ECLI:CZ:NSS:2021:NA.51.2021:7
sp. zn. Na 51/2021-7
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců
JUDr. Milana Podhrázkého, Ph.D., a Mgr. Jitky Zavřelové v právní věci žalobců: a) L. V., bytem
a b) V. V., proti žalovaným: 1) Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na poříčním
právu 376/1, Praha 2, 2) Krajský úřad Jihomoravského kraje, se sídlem Žerotínovo
náměstí 449/3, Brno, 3) Městský úřad Kuřim, se sídlem Jungmannova 968/75, Kuřim,
a 4) Úřad práce České republiky – krajská pobočka v Brně, kontaktní pracoviště
Brno - venkov, se sídlem Bezručova 844/5, Kuřim, v řízení o žalobě proti rozhodnutím
žalovaného 1) ze dne 9. 11. 2020, čj. SZ/MPSV-2020/160306-921 a čj. MPSV-2020/219321-921,
a dále o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem,
takto:
Věc se p o st upuj e věcně a místně příslušnému Krajskému soudu v Brně.
Odůvodnění:
[1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 9. 3. 2021 podání žalobců nazvané jako „Žaloba správní
na státní správu vykonávanou ve smyslu §5 zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, a žaloba proti jinému
zásahu a proti rozhodnutí MPSV“. Žalobci se domáhají toho, aby soud zrušil rozhodnutí
Ministerstva práce a sociálních věcí a Úřadu práce České republiky, kterými jim byl odňat
příspěvek na péči, dále aby zrušil „vadný §umožňující mučení ZTP“ a aby nařídil žalovaným zajistit
dostupnost sociálních služeb na celém území Jihomoravského kraje.
[2] Nejvyšší správní soud je podle soudního řádu správního příslušný k rozhodování
o kasačních stížnostech proti pravomocným rozhodnutím krajských soudů vydaným ve správním
soudnictví, jakož i k rozhodování v dalších případech stanovených tímto předpisem nebo
zvláštním zákonem. O takovou věc se v tomto případě nejedná. V souladu s §7 odst. 1 s. ř. s.
jsou k řízení o žalobách proti rozhodnutím správních orgánů a o žalobách na ochranu před
nezákonným zásahem správního orgánu věcně příslušné krajské soudy.
[3] Místní příslušnost ve věcech příspěvků na péči stanoví §7 odst. 3 s. ř. s., dle kterého
je k řízení místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo,
popřípadě v jehož obvodu se zdržuje. Jelikož z podání vyplývá, že žalobci mají své bydliště
v Kuřimi, je k projednání žaloby proti rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí o odnětí
příspěvku na péči místně příslušný Krajský soud v Brně.
[4] Co se týče části žaloby na ochranu před nezákonným zásahem, ve které je vytýkána
nedostupnost sociálních služeb, Nejvyšší správní soud dodává, že tento žalobní okruh přesahuje
rámec příspěvků na péči, a je proto nutné v tomto případě stanovit místní příslušnost dle
obecných pravidel. Dle §7 odst. 2 s. ř. s. je místně příslušným soud, v jehož obvodu je sídlo
správního orgánu, který zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Žalované správní
orgány vyjma ministerstva, které rozhodovalo o odnětí příspěvku na péči, mají sídlo na území
Jihomoravského kraje. Proto i v tomto případě je místně příslušný Krajský soud v Brně.
[5] Podle §7 odst. 5 s. ř. s., byl-li návrh ve věci správního soudnictví podán u soudu, který
není věcně příslušný k jeho vyřízení, postoupí jej tento soud k vyřízení soudu věcně a místně
příslušnému. Nejvyšší správní soud proto v souladu s uvedeným ustanovením postoupil věc
Krajskému soudu v Brně jakožto soudu věcně a místně příslušnému.
[6] Nejvyšší správní soud závěrem dodává, že podání návrhu na zrušení jednotlivých
ustanovení zákona, jak se žalobci domáhají, je možné pouze za podmínek stanovených v §64
odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3 s. ř. s.).
V Brně 20. dubna 2021
JUDr. Michal Mazanec
předseda senátu