ECLI:CZ:NSS:2021:8.AS.116.2021:25
sp. zn. 8 As 116/2021-25
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Milana Podhrázkého a soudců Petra
Mikeše a Jitky Zavřelové v právní věci žalobce: F. H., proti žalovanému: Policie ČR, Městské
ředitelství Ostrava, se sídlem Strmá 1074/14, Ostrava, o žalobě na ochranu před nezákonným
zásahem žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu
v Ostravě ze dne 11. 3. 2021, čj. 22 A 15/2021-6,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se zas t av u je .
II. Žádný z účastníků ne má právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobce se u Krajského soudu v Ostravě domáhal ochrany před nezákonným zásahem
žalovaného, který měl spočívat v tom, že v rámci trestního řízení neprovedl žalobcem navržené
důkazy. Požadoval proto, aby krajský soud žalovanému zakázal pokračovat v porušování jeho
práv prováděním pouze důkazů, které jsou v jeho neprospěch, a přikázal žalovanému provést
žalobcem navržené důkazy. Usnesením označeným v záhlaví krajský soud žalobu odmítl pro
neodstranitelný nedostatek podmínky řízení dle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Dospěl k závěru,
že správní soudy v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem nemají pravomoc
posuzovat a přezkoumávat zákonnost postupu orgánů činných v trestním řízení v konkrétním
trestním řízení.
[2] Proti tomuto usnesení podal žalobce (dále „stěžovatel“) kasační stížnost a současně
navrhl, aby mu Nejvyšší správní soud ustanovil zástupce. Tento návrh soud zamítl usnesením
ze dne 4. 5. 2021, čj. 8 As 116/2021-19, kterým stěžovatele současně vyzval k doložení plné moci
udělené advokátovi či prokázání vysokoškolského právnického vzdělání požadovaného pro
výkon advokacie a současně jej vyzval i k zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost
ve lhůtě 15 dnů
[3] Stěžovatel průběhu této lhůty soudu zaslal podání nadepsané jako „zpětvzetí kasační stížnosti
(z důvodu §62 odst. 4 s. ř. s.)“, ve kterém sdělil, že bere kasační stížnost zpět, protože v příslušném
trestním řízení nastaly takové změny, které lze přirovnat k uspokojení navrhovatele, a proto není
třeba v řízení o kasační stížnosti pokračovat.
[4] V souladu s dispoziční zásadou, jíž je správní soudnictví ovládáno, navrhovatel (zde
stěžovatel) disponuje řízením nebo jeho předmětem, a tedy může vzít svůj návrh zcela nebo
zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl (srov. §37 odst. 4 s. ř. s.). Podle §47 písm. a) s. ř. s.,
vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět, soud usnesením řízení zastaví.
[5] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podání stěžovatele bezpochyby představuje
zpětvzetí kasační stížnosti, a to jak z hlediska jeho označení, tak obsahu. V souladu s §47
písm. a) s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. proto řízení o kasační stížnosti zastavil. Soud se blíže
nezabýval aplikací §62 odst. 4 s. ř. s., na který ve zpětvzetí odkázal stěžovatel, protože uspokojení
navrhovatele (zde stěžovatele) ve smyslu daného ustanovení je přípustné pouze v řízení před
soudem prvního stupně, nikoliv v řízení o kasační stížnosti (viz rozsudek NSS ze dne
29. 10. 2007, čj. 8 Afs 37/2007-112). Důsledkem zpětvzetí je tak jako tak zastavení řízení.
[6] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s.,
podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže bylo řízení
zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně 27. května 2021
Milan Podhrázký
předseda senátu