ECLI:CZ:NSS:2021:9.AS.47.2021:13
sp. zn. 9 As 47/2021 - 13
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců
JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: J. C., proti žalovanému:
Krajský úřad Plzeňského kraje, se sídlem Škroupova 1760/18, Plzeň, proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 30. 9. 2020, č. j. PK-DSH/9293/20, v řízení o kasační stížnosti žalobce
proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 3. 2021, č. j. 17 A 83/2020 - 65,
takto:
Kasační stížnost se zamí t á .
Odůvodnění:
[1] Žalobce (dále „stěžovatel“) se kasační stížností domáhá zrušení v záhlaví označeného
usnesení Krajského soudu v Plzni, jímž byla zamítnuta jeho žádost o osvobození od soudních
poplatků.
[2] Jedná se o druhé rozhodnutí krajského soudu o žádosti o osvobození od soudních
poplatků v řízení o žalobě proti výše uvedenému rozhodnutí žalovaného (ve věci přestupku
podle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých
zákonů). Stěžovatelova první žádost byla zamítnuta usnesením krajského soudu ze dne
11. 11. 2020, č. j. 17 A 83/2020 - 22, a následná kasační stížnost stěžovatele proti tomuto
usnesení byla zamítnuta rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 1. 2021,
č. j. 10 As 361/2020 - 15.
[3] Stěžovatelova druhá žádost byla zamítnuta nyní napadeným usnesením, a to z důvodu,
že úplně a pravdivě nevylíčil okolnosti nezbytné pro posouzení majetkových poměrů a tedy
důvodnosti žádosti o osvobození od soudních poplatků. Ve formuláři prohlášení o osobních,
majetkových a výdělkových poměrech, k jehož vyplnění ho soud pro účely posouzení žádosti vyzval,
totiž neuvedl, že vlastní pozemek parc. č. st. X, jehož součástí je stavba č. p. X (rodinný dům),
v k. ú. X, obec Velhartice, zapsaný na LV č. X pro k. ú. X u Katastrálního úřadu pro Plzeňský
kraj, Katastrálního pracoviště Klatovy. Krajský soud dospěl za této situace k závěru, že se jej
stěžovatel pokusil uvést v omyl o svých osobních, majetkových a výdělkových poměrech a tím
zvýšit pravděpodobnost vydání pro něj příznivého rozhodnutí.
[4] V kasační stížnosti stěžovatel uvedl, že doplňuje svá tvrzení o to, že vlastní výše
uvedenou nemovitost, a požádal o přehodnocení závěrů krajského soudu ohledně splnění
podmínek pro osvobození od soudních poplatků.
[5] Nejvyšší správní soud posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a shledal, že byla
podána včas, osobou k tomu oprávněnou, směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je podání
kasační stížnosti přípustné, z důvodů, které zákon připouští [§102 a násl. zákona
č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)].
[6] V projednávané věci nevyžadoval zaplacení soudního poplatku za podání kasační
stížnosti ani zastoupení stěžovatele advokátem, jelikož se jedná o kasační stížnost
proti procesnímu rozhodnutí krajského soudu, jímž se řízení o žalobě nekončí (usnesení
rozšířeného senátu ze dne 9. 6. 2015, čj. 1 As 196/2014 - 19, č. 3271/2015 Sb. NSS).
[7] Mohl tedy přistoupit k přezkumu usnesení krajského soudu v rozsahu kasační stížnosti
a v rámci uplatněných důvodů. Ověřil také, zda netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout
z úřední povinnosti (§109 odst. 3 a 4 s. ř. s.).
[8] Dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná.
[9] Podle §36 odst. 3, věty první a druhé, s. ř. s. [ú]častník, který doloží, že nemá dostatečné
prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků.
Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné
důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.
[10] Povinnost tvrdit a doložit nedostatek prostředků je výlučně na žadateli o osvobození
od soudních poplatků; soud výdělkové a majetkové možnosti sám z úřední povinnosti
nezjišťuje (rozsudek NSS ze dne 25. 1. 2005, čj. 7 Azs 343/2004-50, č. 537/2005 Sb. NSS).
Krajský soud stěžovatele poučil, že je jeho povinností doložit nedostatečné prostředky (přípisy
ze dne 21. 10. 2020, č l. 12, a ze dne 10. 2. 2021, č. l. 51). Stěžovatel přesto ve své žádosti
neuvedl, že vlastní výše uvedenou nemovitost, jak jednoznačně vyplývá z obsahu spisu
krajského soudu, a stěžovatel tuto skutečnost ostatně ani nezpochybňuje.
[11] Nejvyšší správní soud za těchto okolností plně souhlasí se závěrem krajského soudu,
že stěžovatel neuvedl ve formuláři sloužícím k popisu osobních, majetkových a výdělkových
poměrů úplné a pravdivé informace. Za této situace bylo namístě jeho žádost zamítnout.
[12] Skutečnost, že stěžovatel následně přiznal vlastnictví nemovitosti v kasační stížnosti,
nemohla mít na důvodnost kasační stížnosti vliv. Nejvyšší správní soud v nynějším řízení
přezkoumává zákonnost napadeného usnesení krajského soudu, tj. zda jeho rozhodnutí bylo
v souladu se zákonem s ohledem na informace, které mu stěžovatel ke dni rozhodnutí sdělil.
Jak již bylo uvedeno, informace o vlastnictví nemovitosti mezi sdělenými skutečnostmi
jednoznačně nebyla. Stěžovatelův postup se navíc jeví účelově, neboť o vlastnictví nemovitosti
se zmínil poprvé až poté, co mu neuvedení této skutečnosti krajský soud vyčetl a dospěl
k závěru, že se jej stěžovatel pokusil uvést v omyl.
[13] Nejvyšší správní soud s ohledem na shora uvedené zamítl kasační stížnost v souladu
s §110 odst. 1, větou druhou, s. ř. s.
[14] O náhradě nákladů řízení nerozhodoval, jelikož o nich přísluší rozhodnout
krajskému soudu podle výsledku řízení ve věci samé v rozhodnutí, jímž se toto řízení končí
(§61 odst. 1 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 22. dubna 2021
JUDr. Radan Malík
předseda senátu