ECLI:CZ:NSS:2021:8.AS.104.2021:31
sp. zn. 8 As 104/2021 - 31
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Milana Podhrázkého a soudců Petra
Mikeše a Jitky Zavřelové v právní věci žalobkyně: BOTTOM UP s.r.o., se sídlem V Kolkovně
920/5, Praha 1, zastoupená Mgr. Martinem Prosserem, advokátem se sídlem Myslíkova 174/23,
Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo zdravotnictví, se sídlem Palackého nám. 4, Praha 2,
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 1. 2019, čj. MZDR 51666/2018-5/NH, v řízení o kasační
stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 2. 2021,
čj. 3 Ad 7/2019-51,
takto:
I. Návrh žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamít á.
II. Žalobkyni se ukládá zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě 3 dnů od právní
moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
[1] Žalovaný v záhlaví uvedeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil
rozhodnutí Hygienické stanice hlavního města Prahy (dále jen „správní orgán I. stupně“), která
rozhodnutím ze dne 22. 10. 2018, čj. HSHMP 55603/2018, žalobkyni uložila pokutu ve výši
140 000 Kč za spáchání přestupku na úseku ochrany před hlukem, vibracemi a neionizujícím
zářením podle §92g odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně
některých souvisejících zákonů. Uvedeného přestupku se měla žalobkyně dopustit tím,
že nezajistila, aby hluk z veřejné produkce hudby pořádané v provozovně Steampunk Prague
nepřekročil hygienický limit hluku 25 dB stanovený pro noční dobu pro chráněný vnitřní prostor
stavby. Rozhodnutí žalovaného napadla žalobkyně žalobou, kterou Městský soud v Praze shora
označeným rozsudkem zamítl.
[2] Žalobkyně (dále „stěžovatelka“) podala proti tomuto rozsudku městského soudu kasační
stížnost. Navrhla současně, aby jí Nejvyšší správní soud přiznal odkladný účinek. Tvrdí,
že uložená pokuta je zcela nepřiměřená a pro její další existenci a finanční stabilitu může mít
velmi negativní dopad, a to zejména v době pandemie COVID-19. Stěžovatelka musela kvůli
vládním opatřením před více než rokem zavřít svou provozovnu, a proto nemá žádné příjmy.
Na odstranění hluku vynaložila v minulosti velké množství finančních prostředků a aktuálně není
schopna pokutu zaplatit a její výše je pro ni likvidační. Náklady (mzdy, nájemné apod.) ale musí
stále platit. Přiznáním odkladného účinku by nevznikla újma jiným osobám a nebylo
by ani v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Dodala, že městský soud žalobě odkladný účinek
přiznal, neboť s tím žalovaný souhlasil.
[3] Žalovaný ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti uvedl,
že proti přiznání odkladného účinku nemá výhrady.
[4] Nejvyšší správní soud k návrhu předně uvádí, že kasační stížnost nemá odkladný účinek
(§107 odst. 1 s. ř. s.), může jej však na návrh stěžovatele přiznat za přiměřeného užití §73 odst. 2
až 5 s. ř. s. Odkladný účinek lze tedy kasační stížnosti přiznat tehdy, jestliže by výkon nebo jiné
právní následky napadeného rozhodnutí krajského soudu znamenaly pro stěžovatele nepoměrně
větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže
to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[5] Kromě formální podmínky, jíž je vznesení příslušného návrhu, je pro přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti nutné splnění tří podmínek: (1) výkon nebo jiné právní
následky musejí pro stěžovatele znamenat újmu, (2) újma musí být pro stěžovatele nepoměrně
větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a (3) přiznání
odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem (srov. usnesení
rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 7. 2015, čj. 10 Ads 99/2014-58,
č. 3270/2015 Sb. NSS). Povinnost tvrdit a osvědčit hrozbu újmy přitom tíží stěžovatele (viz
usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012-32, nebo ze dne
24. 9. 2015, č. j. 2 As 218/2015 - 50). Žádost o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti musí
být proto dostatečně individualizovaná a podepřená konkrétními důkazy (srov. usnesení ze dne
30. 1. 2012, čj. 8 As 65/2011-74), přičemž stěžovatelem tvrzená a prokazovaná újma musí být
závažná a reálná, nikoli pouze hypotetická a bagatelní (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu
ze dne 3. 10. 2017, čj. 9 Afs 275/2017-20).
[6] Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval naplněním první z uvedených podmínek, tedy
existencí újmy na straně stěžovatelky. Ta v tomto ohledu v návrhu toliko obecně poukázala
na svou špatnou ekonomickou situaci v souvislosti s probíhající pandemií. Svá tvrzení ovšem
nijak nekonkretizovala, tím spíše je pak v rozporu s požadavky výše citované judikatury ani nijak
nedoložila (např. výpisem z bankovních účtů, účetní rozvahou, výkazem zisků a ztrát za uplynulé
účetní období anebo jinými podklady týkajícími se aktuálních údajů o stavu hospodaření).
Nejvyšší správní soud nemá pochybnosti o tom, že stěžovatelce byla uložena pokuta v nikoliv
zanedbatelné výši, a stejně tak je zřejmé, že aktuální protiepidemická opatření nepochybně
omezují její možnost generovat v dané provozovně příjmy. Přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti je nicméně institutem výjimečným a bez konkrétní znalosti její hospodářské situace
může kasační soud závažnost újmy hrozící stěžovatelce v důsledku napadeného rozhodnutí
hodnotit jen velmi obtížně. Je třeba zdůraznit, že pro přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti není dostatečná jakákoliv tvrzená újma, ale újma ve vztahu k hospodářské situaci
stěžovatelky intenzivní. Lze tedy uzavřít, že výše reprodukovaná obecná tvrzení stěžovatelky
v tomto směru nemohou být pro přiznání odkladného účinku v žádném případě dostatečná
a stěžovatelka nedostála své povinnosti dostatečně konkrétně tvrdit a osvědčit hrozbu reálně
hrozící závažné újmy.
[7] Nejvyšší správní soud samozřejmě nepřehlédl, že městský soud k návrhu žalobkyně
přiznal odkladný účinek žalobě. To však samo o sobě nemůže být důvodem pro to, aby stejně
postupoval i Nejvyšší správní soud v řízení o mimořádném opravném prostředku, kterým
je kasační stížnost. Uvedené platí tím spíše v situaci, kdy městský soud usnesení o přiznání
odkladného účinku odůvodnil jen obecně s poukazem na zákonné podmínky přiznání
odkladného účinku a k samotné otázce újmy na straně stěžovatelky se konkrétně nevyjádřil.
Stejně tak pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nemůže být dostatečné, pokud
žalovaný správní orgán proti jeho přiznání nemá výhrady. Z usnesení městského soudu
o přiznání odkladného účinku žalobě, které stěžovatelka ke kasační stížnosti připojila, nadto
mimo jiné vyplývá, že stěžovatelka v řízení před městským soudem uvedla, že pokutu prozatím
splácí alespoň v dílčích splátkách. Přestože usnesení městského soudu bylo vydáno již v květnu
roku 2019, v kasační stížnosti, resp. aktuálním návrhu na přiznání odkladného účinku, ke splácení
pokuty neuvádí ničeho, ani neupřesňuje zbývající část nezaplacené pokuty.
[8] Vzhledem k tomu, že Nejvyšší správní soud dospěl k závěru o nenaplnění první
podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, nezabýval se již naplněním
zbývajících dvou podmínek. Z výše uvedených důvodů proto soud návrh na přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti zamítl.
[9] Zbývá doplnit, že rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku je rozhodnutím
dočasné povahy a nelze z něj jakkoli předjímat budoucí meritorní rozhodnutí o podané kasační
stížnosti (proto Nejvyšší správní soud ani nemohl přihlédnout k tvrzení stěžovatelky, podle níž
je výše uložené pokuty zcela nepřiměřená). Lze dodat, že stěžovatelka může o přiznání
odkladného účinku znovu požádat, změní-li se skutkové okolnosti, za nichž kasační soud jejímu
předchozímu návrhu nevyhověl.
[10] Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá soudnímu poplatku ve výši
1 000 Kč, a to podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona
o soudních poplatcích. Povinnost zaplatit soudní poplatek za podání návrhu na přiznání
odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto
a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit [§4 odst. 1 písm. h)
zákona o soudních poplatcích, per analogiam; srov. k tomu též usnesení Nejvyššího správního
soudu ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012-32], přičemž poplatek je v takovém případě splatný
do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla povinnost poplatek zaplatit uložena (§7 odst. 1
citovaného zákona). Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto
usnesení.
[11] Soudní poplatek lze zaplatit buď vylepením kolků na příslušném tiskopisu (viz níže), nebo
bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní
banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je 1080410421.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
K výroku II.:
Nebude-li soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku včas dobrovolně zaplacen,
bude vymáhán.
Pokud úhradu soudního poplatku provádí jiná osoba než povinná, je nutno do zprávy pro
příjemce na příkazu k úhradě uvést, za koho se úhrada provádí.
V případě placení kolkovými známkami nalepte vždy oba jejich díly na tiskopis na vyznačeném
místě. Tiskopis podepište a vraťte jej označenému soudu. Kolkové známky neznehodnocujte.
Máte-li za to, že jsou u Vás splněny podmínky pro částečné či plné osvobození od soudních
poplatků, můžete ve lhůtě stanovené pro zaplacení poplatku požádat soud o osvobození
od soudních poplatků (§36 odst. 3 s. ř. s.).
V Brně 8. dubna 2021
Milan Podhrázký
předseda senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám Nejvyššímu správnímu soudu v kolkových známkách určený soudní
poplatek.
podpis .................................................
ˇ místo pro nalepení kolkových známek ˇ