ECLI:CZ:NSS:2021:9.AZS.38.2021:45
sp. zn. 9 Azs 38/2021 - 45
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců
JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: K. S., zast. Mgr.
Ladislavem Bártou, advokátem se sídlem Purkyňova 787/6, Ostrava, proti žalované: Policie
České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2176/2, Praha
3, proti rozhodnutí žalované ze dne 13. 1. 2021, č. j. CPR-40012-3/ČJ-2020-930310-V237, v
řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. 2. 2021, č.
j. 41 A 4/2021 - 21,
takto:
I. Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. 2. 2021, č. j. 41 A 4/2021 - 21,
se z r ušuj e a věc se v rac í tomuto soudu k dalšímu řízení.
II. Ustanovenému zástupci Mgr. Ladislavu Bártovi, advokátu se sídlem Purkyňova 787/6,
Ostrava, se p ři zn áv á odměna za zastupování ve výši 3 400 Kč, která bude
vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto
rozsudku.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Rozhodnutím se dne 13. 11. 2020, č. j. KRPB-201688-27/ČJ-2020-060022-SVZ,
rozhodlo Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje, odbor cizinecké policie, o správním
vyhoštění žalobce. V záhlaví citovaným rozhodnutím žalovaná částečně změnila a částečně
potvrdila napadené prvostupňové rozhodnutí.
[2] Žalobu proti napadenému rozhodnutí žalované krajský soud odmítl,
neboť neobsahovala žádný projednatelný bod. Krajský soud poukázal na skutečnost,
že žalobce podal žalobu v pondělí dne 1. 2. 2021, a to e-mailem bez zaručeného
elektronického podpisu. Žaloba byla podána poslední den lhůty, byla blanketní a obsahovala
žádost o ustanovení zástupce Mgr. Ladislava Bárty, advokáta. Krajský soud obdržel dne
8. 2. 2021 písemné podání totožného obsahu ve smyslu §37 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb.,
soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“); toto podání bylo
předáno k poštovní přepravě dne 4. 2. 2021. Krajský soud při posouzení věci přihlédl
k rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 12. 2019, č. j. 3 Azs 112/2019 - 24,
a poukázal na obdobný průběh podání žaloby. Nejvyšší správní soud v této věci dovodil,
že vzhledem k okolnostem (podání žaloby poslední den lhůty těsně před půlnocí) již bylo
prakticky nemožné, aby soud vyzval žalobce k odstranění nedostatků podání před odmítnutím
podání. Taková výzva by podle něj nebyla účelná, protože by nebylo realisticky možné
očekávat její splnění. Krajský soud pro uvedené vyšel ze závěrů citovaného rozsudku
a konstatoval, že neměl povinnost vyzývat žalobce k odstranění nedostatků podání, a bylo
by proto i nadbytečné rozhodovat o návrhu žalobce na ustanovení advokáta.
II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalované
[3] Proti usnesení krajského soudu podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost
z důvodu uvedeného v §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.
[4] Stěžovatel namítal, že žalobu proti napadenému rozhodnutí žalované podal poslední
den desetidenní lhůty pro její podání dne 1. 2. 2021. Žaloba neobsahovala zákonem stanovené
náležitosti, avšak obsahovala žádost o ustanovení zástupce. Názor krajského soudu, podle
kterého by bylo prakticky nemožné ve zbylé lhůtě žalobu doplnit, považoval
za neakceptovatelný. Připomněl, že pokud by soud rozhodl o jeho žádosti o ustanovení
zástupce, pak by musel toto rozhodnutí doručit jemu i jeho zástupci, a nabylo by právní moci
až okamžikem doručení oběma těmto osobám. Bylo tedy velice pravděpodobné,
že ustanovenému zástupci, kterému by bylo doručováno datovou zprávou, by bylo doručeno
dříve, než stěžovateli poštou, a zástupce by tak měl k dispozici delší časový úsek k seznámení
se s věcí. Daný zástupce nadto zastupoval žalobce již v řízení před správním orgánem.
Poukázal i na doručování zpráv zástupci v jiných věcech, resp. na včasné zjišťování jejich
obsahu prostřednictvím datové schránky. Závěr soudu o nemožnosti doplnění nevyšel
z individuální skutkové situace a byl v rozporu se zjištěními, kterými soud disponoval.
[5] Nesouhlasil ani s výkladem soudu, podle kterého lhůta k doplnění žaloby počíná
znovu běžet dnem, kdy nabylo rozhodnutí o ustanovení zástupce právní moci, resp. může
v ten samý den i uplynout. Tento výklad by byl v rozporu s §40 odst. 1 s. ř. s., podle
kterého lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet
počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Lhůta
stanovená pro podání návrhu na zahájení řízení neběží po celý den, v němž nabylo usnesení
o ustanovení zástupce právní moci a nerozběhne se přesně po vteřině, v níž došlo k doručení
usnesení.
