ECLI:CZ:NSS:2021:NA.241.2021:8
sp. zn. Na 241/2021 - 8
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudců
JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobců: a) J. T., a b) P. T.,
proti žalovanému: Katastrální úřad pro Karlovarský kraj, katastrální pracoviště Sokolov, se
sídlem Boženy Němcové 1932, Sokolov, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ve věci
vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí,
takto:
I. Žaloba se od m ít á .
II. Žádný z účastníků ne m á právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Dne 15. 11. 2021 bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno podání, v němž žalobci
označují řadu pozemků zapsaných v katastru nemovitostí na LV X pro k. ú. B. u S., a doslova
uvádějí: „Správní žaloba směřuje proti rozhodnutí správního orgánu a to Katastrálního úřadu pro Karlovarský
kraj katastrální pracoviště Sokolov (dále KÚ Sokolov), který rozhodl o vkladu do katastru nemovitostí přičemž
tak učinil ve prospěch účastníka neprávem. O návrhu na vklad J. T. nebyla informována.“ Dále žalobci
uvádějí, že se domáhají zrušení „rozhodnutí KÚ Sokolov o vkladu do katastru nemovitostí“, a navrhují,
aby soud rozhodl o „vymazání (zrušení) sporného vlastníka RECYS MACH s.r.o. vůči uvedeným
nemovitostem z katastru nemovitostí na KÚ v Sokolově na základě uznání neexistence práv. A to do doby, než
bude rozhodnuto jinak“. Následně žalobci obsáhle popisují vývoj insolvenčního řízení žalobce b),
v jehož průběhu byl patrně zpeněžen vlastnický podíl žalobce b) na daných pozemcích, a
uvádějí, že insolvenční řízení i další související řízení jsou „zmatečná a poškozující“. Dále žalobci
popisují okolnosti sporů, které patrně vedou či vedli o dané pozemky se společností RECYS
MACH s. r. o. Žalobci rovněž zmiňují, že vedli také další občanskoprávní spory týkající se
vlastnického práva k daným nemovitostem.
[2] I přesto, že žalobci blíže nespecifikovali jimi napadené rozhodnutí žalovaného, jímž měl
být povolen vklad vlastnického práva k předmětným pozemkům ve prospěch jmenované
společnosti, ani ho ke své žalobě nepřiložili, je v každém případě zřejmé, že k žalobě vůči
takovému rozhodnutí žalovaného nejenže samozřejmě není věcně příslušný Nejvyšší správní
soud, ale nejedná se vůbec o věc spadající do pravomoci soudů ve správním soudnictví (viz §2
s. ř. s.). Rozhodnutí katastrálního úřadu o povolení vkladu vlastnického práva je totiž
rozhodnutím správního orgánu v soukromoprávní věci, o níž by jinak příslušelo dle §7 odst. 2
a §244 odst. 1 o. s. ř. rozhodnout soudům v občanském soudním řízení, konkrétně v řízení
podle části páté občanského soudního řádu, nicméně možnost podání žaloby dle §244
a násl. o. s. ř. v tomto případě vylučuje zvláštní právní úprava dle §18 odst. 4 zákona
č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), podle něhož „[p]roti rozhodnutí, kterým
se vklad povoluje, není přípustný žádný opravný prostředek, přezkumné řízení, obnova řízení ani žaloba podle
ustanovení občanského soudního řádu o řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem“ (důraz
doplněn).
