ECLI:CZ:NSS:2021:NA.207.2021:6
sp. zn. Na 207/2021 - 6
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců
Mgr. Petry Weissové a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobce: Z. H., proti žalované:
Věznice Příbram, P. O. BOX 1, Příbram, o stížnosti žalobce ze dne 13. 9. 2021,
takto:
Věc se p o st upuj e věcně a místně příslušnému Krajskému soudu v Praze.
Odůvodnění:
[1] Nejvyššímu správnímu soudu byla dne 16. 9. 2021 doručena stížnost žalobce, kterou brojí
proti srážkám z účtu ve výši 1.500 Kč na náklady za výkon trestu odnětí svobody, prováděných
žalovanou.
[2] Podle §102 s. ř. s. je kasační stížnost […] opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí
krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení, z něhož toto rozhodnutí vzešlo, nebo osoba
zúčastněná na řízení (dále jen "stěžovatel") domáhá zrušení soudního rozhodnutí. Kasační stížnost je přípustná
proti každému takovému rozhodnutí, není-li dále stanoveno jinak.
[3] Z doručené stížnosti vyplývá, že žalobce nesouhlasí s postupem žalované, který
je upraven zákonem č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých
souvisejících zákonů, a vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 10/2000 Sb., o srážkách
z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány, o výkonu rozhodnutí
srážkami z odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení a o úhradě dalších
nákladů.
[4] Kasační soud proto s ohledem na obsah podání žalobce dospěl k závěru, že se i přes jeho
označení nejedná o „kasační stížnost“ ve smyslu citovaného ustanovení §102 s. ř. s., ale o žalobu,
o které však není Nejvyšší správní soud oprávněn rozhodovat.
[5] Příslušnost správních soudů je upravena v §7 s. ř. s. Podle odst. 1 tohoto ustanovení,
nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení věcně příslušný krajský soud.
[6] Podle §7 odst. 2 s. ř. s., nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný
soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl
do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany.
[7] Za „správní orgán“ se přitom podle §4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. považuje orgán moci
výkonné, orgán územního samosprávného celku, jakož i fyzická nebo právnická osoba nebo jiný
orgán, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických
osob v oblasti veřejné správy.
[8] V nynější věci představuje správní orgán Věznice Příbram, která provádí srážky z účtu
žalobce na náklady výkonu trestu odnětí svobody. Jelikož v posuzovaném případě soudní řád
správní ani zvláštní zákon nestanovuje jinak, je pro určení místní příslušnosti správního soudu
ve smyslu §7 odst. 2 s. ř. s. rozhodné sídlo žalované; tím je Příbram. Místně příslušným k řízení
o předmětné věci je tudíž Krajský soud v Praze (viz příloha č. 2 bod 2 a příloha č. 3 bod 54
zákona o soudech a soudcích).
[9] Podle §7 odst. 5 s. ř. s., byl-li návrh ve věci správního soudnictví podán u soudu, který není věcně
příslušný k jeho vyřízení, postoupí jej tento soud k vyřízení soudu věcně a místně příslušnému.“
[10] Nejvyšší správní soud tudíž ze shora uvedených důvodů rozhodl o postoupení věci věcně
a místně příslušnému Krajskému soudu v Praze.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 29. září 2021
JUDr. Jiří Palla
předseda senátu