ECLI:CZ:NSS:2021:8.AFS.93.2020:60
sp. zn. 8 Afs 93/2020-60
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Petra Mikeše a soudců Jitky
Zavřelové a Milana Podhrázkého v právní věci žalobkyně: EDECO, s.r.o., se sídlem
Štítného 388/18, Praha 3, zastoupená JUDr. Ondřejem Trubačem, Ph.D., LL.M., advokátem
se sídlem Klimentská 1216/46, Praha 1, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství,
se sídlem Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 2. 2020,
čj. 4607/20/5300-22442-712600, o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu
v Praze ze dne 28. 5. 2020, čj. 9 Af 16/2020-23,
takto:
I. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 5. 2020, čj. 9 Af 16/2020-23, se ruší
a věc se v rací tomuto soudu k dalšímu řízení.
II. Ustanovenému zástupci žalobkyně JUDr. Ondřeji Trubačovi, Ph.D., LL.M., advokátovi,
se p ři zn áv á odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů ve výši 8 228 Kč,
která mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci
tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Vymezení případu
[1] Žalovaný shora označeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobkyně proti dodatečným
platebním výměrům Finančního úřadu pro hl. m. Prahu na daň z přidané hodnoty a tato
rozhodnutí potvrdil. Rozhodnutí žalovaného, které bylo žalobkyni doručeno dne 18. 2. 2020,
napadla žalobkyně žalobou. Městský soud žalobu odmítl podle §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. jako
opožděnou. Žalobkyně sice doručila 16. 4. 2020 městskému soudu podání datovou schránkou,
to nicméně bylo ve formátu ODT, a tudíž se považuje za nedodané podle §4 odst. 1 až 3
vyhlášky č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby (dále „vyhláška
o podrobnostech spisové služby“). Pracovnice podatelny v reakci na podání žalobkyně obratem
odeslala žalobkyni zprávu, že podání lze podávat jen v povolených formátech, mezi které ODT
nepatří. Na tuto zprávu nicméně žalobkyně reagovala až 28. 4. 2020 podáním žaloby ve formátu
PDF, to však již uplynula lhůta pro podání žaloby (k tomu došlo v pondělí 20. 4. 2020). I kdyby
byla žaloba podána včas, bylo by ji třeba odmítnout podle §37 odst. 5 s. ř. s., jelikož podání
z 28. 4. 2020 neobsahovalo žádné žalobní body.
II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného
[2] Proti usnesení městského soudu podala žalobkyně (dále „stěžovatelka“) kasační stížnost.
V ní namítala, že žalobu podala k městskému soudu prostřednictvím datové schránky již
dne 16. 4. 2020, a to ve formátu ODT (Open Document Text). Oddělení příjmu a zpracování
datových zpráv městského soudu odeslalo stěžovatelce téhož dne datovou zprávu, ve které
jí sdělilo, že podání obsahuje nepovolené formáty příloh, a tedy na ně soud nahlíží jako
na nedodané a přílohy je nutno opětovně zaslat v povoleném formátu. Tato datová zpráva byla
stěžovatelce doručena dne 28. 4. 2020 v 11:26 hod. přihlášením jednatele do datové schránky
stěžovatelky. Téhož dne v 13:22 hod. zaslala stěžovatelka prostřednictvím datové schránky
městskému soudu žalobu ve formátu PDF. Závěr městského soudu o opožděnosti podané
žaloby proto stěžovatelka pokládala za nezákonný, neboť posledním dnem lhůty pro podání
žaloby bylo podle §72 odst. 1 s. ř. s. pondělí 20. 4. 2020, a žaloba byla podána již 16. 4. 2020,
protože formát ODT byl přípustný.
