ECLI:CZ:NSS:2021:8.AS.247.2021:51
sp. zn. 8 As 247/2021 - 51
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Petra Mikeše a soudců
Jitky Zavřelové a Milana Podhrázkého v právní věci žalobkyně: OPATHERM a.s., se sídlem
Horní náměstí 283/58, Opava, zastoupená JUDr. Jiřím Velíškem, advokátem se sídlem
Holečkova 105/6, Praha 5, proti žalovanému: Energetický regulační úřad, se sídlem
Masarykovo náměstí 91/5, Jihlava, proti rozhodnutí Rady žalovaného ze dne 26. 11. 2019,
čj. 05650-23/2017-ERU, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu
v Brně ze dne 30. 6. 2021, čj. 31 A 199/2019-114, o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti,
takto:
I. Kasační stížnosti se p ři zn áv á odkladný účinek spočívající v tom, že až do
skončení řízení před Nejvyšším správním soudem se pozastavují účinky rozsudku
Krajského soudu v Brně ze dne 30. 6. 2021, čj. 31 A 199/2019-114, a rozhodnutí Rady
žalovaného ze dne 26. 11. 2019, čj. 05650-23/2017-ERU, v rozsahu celého výroku III.
a výroku IV. v části, ve které byl proti zbylé části výroku III. rozhodnutí žalovaného
ze dne 21. 3. 2019, čj. 05650-18/2017-ERU, zamítnut rozklad žalobkyně.
II. Žalobkyni se uk l á dá povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč
za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalovaný rozhodnutím ze dne 21. 3. 2019, čj. 05650-18/2017-ERU (dále „prvostupňové
rozhodnutí“) shledal žalobkyni vinnou ze spáchání dvou správních deliktů podle §16 odst. 1
písm. d) zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění účinném do 14. 1. 2015 (dále „zákon
o cenách“), a uložil jí opatření k nápravě (výrokem III.), pokutu a povinnost k náhradě nákladů
řízení. V záhlaví uvedeným rozhodnutím Rada žalovaného dle §152 odst. 3 a §90 odst. 1 písm.
a) a c) a odst. 5 správního řádu prvostupňové rozhodnutí částečně zrušila, částečně změnila
a částečně zamítla rozklad žalobkyně a prvostupňové rozhodnutí potvrdila (dále „napadené
rozhodnutí“). Ve vztahu k uloženému opatření k nápravě (výroku III. prvostupňového
rozhodnutí) žalovaná rozhodla konkrétně tak, že ve výroku III. napadeného rozhodnutí změnila
částku ekonomicky neoprávněných nákladů a ve výroku IV. rozklad ve zbytku zamítla
a prvostupňové rozhodnutí ve zbývající části potvrdila. Žalobkyně tedy byla prvostupňovým
rozhodnutím ve znění napadeného rozhodnutí uznána vinnou ze spáchání jednoho správního
deliktu dle §16 odst. 1 písm. d) zákona o cenách a byla jí uložena pokuta ve výši 2 381 657 Kč,
opatření k nápravě spočívající v povinnosti vytvořit opravnou kalkulaci a provést opravné
vyúčtování, a povinnost k náhradě nákladů řízení paušální částkou 1 000 Kč.
[2] Žalobkyně podala proti napadenému rozhodnutí žalobu, jíž Krajský soud v Brně
usnesením ze dne 3. 1. 2020, čj. 31 A 199/2019-69, v části směřující proti výroku III. rozhodnutí
Rady žalovaného přiznal odkladný účinek. Následně žalobu výše uvedeným rozsudkem zamítl.
[3] Žalobkyně (dále „stěžovatelka“) podala proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost,
s níž spojila návrh na přiznání odkladného účinku v rozsahu povinnosti stěžovatelky vytvořit
opravnou kalkulaci a provést opravné vyúčtování (výrok III. prvostupňového rozhodnutí
ve znění výroku III. napadeného rozhodnutí).
