, který byl předmětem žádosti o dotaci a který byl v rámci výzvy podporován,
nýbrž kolový traktor. Opatřením ze dne 17. 8. 2018, čj. MZP/2018/330/1263,
ev. č. ENV/2018/52035, následně žalovaný podle §14e zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových
pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění účinném
od 1. 1. 2018, odmítl vyplatit stěžovatelce dotaci ve výši 1 537 607,5 Kč, neboť pořízený traktor
představuje neuznatelný výdaj. Proti tomuto opatření podala stěžovatelka námitky, o kterých
rozhodl ministr životního prostředí rozhodnutím ze dne 16. 10. 2018, čj. MZP/2018/330/1706,
tak, že je zamítl a opatření žalovaného shledal plně oprávněným.
[3] Následně podala stěžovatelka proti opatření žalovaného a rozhodnutí ministra životního
prostředí žalobu k Městskému soudu v Praze, který ji v záhlaví uvedeným rozsudkem jako
nedůvodnou zamítl.
[4] Městský soud žalobu neposuzoval jako žalobu na ochranu před nezákonným zásahem
žalovaného, jak stěžovatelka alternativně navrhla. Opatření o nevyplacení části dotace podle §14e
rozpočtových pravidel je podle něj totiž rozhodnutím ve smyslu §65 odst. 1 s. ř. s. (dle usnesení
rozšířeného senátu NSS ze dne 18. 4. 2017, čj. 6 Afs 270/2015 - 48, č. 3579/2017 Sb. NSS,
Jihočeská univerzita v ČB). Rozhodnutí o poskytnutí dotace není samo o sobě titulem k vyplacení
dotace. Představuje závazný příslib poskytovatele dotace, že dotaci při splnění podmínek příjemci
poskytne. Stěžovatelce proto nevzniklo subjektivní právo na vyplacení dotace v plné výši.
V rámci výzvy nelze podpořit jako svozový, manipulační nebo energetický prostředek traktor
či malotraktor. Stěžovatelkou pořízené zařízení je však kolový traktor. Tomu odpovídá i záznam
v technickém průkazu, dle kterého je dotčené zařízení kolovým traktorem kategorie T2.
[5] Postup žalovaného, kterým požadoval po stěžovatelce čestné prohlášení, není nezákonný.
Žadatelé o poskytnutí dotace měli v otázce možného pořízení traktoru pochybnosti. To vyplývá
i z e-mailové korespondence předložené stěžovatelkou při jednání před soudem a z tvrzení
žalovaného. Podle městského soudu je zřejmé, že to byl zejména administrátor stěžovatelky,
společnost KONCEDO, s.r.o., kdo vykládal obsah podmínek výzvy odlišně než žalovaný.
V důsledku právního názoru svého administrátora pak stěžovatelka v čestném prohlášení uvedla,
že pořizované zařízení bude sloužit pouze jako účelový prostředek k manipulaci s odpady
a nebude upravováno tak, aby sloužilo jako multifunkční zařízení. To však neodpovídá
charakteru zařízení, které stěžovatelka pořídila. Kolový traktor byl ve výzvě, tak i v předloze
čestného prohlášení výslovně vyloučen. Segment odděleného sběru odpadů byl ve výzvě rozdělen
na dvě části. V první části jde o oddělený svoz včetně svozové techniky s podporou pouze 25 %,
přičemž je v ní uvedeno, že jako svozový, manipulační a energetický prostředek nelze podpořit
traktor nebo malotraktor. Druhá část byla určena na nákup kontejnerů a stavební úpravy
sběrných míst s podporou 85 %. Věta vylučující traktory a malotraktory není v této druhé části
uvedena. Nicméně je zřejmé, že z této části byly vyloučeny jako celek svozové prostředky. To,
že traktor není uznatelným výdajem, proto nesporně vyplývá z textu výzvy. Z obecného
vyloučení svozových prostředků totiž vyplývá, že nebylo nutné explicitně uvádět vyloučení
konkrétních traktorů jako v jiných částech výzvy.
