ECLI:CZ:NSS:2021:8.AZS.187.2020:67
sp. zn. 8 Azs 187/2020-67
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Petra Mikeše a soudců Milana
Podhrázkého a Jitky Zavřelové v právní věci žalobce: I. Y., zastoupen Mgr. Ladislavem Bártou,
advokátem se sídlem Purkyňova 787/6, Ostrava, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se
sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 9. 2019, čj. OAM-
472/ZA-ZA11-LE24-2019, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze
ze dne 29. 11. 2019, čj. 13 Az 58/2019-18,
takto:
I. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 29. 11. 2019, čj. 13 Az 58/2019-18,
se r uší a věc se v rací tomuto soudu k dalšímu řízení
II. Ustanovenému zástupci žalobce Mgr. Ladislavu Bártovi se n ep ři zn áv á odměna
za zastupování a náhrada hotových výdajů za řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím shledal žádost žalobce (dále „stěžovatel“)
o udělení mezinárodní ochrany nepřípustnou podle §10a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb.,
o azylu, a řízení podle §25 písm. i) téhož zákona zastavil. Proti tomuto rozhodnutí podal
stěžovatel žalobu, která byla shora označeným rozsudkem Městského soudu v Praze jako
nedůvodná zamítnuta. Podrobnější rekapitulace rozsudku městského soudu je s ohledem
na závěry Nejvyššího správního soudu nadbytečná.
II. Obsah kasační stížnosti
[2] Stěžovatel napadl rozsudek městského soudu kasační stížností. Namítá, že městský soud
rozhodl o žalobě bez jednání, aniž by si k tomu vyžádal souhlas stěžovatele. Jelikož byla žaloba
podána jako neodkladný úkon, aniž by sepisující advokát soudu předložil plnou moc, bylo
namístě, aby městský soud vyzval stěžovatele k doložení plné moci. Městský soud tak neučinil
a o žalobě rozhodl. Rovněž doručování písemností v řízení před městským soudem nelze
považovat za účinné. Doručení rozsudku bylo napraveno na žádost samotného stěžovatele.
Jelikož soud nešetřil podmínky řízení, není již možné napravit nedoručení žádosti o souhlas
s rozhodnutím bez nařízení jednání. Podmínky pro rozhodnutí bez jednání proto nebyly splněny.
Řízení je zatíženo natolik závažnou vadou, že napadený rozsudek nemůže obstát.
[3] Rekapitulace věcných námitek a vyjádření žalovaného k těmto námitkám je s ohledem
na závěry Nejvyššího správního soudu nadbytečná.
III. Posouzení Nejvyšším správním soudem
[4] Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost a dospěl k závěru, že je důvodná.
[5] Stěžovatel namítá závažné procesní pochybení městského soudu, který stěžovatele
nevyzval k doložení plné moci udělené advokátu Mgr. Ladislavu Bártovi pro zastupování v řízení
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného. Procesní pochybení se následně promítlo do vadného
doručování písemností v řízení, jakož i do rozhodnutí bez nařízení jednání, přestože k tomu
stěžovatel neudělil souhlas.
[6] Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne 16. 12. 2008,
čj. 8 Aps 6/2007-247, č. 1773/2009 Sb. NSS. Uvedl, že „[i] ve správním soudnictví jsou podmínky řízení
vnímány jako takové podmínky, za nichž soud může rozhodnout ve věci samé; jejich nedostatek tedy brání soudu
vydat meritorní rozhodnutí (srov. §103 o. s. ř. podpůrně za použití §64 s. ř. s.). Jsou chápány jako podmínky
přípustnosti procesu jakožto celku, přičemž se upínají k procesním úkonům stran či soudu. […] Teorie procesního
práva i soudní praxe řadí mezi podmínky řízení na straně soudu především pravomoc, příslušnost, na straně
účastníků řízení způsobilost být účastníkem řízení, procesní způsobilost, popřípadě též plná moc zmocněnce
v případě zastoupení, úkony soudu i úkony stran jsou pak vázány společnými podmínkami– překážkou
litispendence a překážkou věci rozsouzené.“
[7] Podle §32 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s §64 s. ř. s. musí zástupce účastníka řízení doložit
své oprávnění účastníka zastupovat již při prvním úkonu, který ve věci učinil. Nedoložením
oprávnění zastupovat vzniká pochybnost, zda zástupce skutečně vykonává v řízení práva osoby,
za jejíhož zástupce se označil. Doložení plné moci zástupce je považováno za jednu z podmínek
řízení. Nesplnění povinnosti stanovené v §32 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s §64 s. ř. s. představuje
odstranitelný nedostatek podmínek řízení. Soud je pak povinen postupovat v souladu §37 odst. 5
s. ř. s. a vyzvat zástupce, aby doložil plnou moc nebo jiným způsobem prokázal udělení plné
moci. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v rozsudku ze dne 6. 2. 2019,
čj. 6 As 405/2017-33, č. 3860/2019 Sb. NSS, k tomu blíže uvedl, že „[b]yla-li žaloba podána
zmocněncem jménem zmocnitele (procesní úkon byl zjevně činěn za jiného), je zákonnou povinností zmocněnce
doložit soudu oprávnění zmocnitele zastupovat. Pokud tuto zákonnou povinnost zmocněnec přes výzvu soudu
nesplní, je soud oprávněn žalobu odmítnout pro nedostatek podmínek řízení dle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., aniž
by byl povinen vyzývat ke splnění této povinnosti vedle zmocněnce i samotného zmocnitele.“ Pakliže by soud
k doložení plné moci nevyzval a ve věci rozhodl, zatížil by řízení vadou zmatečnosti spočívající
v nedostatku podmínek řízení na straně účastníka řízení. K této vadě je Nejvyšší správní soud
povinen přihlížet z úřední povinnosti (§109 odst. 4 s. ř. s.).
