ECLI:CZ:NSS:2021:NA.19.2021:23
sp. zn. Na 19/2021 - 23
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Michalem Mazancem v právní věci
žalobce: P. F. Z., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25,
Praha 5, proti rozhodnutí žalované ze dne 21. 2. 2020, čj. X, v řízení o žádosti žalobce o
ustanovení zástupce z řad advokátů pro podání kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu
v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 14. 1. 2021, čj. 72 Ad 13/2020-67,
takto:
Návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů pro podání kasační stížnosti
se zamí t á.
Odůvodnění:
[1] Žalobce podal 26. 1. 2021 u Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci žádost
o ustanovení zástupce z řad advokátů pro podání kasační stížnosti proti v záhlaví uvedenému
usnesení krajského soudu. Tímto rozhodnutím krajský soud zastavil řízení o žalobě proti
rozhodnutí správního orgánu pro zpětvzetí. Krajský soud žalobcův návrh na ustanovení zástupce
postoupil Nejvyššímu správnímu soudu jako věcně a místně příslušnému.
[2] Podle §35 odst. 10 s. ř. s. může předseda senátu na návrh ustanovit zástupce z řad
advokátů, pokud jde o navrhovatele, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních
poplatků, a je to nezbytné k ochraně jeho práv. Aby soud mohl vyhovět návrhu o ustanovení
zástupce, musí být tedy splněny dvě podmínky, 1) navrhovatel musí splnit předpoklady pro
osvobození od soudních poplatků a 2) ustanovení musí být nezbytné k ochraně jeho práv.
[3] Podle věty třetí §35 odst. 10 s. ř. s. po dobu od podání žádosti o ustanovení zástupce
do právní moci rozhodnutí o ní neběží lhůta stanovená pro podání návrhu na zahájení řízení.
O ustanovení zástupce lze přitom žádat ještě před podáním návrhu na zahájení řízení. Žádá-li
účastník o ustanovení zástupce ještě před podáním samotného návrhu na zahájení řízení (v tomto
případě kasační stížnosti) je však nutné tento úkon provést ve lhůtě pro podání tohoto návrhu,
v nyní projednávané věci tedy ve lhůtě pro podání kasační stížnosti. Pokud by navrhovatel žádal
až po uplynutí této lhůty, nebylo by možné lhůtu k podání kasační stížnosti již stavit a následně
podaná kasační stížnost by vždy byla opožděná a tudíž zjevně neúspěšná.
[4] Nejvyšší správní soud se předně zabýval včasností návrhu na ustanovení zástupce
a okamžikem stavění lhůty k podání kasační stížnosti, jelikož žádost byla Nejvyššímu správnímu
soudu postoupena krajským soudem.
[5] Návrh na ustanovení zástupce je procesním úkonem, který je vázán procesní lhůtou
a platí, že lhůta je zachována, pokud bylo podání v poslední den lhůty předáno k doručení (§40
odst. 4 s. ř. s.). K zachování lhůty předáním k doručení dochází, je-li návrh adresován
příslušnému soudu, případně při zachování dalších zákonných podmínek.
[6] Příslušný soud pro rozhodnutí o návrhu na ustanovení zástupce pro podání kasační
stížnosti je soud věcně a místně příslušný k řízení o věci samé. Tím je Nejvyšší správní soud jako
soud kasační. Lhůta je ovšem zachována rovněž tehdy, bylo-li podání adresováno soudu, který
napadené rozhodnutí vydal, stejně jako tomu je při podání kasační stížnosti. Lhůta pro podání
kasační stížnosti se tedy staví již odesláním návrhu krajskému soudu.
[7] Protože ze samotné obálky doručené krajskému soudu nebylo patrné datum předání
k doručení, Nejvyšší správní soud si vyžádal informace o odeslání zásilky z evidence Vězeňské
služby a vyjádření žalobce. Dle sdělení Vězeňské služby a jí zaslaného výpisu z Vězeňského
informačního systému plyne, že žalobce zásilku předal vychovateli 22. 1. 2021 a tentýž den byla
i odeslána. Žalobce odepřel převzetí soudní zásilky obsahující žádost o vyjádření k věci. Usnesení
o zastavení řízení vedeného u krajského soudu bylo žalobci doručeno 20. 1. 2021. Ze zjištěných
skutečností plyne, že žalobce podal žádost o ustanovení zástupce pro podání kasační stížnosti
včas, lhůta pro podání kasační stížnosti se staví dnem 22. 1. 2021.