[6] Správní uvážení žalovaného nebylo v rozporu s obsahem spisu. Odlišný náhled
stěžovatelky na způsob hodnocení rozhodných skutečností žalovaným není sám o sobě důvodem
pro zrušení rozhodnutí. Úvahy žalovaného jsou dostatečné, logické a mají oporu v konkrétních
zjištěních. Žádný ze stěžovatelkou předložených listinných důkazů nesvědčí o tom, že žalobou
napadené rozhodnutí je výsledkem diskriminačního či svévolného postupu správního orgánu,
ani že byl porušen princip rovnosti před zákonem. Projektem města Chýnov se ministr životního
prostředí zabýval podrobně na straně 5 rozhodnutí o námitkách. Rozdílnost pořizovaných strojů
v rámci projektu stěžovatelky a města Chýnov vyplývá (kromě ceny stroje, kapacity projektu
a dalších) z rozdílnosti v zápisu v technickém průkazu obou zařízení. V případě stěžovatelky
je v něm jednoznačně uvedeno, že se jedná o kolový traktor. V technickém průkazu stroje
Kramer-Werke 349, pořízeném městem Chýnov, je uveden čelní nakladač, což je zařízení
odpovídající výzvě. Stěžovatelka nedoložila jedinou okolnost, která by mohla soud vést k závěru
o diskriminaci a o nerovném přístupu žalovaného k ní. Nedoložila, že v jiném případě žalovaný
proplatil dotaci tomu, kdo v rámci výzvy a daného projektu pořídil malý kolový traktor jako
multifunkční zařízení určené ke svozu a manipulaci s odpady.
[7] Žalovaný se v průběhu řízení o žádosti snažil o jasnou, srozumitelnou, přehlednou a všem
dostupnou komunikaci s příjemcem dotace. Městský soud neprovedl ve věci další dokazování
stran komunikace stěžovatelky s jejím administrátorem žádosti. Nemohlo by totiž nic změnit
na skutkovém základu věci. Není sporu o pořízení konkrétního zařízení a o požadavku na jeho
proplacení podle rozhodnutí o poskytnutí dotace. Pro spor o právním posouzení naplnění
podmínek pro úspěšné poskytnutí a vyplacení dotace pak nebyl dán k doplnění dokazování žádný
důvod.
II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného
[8] Stěžovatelka napadla rozsudek městského soudu kasační stížností, podle jejího obsahu
z důvodů podle §103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s.
[9] Namítá, že přestože městskému soudu doložila, že žalovaný postupoval při posuzování
žádosti jiných žadatelů odlišně, než v jejím případě, a traktory jim proplatil, soud se tímto
rozporem vůbec nezabýval a skutkový stav dále nezjišťoval. Soud měl od žalovaného žádat
vysvětlení rozdílného zacházení. To však neučinil. Do spisu byl založen doklad, ze kterého
jednoznačně vyplývá, že žalovaný v sekci bez svozových prostředků poskytl dotaci společnosti
OK FYTOKOMP s.r.o. na přívěs s teleskopickým nosičem kontejnerů, tedy na svozový
prostředek. Stěžovatelka na tento případ upozornila, stejně jako na skutečnost, že podobné
zařízení nevlastní, a proto že nemůže pořízeným kolovým nakladačem provádět svoz. Přesto
soud nepřípadně přisvědčil žalovanému, že pořízený kolový nakladač je svozovým prostředkem,
aniž by požadoval od žalovaného vysvětlení, proč postupoval v případě stěžovatelky a této
společnosti rozdílně. V příslušné konfiguraci totiž mohou být traktory v kategorii T1 i T2
svozovým prostředkem. Žalovaný proplatil společnosti ŠIMICE s.r.o. rypadlo-nakladač JCB
4CX, který slouží jako multifunkční stroj. Založení dokumentace dokládající tuto skutečnost
stěžovatelka požadovala při jednání před soudem. Stěžovatelka městskému soudu rovněž
předložila e-mailovou korespondenci, která jednoznačně vyvrací tvrzení žalovaného, že traktor
nebyl nikdy podporován. Soud tento důkaz zcela pominul. Jako důkaz rovněž neprovedl tabulku
proplacených projektů. Z té vyplývá, že žalovaný proplatil minimálně šesti žadatelům stroje,
které byly vedeny v technickém průkazu jako traktor. Tuto argumentaci soud nijak nezohlednil.
Technický rozdíl mezi nakladačem proplaceným žalovaným vedeným jako kolový traktor T1
a mezi strojem pořízeným stěžovatelkou kategorie T2 je pouze ve světelné výšce. Ani tento
argument soud nevypořádal. Městský soud se rovněž nevypořádal s námitkou žalovaného,
dle které stěžovatelka pořídila traktor, který je trakční, a slouží proto k tahu. Přestože stěžovatelka
uvedla, co je dle vyhlášky č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických
podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, považováno za traktor. Obě
kategorie T1 a T2 jsou kolovými traktory. Městský soud však v případě traktoru pořízeného
městem Chýnov nevzal v úvahu druh vozidla a za rozhodný považoval podružný údaj o typu,
kde je uveden kolový nakladač.
[10] Stěžovatelka nesouhlasí s tím, že by v dané části výzvy, ve které žádala o poskytnutí
dotace, nebyl traktor podporován. Městský soud pominul, že čestné prohlášení bylo vyžadováno
pouze u žadatelů o dotaci u administrátora společnosti KONCEDO, a že bylo zasláno
až po uzavření výzvy. Omezení pořízení traktoru nebylo v části výzvy žádané stěžovatelkou
(tj. v části bez svozových prostředků) výslovně uvedeno. Snaha žalovaného prostřednictvím
čestného prohlášení měnit podmínky výzvy, případně extenzivně upřesňovat její podmínky,
je nepřípustná. Žalovaný se snažil prostřednictvím čestného prohlášení neoprávněně zhojit
obsahovou nepřesnost v textu výzvy. Čestné prohlášení nikdy nebylo a ani nemohlo být součástí
podmínek výzvy. Nemohlo proto ani být základem pro rozhodnutí žalovaného. Upravené čestné
prohlášení, které bylo žalovanému doručeno společně s obrazovou a listinnou dokumentací
vítězného stroje před rozhodnutím o přidělení dotace, tj. před 25. 10. 2017, bylo žalovaným
přijato bez námitek. Žalovaný měl před vydáním rozhodnutí k dispozici veškerou
fotodokumentaci, ze které bylo zřejmé, jaký druh stroje stěžovatelka vysoutěžila a navrhuje
k proplacení.
[11] Městský soud založil své rozhodnutí na nesprávně zjištěné časové posloupnosti události.
Po ukončení výzvy byla 3. 5. 2017 doručena stěžovatelce depeše. Po odeslání čestného prohlášení
a přijetí textu rozhodl žalovaný 10. 8. 2017 o poskytnutí dotace. Poté mohla stěžovatelka zahájit
výběrové řízení. Nemohla proto předvídat, jaký stroj bude vysoutěžen. Po odeslání dokumentace
k vysoutěženému kolovému nakladači, ve které byl stroj označen jako Case IH Farmall 85A,
mohl žalovaný zjistit, o jakou kategorii stroje se jedná. Teprve poté, co měl žalovaný k dispozici
obrazovou i písemnou dokumentaci k vítěznému stroji, byla stěžovatelka depeší ze dne
20. 11. 2017 vyzvána k dodání technického průkazu na traktor. Z toho vyplývá, že žalovaný ještě
před vydáním rozhodnutí o přidělení dotace věděl, že vysoutěžený stroj je v technickém průkazu
veden jako traktor.
[12] Městský soud nevypořádal námitky rekapitulované v bodě 37 napadeného rozsudku.
Jasně a srozumitelně nevyjasnil, proč traktor vysoutěžený stěžovatelkou považuje za svozový
prostředek, přestože mu bylo známo, že tento stroj nemá potřebné zařízení k manipulaci
s kontejnery na bioodpad.
[13] Stěžovatelka v době podání žádosti nevěděla, jaký druh stroje bude vysoutěžen. Zadala
proto do výběrového řízení v souladu s výzvou požadavek na kolový nakládací stroj, nikoliv
traktor. Tímto nakládacím strojem je i pořízený nakladač Case IH Farmall 85A, který byl již
z výroby dodán jako nakladač. Výklad textu výzvy předkládaný žalovaným i soudem prakticky
neumožňuje pořízení jakéhokoliv nakládacího stroje, neboť každý nakladač lze po přestavbě
použít jako multifunkční a svozové zařízení. Ze spisu není zřejmé, že by mnozí žadatelé měli
v otázce možného pořízení traktoru pochybnosti. Jednotlivá ustanovení výzvy mají být jasná
a nemohou připouštět odlišný výklad. Nejasnosti nemohou být použity v neprospěch žadatele.
[14] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že obdržel dotazy na možnost pořízení
traktoru od žadatelů o dotace. S ohledem na tyto dotazy rozeslal těmto žadatelům depeše
uvádějící, že traktor jako multifunkční zařízení je neuznatelný náklad. Tato depeše nebyla zaslána
pouze příjemcům projektů, které zpracovávala společnost KONCEDO, ale i dalším příjemcům,
u kterých nebylo z žádosti zjevné, že jsou řádně seznámeni s obsahem výzvy. Smyslem čestného
prohlášení tak bylo zajistit, že se s podmínkami výzvy seznámí i přímo odpovědní zástupci
příjemců dotace. Stěžovatelka vědomě upravila text čestného prohlášení a vymazala z něj slovo
traktor. Je proto zjevné, že ještě před zahájením výběrového řízení byla upozorněna na to,
že traktor nelze považovat za uznatelný výdaj, a že si toho byla vědoma. Žalovaný nepodpořil
v rámci operačního programu žádné traktory. Příjemci jmenování stěžovatelkou pořídili kolový
nakladač. Rozhodující pro způsobilost pro dotaci je údaj označený jako typ karoserie,
který odlišuje traktory od kolových nakladačů, nikoliv označení typu T.
III. Posouzení Nejvyšším správním soudem
[15] Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost a dospěl k závěru, že je důvodná.
[16] Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval nepřezkoumatelností napadeného rozsudku
(§109 odst. 4 s. ř. s.). Stěžovatelka namítá, že se městský soud nevypořádal s některými žalobními
námitkami a s důkazy předloženými stěžovatelkou. Spatřuje tedy v napadeném rozsudku
nedostatek důvodů.
[17] Nejvyšší správní soud se v obecné rovině k nepřezkoumatelnosti spočívající v nedostatku
důvodů mnohokrát vyjádřil (viz např. rozsudky ze dne 4. 12. 2003, čj. 2 Ads 58/2003 - 75,
č. 133/2004 Sb. NSS, ze dne 18. 10. 2005, čj. 1 Afs 135/2004 - 73, č. 787/2006 Sb. NSS,
nebo ze dne 14. 7. 2005, čj. 2 Afs 24/2005 - 44, č. 689/2005 Sb. NSS). Rozhodnutí soudu
je třeba považovat za nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů zejména tehdy, pokud není
zřejmé, jakými úvahami se soud řídil při naplňování zásady volného hodnocení důkazů
nebo při utváření právního závěru, z jakého důvodu soud považoval žalobní námitky za liché
či mylné nebo proč nepovažoval právní argumentaci v žalobě za důvodnou, případně opomene-li
krajský soud přezkoumat některou ze žalobních námitek nebo neprovede-li důkazy navrhované
účastníkem řízení, aniž by vyložil, z jakých důvodů navržené důkazy neprovedl (rozsudek NSS
ze dne 8. 12. 2020, čj. 2 As 243/2020 - 26). Pouze je-li napadený rozsudek přezkoumatelný, může
Nejvyšší správní soud přistoupit k věcnému hodnocením uplatněných námitek.
[18] Stěžovatelka namítá, že přestože městskému soudu doložila, že žalovaný postupoval
při posuzování žádosti jiných žadatelů odlišně, než v jejím případě, a traktory jim proplatil, soud
se tímto rozporem vůbec nezabýval a skutkový stav dále nezjišťoval. Tato námitka není důvodná.
Jak totiž vyplývá z bodu 55 napadeného rozsudku, městský soud se otázkou rozdílného přístupu
žalovaného ke stěžovatelce a dalším příjemcům dotace zabýval. Dospěl nicméně k závěru,
že stěžovatelka nedoložila, že by žalovaný v rámci výzvy a daného projektu proplatil některému
příjemci dotace pořízení malého kolového traktoru jako multifunkčního zařízení určeného
ke svozu a manipulaci s tříděným odpadem.
[19] Městský soud dále podle stěžovatelky pominul důkaz e-mailovou komunikací žalovaného
a jako důkaz neprovedl tabulku proplacených projektů. Tato námitka je lichá. Městský soud
se e-mailovou komunikací žalovaného zabýval v bodě 44 napadeného rozsudku. Konkrétně
uvedl, že z ní vyplývá, že žadatelé o poskytnutí dotace měli v otázce možného pořízení traktoru
či malotraktoru pochybnosti. To, že městský soud hodnotil skutečnosti vyplývající z dané
e-mailové komunikace odlišně než stěžovatelka, neznamená, že se předloženým důkazem
opomněl zabývat. Pokud jde o tabulku proplacených projektů, z bodu 55 napadeného rozsudku
implicitně vyplývá, že městský soud se předloženou tabulkou zabýval. Uvedl totiž, že z „žalobcem
předložených listinných důkazů podle názoru soudu nesvědčí o tom, že žalobou napadené rozhodnutí je výsledkem
diskriminačního či svévolného postupu správního orgánu, ani že byl porušen princip rovnosti před zákonem“.
Z uvedeného tak vyplývá, že městský soud hodnotil všechny listinné důkazy předložené
stěžovatelkou. V souladu se zásadou volného hodnocení důkazů však dospěl k závěru, že z nich
stěžovatelkou tvrzené skutečnosti nevyplývají.
[20] Nejvyšší správní soud nicméně přisvědčuje stěžovatelce, že městský soud nevypořádal
žalobní námitku rekapitulovanou v bodě 37 napadeného rozsudku, podle které výzva v části
podporované aktivity 3. 2. 1, odstavec druhý (viz bod [1] tohoto rozsudku), žádné omezení
manipulační techniky neobsahuje.
[21] Nejvyšší správní soud souhlasí s městským soudem v tom, že výzva v této části pořízení
svozových prostředků obecně vylučuje. Také souhlasí s tím, že z odstavce třetího (včetně
svozových prostředků) vyplývá, že jako svozový, manipulační nebo energetický prostředek
v rámci výzvy nelze podpořit traktor nebo malotraktor (blíže viz rekapitulaci v bodě [5] tohoto
rozsudku). Stěžovatelka však žádala o dotaci nikoliv podle odstavce třetího, ale podle odstavce
druhého. Z odůvodnění napadeného rozsudku tak není zřejmé, proč nelze v rámci odstavce
druhého (bez svozových prostředků) pořídit traktor nikoliv jako svozový, ale jako manipulační
prostředek. Stěžovatelka přitom v žalobě namítla, že v rámci tohoto odstavce výzva žádné
omezení manipulační techniky neobsahuje. Městský soud se k žalobní námitce stěžovatelky měl
proto správně zabývat tím, zda v rámci druhého odstavce (bez svozových prostředků) je možné
pořídit traktor jako manipulační prostředek, jestliže v něm není obsaženo výslovné omezení jako
v případě třetího odstavce. Stěžovatelka při ústním jednání navíc uvedla, že pořízený traktor
s čelním nakladačem používá pouze pro manipulaci s kontejnery na opad, nikoliv na jeho svoz,
pro který používá nákladní vůz získaný prostřednictvím předchozí dotace. Případně měl městský
soud blíže rozvést, proč stroj pořízený stěžovatelkou považuje rovněž za svozový prostředek,
jehož pořízení je v tomto odstavci obecně vyloučeno. Tyto úvahy však v napadeném rozsudku
zcela chybí. Pouhé konstatování, že „[ž]alobci nelze přisvědčit v argumentaci, podle níž 41. Výzva žádná
omezení manipulační techniky neobsahuje a ohledně významu omezení manipulační techniky nelze dospět
ani gramatickým výkladem k závěrům, k nimž žalovaný dospěl.“, řádné a zdůvodněné vypořádání žalobní
námitky nepředstavuje. Její vypořádání nelze spatřovat ani v bodě 45 napadeného rozsudku.
Stěžovatelka namítla, že i podle společnosti KONCEDO nebylo v této části výzvy uvedeno
žádné omezení manipulační techniky, neboť to se týkalo pouze projektů na separaci a svoz
odpadu včetně svozových prostředků (odstavec třetí). Odůvodnění městského soudu,
podle kterého nebyl projekt stěžovatelky do této kategorie (tedy v rámci podporované aktivity
3. 2. 1, odstavec třetí) prokazatelné podán, se zcela míjí s podstatou žalobní argumentace. Není
totiž sporu o tom, že stěžovatelka podala žádost o poskytnutí podpory v rámci podporované
aktivity bez svozových prostředků (odstavec druhý). Sporná naopak je otázka, zda stěžovatelka
mohla v rámci této podporované aktivity traktor pořídit. Bylo proto na městském soudu,
aby se zabýval tím, zda traktor pořízený stěžovatelkou je svozový nebo manipulační prostředek,
a zda lze případně v rámci podporované aktivity 3. 2. 1, odstavec druhý, pořídit traktor jako
manipulační prostředek.
[22] V této souvislosti se měl městský soud rovněž zabývat tím, zda mohl žalovaný
po uzavření výzvy v depeši ze dne 3. 5. 2017 ve vzoru čestného prohlášení upřesnit, že „pořizované
zařízení nesmí sloužit jako svozový prostředek, ale pouze k manipulaci, a že nesmí jít o multifunkční zařízení
(např. traktor, traktorbagr, malotraktor, atd.)“. Stěžovatelka totiž v žalobě namítla, že je z hlediska
hodnocení splnění podmínek výzvy bezvýznamné, zda podepsala či neodepsala čestné prohlášení
požadované depeší, jestliže čestné prohlášení nebylo součástí výzvy a ani pravidel pro žadatele
a příjemce podpory. To, že podle městského soudu někteří žadatelé o poskytnutí dotace měli
v otázce možného pořízení traktoru či malotraktoru pochybnosti, nevypovídá nic o tom,
zda žalovaný po uzavření výzvy mohl takto postupovat či nikoliv. Jestliže druhý odstavec
(bez svozových prostředků) výslovné omezení manipulačních prostředků neobsahuje, bylo
na městském soudu, aby uvedl, z jakého důvodu výzva pořízení kolového traktoru jako
manipulačního prostředku i v rámci tohoto odstavce vylučuje, nebo proč považuje upřesnění
podmínek výzvy skrze depeši za přípustné a zákonné. Uvedené úvahy v napadeném rozsudku
chybí, neboť městský soud námitku týkající se čestného prohlášení nevypořádal.