[8] Nejvyšší správní soud ze spisu městského soudu zjistil, že advokát Mgr. Ladislav Bárta
za stěžovatele podal dne 31. 10. 2019 žalobu proti rozhodnutí žalovaného, aniž by přiložil plnou
moc. Městský soud doručil tvrzenému zástupci poučení o možnosti namítat podjatost spolu
s poučením o rozhodnutí bez jednání, nebude-li ve lhůtě sdělen nesouhlas. Shodně městský soud
následně doručil napadený rozsudek, proti kterému advokát Mgr. Ladislav Bárta podal kasační
stížnost, která byla usnesením zdejšího soudu ze dne 24. 2. 2020, čj. 9 Azs 10/2020-34,
odmítnuta, jelikož stěžovatel ve lhůtě nedoložil plnou moc a ani neprokázal, že má vysokoškolské
právnické vzdělání. Přípisem ze dne 4. 8. 2020 požádal stěžovatel prostřednictvím obecné
zmocněnkyně městský soud o doručení napadeného rozsudku. Uvedl, že žalobu podal advokát
Mgr. Ladislav Bárta jako neodkladný úkon podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, z důvodu
jeho nekontaktnosti. To doložil potvrzením Mgr. Ladislava Bárty, který v něm uvedl, že v době
podání žaloby nedisponoval plnou mocí k tomuto úkonu. Městský soud poté dne 3. 9. 2020
prostřednictvím obecné zmocněnkyně rozsudek stěžovateli doručil.
[9] Nejvyšší správní soud na základě těchto skutečností dospěl k závěru, že městský soud měl
vyzvat advokáta Mgr. Ladislava Bártu k doložení plné moci jemu udělené stěžovatelem pro řízení
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného, neboť ten k podané žalobě plnou moc nepřiložil a ani
v žalobě netvrdil, že by byla plná moc platná i pro soudní řízení založena ve správním spise.
Jelikož tak městský soud neučinil a nedostatek podmínky řízení na straně stěžovatele neodstranil,
zatížil řízení vadou zmatečnosti, pro kterou je Nejvyšší správní soud povinen napadený rozsudek
zrušit a věc vrátit městskému soudu k dalšímu řízení, ve kterém si bude muset městský soud
nejprve ujasnit, zda byl advokát Mgr. Ladislav Bárta oprávněn žalobu za stěžovatele podat.
Nejvyšší správní soud v tomto směru podotýká, že Mgr. Ladislav Bárta byl zdejším soudem
ustanoven jako zástupce stěžovatele pro řízení o kasační stížnosti, zastoupení proto nepřechází
do řízení před městským soudem.
[10] Nad rámec výše uvedeného Nejvyšší správní soud poznamenává, že bylo možné předejít
těmto nežádoucím procesním důsledkům, pakliže by advokát Mgr. Ladislav Bárta v žalobě
výslovně uvedl, že se jedná o neodkladný úkon, případně pokud by tuto pro řízení zásadní
skutečnost městskému soudu přípisem či telefonicky sdělil poté, co mu městský soud doručoval
písemnosti v řízení.
IV. Závěr a náklady řízení
[11] Nejvyšší správní soud z výše uvedených důvodů dospěl k závěru, že kasační stížnost
je důvodná a napadený rozsudek městského soudu dle §110 odst. 1, věty první, s. ř. s. zrušil a věc
mu vrátil k dalšímu řízení, v němž je městský soud vázán právními závěry uvedenými v tomto
rozsudku (§110 odst. 4 s. ř. s.). V novém rozhodnutí o věci rozhodne městský soud i o náhradě
nákladů řízení o kasační stížnosti (§110 odst. 3 s. ř. s.).
[12] Usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 2. 2021, čj. 8 Azs 187/2020-60, byl
stěžovateli pro řízení o kasační stížnosti ustanoven zástupcem advokát Mgr. Ladislav Bárta.
Uvedený advokát žádné náklady spojené se zastoupením stěžovatele neúčtoval, rovněž z obsahu
spisu nevyplývá, že by advokát nějaký úkon právní pomoci v této věci provedl, bylo proto
rozhodnuto tak, že ustanovenému zástupci se nepřiznává odměna za zastupování stěžovatele
a náhrada hotových výdajů za řízení o kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně 18. února 2021
Petr Mikeš
předseda senátu