ECLI:CZ:NSS:2021:NA.212.2020:11
sp. zn. Na 212/2020 - 11
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců
JUDr. Tomáše Foltase a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: J. T., proti žalovanému:
Městský úřad Příbram, se sídlem Milínská 167, Příbram, v řízení o žádosti žalobce
o osvobození od soudních poplatků a návrhu na ustanovení zástupce pro řízení o kasační
stížnosti,
takto:
I. Žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků se zamí t á.
II. Návrh žalobce na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti se zamí t á.
Odůvodnění:
[1] Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení rozhodnutí Městského úřadu Příbram
ze dne 10. 7. 2019, č. j. DÚ/3894/47276/2019/Nep, kterým byl žalobce shledán vinným
z přestupku podle §125c odst. 1 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních
komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších
předpisů, a za tento přestupek mu byla uložena pokuta ve výši 4 000 Kč a zákaz činnosti
spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 6 měsíců. Přestupku se měl žalobce
dopustit tím, že dne 13. 4. 2019 řídil vozidlo pod vlivem návykové látky.
[2] Krajský soud v Praze usnesením ze dne 12. 11. 2020, č. j. 56 A 25/2020 – 11, žalobu
odmítl jako nepřípustnou podle §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Dospěl totiž k závěru, že žalobce
nevyčerpal řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem [§68 písm. a) s. ř. s.].
[3] Dne 29. 12. 2020 Nejvyšší správní soud obdržel podání žalobce, jehož obsahem je žádost
o osvobození od soudních poplatků a návrh žalobce na ustanovení zástupce pro řízení o kasační
stížnosti, kterou hodlá podat proti usnesení krajského soudu ze dne 12. 11. 2020,
č. j. 56 A 25/2020 – 11.
[4] Podle §36 odst. 3 s. ř. s. platí, že účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být
na vlastní žádost usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků. Přiznat účastníkovi
osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody,
a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Dospěje-li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný,
takovou žádost zamítne. Přiznané osvobození kdykoliv za řízení odejme, popřípadě i se zpětnou účinností,
jestliže se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka přiznané osvobození neodůvodňují,
popřípadě neodůvodňovaly. Přiznané osvobození se vztahuje i na řízení o kasační stížnosti.
[5] Při posouzení, zda jsou splněny zákonné podmínky pro přiznání osvobození od soudních
poplatků, se zdejší soud předně zabýval otázkou zjevné neúspěšnosti kasační stížnosti.
[6] Pojem „zjevně neúspěšný návrh“ obsažený v §36 odst. 3 s. ř. s. není v tomto zákoně nijak
definován, proto Nejvyšší správní soud vymezil ve své judikatuře některé případy, kdy je obsah
tohoto pojmu naplněn (viz např. rozsudek ze dne 19. 12. 2007, č. j. 7 Afs 102/2007 - 72).
Obecně lze říci, že zjevná neúspěšnost návrhu by měla být zjistitelná bez pochyb, měla by být
nesporná a naprosto jednoznačná bez toho, aby bylo nutné provést dokazování (blíže viz např.
rozsudek ze dne 24. 3. 2006, č. j. 4 Ads 19/2005 - 105, publ. pod č. 909/2006 Sb. NSS). Závěr
o zjevné neúspěšnosti může soud učinit například v případech, kdy jde o věc výslovně
vyloučenou z meritorního přezkoumání (viz např. rozsudky zdejšího soudu ze dne 29. 6. 2011,
č. j. 1 As 51/2011 - 135, či ze dne 29. 4. 2014, č. j. 5 As 86/2013 - 13).
[7] Podle §68 písm. a) s. ř. s. je žaloba nepřípustná také tehdy, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné
prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu
bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného.
[8] V nyní projednávané věci žalobce napadl žalobou rozhodnutí, jímž žalovaný jako správní
orgán I. stupně rozhodl v přestupkovém řízení ve smyslu §93 zákona č. 250/2016 Sb.,
o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů. Podle §96 odst. 1
písm. a) téhož zákona proti rozhodnutí o přestupku, kterým byla vyslovena vina, se může odvolat obviněný
v plném rozsahu. Žalobce měl tak k dispozici opravný prostředek proti napadenému rozhodnutí,
který však nevyčerpal. Jím podaná žaloba byla proto nepřípustná.
[9] Vzhledem k uvedenému dospěl zdejší soud k závěru, že je mimo jakoukoli pochybnost
zřejmé, že v posuzovaném případě byly naplněny zákonné podmínky pro odmítnutí žaloby podle
§46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Krajský soud za výše popsané situace nemohl rozhodnout jinak.
[10] Lze tedy uzavřít, že kasační stížnost směřující proti usnesení krajského soudu o odmítnutí
žaloby je nutno označit za zjevně neúspěšný návrh ve smyslu §36 odst. 3 s. ř. s. Zjevná
neúspěšnost je přitom zjistitelná okamžitě, nesporně a bez jakýchkoliv pochyb, aniž by bylo
nutno provádět dokazování. Z uvedených důvodů proto již Nejvyšší správní soud dále
nezkoumal majetkové a výdělkové poměry žalobce a výrokem I. jeho žádost o osvobození
od soudních poplatků zamítl.
[11] Žalobce dále navrhl, aby mu soud ustanovil zástupce pro řízení o kasační stížnosti.
[12] Podle §35 odst. 10 s. ř. s. navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních
poplatků, a je-li to nezbytně třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu na návrh ustanovit usnesením
zástupce, jímž může být i advokát; hotové výdaje zástupce a odměnu za zastupování osoby uvedené v odstavci 2
platí v takovém případě stát. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že účastníku řízení lze ustanovit
zástupce tehdy, jestliže jsou kumulativně splněny dvě podmínky: 1) jde o účastníka, u něhož jsou
dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, a 2) jestliže je to nezbytně třeba
k ochraně jeho zájmů. Nejvyšší správní soud neshledal u žalobce předpoklady pro osvobození
od soudních poplatků (viz výše), z tohoto důvodu chybí již první z nezbytných podmínek
pro ustanovení zástupce (§35 odst. 10 s. ř. s.). Výrokem II. tohoto usnesení proto zdejší soud
zamítl návrh žalobce na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti.
[13] Jelikož žalobce požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce,
po dobu od podání takové žádosti do právní moci rozhodnutí o ní neběžela lhůta stanovená
pro podání kasační stížnosti (§35 odst. 10 věta třetí s. ř. s.). V této souvislosti Nejvyšší správní
soud považuje za nutné upozornit žalobce na to, že od doručení tohoto usnesení znovu poběží
zbývající část lhůty pro podání kasační stížnosti. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze
prominout (§106 odst. 2 věta třetí s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto usnesení ne ní opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 4. března 2021
Mgr. David Hipšr
předseda senátu