[4] Stěžovatelka uvedla, že povinnost provést opravnou kalkulaci by pro ni znamenala
nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám
a zároveň neexistují žádné skutečnosti svědčící o tom, že by přiznání odkladného účinku této
kasační stížnosti mělo být v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Konkrétně tvrdila, že je pro
ni uložená povinnost komplikovaná, ne-li nemožná, neboť již nedisponuje aktuálními údaji
ohledně všech zákazníků v roce 2014, a proto nemá možnost je všechny obeslat. Dále jí není
jasné, co je touto povinností míněno, zda má jít o účetní kalkulaci, nebo zda má stěžovatelka
v rámci opravného vyúčtování vrátit svým zákazníkům konkrétní částky. Pokud by měla vracet
konkrétní částky v souhrnné výši 2 381 657 Kč, a byl by zrušen rozsudek krajského soudu spolu
s rozhodnutím Rady žalovaného a prvostupňového rozhodnutí, bylo by pro stěžovatelku
prakticky nemožné domáhat se po zákaznících vrácení celé této částky. Realizace takové
povinnosti by tedy byla nevratným krokem, jímž by stěžovatelce vznikla zásadní újma, mj.
i v podobě zásahu do jejího dobrého jména, neboť by to mohlo vyvolat u jejích zákazníků zdání,
že jim bylo v roce 2014 účtováno za dodávky tepla částečně neoprávněně. Taková újma
by i v případě konečného úspěchu stěžovatelky byla nevratná. Pokud stěžovatelka ze shora
uvedených objektivních důvodů povinnost provést opravnou kalkulaci nerealizuje, hrozí
jí vymáhání splnění této povinnosti žalovaným prostřednictvím třebas i opakovaného ukládání
donucovacích pokut až ve výši 1 000 000 Kč. Přiznáním odkladného účinku by pak nedošlo
k citelnější újmě jednotlivých zákazníků, kterým by měla, s ohledem na počet bytů zásobovaných
stěžovatelkou teplem v dané lokalitě v roce 2014 (cca 10 000 bytů), náležet částka v průměru
240 Kč.
[5] Žalovaný uvedl, že stěžovatelka podrobně nastínila, proč by pro ni výkon správních
rozhodnutí ohledně povinnosti vytvořit opravnou kalkulaci spolu s provedením opravného
vyúčtování znamenal nepoměrně větší újmu, než jaká by přiznáním odkladného účinku mohla
vzniknout jiným osobám, a že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu
s důležitým veřejným zájmem. Žalovanému je současně známa aktuální rozhodovací praxe
Nejvyššího správního soudu v obdobných případech a je srozuměn s tím, že odkladný účinek
napadeného rozhodnutí bude zřejmě přiznán, jako tomu bylo v řízení před krajským soudem.
Nemá proto zásadních námitek proti přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti.
[6] Kasační stížnost nemá odkladný účinek (§107 odst. 1 s. ř. s.), Nejvyšší správní soud jej
však může na návrh stěžovatele přiznat za přiměřeného užití §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Odkladný
účinek lze tedy kasační stížnosti přiznat tehdy, jestliže by výkon nebo jiné právní následky
napadeného rozhodnutí krajského soudu znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu,
než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude
v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[7] Kromě formální podmínky, jíž je podání příslušného návrhu, je pro přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti nutné splnění tří podmínek: (1) výkon nebo jiné právní následky musejí
pro stěžovatele znamenat újmu, (2) újma musí být pro stěžovatele nepoměrně větší, než jaká
přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a (3) přiznání odkladného účinku
nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS
ze dne 1. 7. 2015, čj. 10 Ads 99/2014-58, č. 3270/2015 Sb. NSS). Povinnost tvrdit a osvědčit
hrozbu újmy tíží stěžovatele (viz usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012-32, nebo
ze dne 24. 9. 2015, čj. 2 As 218/2015-50). Žádost o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
musí být proto dostatečně individualizovaná a podepřená konkrétními důkazy (srov. usnesení
NSS ze dne 30. 1. 2012, čj. 8 As 65/2011-74), přičemž stěžovatelem tvrzená a prokazovaná újma
musí být závažná a reálná, nikoli pouze hypotetická a bagatelní (srov. usnesení NSS ze dne
3. 10. 2017, čj. 9 Afs 275/2017-20).