[3] Možnost obrany toho, kdo se cítí být vkladem do katastru dotčen, umožňuje v takovém
případě pouze §986 občanského zákoníku. Podle odstavce 1 tohoto ustanovení ten, kdo tvrdí,
že je ve svém právu dotčen zápisem provedeným do veřejného seznamu bez právního důvodu
ve prospěch jiného (tedy i vkladem vlastnického práva jiného do katastru nemovitostí), může
se domáhat výmazu takového zápisu a žádat, aby to bylo ve veřejném seznamu (katastru
nemovitostí) poznamenáno; orgán, který veřejný seznam (katastr nemovitostí) vede (příslušný
katastrální úřad), vymaže poznámku spornosti zápisu, nedoloží-li žadatel ani do dvou měsíců
od doručení žádosti, že své právo uplatnil u soudu. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení,
požádal-li žadatel o poznamenání spornosti zápisu do jednoho měsíce ode dne, kdy se o zápisu
dozvěděl, působí jeho právo vůči každému, komu popíraný zápis svědčí nebo kdo na jeho
základě dosáhl dalšího zápisu; po uplynutí této lhůty však jen vůči tomu, kdo dosáhl zápisu, aniž
byl v dobré víře. Podle odstavce 3 tohoto ustanovení, nebyl-li žadatel o zápisu cizího práva
řádně vyrozuměn, prodlužuje se lhůta podle odstavce 2 na tři roky; lhůta počne běžet ode dne,
kdy byl popíraný zápis proveden. Na citovaný §986 občanského zákoníku pak navazuje
§24 katastrálního zákona, podle jehož prvního odstavce, není-li stav zapsaný v katastru
v souladu se skutečným právním stavem, osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, se domáhá
odstranění nesouladu, a prokáže- li, že své právo uplatnila u soudu, zapíše se na její žádost
do katastru poznámka spornosti zápisu. Obdobně se zapíše do katastru poznámka spornosti
zápisu i v případě, že někdo tvrdí, že je ve svém právu dotčen zápisem provedeným do katastru
bez právního důvodu ve prospěch jiného, a žádá, aby to bylo v katastru poznamenáno.
Poznámku spornosti zápisu, která působí proti zápisu provedenému na základě napadeného
právního jednání a na něj navazujícím zápisům, zapíše katastrální úřad také na základě oznámení
soudu o podané žalobě nebo na základě doloženého návrhu žalobce, pokud žalobce podal
žalobu o určení, že právní jednání, na jehož základě má být zapsáno právo do katastru,
je neplatné, zdánlivé nebo zrušené. Podle odstavce 3 téhož ustanovení, vyhoví-li soud žalobě,
o které je zapsána poznámka spornosti zápisu, vymaže katastrální úřad všechny zápisy, vůči
nimž poznámka spornosti zápisu působí. Po výmazu všech zápisů oznámí katastrální úřad
provedenou změnu dotčeným osobám.
[4] Z obsahu žaloby ani z jejího petitu nevyplývá, že by se jí žalobci domáhali ochrany před
případným nezákonným zásahem žalovaného v souvislosti s jejich návrhem na zápis poznámky
spornosti zápisu do katastru nemovitostí, byť je z příloh žaloby zřejmé, že takový návrh
u žalovaného uplatnili. Žalobci se v každém případě domáhají soudní ochrany ve věci, o níž
přísluší rozhodnout soudu v občanském soudním řízení na základě žaloby ve smyslu citovaného
§986 občanského zákoníku. Pokud takovou žalobu žalobci dosud nepodali, mohou tak učinit
u místně příslušného okresního soudu (§9 odst. 1 o. s. ř.).
[5] Vzhledem k tomu, že Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že se žalobci domáhají
přezkoumání rozhodnutí, jímž správní orgán rozhodl v mezích své zákonné pravomoci
v soukromoprávní věci, o které má zároveň jednat a rozhodnout soud v občanském soudním
řízení podle části třetí občanského soudního řádu, žalobu dle §46 odst. 2 s. ř. s. odmítl.
[6] O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud podle §60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož
žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla žaloba odmítnuta.
Poučení:
Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3 s. ř. s.).
Pokud žalobci do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení podají žalobu k místně
příslušnému okresnímu soudu, platí, že občanské soudní řízení o ní je u soudu zahájeno dnem,
kdy Nejvyššímu správnímu soudu došla odmítnutá žaloba (§82 odst. 3 o. s. ř.).
V Brně dne 18. listopadu 2021
JUDr. Jakub Camrda
předseda senátu