ECLI:CZ:NSS:2021:APRK.11.2021:79
sp. zn. Aprk 11/2021 - 79
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců
JUDr. Radana Malíka a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobce: Mgr. L. H., proti
žalovanému: předseda Krajského soudu v Plzni, se sídlem Veleslavínova 21/40, Plzeň, v řízení
o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, vedené u Krajského soudu v Praze
pod sp. zn. 43 A 9/2021, o návrhu žalobce na určení lhůty k provedení procesního úkonu
dle §174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, přísedících a státní správě soudů
a o změně některých dalších zákonů,
takto:
I. Návrh se zamí t á.
II. Žalobce n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Návrhem ze dne 4. 6. 2021 (včetně doplnění ze dne 7. 6. 2021), který byl Nejvyššímu
správnímu soudu doručen dne 17. 6. 2021, se žalobce (dále též „navrhovatel“) domáhá určení
lhůty k provedení procesního úkonu podle §174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích,
přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech
a soudcích), a to nařízení ústního jednání v řízení vedeném u Krajského soudu v Praze (dále také
„krajský soud“) pod sp. zn. 43 A 9/2021.
[2] Žalobce má za to, že v dotčeném řízení dochází na straně krajského soudu k průtahům,
neboť ani po osmi měsících od zahájení řízení ve věci nenařídil ústní jednání. Jedná se přitom
o přednostní věc – zásahovou žalobu, která je svým významem zásadní, neboť se týká práva
na ústnost a bezprostřednost soudního jednání. V důsledku nepřiměřené délky řízení narůstají
negativní dopady nezákonného zásahu do sféry žalobce, včetně práva na svobodný výkon
advokacie.
[3] Krajský soud se k obsahu návrhu vyjádřil s tím, že jej považuje za nedůvodný. Nejvyšší
správní soud mu věc přikázal k projednání dne 18. 1. 2021, přičemž spis mu byl doručen až dne
4. 2. 2021. Následně soud provedl všechny procesní úkony, které jsou nezbytným předpokladem
meritorního projednání věci. S ohledem na aktuální stav agendy předpokládá nařízení ústního
jednání v září.
[4] Ze soudního spisu sp. zn. 43 A 9/2021 soud zjistil, že navrhovatel podal dne 14. 10. 2020
žalobu na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného. Usnesením ze dne 18. 1. 2021,
č. j. Nad 189/2021 - 23, Nejvyšší správní soud přikázal věc k vyřízení Krajskému soudu v Praze.
Po předání spisu soud učinil přípravné procesní úkony – zejména dne 11. 2. 2021 vyzval
navrhovatele k zaplacení soudního poplatku, následně dne 3. 3. 2021 vydal „výzvu a poučení
žalovaného o právech a povinnostech“. Dne 9. 4. 2021 obdržel soud vyjádření žalovaného, které dne
14. 4. 2021 přeposlal navrhovateli. Dne 22. 4. 2021 zaslal navrhovatel soudu repliku k vyjádření
žalovaného, kterou soud následujícího dne zaslal žalovanému. Dne 18. 5. 2021 se navrhovatel
na soud obrátil s dotazem, kdy bude ve věci nařízeno ústní jednání, na nějž soud odpověděl dne
26. 5. 2021 s tím, že jednání pravděpodobně nařídí po skončení letních prázdnin.
[5] Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že řízení o návrhu na určení lhůty k provedení
procesního úkonu, upravené v §174a zákona o soudech a soudcích, představuje promítnutí zásad
spravedlivého procesu z hlediska naplnění práva účastníka nebo jiné strany řízení na projednání
jeho věci bez zbytečných průtahů, zakotveného zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv
a svobod.
[6] V projednávané věci se však krajský soud věcí zabýval bezprostředně poté, co mu
ji Nejvyšší správní soud přikázal k projednání, a v přiměřené lhůtě činil všechny nezbytné úkony
– především účastníky řízení řádně poučil, vyzval navrhovatele k zaplacení soudního poplatku
a přeposlal účastníkům podání protistrany. Je tedy zřejmé, že krajský soud se ve věci nedopustil
žádných průtahů, přičemž ačkoliv je věc již připravena k rozhodnutí, neznamená to, že soud
bezprostředně nařídí ústní jednání.
[7] Podle §56 odst. 1 zákona č. 150/2002 sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) „[s]oud
projednává a rozhoduje věci podle pořadí, v jakém k němu došly; to neplatí, jsou-li u věci dány závažné důvody
pro přednostní projednávání a rozhodování věci.“ Podle odst. 3 téhož ustanovení „[s]oud projednává
a rozhoduje přednostně žaloby proti nečinnosti správního orgánu a žaloby proti nezákonnému zásahu, pokynu
nebo donucení správního orgánu, návrhy a žaloby ve věcech mezinárodní ochrany, rozhodnutí o správním vyhoštění,
rozhodnutí o povinnosti opustit území, rozhodnutí o zajištění cizince, rozhodnutí o prodloužení doby trvání
zajištění cizince, jakož i jiných rozhodnutí, jejichž důsledkem je omezení osobní svobody cizince, rozhodnutí
o ukončení zvláštní ochrany a pomoci svědkům a dalším osobám v souvislosti s trestním řízením, jakož i další
věci, stanoví-li tak zvláštní zákon.“
[8] V nynější věci se sice jedná o žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, a tedy o věc,
kterou soudy rozhodují v přednostním režimu. Jak je ovšem patrné z citovaného ustanovení,
zákon stanoví přednostní režim vyřízení u množství agend, u nichž musí soud rovněž ctít pořadí,
v němž napadly. Současně nemůže soud zcela upozadit běžnou agendu nepřednostních věcí,
v nichž je rovněž povinen činit úkony a rozhodovat souběžně s věcmi přednostními. Za daných
okolností tedy Nejvyšší správní soud nepovažuje za nepřiměřené, pokud v době podání nyní
projednávaného návrhu (tj. několik týdnů od posledního procesního úkonu ve spisu) nenařídil
krajský soud ústní jednání a plánuje tak učinit až o tři měsíce později.
[9] Nejvyšší správní soud tedy neshledal návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu
důvodným, a proto jej podle §174a odst. 7 zákona o soudech a soudcích zamítl.
[10] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích,
dle kterého hradí náklady řízení o něm stát jen tehdy, je-li návrh uznán jako oprávněný.
K tomu v projednávané věci nedošlo, proto soud rozhodl tak, že navrhovatel nemá právo
na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. června 2021
JUDr. Lenka Kaniová
předsedkyně senátu