ECLI:CZ:NSS:2021:8.AS.299.2021:27
sp. zn. 8 As 299/2021 - 27
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Petra Mikeše a soudců Jitky
Zavřelové a Milana Podhrázkého, v právní věci žalobce: Mgr. Z. K., proti žalovanému:
Zeměměřický a katastrální inspektorát v Opavě, se sídlem Praskova 194/11, Opava, proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 8. 2019, čj. ZKI OP-O-25/713/2019-7, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 6. 2021, čj. 25 A
235/2019-35, o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
I. Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamí t á .
II. Žalobci se uk l á dá povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání
návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě 3 dnů od právní
moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
[1] Žalobce podal Katastrálnímu úřadu pro Moravskoslezský kraj (dále „správní orgán
I. stupně“) námitky proti obsahu obnoveného katastrálního operátu v katastrálním území Jamnice
podle §45 odst. 3 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.
Správní orgán I. stupně rozhodnutím ze dne 20. 6. 2019, čj. OR-634/2017-806-34, námitky
žalobce zamítl. Proti tomuto rozhodnutí se žalobce odvolal k žalovanému, který v záhlaví
uvedeným rozhodnutím odvolání zamítl a potvrdil rozhodnutí správního orgánu I. stupně. Proti
rozhodnutí žalovaného brojil žalobce žalobou u Krajského soudu v Ostravě, který žalobu
v záhlaví uvedeným rozsudkem zamítl.
[2] Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (dále „stěžovatel“) kasační stížnost.
Současně s podáním kasační stížnosti stěžovatel požádal o přiznání odkladného účinku v záhlaví
uvedenému rozhodnutí žalovaného. Tento svůj návrh však nijak odůvodnil.
[3] I přesto, že stěžovatel návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
neodůvodnil, je třeba o tomto návrhu rozhodnout. Nejvyšší správní soud tomuto návrhu
nevyhověl z následujících důvodů.
[4] Úvodem soud předesílá, že podle §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek.
Ten však může být na návrh stěžovatele přiznán za přiměřeného užití §73 odst. 2 až 5 s. ř. s.
Kromě formální podmínky, jíž je podání návrhu, je v souladu se zmiňovaným ustanovením pro
přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nutné kumulativní splnění tří podmínek: (1) výkon
nebo jiné právní následky musejí pro stěžovatele znamenat újmu, (2) újma musí být pro
stěžovatele nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným
osobám, a (3) přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem
(srov. usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 1. 7. 2015, čj. 10 Ads 99/2014-58,
č. 3270/2015 Sb. NSS). Návrh na přiznání odkladného účinku musí být dostatečně
individualizován a osvědčen, protože je to stěžovatel, kdo je povinen tvrdit a osvědčit první
z předpokladů pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, tj. že výkon nebo jiné právní
následky rozhodnutí by pro něj znamenaly újmu, přičemž hrozící újma musí být závažná a reálná,
nikoli pouze hypotetická a bagatelní (viz usnesení NSS ze dne 3. 10. 2017, čj. 9 Afs 275/2017-20).
[5] Stěžovatel nedostál povinnosti v podobě břemene tvrzení jemu hrozící újmy, jelikož svůj
návrh na přiznání odkladného účinku dostatečně, ve výše požadovaném rozsahu, neodůvodnil.
S ohledem na tuto skutečnost Nejvyšší správní soud návrh na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti zamítl.
[6] Usnesení o nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti s ohledem na svůj procesní
charakter nezakládá překážku věci rozhodnuté, a proto v případě posunu ve skutkových
okolnostech lze o návrhu na přiznání odkladného účinku rozhodnout i opětovně, stejně jako lze
již přiznaný odkladný účinek i bez návrhu zrušit, odpadnou-li v mezidobí důvody pro jeho
přiznání (§73 odst. 5 s. ř. s.).
[7] Podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podléhá soudnímu
poplatku ve výši 1 000 Kč, a to podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou
zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Podle §7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích
je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Povinnost zaplatit soudní poplatek za podání
návrhu na přiznání odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu
rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit [§4 odst. 1
písm. h) zákona o soudních poplatcích, per analogiam; srov. k tomu též usnesení NSS ze dne
29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012-32]. Dle §7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je splatný
do 3 dnů od právní moci rozhodnutí. Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno
ve výroku II. tohoto usnesení.
[8] Poplatek lze zaplatit buď vylepením kolků na příslušném tiskopisu (viz níže), nebo
bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní
banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je 1080429921.
Nebude-li soudní poplatek včas dobrovolně zaplacen, bude vymáhán.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně 7. října 2021
Petr Mikeš
předseda senátu