[3] Dle názoru stěžovatelky totiž postup městského soudu v daném případě odporoval §37
odst. 2 s. ř. s. a §18 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi
dokumentů (dále „zákon o elektronických úkonech“). Přípustné formáty příloh datových zpráv
stanoví Příloha č. 3 prováděcí vyhlášky č. 194/2009 Sb., o stanovení podrobností užívání
a provozování informačního systému datových schránek (dále „vyhláška o podrobnostech
systému datových schránek“), v níž je v čl. I. písm. f) jako přípustný formát výslovně uveden
i formát ODT. Závěr městského soudu o nedodání dokumentu zaslaného v jiném než
povoleném formátu je v rozporu také s vyhláškou o podrobnostech spisové služby. Podle §2
odst. 3 této vyhlášky může orgán veřejné moci sice uveřejnit seznam „dalších“ formátů, v nichž
přijímá zprávy v elektronické podobě, ale jen nad rámec formátů uvedených v příloze 3 vyhlášky
o podrobnostech systému datových schránek, kde je uveden i formát ODT. K tomu stěžovatelka
poznamenala, že postup městského soudu byl jednateli stěžovatelky jakožto právnímu laikovi
nesrozumitelný. Jednatel navíc za stěžovatelku podával běžně podání ve formátu ODT,
a to i městskému soudu (např. žalobu ve věci projednávané pod sp. zn. 10 Af 36/2018), aniž
by orgány veřejné moci proti těmto podáním něco namítaly či vyzývaly jednatele stěžovatelky
k doručení podání v jiném formátu. K tomu je jednatel nemajetný a placený kancelářský software
si nemůže dovolit.
[4] Stěžovatelka se neztotožnila ani se závěrem městského soudu o naplnění důvodu pro
odmítnutí žaloby dle §37 odst. 5 s. ř. s. s ohledem na absenci žalobních bodů. Byla přesvědčena,
že pokud žalobu podala včas dne 16. 4. 2020, měl ji městský soud vyzvat k odstranění vad
(doplnění žalobních bodů) a stanovit jí k tomu lhůtu, která v okamžiku podání žaloby ještě
do konce lhůty (tj. do 20. 4. 2020) zbývala. V tomto směru stěžovatelka odkázala na závěry
rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 3. 2018, čj. 3 Azs 66/2017 -31
(č. 3733/2018 Sb. NSS). Stěžovatelka se tedy z těchto důvodů domnívala, že jí byla postupem
městského soudu upřena možnost bránit se proti excesivnímu postupu správce daně, hájit
u soudu svá práva a že jí byl v rozporu s čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod
odepřen přístup k soudu.
[5] Městský soud dle stěžovatelky porušil její procesní práva i tím, že ji nevyzval k zaplacení
soudního poplatku a stěžovatelka tudíž nepodala žádost o osvobození od soudních poplatků.
Stejně tak městský soud nepoučil stěžovatelku o možnosti navrhnout ustanovení zástupce, což
je jeho povinností (k tomu odkázala na s. 227 publikace Kühn, Kocourek a kol. Soudní řád
správní. Komentář. Wolters Kluwer, 2019). Tato žádost, resp., návrh, staví běh lhůty pro podání
žaloby.
[6] Žalovaný ve svém vyjádření k otázce přijímaných formátů elektronických podání
upozornil na skutečnost, že jejich výčet je zveřejněn na internetových stránkách městského soudu
s tím, že formát ODT, který v dané věci užila stěžovatelka, v tomto výčtu obsažen není. Žalovaný
nepokládal kasační stížnost za důvodnou, naopak měl za to, že městský soud postupoval
v souladu s §4 vyhlášky o podrobnostech spisové služby. Ani stěžovatelčin odkaz na vyhlášku
o podrobnostech systému datových schránek nepokládal žalovaný za případný. V této souvislosti
uvedl, že vyhláška o podrobnostech systému datových schránek pouze upravuje výčet formátů
souborů technicky způsobilých k přenosu v datové zprávě, což ovšem nijak nesouvisí s rozsahem
formátů, které jsou jednotliví uživatelé datových schránek způsobilí přijímat. Pokud je pak
jednatel stěžovatelky nemajetný, mohl stejně použít např. formát PDF (ten nakonec bez potíží
použil 28. 4. 2020) nebo TXT. Dle žalovaného ani městský soud neměl stěžovatelku vyzývat
k doplnění žalobních bodů, protože za žalobu lze považovat až podání z 28. 4. 2020, a tudíž šlo
o žalobu opožděnou.
III. Posouzení Nejvyšším správním soudem
[7] Kasační stížností je napadeno usnesení městského soudu o odmítnutí žaloby,
proto z povahy věci přichází pro stěžovatelku v úvahu pouze kasační důvod dle §103 odst. 1
písm. e) s. ř. s (nezákonnost rozhodnutí o odmítnutí návrhu). Tohoto důvodu se stěžovatelka
v kasační stížnosti dovolává, neboť tvrdí nezákonné odmítnutí žaloby.
[8] Kasační stížnost je důvodná.
