ECLI:CZ:NSS:2021:8.AS.127.2019:140
sp. zn. 8 As 127/2019 - 140
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Petra Mikeše a soudců
Milana Podhrázkého a Jitky Zavřelové v právní věci žalobce: nejvyšší státní zástupce,
se sídlem Jezuitská 585/4, Brno, proti žalovanému: Energetický regulační úřad,
se sídlem Masarykovo náměstí 91/5, Jihlava, za účasti osoby zúčastněné na řízení:
FINE DECORATING a.s., se sídlem Slezská 742/4, Brno, zastoupené Mgr. Romanem
Klimusem, advokátem se sídlem Vídeňská 188/119d, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne
22. 12. 2010, čj. 13154-12/2010-ERU, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Krajského soudu v Brně ze dne 4. 4. 2019, čj. 62 A 84/2013-418,
takto:
I. Soud ustanovuje znalcem z oboru elektrotechnika České vysoké učení
technické v Praze, Fakultu elektrotechnickou, se sídlem Technická 2, Praha 6.
II. Znalci se uk l á dá , aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení
podal písemně znalecký posudek. Úkolem znalce je vycházet z normativního stavu,
úrovně odborného poznání a objektivních možností, které zde byly na přelomu let 2010
a 2011, a poskytnout zdůvodněné odpovědi na následující otázky:
1) Jaké části, zařízení, či jiné součásti fotovoltaické elektrárny Jeníkov byly dle revizní zprávy
ze dne 19. 11. 2010 a měřících protokolů, které jsou k revizní zprávě přiloženy,
kontrolovány a měřeny? Plyne z této zprávy a měřících protokolů, že byly kontrolovány
i rozvaděče, stojany na fotovoltaické panely a zejména jejich uzemnění i s ohledem
na v revizní zprávě uvedené metody zkoušek dle českých technických norem (str. 2
revizní zprávy)? Lze z této zprávy a měřících protokolů seznat, že některé rozvaděče
a stojany na fotovoltaické panely nebyly při výkonu revize ještě nainstalovány, případně
i to, že revidované kabely nebyly v době provedení revize ještě zapojeny?
2) Plyne z revizní zprávy ze dne 19. 11. 2010 a měřících protokolů, že se jedná o výchozí
revizi celé fotovoltaické elektrárny, či pouze částečnou revizi jejich některých částí,
a to zejména s ohledem na v záhlaví a v závěru použitý termín „elektrické zařízení“?
Je v tomto směru revize jednoznačná, nebo může být naopak zavádějící?
3) Jsou revizní zpráva ze dne 19. 11. 2010 a měřící protokoly z historického pohledu
přelomu roků 2010 a 2011 standardní, či obsahuje vady nebo nepřesnosti
co do obvyklých náležitostí? Uvedené zhodnoťte i pro případ, že v době provádění revize
nebyly osazeny všechny fotovolatické panely, nebyly postaveny všechny stojany na panely,
nebyly namontovány všechny rozvaděče a kabely nebyly zapojeny do příslušných částí
fotovoltaické elektrárny, ale byly pouze přivedeny na místa, kde mělo dojít k jejich
zapojení.
4) Plyne z revizní zprávy ze dne 19. 11. 2010 a měřících protokolů, že revizní technik dělal
pouze namátkové kontroly uzemnění stojanů a rozvaděčů? Bylo v té době běžnou praxí,
že se ohledně uzemnění těchto prvků dělaly jen kontroly nahodilého vzorku, aniž
by to bylo v revizní zprávě explicitně uvedeno?
5) Lze předpokládat, že revizní zprávu ze dne 19. 11. 2010 a měřící protokoly mohl vnímat
pracovník žalovaného rozhodující o žádostech o licenci k výrobě elektrické energie
ve fotovoltaických elektrárnách jako revizní zprávu osvědčující bezpečnost (výchozí revizi
elektrického zařízení) celé fotovoltaické elektrárny? Jaké by byly odpovědi na všechny
v tomto usnesení položené otázky, pokud by se posuzovaly z pohledu takového
pracovníka žalovaného (např. odpověděl by pracovník žalovaného na otázku č. 2,
že z revizní zprávy a měřících protokolů plyne, že se jedná o výchozí revizi celé
elektrárny, či pouze částečnou revizi jejich některých částí)? Pro tyto účely lze vycházet
z toho, že takový pracovník žalovaného sám není revizním technikem, ale orientuje
se v dané problematice a zároveň nelze předpokládat, že by revizní zprávu a měřící
protokoly procházel ve všech detailech a vychází z obvyklé podoby revizních zpráv.