[8] K naplnění podmínek dle §35 odst. 10 s. ř. s. pak Nejvyšší správní soud uvádí,
že předpoklady pro osvobození od soudních poplatků stanoví §36 odst. 3 s. ř. s, podle něhož
„[ú]častník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu
zčásti osvobozen od soudních poplatků. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze
výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Dospěje-li však soud
k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne. Přiznané osvobození kdykoliv za řízení
odejme, popřípadě i se zpětnou účinností, jestliže se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka
přiznané osvobození neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly. Přiznané osvobození se vztahuje i na řízení
o kasační stížnosti.“
[9] Nejvyšší správní soud se nejdříve zabýval tím, zda návrh, který žalobce zamýšlí podat
(kasační stížnost proti usnesení o zastavení řízení), není zjevně neúspěšným. V takovém případě
by totiž musel žádost zamítnout i při splnění dalších podmínek. Zjevně neúspěšný návrh
je takový, jehož neúspěšnost je bez jakýchkoliv pochybností a dokazování zcela jednoznačná,
nesporná a okamžitě zjistitelná.
[10] V nyní projednávané věci ze spisu plyne, že žalobce vzal přípisem označeným jako
„Stažení kauzy“ svoji žalobu zpět. Konkrétně se vyjádřil, že je nucen případ stáhnout, neboť sám
není schopen zajistit všechny důkazy. Podle §47 písm. a) s. ř. s. soud u snesením řízení zastaví,
vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět. Učinit tak může do doby, než o něm soud rozhodne (viz §37
odst. 4 s. ř. s.).
[11] V projednávané věci je klíčové, že projev vůle vzít žalobu zpět je jednoznačný
a nevzbuzuje pochybnosti o tom, že jím žalobce zamýšlel ukončit řízení o žalobě proti
rozhodnutí žalovaného. Rovněž není sporné, že zpětvzetí učinil sám žalobce a doručil jej soudu
ještě předtím, než ve věci rozhodl. Žalobce pak nevyužil možnosti odvolat své zpětvzetí. Musel
by tak učinit nejpozději s doručením zpětvzetí krajskému soudu. Vůli odvolat své zpětvzetí však
žalobce nijak neprojevil.
[12] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že je bez pochybností zřejmé, že v posuzovaném
případě byly naplněny zákonné podmínky pro zastavení řízení dle §47 písm. a) s. ř. s. Krajský
soud za výše popsané situace nemohl rozhodnout jinak. Z uvedeného plyne, že kasační stížnost
žalobce směřující proti usnesení o zastavení řízení krajským soudem, pro jejíž podání žádá
o ustanovení zástupce z řad advokátů, by v případě podání byl zjevně neúspěšná. Žalobce proto
nesplňuje první z podmínek, a to předpoklad pro osvobození od soudního poplatku. Nejvyšší
správní soud proto již neposuzoval druhou podmínku (nezbytnost ustanovení zástupce k ochraně
práv žalobce) a žádost o ustanovení zástupce zamítl.
[13] Jelikož žalobce požádal o ustanovení zástupce, po dobu od podání takové žádosti
(tj. od 22. 1. 2021) do právní moci rozhodnutí o ní neběžela lhůta stanovená pro podání kasační
stížnosti (§35 odst. 10 věta třetí s. ř. s.). V této souvislosti Nejvyšší správní soud považuje
za nutné upozornit žalobce na to, že od doručení tohoto usnesení znovu poběží zbývající část
lhůty pro podání kasační stížnosti. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout
(§106 odst. 2 věta třetí s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně 31. března 2021
JUDr. Michal Mazanec
předseda senátu