ECLI:CZ:NSS:2021:9.AS.176.2021:23
sp. zn. 9 As 176/2021 - 23
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové
a soudců JUDr. Pavla Molka a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobkyně: Mgr. A. R, proti
žalovanému: Ministerstvo zdravotnictví, se sídlem Palackého náměstí 375/4, Praha 2, proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 11. 2016, č. j. MZDR 60930/2014-2/FAR, v řízení
o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 6. 2021,
č. j. 3 Ad 1/2017 - 80,
takto:
I. Kasační stížnost se o dmít á.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobkyni se vrací zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč,
který jí bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí
právní moci tohoto usnesení.
IV. Soud v yz ýv á žalobkyni, aby ve lhůtě 2 týdnů ode dne doručení tohoto usnesení
sdělila číslo bankovního účtu, na který má být zaplacený soudní poplatek vrácen.
Odůvodnění:
[1] Žalobkyně (dále „stěžovatelka“) napadla včasnou kasační stížností, doručenou
Nejvyššímu správnímu soudu (dále také „NSS“) dne 3. 8. 2021, výše označený rozsudek
Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“). Tímto rozsudkem městský soud zamítl
její žalobu proti rozhodnutí žalovaného označenému v záhlaví, kterým k odvolání stěžovatelky
změnil rozhodnutí Státního ústavu pro kontrolu léčiv ze dne 9. 10. 2014, č. j. sukls60842/2014,
jímž byla stěžovatelka uznána vinnou ze správního deliktu podle §103 odst. 1 písm. a) zákona
č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech),
ve znění pozdějších předpisů.
[2] Kasační stížnost však neobsahovala všechny náležitosti podle §37 odst. 3 a §106
odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „s. ř. s.“). Stěžovatelka v ní pouze uvedla, že podává kasační stížnost proti rozsudku
městského soudu v celém jeho rozsahu. Neobsahovala odůvodnění a petit (čeho se stěžovatelka
domáhá). V kasační stížnosti stěžovatelka požádala, aby mohla kasační stížnost odůvodnit
do 31. 10. 2021, a to ze zdravotních důvodů (zranění pravé ruky, akutní bolesti a rehabilitace).
Ke kasační stížnosti přiložila kopii lékařské zprávy. Stěžovatelka nepodala kasační stížnost
v zastoupení, uvedla, že vystudovala Právnickou fakultu Karlovy univerzity.
[3] Na podání kasační stížnosti NSS reagoval usnesením ze dne 9. 8. 2021,
č. j. 9 As 176/2021 - 8, jímž stěžovatelku vyzval, aby ve lhůtě 15 dnů uhradila soudní poplatek
za podání kasační stížnosti (výrok I.). Dále stanovil, že má ve lhůtě dvou měsíců od doručení
tohoto usnesení doložit plnou moc udělenou advokátovi, nebo doložit skutečnost, že má
vysokoškolské právnické vzdělání (výrok II.), jak tvrdila. Taktéž ji vyzval, aby doplnila kasační
stížnost o důvody a petit, a to opět ve lhůtě dvou měsíců (výrok III.). V usnesení tak reagoval
na žádost stěžovatelky o prodloužení lhůty pro doplnění kasační stížnosti a stanovil jí maximální
možnou lhůtu pro doplnění kasační stížnosti. Současně ji poučil o následku nevyhovění výzvě.
[4] Uvedené usnesení bylo stěžovatelce doručeno dne 11. 8. 2021, dvouměsíční lhůta
pro doplnění kasační stížnosti uplynula v pondělí 11. 10. 2021 dle §40 odst. 2 s. ř. s.
Do dne vydání tohoto usnesení NSS neobdržel doplnění kasační stížnosti. Stěžovatelce tudíž dne
11. 10. 2021 marně uplynula lhůta pro doplnění kasační stížnosti. S ohledem na §37 odst. 5
ve spojení s §120 s. ř. s. je dán důvod kasační stížnost odmítnout, protože se jedná o nedostatek
podání, který brání pokračování v řízení.