[6] Žalovaná ve vyjádření ke kasační stížnosti konstatovala, že jí je napaden pouze způsob
rozhodování soudu, a proto se blíže nevyjádřila.
III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu
[7] Nejvyšší správní soud nenalezl žádné formální vady či překážky projednatelnosti
kasační stížnosti, a proto přezkoumal jí napadené usnesení krajského soudu v rozsahu
a v rámci kasační stížností uplatněného důvodu, zkoumaje přitom, zda napadené rozhodnutí
netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti [§109 odst. 3 a 4 s. ř. s.].
[8] Kasační stížnost je důvodná.
[9] Ve věci bylo sporné, zda krajský soud měl stěžovatele vyzvat k doplnění žaloby,
jestliže stěžovatel podal blanketní žalobu v poslední den lhůty a zároveň v tomto podání
požádal o ustanovení právního zástupce. Z doručenky doložené Nejvyššímu správního soudu
žalovanou je zřejmé, že napadené rozhodnutí bylo stěžovateli doručeno dne 21. 1. 2021. Lhůta
pro podání žaloby ve smyslu §172 odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území
České republiky, ve znění pozdějších předpisů, která činí 10 dnů, uplynula dnem 1. 2. 2021.
V tento den obdržel krajský soud žalobu stěžovatele podanou e-mailem bez zaručeného
elektronického podpisu. Podaná žaloba byla blanketní a obsahovala žádost o ustanovení
právního zástupce. Krajský soud obdržel dne 8. 2. 2021 podání stejného obsahu, které bylo
předáno k poštovní přepravě dne 4. 2. 2021.
[10] Z judikatury Nejvyššího správního soudu plyne, že soud nemá povinnost vyzývat
žalobce k doplnění žalobních bodů za situace, kdy je zřejmé, že do konce lhůty k podání
žaloby není soud objektivně schopen výzvu vyhotovit a doručit a žalobce žalobní body
doplnit. Pokud by tedy u soudu byla v poslední den lhůty podána žaloba, která by v tento den
také skončila, pak by z technických a administrativních důvodů nebylo možné, aby soud ještě
v ten den vyhotovil a odeslal žalobci výzvu k doplnění žalobních bodů a žalobce na ni stihl
ještě ten den reagovat (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 1. 2016,
č. j. 4 Azs 285/2015 -24, a tam citovanou judikaturu).
[11] V projednávané věci však nastala odlišná situace. Stěžovatel sice podal žalobu
v poslední den lhůty, společně s tím ale požádal o ustanovení zástupce, přičemž podle
§35 odst. 10 s. ř. s. platí, že „[p]ožádá-li navrhovatel o osvobození od soudních poplatků
nebo o ustanovení zástupce, po dobu od podání takové žádosti do právní moci rozhodnutí o ní neběží lhůta
stanovená pro podání návrhu na zahájení řízení“. Pokud tedy stěžovatel před koncem lhůty k podání
žaloby, byť v poslední den lhůty, požádal o ustanovení zástupce, pak se běh lhůty k podání
žaloby zastavil (srov. k tomu obdobně rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního
soudu ze dne 20. 3. 2018, č. j. 3 Azs 66/2017 - 31). V souladu s citovaným ustanovením
se lhůta znovu nerozběhne, dokud krajský soud o této žádosti nerozhodne a jeho rozhodnutí
nenabude právní moci. Vzhledem k tomu, že krajský soud o stěžovatelově žádosti nikdy
nerozhodl, lhůta k podání žaloby ještě stále stojí (neběží) a neskončila. Tím, že krajský soud
odmítl žalobu, stěžovateli jednak znemožnil v zákonné lhůtě doplnit žalobní body, a jednak
mu upřel právo na právní pomoc ze strany advokáta, ať už ustanoveného, nebo zvoleného.
Tímto postupem zatížil své rozhodnutí vadou, která mohla mít vliv na zákonnost
jeho rozhodnutí ve smyslu §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. (ke shodným závěrům Nejvyšší
správní soud dospěl např. v rozsudcích ze dne 26. 4. 2018, č. j. 9 Azs 246/2017 - 48, ze dne
17. 10. 2019, č. j. 10 Azs 247/ 2019 - 49, ze dne 22. 1. 2020, č. j. 7 Azs 321/2019 - 40, ze dne
18. 2. 2020, č. j. 1 Azs 419/2019 - 39, nebo ze dne 22. 7. 2020, č. j. 2 Azs 107/2019 - 25).
[12] Krajský soud měl postupovat tak, že rozhodne o žádosti stěžovatele (ať už kladně,
nebo záporně) a současně stěžovatele vyzve, aby doplnil žalobní body. Stěžovatel by tak měl
určitý (byť krátký) prostor, aby vady žaloby odstranil (srov. k tomu rozsudek rozšířeného
senátu ze dne 29. 8. 2017, č. j. 5 As 154/2016 - 62, publ. pod č. 3632/2017 Sb. NSS, ve vztahu
k situaci, kdy žalobce podal v poslední den lhůty žalobu spojenou se žádostí o osvobození
od soudních poplatků). Nejvyšší správní soud souhlasí se stěžovatelem i v tom, že zástupci
může fakticky vzniknout delší lhůta pro zjištění rozhodných skutečností ve věci a vyhotovení
podání, neboť usnesení o ustanovení zástupce nabývá účinnost až doručením oběma
účastníkům řízení, a lze proto spíše předpokládat, že žadateli o ustanovení právního zástupce
bude doručeno později, neboť mu bude (zpravidla) doručováno prostřednictvím poštovní
přepravy.
[13] Nejvyšší správní soud si je vědom odlišného názoru třetího senátu zdejšího soudu,
který nepovažoval za účelné, aby krajský soud vyzýval k odstranění vad podání, jestliže zbýval
pouhý krátký časový úsek dne od okamžiku doručení rozhodnutí soudu o žádosti
o ustanovení zástupce do konce dne, v jehož průběhu k doručení došlo. Tento názor však
považuje za překonaný konstantní judikaturou. Naopak se shoduje s již citovanou judikaturou
v tom, že dojde-li k zastavení běhu lhůty, pak se do její uplynulé části nepočítá den, kdy nastala
skutečnost, s níž je stavění lhůty spojeno. Pokud neběží lhůta pro podání žaloby, nemůže
marně uplynout ani lhůta pro doplnění žalobních bodů (viz §71 odst. 2 s. ř. s., podle kterého
lze rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky rozhodnutí nebo ji rozšířit o další žalobní
body ve lhůtě pro podání žaloby). Teprve s rozhodnutím o žádosti o ustanovení zástupce
(ať již s jakýmkoliv výsledkem) mohl krajský soud vyzvat stěžovatele k doplnění žalobních
bodů ve lhůtě odpovídající zbývající části lhůty pro podání žaloby. Ačkoli se jedná o lhůtu
krátkou, neznamená to, že by žalobu nebylo objektivně možné v takové lhůtě doplnit.
[14] Jak konstatoval Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 7. 2. 2020,
č. j. 9 Azs 366/2019 - 20, rozdíly v judikatuře sice vznikají, ale další její vývoj je může sám
zahladit, k čemuž došlo i v nyní projednávané věci. Devátý senát se proto přiklonil v souladu
s převažující dosavadní praxí ke shora uvedenému výkladu a konstatuje, že lhůta pro podání
žaloby s ohledem na žádost stěžovatele o ustanovení zástupce dosud neuplynula a závěr
krajského soudu o nemožnosti stěžovatele žalobu ve lhůtě doplnit je tudíž nesprávný
a napadené usnesení nezákonné.
IV. Závěr a náklady řízení
[15] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná, proto napadené
usnesení krajského soudu podle §110 odst. 1, věty první, s. ř. s. zrušil a vrátil mu věc
k dalšímu řízení. V dalším řízení krajský soud napraví své pochybení, rozhodne
o stěžovatelově žádosti o ustanovení zástupce a současně jej vyzve k odstranění vad žaloby
ve lhůtě jednoho dne od právní moci tohoto usnesení, která v případě negativního rozhodnutí
o stěžovatelově žádosti nastane doručením usnesení jeho osobě, v případě pozitivního
rozhodnutí doručením usnesení jemu i ustanovovanému zástupci. Rozhodne též o náhradě
nákladů řízení o kasační stížnosti mezi účastníky (§110 odst. 3 s. ř. s.).
[16] Nejvyšší správní soud ustanovil usnesením ze dne 22. 3. 2021, č. j. 9 Azs 38/2021 - 25,
stěžovateli zástupcem pro řízení o kasační stížnosti Mgr. Ladislava Bártu, advokáta se sídlem
Purkyňova 787/6, Ostrava. Ustanovenému zástupci přiznal odměnu za jeden úkon právní
služby (doplnění kasační stížnosti) ve výši 3 100 Kč [§11 odst. 1 písm. d) ve spojení
s §7 bodem 5., §9 odst. 4 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů
a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších
předpisů], a paušální náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč za jeden úkon podle §13 odst.
4 vyhlášky. Nejvyšší správní soud zástupci nepřiznal náhradu za úkon právní služby spočívající
v první poradě s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení [§11 odst. 1 písm. b)
advokátního tarifu], neboť zástupce poradu netvrdil, a ani nedoložil, že by byl plátcem daně
z přidané hodnoty. Celkem tedy odměna činí částku 3 400 Kč, která bude vyplacena z účtu
Nejvyššího správního soudu ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 16. června 2021
JUDr. Radan Malík
předseda senátu