ECLI:CZ:NSS:2021:9.AS.143.2021:63
sp. zn. 9 As 143/2021 - 63
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové
a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobkyně:
OVISION CZ a.s., se sídlem K Bílému vrchu 2960/8, Praha 9, zast. Markem Procházkou,
advokátem se sídlem Jáchymova 26/2, Praha 1, proti žalovanému: Český telekomunikační
úřad, se sídlem Sokolovská 58/219, Praha 9, proti rozhodnutí předsedkyně Rady Českého
telekomunikačního úřadu ze dne 18. 11. 2020, č. j. ČTÚ-46 495/2020-603, za účasti osoby
zúčastněné na řízení: Česká pošta, s.p., se sídlem Politických vězňů 909/4, Praha 1, v řízení
o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 6. 2021,
č. j. 18 A 5/2021 - 70, o návrhu žalovaného na přiznání odkladného účinku,
takto:
Kasační stížnosti žalovaného se odkladný účinek n ep ři zn áv á .
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností se žalovaný (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví
označeného rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým bylo podle
§78 odst. 1 a 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), zrušeno
rozhodnutí předsedkyně Rady Českého telekomunikačního úřadu ze dne 18. 11. 2020,
č. j. ČTÚ-46 495/2020-603 (dále jen „rozhodnutí předsedkyně Rady“), a věc byla stěžovateli
vrácena k dalšímu řízení.
[2] Žalobkyně se v červenci 2020 obrátila na stěžovatele s žádostí o nahlédnutí do spisu
o kontrole č. j. ČTÚ-1 665/2020-611. Kontrola ve věci ověření nákladové orientace
velkoobchodních cen byla vedena s osobou zúčastněnou na řízení. Svůj právní zájem
dokládala tím, že s osobou zúčastněnou na řízení vede před stěžovatelem spor týkající
se navýšení cen za přístup k poštovní infrastruktuře, přičemž informace z kontroly jsou pro
její postavení v tomto řízení zásadní.
[3] Rozhodnutím Českého telekomunikačního úřadu ze dne 4. 8. 2020, č. j. ČTÚ-
37 302/2020-611/II.vyř. (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), bylo žalobkyni odepřeno
nahlížet do spisu o kontrole. Rozhodnutím předsedkyně Rady byl tento závěr potvrzen, změna
prvostupňového rozhodnutí se týkala pouze formulace výroku.
[4] Spolu s doplněním kasační stížnosti požádal stěžovatel o přiznání odkladného účinku.
Jelikož městský soud shledal právní zájem žalobkyně na nahlédnutí do spisu o kontrole, bylo
by ji třeba spis (alespoň částečně) zpřístupnit. Tím by však stěžovatel porušil povinnost
plynoucí z §32a odst. 5 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých
zákonů (zákon o poštovních službách), a následně případně nesl odpovědnost za škodu tím
vzniklou. Spis o kontrole totiž obsahuje stěžejní informace o ekonomické činnosti osoby
zúčastněné nařízení. V případě vyhovění kasační stížnosti by tyto důsledky již nešlo zvrátit.
Takové rozhodnutí by i v obecné rovině bylo jen formální, akademické, neboť žalobkyně
by dosáhla svého, a to nezvratně.
[5] Žalobkyně ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku uvedla,
že poskytnutím informace na základě pravomocného rozhodnutí soudu nelze porušit
povinnost chránit informace před zneužitím. Ochranu zájmů třetích osob při nahlížení
do spisu upravuje §38 odst. 2 a 6 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní
řád“). Stěžovateli žádná újma nehrozí, dovolává se újmy hrozící osobě zúčastněné na řízení,
což nemůže. Naopak újma hrozící žalobkyni je značná, neboť by bylo zhoršeno její procesní
postavení v souvisejícím sporu vedeném s osobou zúčastněnou na řízení. Navrhla,
aby odkladný účinek nebyl kasační stížnosti přiznán.
[6] Osoba zúčastněná na řízení ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku
uvedla, že žalobkyni má být zpřístupněn spis o kontrole, který obsahuje v podstatě všechny
informace o její ekonomické činnosti. Tím by jí vznikla nenahraditelná újma, žalobkyně
by získala přístup k jejímu obchodnímu tajemství. Omezení podle §38 odst. 6 správního řádu
není dostatečné, přičemž k otázce rozsahu zpřístupněných informací se městský soud
nevyjádřil. Bez přiznání odkladného účinku by se řízení o kasační stížnosti stalo fakticky
bezpředmětným. Souhlasí proto s návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
[7] Podle §107 odst. 1 s. ř. s. platí, že kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší
správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat, přičemž §73 odst. 2 až 5 s. ř. s.
upravující odkladný účinek žaloby se užije přiměřeně. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. musí být
pro přiznání odkladného účinku naplněny dva předpoklady. Soud přizná žalobě (kasační
stížnosti) odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly
pro navrhovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může
vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Soud
zjišťuje jen to, zda jsou uvedené zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku splněny.
Nezabývá se tedy věcným posouzením věci.
[8] Odkladný účinek představuje prostředek mimořádné povahy. Kasační stížnost
proti rozhodnutí soudu ve správním soudnictví je mimořádným opravným prostředkem,
u něhož nelze automaticky očekávat přiznání odkladného účinku. Přiznáním odkladného
účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud prolamuje před vlastním rozhodnutím ve věci
samé právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět jako
na zákonné a věcně správné, dokud není jako celek zákonným postupem zrušeno. Tento
postup proto musí být vyhrazen pouze pro výjimečné případy (srov. usnesení ze dne
22. 12. 2003, č. j. 7 A 115/2002 - 67, č. 760/2006 Sb. NSS). Současně je na žadateli o odkladný
účinek, aby vylíčil individualizované a závažné okolnosti, pro něž se domnívá, že v jeho
případě nastala mimořádná situace, která vyžaduje, aby byly účinky pravomocného rozhodnutí
odloženy.
[9] Odkladný účinek lze zcela výjimečně přiznat i kasační stížnosti žalovaného. V takovém
případě bude odložení účinků rozhodnutí krajského soudu podmíněno ochranou důležitého
veřejného zájmu, jehož ohrožení bude v konkrétním případě představovat právě
onu nepoměrně větší újmu, než která přiznáním odkladného účinků vznikne jiným osobám,
a jež nebude v rozporu s jiným veřejným zájmem (viz usnesení rozšířeného senátu ze dne
1. 7. 2015, č. j. 10 Ads 99/2014 - 58, č. 3270/2015 Sb. NSS, bod 7).
[10] V projednávané věci stěžovatel ztotožnil újmu, jež mu hrozí, s obavou o zákonnost
jeho dalšího postupu. Zpochybňuje právní závěr městského soudu, jelikož podle jeho názoru
by zpřístupněním byť i jen části spisu porušil povinnost podle §32a odst. 5 zákona
o poštovních službách. Újmu tedy odvíjí od věcného posouzení věci, jímž se však soud
při rozhodování o přiznání odkladného účinku nezabývá. Otázka zákonnosti rozhodnutí není
důvodem pro přiznání odkladného účinku (viz usnesení rozšířeného senátu
č. j. 10 Ads 99/2014 - 58, odstavec 26).
[11] Pokud stěžovatel naznačuje, že umožní-li žalobkyni byť i jen do části spisu
nahlédnout, bylo by případné vyhovění kasační stížnosti jen akademickým rozhodnutím, není
jasné, v čem spatřuje ohrožení důležitého veřejného zájmu (jež by mohlo představovat onu
nepoměrně větší újmu). Souvisí-li snad s povinností stěžovatele dbát o ochranu práv a zájmů
účastníka řízení (zde osoby zúčastněné na řízení) při nahlížení do spisu, stěžovatel nijak
neozřejmil, z čeho jeho obava nezvratného a nezhojitelného porušení těchto práv a zájmů
pramení a proč je jejich ochrana v dalším řízení vyloučena (městský soud ostatně stěžovateli
neuložil, aby žalobkyni zpřístupnil správní spis bez dalšího). Na podporu svého návrhu tedy
stěžovatel neuvedl žádné relevantní důvody.
[12] Nejvyšší správní soud s ohledem na shora uvedené dospěl k závěru, že podmínky
pro přiznání odkladného účinku podle §107 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s §73
odst. 2 s. ř. s. nejsou splněny. Tímto usnesením soud nepředjímá meritorní posouzení
případu a rozhodnutí ve věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 2. září 2021
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu