ECLI:CZ:NSS:2021:8.AZS.270.2021:41
sp. zn. 8 Azs 270/2021-41
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Podhrázkého a soudců
Petra Mikeše a Jitky Zavřelové v právní věci žalobce: X. Z., proti žalovanému: Ministerstvo
vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 3. 2021,
čj. OAM-446/ZA-ZA11-ZA21-R2-2016, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského
soudu v Ostravě ze dne 28. 7. 2021, čj. 19 Az 10/2021-46,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se zastav uje.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Ustanovené opatrovnici Mgr. Evě Kantoříkové, advokátce se sídlem Jaselská 197/14,
Brno, se n ep ři zn áv á odměna za zastupování žalobce v řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalovaný v záhlaví uvedeným rozhodnutím zastavil podle §25 písm. j) zákona
č. 325/1999 Sb., o azylu, řízení o žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany. Rozhodnutí
žalovaného napadl žalobce žalobou, avšak řízení o ní Krajský soud v Ostravě shora označeným
usnesením podle §33 písm. b) zákona o azylu zastavil, protože se mu nepodařilo zjistit současné
místo pobytu žalobce.
[2] Žalobce (dále „stěžovatel“) podal proti tomuto usnesení kasační stížnost, v níž požádal
o ustanovení zástupce z řad advokátů. Nejvyšší správní soud mu proto 23. 8. 2021 zaslal poučení
o složení senátu spolu s Potvrzením o osobních, majetkových a výdělkových poměrech. Tuto zásilku se však
stěžovateli na adresu uvedenou v kasační stížnosti (M. X, H.) nepodařilo doručit, neboť ji podle
informací uvedených poštovní doručovatelkou nebylo možno vložit do schránky. Žalovaný ve
vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku (jenž byl součástí kasační stížnosti) zároveň
soudu sdělil, že na uvedené adrese se stěžovatel dle pobytové kontroly nezdržuje.
[3] Nejvyšší správní soud proto prověřoval místo aktuálního pobytu stěžovatele.
Z elektronické evidence žadatelů o mezinárodní ochranu zjistil, že adresa uvedená stěžovatelem
na kasační stížnosti je poslední evidovanou adresou jeho pobytu, na níž se měl podle uvedených
údajů zdržovat do 31. 8. 2020. Dále soud vyzval Organizaci pro pomoc uprchlíkům (která
jménem stěžovatele podala kasační stížnost na základě plné moci udělené v řízení před krajským
soudem, dále „OPU“) žalovaného a Ředitelství cizinecké policie ke sdělení aktuální adresy místa
pobytu stěžovatele, je-li jim známa. Žalovaný i Ředitelství cizinecké policie k této výzvě uvedli,
že jediná jim známá adresa stěžovatele je adresa uvedená v záhlaví tohoto usnesení, na níž
se podle evidence vyskytoval do 31. 8. 2020. Jiná adresa jim není známá. OPU v odpovědi
na dotaz soudu sdělilo, že kromě výše uvedené adresy je jim známa ještě adresa Š. X, H. K., na
níž stěžovatel podepsal plnou moc udělenou pro zastupování v řízení před krajským soudem.
Obě adresy OPU sdělilo též krajskému soudu. Z obsahu spisu krajského soudu nicméně Nejvyšší
správní soud ověřil, že adresa sdělená OPU v Hradci Králové nebyla zaznamenána v evidenční
kartě stěžovatele. Krajský soud na uvedené adrese nechal provést pobytovou kontrolu ze strany
Krajského ředitelství policie Královéhradeckého kraje, které při dvou kontrolách (ve dnech 28. 5.
2021 a 30. 5. 2021) zjistilo, že stěžovatel se na uvedené adrese nenachází a ani zde (podle sdělení
sousedů z domu) nežije. Jedná se tedy o adresu, která není uvedena v příslušné evidenci a která již
byla v řízení před krajským soudem prověřena s tím, že stěžovatel se zde nezdržuje. Jiná adresa
místa pobytu stěžovatele není Nejvyššímu správnímu soudu známa a nebyla zjištěna ani ve
správním řízení, ani v řízení před krajským soudem. Jiná adresa není známa ani OPU, které z
pozice zmocněnce za stěžovatele kasační stížnost podalo.