[9] V projednávaném případě stěžovatelka napadá zákonnost postupu městského soudu,
který odmítl jí podanou žalobu jako opožděnou dle §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. Nejvyšší správní
soud řešil prakticky stejný případ se stejnými skutkovými okolnostmi již v rozsudku ze dne
25. 11. 2020, čj. 6 Afs 206/2020-37. V nyní projednávané věci Nejvyšší správní soud neshledal
důvody odchýlit se od závěrů uvedených v tomto rozsudku, tudíž z něj vycházel. Stejně jako
v tomto rozsudku se zdejší soud nejprve zabýval námitkou přípustnosti formátu ODT. Tato
námitka není důvodná.
[10] Podle §37 odst. 2 věty první s. ř. s. „podání obsahující úkon, jímž se disponuje řízením
nebo jeho předmětem, lze provést písemně, ústně do protokolu, popřípadě v elektronické formě.“
[11] Podle §18 odst. 1 a 2 zákona o elektronických úkonech „fyzická osoba, podnikající fyzická
osoba a právnická osoba může provádět úkon vůči orgánu veřejné moci, má-li zpřístupněnu svou datovou schránku
a umožňuje-li to povaha tohoto úkonu, prostřednictvím datové schránky. Úkon učiněný osobou uvedenou v §8
odst. 1 až 4 nebo pověřenou osobou, pokud k tomu byla pověřena, prostřednictvím datové schránky má stejné
účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný
úkon více z uvedených osob.“
[12] Úkon učiněný prostřednictvím datové schránky osobou oprávněnou či osobou
pověřenou, která doložila své pověření, má podle §18 odst. 2 zákona o elektronických úkonech
stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, proto nemusí být podepsán
kvalifikovaným elektronickým podpisem, ani jej není třeba potvrzovat písemným podáním
shodného obsahu či předložením jeho originálu dle §37 odst. 2 věty druhé s. ř. s. (např. rozsudek
Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 2. 2012, č. j. 8 As 89/2011 - 31). Podání žaloby jako
úkon, jímž se disponuje řízením, tak bylo v posuzovaném případě učiněno v zákonem
předepsané formě, neboť stěžovatelka podala žalobu prostřednictvím datové schránky. O tom
ostatně není mezi účastníky sporu.
[13] Mezi účastníky řízení rovněž není sporné, že rozhodnutí žalovaného o odvolání
(napadené žalobou) bylo stěžovatelce doručeno dne 18. 2. 2020 a že d vouměsíční lhůta k podání
žaloby podle §72 odst. 1 s. ř. s. (ve spojení s §40 odst. 2 a 3 s. ř. s.) uplynula v pondělí
20. 4. 2020. Nesporná je rovněž skutečnost (patrná ze záznamu z elektronické podatelny
městského soudu), že stěžovatelka prostřednictvím systému datových schránek doručila
dne 16. 4. 2020 městskému soudu podání označené jako „Žaloba č. j. 4607/20/5300-22442-712600“,
obsahující přílohu ve formátu ODT, označenou jako
„Žaloba.OFŘ.EDECO.4607...16.04.2020.odt“; a Nejvyšší správní soud již na tomto místě
poznamenává, že uvedené číslo jednací odpovídá žalobou napadenému rozhodnutí žalovaného.
V reakci na výzvu městského soudu, odeslanou stěžovatelce dne 16. 4.2020 a doručenou jí dne
28. 4. 2020, stěžovatelka doručila městskému soudu prostřednictvím systému datových schránek
dne 28. 4. 2020 přílohu žaloby v požadovaném formátu PDF.
[14] Podle §64 odst. 1 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně
některých zákonů (dále „zákon o archivnictví a spisové službě“), platí, že určení původci zajistí příjem
dokumentů. V případě dokumentů v digitální podobě určení původci zajistí jejich příjem alespoň v datových
formátech stanovených jako výstupní datové formáty nebo formáty dokumentů, které jsou výstupem z autorizované
konverze dokumentů obsažených v datové zprávě. Pokud veřejnoprávní původci umožní příjem dokumentů
v digitální podobě také v dalších datových formátech nebo pokud umožní příjem dokumentů v digitální podobě
na přenosných technických nosičích dat, zveřejní jejich přehled na úřední desce, nebo (…) na svých internetových
stránkách. V návaznosti na §70 odst. 1 písm. m) zákona o archivnictví a spisové službě prováděcí
vyhláška o podrobnostech spisové služby v §23 odst. 2 stanoví, že výstupním datovým formátem
statických textových dokumentů a statických kombinovaných textových a obrazových dokumentů je datový formát
Portable Document Format for the Long-term Archiving (PDF/A, ISO 19005). Rovněž vyhláška
č. 193/2009 Sb., o stanovení podrobností provádění autorizované konverze dokumentů
(na základě zmocnění obsaženého v §24 odst. 3 zákona o elektronických úkonech, dle kterého
technické náležitosti provádění konverze, vstupu a výstupu stanoví ministerstvo vyhláškou) stanoví v Příloze
č. 1 bodu 4 formáty výstupu obsaženého v datové zprávě jako formáty PDF (Portable Document
Format) verze 1.7 a vyšší.
[15] Zákon o archivnictví a spisové službě tak ukládá určeným původcům zajistit příjem
dokumentů v digitální podobě alespoň v datovém formátu PDF, PDF/A; a městský soud
v souladu s §2 odst. 3 písm. f) prováděcí vyhlášky o podrobnostech spisové služby zveřejnil
na svých internetových stránkách přehled všech datových formátů dokumentů obsažených
v datové zprávě, ve kterých přijímá dokumenty v digitální podobě. Zde uvedl vedle formátů PDF
a PDF/A rovněž formáty DOC, DOCX, ISDOC, ISDOCX XLS, XLSX, ZFO, TXT a RTF.
[16] V tomto ohledu tedy městský soud postupoval v souladu se shora citovanými předpisy,
které určují minimální standard, pokud jde o formát dokumentů přijímaných v digitální podobě
(PDF a PDF/A). Městský soud toto povinné minimum naplnil a navíc poskytuje účastníkům
možnost zasílat dokumenty též v dalších (v praxi nejrozšířenějších) formátech digitálních
dokumentů, které řádně zveřejnil. Jak v této souvislosti správně podotkl žalovaný ve vyjádření
ke kasační stížnosti, příloha č. 3 k vyhlášce o podrobnostech systému datových schránek, kde
je v čl. I. písm. f) výslovně uveden jako přípustný formát ODT, pouze určuje okruh jednotlivých
formátů datové zprávy, které mohou být dodávány do datových schránek. Nestanoví však
povinnost uživatelů datových schránek, kteří jsou z nejrůznějších důvodů omezeni svými
softwarovými možnostmi, všechny tyto formáty zpráv přijímat.
[17] V projednávaném případě je z napadeného postupu městského soudu patrné,
že datovou zprávu, doručenou stěžovatelkou dle záznamu z elektronické podatelny
dne 16. 4. 2020 prostřednictvím systému datových schránek, pokládal za nedodanou,
přestože z ní bez pochybností vyplynula vůle stěžovatelky podat žalobu proti označenému
rozhodnutí žalovaného. Učinil tak z toho důvodu, že datová zpráva obsahovala přílohu
v nepřijímaném formátu ODT.
[18] Vyhláška o podrobnostech spisové služby v §4 odst. 2 a 3 stanoví, že pokud je doručený
dokument v analogové podobě neúplný nebo nečitelný, a veřejnoprávní původce je schopen určit odesílatele
tohoto dokumentu a kontaktní údaje odesílatele, vyrozumí odesílatele o zjištěné vadě dokumentu a stanoví další
postup pro její odstranění. Nepodaří-li se veřejnoprávnímu původci vadu doručeného dokumentu ve spolupráci
s jeho odesílatelem odstranit, veřejnoprávní původce dokument dále nezpracovává. Není-li veřejnoprávní původce
schopen určit odesílatele doručeného dokumentu, který je neúplný nebo nečitelný, a kontaktní údaje odesílatele,
dokument dále nezpracovává. Veřejnoprávní původce takto postupuje i tehdy, pokud zjistí, že doručený
dokument v digitální podobě včetně datové zprávy, v níž je obsažen, je neúplný, nelze jej zobrazit uživatelsky
vnímatelným způsobem, obsahuje škodlivý kód, není v datovém formátu, ve kterém veřejnoprávní původce přijímá
dokumenty v digitální podobě, nebo není uložen na přenosném technickém nosiči dat, na kterém veřejnoprávní
původce přijímá dokumenty v digitální podobě, je-li k doručení dokumentu užito přenosného technického nosiče
dat.
[19] V uvedené věci městský soud v souladu s citovanou právní úpravou postupoval,
neboť stěžovatelku o zjištěné vadě dokumentu (přílohy) vyrozuměl a informoval ji, že podání
obsahuje nepovolené formáty příloh (ODT) a že tyto přílohy je nutno soudu zaslat v povoleném
formátu. Jak bylo uvedeno výše, městský soud tuto výzvu stěžovatelce zaslal do její datové
schránky dne 16. 4. 2020, stěžovatelce byla doručena dne 28. 4. 2020. Téhož dne stěžovatelka na
oznámení soudu reagovala a přílohu odeslala v požadovaném formátu PDF. Až tato příloha byla
čitelná, tedy způsobilá zahájit soudní řízení. Nebýt skutečnosti, že za žalobu, byť blanketní,
je v dané věci nutno považovat již samotnou datovou zprávu z 16. 4. 2020 (viz dále bod [20]
tohoto rozsudku), byla by taková žaloba podaná až 28. 4. 2020 již opožděná, protože k příloze
v nepovoleném formátu ODT nelze přihlížet. Námitka přípustnosti použití formátu ODT tedy
není důvodná.
[20] Dále se Nejvyšší správní soud zabýval námitkou, podle které městský soud měl po
obdržení podání 16. 4. 2020 vyzvat stěžovatelku k odstranění vad žaloby podle §37 odst. 5 s. ř. s.
Tato kasační námitka je důvodná. Shora uvedené totiž nic nemění na skutečnosti, že datová
zpráva, z níž bez pochybností vyplývá vůle stěžovatelky učinit podání vůči soudu, konkrétně
žaloby proti rozhodnutí žalovaného (v příloze zprávy označeného jako „OFŘ“),
které stěžovatelka specifikovala konkrétním číslem jednacím, byla městskému soudu doručena
již dne 16. 4. 2020 (tj. v době, kdy běžela lhůta pro podání žaloby). Bez ohledu na formát přílohy,
která byla k této datové zprávě připojena (aniž by se soud vyjadřoval k technickým možnostem
tuto přílohu otevřít), tak bylo z datové zprávy doručené soudu ze stěžovatelčiny datové schránky
patrné, že učinila podání v zákonem požadované formě, tj. elektronicky - prostřednictvím
systému datových schránek; a z označení „věci“ (jejího „předmětu“ - stejně jako např. u e-mailové
zprávy), je patrné, že se jedná o žalobu proti rozhodnutí čj. 4607/20/5300-22442-712600.
Za žalobu, byť blanketní, je za daných okolností nutno považovat samotnou datovou zprávu,
nikoli až její přílohu v nepřijímaném formátu ODT.
[21] Za takové procesní situace byl pak na místě postup podle §37 odst. 5 s. ř. s., tedy výzva
k odstranění vad žaloby ve lhůtě, která v době jejího podání zbývala do konce zákonné lhůty pro
její podání podle §72 odst. 1 s. ř. s. (tj. do 20. 4. 2020), jak dovodil rozšířený senát Nejvyššího
správního soudu v rozsudku ze dne 20. 3. 2018, č. j. 3 Azs 66/2017-31, č. 3733/2018 Sb. NSS.
Se stěžovatelkou městský soud komunikoval prostřednictvím systému datových schránek, zaslání
výzvy podle §37 odst. 5 s. ř. s. tedy nebránila ani krátká doba do konce lhůty pro podání žaloby,
jež by tento postup prakticky vylučovala v případě komunikace poštou (viz bod 58 výše
citovaného rozsudku rozšířeného senátu).
[22] Jestliže tedy městský soud posoudil žalobu jako opožděnou, aniž by nejprve ve zbývající
lhůtě pro podání žaloby zaslal stěžovatelce výzvu podle §37 odst. 5 s. ř. s., zatížil své usnesení
jinou vadou v řízení, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o odmítnutí žaloby
podle §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne
17. 2. 2016, čj. 6 As 2/2015-128). Kasační důvod podle §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. totiž v sobě
zahrnuje kasační důvody podle §103 odst. 1 písm. a) až d) s. ř. s., tedy včetně jiné vady řízení,
uváděné v §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne
9. 6. 2016, čj. 9 As 47/2016-39).
[23] V dalším řízení tedy městský soud posoudí náležitosti včas podané žaloby a bude
postupovat v souladu se závěry rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu vyslovenými
ve výše citovaném rozsudku čj. 3 Azs 66/2017-31. Zejména tedy vyzve stěžovatelku podle §37
odst. 5 s. ř. s., aby odstranila vady žaloby podané 16. 4. 2020, a to ve lhůtě 3 dnů od doručení
výzvy. Lhůta 3 dnů vyplývá z lhůty, jakou by měla stěžovatelka v případě, že by městský soud
postupoval správně a bezodkladně, tj. nejpozději den po doručení žaloby (tedy v pátek
17. 4. 2020) by vyzval stěžovatelku k odstranění vad do konce lhůty pro podání žaloby, tedy
do pondělí 20. 4. 2020, a tudíž ve lhůtě 3 dnů. To by neplatilo v případě, že by podání
stěžovatelky z 28. 4. 2020 již obsahovalo projednatelnou žalobu; pak by bylo nadbytečné
stěžovatelku opětovně vyzývat a bylo by namístě žalobu v rozsahu tam uvedených
žalobních bodů projednat (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2020,
čj. 8 Azs 101/2020-28). Jak však vyplývá ze spisu městského soudu, toto podání žádné žalobní
body neobsahovalo.
[24] Závěrem se Nejvyšší správní soud stručně zabýval námitkou porušení procesních práv
stěžovatelky, které mělo spočívat v nevyzvání stěžovatelky k zaplacení soudního poplatku
a nepoučení o možnosti navrhnout ustanovení zástupce. Tato námitka není důvodná. Žádost
o osvobození od soudních poplatků není vázána na výzvu soudu k jeho zaplacení (§36 odst. 3
s. ř. s.). Městský soud tudíž nemohl zabránit stěžovatelce v podání této žádosti jen tím,
že jí nevyzval k zaplacení. Pokud jde o návrh na ustanovení zástupce, interpretace dané pasáže
komentáře citovaného v kasační stížnosti je zavádějící. Autoři komentáře se sice domnívají,
že soud má v určitých situacích povinnost poučit účastníka o možnosti podat návrh na
ustanovení zástupce, avšak to platí v řízení před krajským soudem jen o věcech mimořádně
složitých, ve kterých by nezastoupenému účastníkovi mohla vzniknout újma ve smyslu §36
odst. 1 s. ř. s.; ostatně zastoupení advokátem v tomto řízení není povinné (shodně rozsudek
Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 7. 2005, čj. 1 Azs 289/2004-77).
IV. Závěr a náklady řízení
[25] Nejvyšší správní soud na základě výše uvedených úvah dospěl k závěru, že kasační
stížnost je důvodná, a proto usnesení městského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení
(§110 odst. 1 věta první s. ř. s.). Právním názorem vysloveným v tomto rozsudku je městský
soud v dalším řízení vázán (§110 odst. 4 s. ř. s.).
[26] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne městský soud v novém rozhodnutí
(§110 odst. 3 s. ř. s.).
[27] Stěžovatelce byl usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 8. 2020,
čj. 8 Afs 93/2020-19, ustanoven zástupcem advokát, JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
V takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát. Nejvyšší správní soud
přiznal ustanovenému zástupci za řízení o kasační stížnosti odměnu za dva úkony právní služby,
a to za první poradu s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení a písemné podání ve věci
samé – doplnění kasační stížnosti [§11 odst. 1 písm. b) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní
tarif, ve spojení s §35 odst. 2 s. ř. s.]. Za každý z těchto úkonů ustanovenému zástupci náleží
odměna ve výši 3 100 Kč [§9 odst. 4 písm. d) ve spojení s §7 bod 5 advokátního tarifu].
Ustanovený zástupce má též právo na náhradu hotových výdajů za každý tento úkon ve výši
300 Kč (§13 odst. 4 advokátního tarifu). Celkem tedy činí odměna a náhrada hotových výdajů
řízení o kasační stížnosti 6 800 Kč. Vzhledem k tomu, že ustanovený zástupce stěžovatelky
je ve smyslu §57 odst. 2 věty za středníkem s. ř. s. společníkem právnické osoby zřízené
podle zvláštních právních předpisů upravujících výkon advokacie a doložil, že plátcem daně
z přidané hodnoty je tato právnická osoba, zvyšuje se částka odměny za zastupování a náhrady
hotových výdajů o částku 1 428 Kč odpovídající příslušné dani z přidané hodnoty (21 %
z 3 400 Kč). Celková výše nákladů řízení tak představuje částku 8 228 Kč. K jejímu vyplacení
byla stanovena lhůta 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
[28] Zastoupení zástupcem ustanoveným v řízení o kasační stížnosti nepřechází do řízení před
městským soudem (viz unesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne
28. 6. 2018, čj. 8 As 167/2017-58).
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně 21. ledna 2021
Petr Mikeš
předseda senátu