[23] Stěžovatelka rovněž v žalobě namítla, že žalovaný měl před vydáním změny rozhodnutí
o poskytnutí dotace k dispozici kompletní dokumentaci (kupní smlouvu včetně technické
a obrazové dokumentace daného stroje), kterou opakovaně a několikastupňově bez námitek
zkontroloval. Postupovala proto v dobré víře a důvěřovala rozhodnutí žalovaného. Měla za to,
že jí tak tímto rozhodnutím vzniklo subjektivní právo na vyplacení dotace. Ani touto námitkou
se městský soud nezabýval. Z bodu 36 napadeného rozsudku vyplývá, že městský soud
s odkazem na judikaturu Nejvyššího správního soudu dospěl toliko k obecnému závěru,
že stěžovatelce subjektivní právo na vyplacení dotace nevzniklo. Tyto závěry se však obecně
vztahují k situacím, kdy se příjemce dotace domáhá nároku na poskytnutí dotace, přestože porušil
zákonné podmínky jejího poskytnutí nebo podmínky stanovené ve smlouvě či rozhodnutí
o poskytnutí dotace. Netýkají se však specifické situace, kdy příjemce případně nesplní podmínky
poskytnutí dotace, ale postup poskytovatele mu založí dobrou víru v to, že podmínky splnil.
Městský soud se proto nijak nezabýval tvrzenou dobrou vírou stěžovatelky v rozhodnutí o změně
rozhodnutí o poskytnutí dotace, přestože stěžovatelka v žalobě namítla, že před jeho vydáním
měl žalovaný k dispozici technickou a obrazovou dokumentaci daného stroje. Odůvodnění
městského soudu se tak míjí s podstatou žalobní argumentace. Nejvyšší správní soud se proto
nyní nemůže zabývat obdobnou kasační námitkou, neboť je na městském soudu, aby se k této
otázce vyjádřil jako první. V této souvislosti městský soud v dalším řízení rovněž vyjasní, o jaké
rozhodnutí o změně rozhodnutí o poskytnutí dotace se konkrétně jedná. Stěžovatelka tvrdí,
že jde o rozhodnutí ze dne 25. 10. 2017. Ve správním spise je nicméně založeno rozhodnutí
o změně, které bylo podepsáno 7. 11. 2017.
[24] Nejvyšší správní soud podotýká, že vypořádání těchto žalobních námitek je klíčové
pro posouzení, zda stěžovatelka postupovala v souladu s výzvou, jestliže pořídila v rámci
podporované aktivity separace bioodpadu bez svozových prostředků kolový traktor s čelním
nakladačem, který zamýšlela použít pouze jako manipulační prostředek s odpady. Jelikož městský
soud tyto námitky nevypořádal, zatížil napadený rozsudek vadou nepřezkoumatelnosti spočívající
v nedostatku důvodů rozhodnutí. Nejvyššímu správnímu soudu proto nezbývá, než napadený
rozsudek zrušit a věc vrátit městskému soudu k dalšímu řízení.
[25] S vypořádáním těchto námitek bezprostředně souvisí také námitka, dle které žalovaný
rozhodoval ve skutkově shodných nebo podobných případech odlišně. Byť městský soud dospěl
k závěru, že stěžovatelka odlišné zacházení nedoložila (viz bod [18] tohoto rozsudku), vyjasnění
otázky, jaké stroje bylo možné v rámci podporované aktivity 3. 2. 1 odstavec druhý
(bez svozových prostředků) pořídit pro separaci či oddělený sběr odpadu, může významně
ovlivnit hodnocení stěžovatelkou předložených důkazů. Nejvyšší správní soud se proto za této
situace věcně nezabýval kasačními námitkami, které se týkají pořízených strojů jinými příjemci
dotace, neboť bude na městském soudu, aby v dalším řízení s ohledem na vypořádání námitek
týkajících se možného pořízení kolového traktoru s čelním nakladačem jako manipulačního
prostředku posoudil, zda žalovaný nepostupoval ve vztahu ke stěžovatelce diskriminačně.
Městský soud v této souvislosti rovněž zhodnotí, jaký význam pro účely výzvy má možnost
multifunkčního využití vozidla a zápis o druhu vozidla v technickém průkazu i s ohledem
na různé kategorie traktorů. Byť v bodě 55 napadeného rozsudku městský soud dospěl k závěru,
že rozdíl v případě dotace poskytnuté městu Chýnov a stěžovatelkou je v tom, že město Chýnov
pořídilo čelní nakladač, nijak nereflektoval, že stroj pořízený městem Chýnov má v technickém
průkazu uvedeno jako druh vozidla traktor kolový kategorie T1 (obdobně také stroje uvedené
v tabulce proplacených projektů předložené stěžovatelkou). V tom však spočívala pointa žalobní
argumentace stěžovatelky.
[26] Nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku nicméně nebrání přezkumu dalších kasačních
námitek (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 19. 2. 2008, čj. 7 Afs 212/2006 - 74,
č. 1566/2008 Sb. NSS). Nejvyšší správní soud se proto dále zabýval jedinou námitkou, kterou lze
s přihlédnutím k nedostatku důvodů napadeného rozsudku vypořádat.
[27] Stěžovatelka namítá, že čestné prohlášení bylo požadováno pouze po žadatelích o dotaci,
jejichž žádost administrovala společnost KONCEDO. Tato námitka není důvodná. Jednak
stěžovatelka své tvrzení nijak nedoložila, jednak tato skutečnost nevyplývá ani ze správního spisu.
Podle vyjádření žalovaného ke kasační stížnosti byla naopak depeše zaslána všem příjemcům
dotace, u kterých nebylo z žádosti zjevné, zda jsou řádně seznámeni s obsahem výzvy,
tedy bez ohledu na osobu administrátora žádosti. Nejvyšší správní soud nicméně souhlasí
se stěžovatelkou, že z e-mailové korespondence, doložené stěžovatelkou v řízení před soudem,
nevyplývá, že by žadatelé o podporu měli v otázce možného pořízení traktoru pochybnosti,
jak mylně uvedl městský soud v bodě 44 napadeného rozsudku. Depeše totiž byla stěžovatelce
zaslána 3. 5. 2017, kdežto e-mailová komunikace pochází z 16. 3. 2018. Pakliže by měli žadatelé
o dotaci nejasnosti ohledně obsahu výzvy, které by vedly k zaslání depeše, muselo by tomu
tak být na jaře roku 2017, kdy žalovaný depeši stěžovatelce zaslal. E-mailová komunikace proto
tvrzené pochybnosti, jež měly vést k zaslání depeše, nedokládá. Nadto se jedná o interní
komunikaci žalovaného, nikoliv o komunikaci s některým žadatelem o podporu.
IV. Závěr a náklady řízení
[28] Nejvyšší správní soud z výše uvedených důvodů dospěl k závěru, že napadený rozsudek
městského soudu je nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů, a proto ho dle §110 odst. 1 věty
první s. ř. s. zrušil a věc vrátil městskému soudu k dalšímu řízení. V něm je městský soud vázán
právními závěry uvedenými v tomto rozsudku (§110 odst. 4 s. ř. s.). V novém rozhodnutí o věci
rozhodne městský soud i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti (§110 odst. 3 s. ř. s.).
[29] Městský soud si v dalším řízení rovněž ujasní, jaké rozhodnutí (opatření či rozhodnutí
o námitkách) je předmětem přezkumu v řízení o žalobě s ohledem na §14e rozpočtových
pravidel ve znění účinném od 1. 1. 2018. Městský soud chybně vyšel ze znění tohoto ustanovení,
jež bylo účinné do 19. 2. 2015 (viz bod 30 napadeného rozsudku), v důsledku čehož též vybral
dva soudní poplatky za řízení o žalobě. Musí proto posoudit, zda je skutečně samostatným
předmětem žaloby i opatření, nebo zda je předmětem přezkumu pouze rozhodnutí o námitkách,
kterým bylo opatření přezkoumáno.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně 12. listopadu 2021
Petr Mikeš
předseda senátu