[4] Za této situace Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 10. 9. 2021,
čj. 8 Azs 270/2021-33, ustanovil pro řízení o podané kasační stížnosti podle §29 odst. 3 o. s. ř.
ve spojení §64 s. ř. s., stěžovateli opatrovnici z řad advokátů, Mgr. Evu Kantoříkovou.
[5] Nejvyšší správní soud se následně zabýval tím, zda jsou splněny procesní podmínky
stanovené pro meritorní projednání kasační stížnosti. Dospěl k závěru, že tomu tak není.
[6] Podle §47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.
[7] Podle §33 písm. b) zákona o azylu soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele
o udělení mezinárodní ochrany (žalobce).
[8] K podmínkám postupu podle citovaných ustanovení se Nejvyšší správní soud
již opakovaně vyjadřoval. Např. podle rozsudku ze dne 14. 8. 2009, čj. 8 Azs 21/2009-91,
vychází-li soud ve svém rozhodnutí mj. ze skutečnosti, že je účastník řízení neznámého pobytu,
musí být ověření této skutečnosti přiměřeně aktuální. Dále v rozsudku ze dne 26. 5. 2005,
čj. 7 Azs 271/2004-58, č. 707/2005 Sb. NSS, vyslovil, že „nemožnost zjistit místo pobytu žadatele
o udělení azylu (§33 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu) je dána jen tam, kde […] soud vyvíjel požadované úsilí
ke zjištění místa pobytu žadatele […] a přes toto úsilí a případně další pátrání v příslušných evidencích […]
pobyt žadatele nebyl zjištěn a zůstal zcela neznámý.“ Pokud i přes toto úsilí zůstane pobyt žadatele
nezjištěn a zcela neznámý, lze řízení ve smyslu výše citovaného ustanovení zastavit.
[9] Nejvyšší správní soud dne 29. 9. 2021 opětovně provedl lustraci stěžovatele
v elektronické evidenci žadatelů o mezinárodní ochranu a také v centrální evidenci vězněných
osob. K pobytu stěžovatele však žádné nové informace nezjistil. Nejvyšší správní soud
provedenými dotazy využil dostupné možnosti, aby bylo zjištěno aktuální místo pobytu
stěžovatele. Přesto se současné místo jeho pobytu nepodařilo zjistit. Na adrese uvedené
stěžovatelem v kasační stížnosti, která je zároveň jeho poslední evidovanou adresou v evidenci
žadatelů o mezinárodní ochranu, nelze stěžovateli doručovat a podle sdělení žalovaného zde
stěžovatel nepobývá, což bylo prokázáno pobytovou kontrolou provedenou ve správním řízení.
Tato adresa navíc byla evidována jako aktuální místo pobytu stěžovatele pouze do dne
31. 8. 2020, žádná nová adresa v evidenci uvedena není. Na adrese, kterou soudu sdělil
zmocněnec stěžovatele, nechal krajský soud v řízení o žalobě provést pobytovou kontrolu, z níž
vyplynulo, že ani zde se stěžovatel nezdržuje. Jelikož zmocněnec neuvedl žádné důvody, z nichž
by plynula změna okolností, nepovažoval Nejvyšší správní soud za nutné ve vztahu k téže adrese
(která ani není v evidenci uvedena) pobytovou kontrolu opakovat. Z informací dostupných
Nejvyššímu správnímu soudu tedy není patrno, na jaké adrese stěžovatel aktuálně pobývá.
[10] Protože jsou splněny podmínky §33 písm. b) zákona o azylu pro zastavení řízení,
Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti podle §47 písm. c) s. ř. s. za použití §120 s. ř. s.
zastavil.
[11] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl podle §60
odst. 3 věty první ve spojení s §120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu
nákladů řízení, neboť řízení o kasační stížnosti bylo zastaveno.
[12] Ustanovené opatrovnici soud nepřiznal odměnu za zastupování stěžovatele, neboť
v řízení neučinila žádný úkon právní služby ve smyslu §11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách
advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif).
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně 1. října 2021
Milan Podhrázký
předseda senátu