Odůvodnění:
[1] Ve shora označené věci je přezkoumáváno v záhlaví uvedené rozhodnutí žalovaného,
kterým byla osobě zúčastněné na řízení udělena licence na výrobu elektřiny na dobu 25 let,
se vznikem oprávnění a termínem zahájení výkonu licencované činnosti ke dni nabytí právní
moci rozhodnutí, pro celkový instalovaný sluneční výkon 4,998 MW pro provozovnu
fotovoltaické elektrárny, vymezenou na pozemcích p. č. 317/1 a p. č. 351/6 v katastrálním území
Jeníkov u Duchcova.
[2] V rámci řízení před Nejvyšším správním soudem je nutno objasnit odborné otázky, které
mohou mít vliv na rozhodnutí ve věci samé. Ve správním řízení byla žalovanému k žádosti
o licenci předložena i ve výroku uvedená revizní zpráva ze dne 19. 11. 2010. Pro nyní
posuzovanou věc je podstatné, co z této revizní zprávy vyplývá ohledně stavu elektrárny v době
provedení revize a ohledně kontrolovaných částí elektrárny. Rovněž je podstatné, jak mohla tuto
zprávu vnímat při standardním seznámení osoba, která rozhodovala o udělení licence. Jelikož
Nejvyšší správní soud nedisponuje příslušnými odbornými znalostmi a posuzovanou
problematiku má za zvlášť obtížnou [ve smyslu §127 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský
soudní řád, ve spojení s §64 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní], rozhodl o ustanovení
znalce, který tyto otázky zodpoví formou znaleckého posudku.
[3] Posuzovaná problematika je dle soudu náročná, proto ustanovil znalcem České vysoké
učení technické v Praze, Fakultu elektrotechnickou, jelikož je jí tato problematika známá včetně
specifických historických souvislostí. V řízení před kasačním soudem sp. zn. 2 As 313/2015
České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická, vystupovalo v pozici znalce
na jednání dne 8. 2. 2017. V tomto řízení bylo předloženo více znaleckých posudků a Nejvyšší
správní soud vyhodnotil názor nyní ustanoveného znalce jako nejpřesvědčivější, logický
a přezkoumatelně zdůvodněný (bod 30 rozsudku ze dne 30. 3. 2017, čj. 2 As 313/2015-492, ve věci
FVE Tuchlovice).
[4] Osoba zúčastněná na řízení požádala o možnost položit znalci vlastní otázky, nicméně
uvedla, že vzhledem k tomu, že nezná zadání posudku, není je schopna formulovat. Zároveň
navrhla, aby pokud bude znalcem ustanoveno České vysoké učení technické v Praze, bylo
znalcem určeno zároveň Vysoké učení technické v Brně. Výběr osoby znalce je na soudu. Soud
se rozhodl pro nyní ustanoveného znalce z důvodů uvedených v předchozím odstavci. Osobě
zúčastněné na řízení nic nebrání, aby si případně sama vyžádala znalecký posudek k týmž
otázkám od jiného znalce dle svého výběru, který je použitelný v řízení před soudem
za podmínek dle §127a o. s. ř. Pokud jde o položení otázek znalci, osoba zúčastněná na řízení
může zaslat soudu návrh doplňujících otázek. Pokud soud shledá, že mohou být pro posouzení
věci podstatné, může rozsah zadání znaleckého posudku rozšířit. Ani v tomto směru navíc osobě
zúčastněné nic nebrání v tom, aby si případně nechala otázky, které považuje za podstatné,
zodpovědět znalcem dle svého výběru. Pokud jde o další obsah vyjádření osoby zúčastněné
na řízení, jde o vyjádření v rámci řízení, které bude zohledněno při posouzení věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
Stanovená lhůta pro podání posudku je závazná; ze závažných důvodů může
znalec požádat o její prodloužení. Nemůže-li znalec vyžádaný úkon provést,
je povinen oznámit to soudu s příslušným odůvodněním. Nedodržení stanovené
lhůty může mít za následek snížení odměny, popřípadě uložení pořádkové pokuty
až do výše 50 000 Kč (§44 s. ř. s.).
Účastníci a osoba zúčastněná na řízení mohou namítnout podjatost znalce
do jednoho týdne od doručení tohoto usnesení (§8 odst. 5 s. ř. s.).
V Brně 22. března 2021
Petr Mikeš
předseda senátu