[8] Stěžovatelka v návrhu přesvědčivě popsala nejen administrativní a finanční obtíže spojené
se splněním uložené povinnosti vytvořit opravnou kalkulaci a provést opravné vyúčtování
ve vztahu k cca 10 000 zákazníkům, ale také možnost vzniku závažné finanční újmy, která by dále
vznikla v důsledku obtíží spojených s vymáháním částek vrácených jednotlivým zákazníkům,
pokud by bylo v důsledku rozhodnutí Nejvyššího správního soudu zrušeno napadené příp.
i prvostupňové rozhodnutí. V takovém případě by nastolení původního stavu bylo spojeno
se značnými komplikacemi a náklady. Popsané negativní důsledky by zároveň pro stěžovatelku
jistě znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout
jiným osobám. V případě jednotlivých zákazníků stěžovatelky se jedná o nízké částky
a žalovanému žádná újma vzniknout nemůže. Předně však přiznáním odkladného účinku nedojde
ke zmaření výkonu uloženého opatření k nápravě, nýbrž toliko k jeho odložení. Nejvyšší správní
soud proto neshledal, že by přiznání odkladného účinku bylo v rozporu s důležitým veřejným
zájmem, přičemž ani žalovaný nic takového nenamítal.
[9] Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnosti přiznal odkladný
účinek. Učinil tak výslovně ve vztahu k rozsudku krajského soudu, výroku III. napadeného
rozhodnutí, jímž byl změněn výrok III. prvostupňového rozhodnutí, a výroku IV. napadeného
rozhodnutí v části, ve které byl proti zbylé části výroku III. prvostupňového rozhodnutí zamítnut
rozklad žalobkyně a v této části bylo prvostupňové rozhodnutí potvrzeno (srov. usnesení
rozšířeného senátu ze dne 16. 6. 2020, čj. 8 Azs 339/2019-38, č. 4039/2020 Sb. NSS). Přiznání
odkladného účinku ve výše uvedeném rozsahu znamená, že ani výrok III. prvostupňového
rozhodnutí, ukládající opatření k nápravě spočívající v povinnosti vytvořit opravnou kalkulaci
a provést opravné vyúčtování, nebude prozatím vyvolávat žádné právní účinky, neboť přiznáním
odkladného účinku nastává stav, jako kdyby o rozkladu proti tomuto výroku nebylo dosud
rozhodnuto, a proto ještě není v právní moci.
[10] Rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku je rozhodnutím dočasné povahy
a nelze z něj jakkoli předjímat budoucí meritorní rozhodnutí o podané kasační stížnosti
(srov. usnesení NSS ze dne 4. 10. 2005, čj. 8 As 26/2005-76, č. 1072/2007 Sb. NSS). Usnesení
o přiznání odkladného účinku může soud i bez návrhu zrušit, ukáže-li se v průběhu řízení,
že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody, nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly
(§73 odst. 5 s. ř. s.).
[11] Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá soudnímu poplatku
ve výši 1 000 Kč, a to podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona
o soudních poplatcích. Podle §7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný
vznikem poplatkové povinnosti. Povinnost zaplatit soudní poplatek za podání návrhu na přiznání
odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto
a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit [§4 odst. 1 písm. h)
zákona o soudních poplatcích, per analogiam; srov. k tomu též usnesení Nejvyššího správního
soudu ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012-32]. Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak,
jak je uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení. Protože stěžovatelka soudní poplatek již
zaplatila, znovu jej platit nebude.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně 20. srpna 2021
Petr Mikeš
předseda senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám Nejvyššímu správnímu soudu v kolkových známkách určený soudní
poplatek.
podpis .................................................
ˇ místo pro nalepení kolkových známek ˇ