ECLI:CZ:NSS:2021:8.AS.332.2021:34
sp. zn. 8 As 332/2021 - 34
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Milana Podhrázkého a soudců
Petra Mikeše a Jitky Zavřelové v právní věci žalobce: B. J., zastoupený JUDr. Jiřím Rouskem,
advokátem se sídlem Dubská 390/4, Teplice, proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje,
se sídlem Velká Hradební 3118/48, Ústí nad Labem, proti rozhodnutí žalovaného ze dne
11. 6. 2019, čj. KUUK/75531/2019/DS, JID: 91964/2019/KUUK/Pan, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. 10. 2021,
čj. 42 A 20/2019-46,
takto:
I. Kasační stížnosti se př i zn áv á odkladný účinek spočívající v tom,
že až do skončení řízení před Nejvyšším správním soudem se pozastavují účinky
rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. 10. 2021, čj. 42 A 20/2019-46,
a rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 6. 2019, čj. KUUK/75531/2019/DS,
JID: 91964/2019/KUUK/Pan.
II. Žalobci se u kl á d á zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci
tohoto usnesení.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností se žalobce (dále „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví
označeného rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, kterým krajský soud zamítl jeho
žalobu proti shora označenému rozhodnutí žalovaného. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl
odvolání stěžovatele a potvrdil rozhodnutí Magistrátu města Ústí nad Labem (dále „správní orgán
I. stupně“) ze dne 10. 9. 2018, čj. MM/OPA/ODN/155246/18/R. Správní orgán I. stupně tímto
rozhodnutím uznal stěžovatele vinným ze spáchání přestupku dle §125c odst. 1 písm. f) bodu 7
zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále „zákon o silničním
provozu“), a uložil mu pokutu ve výši 5 000 Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení
motorových vozidel v délce 6 měsíců. Přestupku se stěžovatel dopustil z nedbalosti tím,
že předjížděl nákladní motorové vozidlo na přechodu pro chodce a v jeho těsné blízkosti.
[2] Součástí kasační stížnosti je i návrh na přiznání odkladného účinku. Ten stěžovatel
odůvodnil tím, že mu hrozí nenapravitelná újma spočívající ve ztrátě zaměstnání. Stěžovatel
(profesí automechanik) má podle pracovní smlouvy, kterou soudu doložil, sjednanou podmínku
výkonu práce, že je držitelem řidičského oprávnění sk. B. Pokud by nebyl kasační stížnosti
přiznán odkladný účinek, stěžovateli by hrozilo, že přijde o práci, neboť by uvedenou podmínku
nesplňoval, a tedy by na jeho straně vznikla překážka výkonu práce. Stěžovatel je v současné
chvíli jediným živitelem rodiny, neboť manželka čerpá rodičovskou dovolenou kvůli péči
o nezletilou dceru, narozenou v květnu 2019. Stěžovatel podává návrh na přiznání odkladného
účinku primárně z důvodu ochrany své rodiny a jejího materiálního zabezpečení. Jeho přiznání
nebude mít vliv na žádnou jinou osobu, neboť udělená pokuta je příjmem státního rozpočtu
a zákaz řízení je zásahem pouze do jeho osobní sféry. V žalobě i kasační stížnosti poukazuje
stěžovatel zejména na protichůdnost dopravního značení, resp. nedostatečné značení přechodu.
[3] Pokud nebude kasační stížnost úspěšná, stěžovatel si je vědom, že vykonání trestu zákazu
řízení se nevyhne. Připomněl, že krajský soud žalobě odkladný účinek přiznal. Žalovaný k návrhu
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti uvedl, že jeho posouzení nechává zcela na úvaze
Nejvyššího správního soudu. Nejvyšší správní soud k návrhu předně uvádí, že kasační stížnost
nemá odkladný účinek (§107 odst. 1 s. ř. s.), může jej však na návrh stěžovatele přiznat
za přiměřeného užití §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Odkladný účinek lze tedy kasační stížnosti přiznat
tehdy, jestliže by výkon nebo jiné právní následky napadeného rozhodnutí krajského soudu
znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může
vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[4] Kromě formální podmínky, jíž je vznesení příslušného návrhu, je tedy pro přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti nutné splnění tří podmínek: (1) výkon nebo jiné právní
následky musejí pro stěžovatele znamenat újmu, (2) újma musí být pro stěžovatele nepoměrně
větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a (3) přiznání
odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem (srov. usnesení
rozšířeného senátu NSS ze dne 1. 7. 2015, čj. 10 Ads 99/2014 - 58, č. 3270/2015 Sb. NSS).
Povinnost tvrdit a osvědčit hrozbu újmy přitom tíží stěžovatele (viz usnesení NSS ze dne
29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012 - 32, nebo ze dne 24. 9. 2015, čj. 2 As 218/2015 - 50). Žádost
o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti musí být proto dostatečně individualizovaná
a podepřená konkrétními důkazy (srov. usnesení NSS ze dne 30. 1. 2012, čj. 8 As 65/2011 - 74),
přičemž stěžovatelem tvrzená a prokazovaná újma musí být závažná a reálná, nikoli pouze
hypotetická a bagatelní (srov. usnesení NSS ze dne 3. 10. 2017, čj. 9 Afs 275/2017 - 20). Oproti
tomu zpochybnění přiznání odkladného účinku pro rozpor s důležitým veřejným zájmem leží
na žalovaném (srov. usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, čj. 52 Ca/2003-144,
č. 87/2004 Sb. NSS), zatímco navrhovateli postačí, bude-li tvrdit, že takový rozpor s důležitým
veřejným zájmem nehrozí.