[5] Dne 13. 10. 2021 stěžovatelka telefonicky kontaktovala soud a požádala o další
prodloužení lhůty pro doplnění kasační stížnosti, opět ze zdravotních důvodů (úřední záznam na
č. l. 20 soudního spisu). Poukazovala na značnou délku řízení před městským soudem
kontrastující s neúměrně krátkou lhůtou, kterou jí pro doplnění kasační stížnosti NSS stanovil.
Podotkla také, že se pokoušela soud kontaktovat telefonicky ještě před skončením lhůty
pro doplnění kasační stížnosti.
[6] Nejvyšší správní soud připomíná, že stěžovatelka fakticky požádala o prodloužení lhůty
k doplnění kasační stížnosti již přímo v kasační stížnosti. S ohledem na to jí NSS již v usnesení
č. j. 9 As 176/2021 - 8 stanovil lhůtu dvouměsíční namísto základní lhůty měsíční. Postupoval
podle §106 odst. 3, věty třetí, s. ř. s.: Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů
prodloužit, nejdéle však o další měsíc. Nejvyšší správní soud tak ihned stanovil maximální možnou
lhůtu pro doplnění kasační stížnosti v celkové délce dvou měsíců.
[7] Jak je ze znění zákona zřejmé, soud nemá možnost lhůtu opětovně prodloužit
nebo stanovit lhůtu delší, využil-li již stěžovatel prodloužení lhůty o další (celý) měsíc. Stejný
názor NSS zaujal již dříve, například v rozsudku ze dne 8. 11. 2017, č. j. 3 Azs 241/2017 - 42. Ani
stěžovatelkou tvrzené zdravotní obtíže by proto nemohly odůvodnit prodloužení lhůty
k doplnění kasační stížnosti nad maximální dvouměsíční lhůtu. Stejně tak zákon neumožňuje vzít
v úvahu délku předcházejícího řízení před městským soudem a stanovit lhůtu pro odůvodnění
kasační stížnosti „úměrně“ tomu, jak dlouho trvalo.
[8] Nadto k opožděně podané žádosti o prodloužení lhůty NSS nepřihlíží (srov. usnesení
NSS ze dne 27. 5. 2003, č. j. 3 Ads 21/2003 - 40, č. 195/2004 Sb. NSS). Nebylo tak třeba,
aby na telefonickou žádost stěžovatelky o další prodloužení reagoval procesním rozhodnutím.
[9] Nad rámec výše uvedeného soud podotýká, že není zřejmé, že by stěžovatelka nebyla
schopna i přes své zdravotní obtíže např. kontaktovat advokáta a nechat se jím v řízení
zastupovat. V takovém případě mohla podat doplnění kasační stížnosti v zastoupení. Stěžovatelka
však navzdory omezením, která plynula z jejího zdravotního stavu, postupovala ze svého
rozhodnutí v řízení bez zastoupení advokátem, což ve svém důsledku zřejmě vedlo k
nepříznivému výsledku kasačního řízení. Ačkoli má NSS pochopení pro její nepříznivou situaci,
nemohl v dané věci postupovat jinak, neboť mu zákon jiné možnosti nenabízí.
[10] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s., podle
kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost
odmítnuta.
[11] Soud dále rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč
stěžovatelce, jelikož návrh byl odmítnut (§10 odst. 3, věta třetí zákona č. 549/1991 Sb.,
o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů). Tato částka jí bude vrácena z účtu NSS
ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení (§10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích).
[12] V této souvislosti soud rovněž vyzval stěžovatelku ke sdělení čísla bankovního účtu,
na který má být soudní poplatek vrácen. Určil jí k tomu lhůtu dvou týdnů, kterou považuje
za přiměřenou povaze požadovaného úkonu, a to i s ohledem na zákonnou lhůtu pro vrácení
soudního poplatku a zdravotní indispozici stěžovatelky. NSS podotýká, že toto sdělení může
stěžovatelka učinit i telefonicky. V případě neuposlechnutí výzvy ve stanovené lhůtě může být
stěžovatelce uložena pořádková pokuta podle §44 s. ř. s.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 21. října 2021
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu