ECLI:CZ:NSS:2021:8.AS.186.2020:22
sp. zn. 8 As 186/2020-22
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Podhrázkého a soudců
Jitky Zavřelové a Petra Mikeše v právní věci žalobce: Mgr. V. V., proti žalovanému: Úřad městské
části Praha 6, se sídlem Československé armády 601/23, Praha 6, ve věci ochrany před
nezákonným zásahem žalovaného, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu
v Praze ze dne 30. 7. 2020, čj. 17 A 66/2020-27,
takto:
I. Kasační stížnost se o d m ít á .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobci se v rací zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, který mu bude
vyplacen do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení z účtu Nejvyššího správního
soudu.
Odůvodnění:
[1] Žalobce k Městskému soudu v Praze podal žalobu na ochranu před nezákonným zásahem
žalovaného ze dne 3. 4. 2020 spočívajícím v odstranění bronzové sochy maršála Ivana
Stěpanoviče Koněva z náměstí Interbrigády, Praha 6. Žalobou se domáhal, aby soud uložil
žalovanému povinnost instalovat danou sochu zpět na náměstí Interbrigády a uvést památník
do původního stavu ke dni 2. 3. 2020, a to ve lhůtě 40 dnů od právní moci rozsudku. Eventuálně,
pokud by žalovaný do vynesení rozsudku od tvrzeného nezákonného zásahu upustil, domáhal
se určení, že zásah žalovaného spočívající v odstranění sochy byl nezákonný.
[2] Městský soud v záhlaví uvedeným usnesením žalobu jako nepřípustnou odmítl. Dospěl
k závěru, že tato socha byla majetkem hlavního města Prahy svěřeným do správy žalovaného,
který při dispozici s tímto majetkem vystupoval jako soukromoprávní subjekt a činil tak
prostřednictvím svých volených orgánů. Žalovaný při odstranění sochy nevystupoval
vrchnostensky jako správní orgán ve smyslu legislativní zkratky zavedené v §4 odst. 1 s. ř. s.
[3] Žalobce (dále „stěžovatel“) podal kasační stížnost, v níž namítl, že městský soud věc
nesprávně posoudil, neboť žalovaný jako správní orgán zasáhl do stěžovatelova veřejného
subjektivního práva na legitimní očekávání, že žalovaný bude postupovat v souladu s právem.
Zejména mu zamezil v přístupu k soše a památníku maršála Koněva, což je dle stěžovatele
v rozporu s veřejným pořádkem. Navrhl zrušení napadeného usnesení a vrácení věci městskému
soudu k dalšímu řízení.
[4] Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.
[5] Kasační stížnost není přípustná.
[6] Městský soud žalobu stěžovatele odmítl, neboť při odstranění sochy žalovaný konal
v rámci soukromoprávní správy svěřeného majetku. Jeho jednání nepředstavovalo zásah
správního orgánu, a proto nebyla naplněna podmínka pravomoci soudů rozhodujících
ve správním soudnictví. Stěžovatel v kasační stížnosti však pouze zopakoval část své žalobní
argumentace, že žalovaný při odstranění sochy jednal z pozice správního orgánu, neboť zasáhl
do jeho veřejného subjektivního práva spočívajícího v legitimním očekávání na postup v souladu
s právem. Stěžovatel tedy vůbec nereflektoval odůvodnění městského soudu k této otázce, neboť
neuvedl, z jakých důvodů jsou nesprávné závěry, které městský soud v napadeném usnesení uvedl
k postavení žalovaného a k pravomoci správních soudů. V opakování žalobní námitky pro její
stručnost nelze spatřovat ani setrvání na dříve vznesené argumentaci, která je nadále schopná
obstát proti závěrům městského soudu. Kasační námitku tak nelze projednat, protože nesměřuje
proti rozhodovacím důvodům. Jelikož se jedná o jedinou kasační námitku, je kasační stížnost jako
celek nepřípustná podle §104 odst. 4 s. ř. s., neboť se opírá o jiné důvody, než které jsou
uvedeny v §103 s. ř. s. (rozsudek NSS ze dne 12. 5. 2021, čj. 8 As 124/2019-46, body 67 a 68,
či obdobně usnesení NSS ze dne 30. 6. 2020, čj. 10 As 181/2019-63, č. 4051/2020 Sb. NSS).
[7] Nejvyšší správní soud proto odmítl kasační stížnost jako nepřípustnou [§46 odst. 1
písm. d) ve spojení s §120 s. ř. s.].
[8] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl podle §60
odst. 3 věty první s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo
na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta. O vrácení zaplaceného soudního
poplatku Nejvyšší správní soud rozhodl podle ustanovení §10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb.,
o soudních poplatcích (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 25. 3. 2021,
čj. 8 As 287/2020-33).
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně 30. Září 2021
Milan Podhrázký
předseda senátu