[5] Nejvyšší správní soud má v dané věci předně za to, že stěžovatel svá tvrzení o existenci
újmy (ve smyslu výše uvedeném) dostatečně prokázal. Jak plyne z předložených listin, stěžovatel
má v pracovní smlouvě sjednanou podmínku, že musí být držitelem řidičského oprávnění sk. B.
Taková podmínka navíc logicky a úzce souvisí s náplní jeho práce automechanika. Vykonatelnost
žalobou napadeného rozhodnutí by tedy (kromě povinnosti uhradit stanovenou pokutu ve výši
5 000 Kč) vedla k povinnosti stěžovatele podrobit se zákazu řízení motorových vozidel v délce
6 měsíců, což by mohlo způsobit ztrátu jeho zaměstnání, a tedy i finančních příjmů stěžovatelovy
rodiny, na nichž je z velké míry závislá (stěžovatel současně doložil, že je otcem dvouleté dcery).
[6] Dočasný výkon zákazu činnosti řízení, jež je důsledkem napadeného rozhodnutí
žalovaného, by v dané věci současně mohl představovat pro stěžovatele a osoby jemu blízké
nepoměrně větší újmu, než která by mohla vzniknout jiným osobám, pokud by se výkon a jiné
právní následky napadeného rozhodnutí odložily. Stejně tak v dané věci (i s ohledem na podobu
vyjádření žalovaného) není zřejmý rozpor s důležitým veřejným zájmem, který by přiznání
odkladného účinku bránil. Nejvyšší správní soud samozřejmě nikterak nebagatelizuje závažnost
jednání, kterého se stěžovatel dopustil [předjíždění na anebo bezprostředně před přechodem
pro chodce ve smyslu §17 odst. 5 písm. d) zákona o silničním provozu], tím spíše, jedná-li
se o přestupek, který nelze řešit na místě v blokovém řízení a se kterým je spojen zákaz řízení
motorových vozidel v minimální délce 6 měsíců [§125c odst. 6 písm. b) zákona o silničním
provozu]. Nejvyšší správní soud však přihlédl kromě důvodů uváděných stěžovatelem k tomu,
že není zřejmé (a ani žalovaný to netvrdí), že by se od spáchání vytýkaného přestupku stěžovatel
dopustil dalšího porušení zákona o silničním provozu, z čehož by bylo možno případně dovodit
ohrožení důležitého veřejného zájmu (ve smyslu ochrany zdraví a majetku ostatních účastníků
silničního provozu). Zároveň Nejvyšší správní soud zohlednil délku trvání uloženého zákazu
řízení a jeho dočasnou povahu. Pokud by soud kasační stížnosti odkladný účinek nepřiznal
a zároveň nerozhodl ve věci dříve, než uplyne doba, po kterou má stěžovatel stanoven zákaz
uvedené činnosti, nemohla by kasační stížnost v případě úspěchu představovat efektivní
prostředek ochrany jeho práv. Ve spojení s výše uvedenými závažnými důvody pracovního
a rodinného charakteru tak má Nejvyšší správní soud za to, že v případě stěžovatele jsou dány
výjimečné důvody pro přiznání odkladného účinku, neboť stěžovatel a jeho rodina jsou na držení
řidičského oprávnění existenčně závislí (k tomu srov. obdobně též usnesení NSS ze dne
10. 4. 2013, čj. 6 As 29/2013-80). Lze dodat (jak připomněl i stěžovatel), že krajský soud žalobě
odkladný účinek také přiznal.
[7] Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnosti přiznal odkladný
účinek. Učinil tak výslovně ve vztahu k napadenému rozsudku i napadenému rozhodnutí
žalovaného, v důsledku čehož až do právní moci rozhodnutí o kasační stížnosti dochází k plné
sistaci účinků shora označeného rozhodnutí žalovaného (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS
ze dne 16. 6. 2020, čj. 8 Azs 339/2019 - 38, č. 4039/2020 Sb. NSS).
[8] Zbývá doplnit, že rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku je rozhodnutím
dočasné povahy a nelze z něj jakkoli předjímat budoucí meritorní rozhodnutí o podané kasační
stížnosti (srov. usnesení NSS ze dne 4. 10. 2005, čj. 8 As 26/2005-76, č. 1072/2007 Sb. NSS).
Ztotožní-li se Nejvyšší správní soud s krajským soudem v tom, že rozhodnutí žalovaného bylo
v souladu se zákonem, pak bude povinností stěžovatele respektovat důsledky žalobou
napadeného rozhodnutí. Rovněž lze dodat, že usnesení o odkladném účinku nezakládá s ohledem
na svůj procesní charakter překážku věci rozhodnuté, a proto v případě posunu ve skutkových
okolnostech lze o návrhu na přiznání odkladného účinku rozhodnout i opětovně, stejně jako lze
již přiznaný odkladný účinek i bez návrhu zrušit, odpadnou-li v mezidobí důvody pro jeho
přiznání (§73 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s §107 s. ř. s.).
[9] Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá soudnímu poplatku ve výši
1 000 Kč, a to podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona
o soudních poplatcích. Povinnost zaplatit soudní poplatek za podání návrhu na přiznání
odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto
a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit [§4 odst. 1 písm. h)
zákona o soudních poplatcích, per analogiam; srov. k tomu též usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012,
čj. 1 As 27/2012-32], přičemž poplatek je v takovém případě splatný do 3 dnů od právní moci
rozhodnutí, kterým byla povinnost poplatek zaplatit uložena (§7 odst. 1 věta druhá citovaného
zákona). Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení.
[10] Poplatek lze zaplatit buď vylepením kolků na příslušném tiskopisu (viz níže),
nebo bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České
národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je 1080433221.
Nebude-li soudní poplatek včas dobrovolně zaplacen, bude vymáhán.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně 23. listopadu 2021
Milan Podhrázký
předseda senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.
podpis .................................................
Místo pro nalepení kolkových známek: