ECLI:CZ:NSS:2021:NAD.17.2021:48
sp. zn. Nad 17/2021 - 48
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Foltase a soudců
Mgr. Davida Hipšra a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: R. F., proti žalované:
Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 1292/25, Praha, v řízení
o nesouhlasu Krajského soudu v Ostravě s postoupením věci, která je u něj vedena
pod sp. zn. 17 Ad 2/2021,
takto:
Nes o u h l as Krajského soudu v Ostravě s postoupením věci, která je u něj vedena
pod sp. zn. 17 Ad 2/2021, je dův o dný .
Odůvodnění:
[1] Krajský soud v Ostravě (dále též „krajský soud“) předložil Nejvyššímu správnímu soudu
k rozhodnutí svůj nesouhlas s postoupením věci od Městského soudu v Praze (dále též „městský
soud“).
[2] Krajský soud v podání obsahujícím nesouhlas s postoupením zrekapituloval, že žalobce
v předmětné věci dne 24. 2. 2020 podal žalobu k Obvodnímu soudu pro Prahu 5 (dále též
„obvodní soud“). Obvodní soud usnesením ze dne 24. 7. 2020, č. j. 5 C 126/2020 - 16, řízení
o této žalobě zastavil podle §104b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění
pozdějších předpisů (dále též „o. s. ř.“), a věc postoupil Městskému soudu v Praze, přičemž
žalobce poučil o možnosti podat žalobu proti rozhodnutí správního orgánu ve správním
soudnictví k městskému soudu. Žalobce však na uvedené usnesení nereagoval a správní žalobu
nepodal.
[3] Dle krajského soudu před městským soudem nebylo ve věci žalobce řízení zahájeno,
neboť městskému soudu nedošla žaloba. Městský soud tak ani nebyl oprávněn věc postoupit
krajskému soudu s odkazem na jeho místní příslušnost k řízení ve věci žalobce, neboť tak lze dle
§7 odst. 6 s. ř. s. učinit pouze tehdy, není-li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně příslušný
(zvýrazněno krajským soudem, pozn. NSS). Krajský soud je proto přesvědčen, že jelikož návrh
nebyl podán, nelze o místní příslušnosti rozhodovat.
[4] Nejvyšší správní soud shledal, že nesouhlas krajského soudu je důvodný.
[5] Ze spisového materiálu vyplývá, že žalobce žalobou podanou u okresního soudu brojil
proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, tj. proti rozhodnutí správního orgánu.
Okresní soud proto postupoval v souladu s §104b odst. 1 o. s. ř., který stanoví, že náleží-li věc
do věcné příslušnosti soudu, který rozhoduje podle zvláštního zákona věci správního soudnictví, soud řízení
zastaví. V usnesení o zastavení řízení musí být navrhovatel rovněž poučen o možnosti podat žalobu proti
rozhodnutí správního orgánu ve správním soudnictví. Okresní soud tedy řízení o žalobě zastavil, věc
postoupil městskému soudu jako správnímu soudu I. stupně a poučil žalobce o možnosti podat
proti rozhodnutí správního orgánu žalobu ve správním soudnictví, konkrétně k Městskému
soudu v Praze, a to do jednoho měsíce od doručení daného usnesení. Žalobce však této možnosti
nevyužil a správní žalobu proti předmětnému rozhodnutí správního orgánu nepodal.
[6] V dané věci tedy neexistoval řádný návrh na zahájení řízení před správním soudem,
a neexistoval tudíž ani důvod pro zahájení řízení. Městský soud přesto řízení zahájil, resp. vyvolal
svým postupem u účastníků dojem, že považoval věc za řádně zahájenou žalobou ze dne
24. 2. 2020 (viz poučení na č. l. 22 spisu, kterým městský soud žalovaného informoval o zahájení
řízení o dané žalobě a vyzval jej k vyjádření k této žalobě). Následně městský soud věc postoupil
krajskému soudu k rozhodnutí s odkazem na svou místní nepříslušnost.
[7] Nejvyšší správní soud shledal, že jelikož v daném případě neexistoval řádný návrh
na zahájení řízení před správním soudem a neexistoval tedy důvod pro zahájení řízení, městský
soud pochybil, jestliže řízení o neexistujícím návrhu zahájil. S ohledem na to, že řízení nemělo být
zahájeno, nebyl ani důvod věc postupovat k vyřízení jinému soudu (ke stejným závěrům dospěl
Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 4. 12. 2020, č. j. Nad 176/2020 - 41, či usnesení ze dne
6. 4. 2017, č. j. Nad 146/2017 - 28).
[8] Nejvyšší správní soud tedy považuje nesouhlas Krajského soudu v Ostravě
s postoupením věci za důvodný. Věc se proto vrací Městskému soudu v Praze k dalšímu postupu,
kdy soud žalobci vhodným způsobem sdělí, že řízení o správní žalobě v jeho věci nebylo
zahájeno. Nejvyšší správní soud pro žalobce dodává, že žádost o přiznání invalidního důchodu,
které se spor s žalovanou týkal, lze podat znovu; rozhodování o žádosti nebrání překážka věci
rozhodnuté (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2009,
č. j. 4 Ads 43/2008 - 60).
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. dubna 2021
JUDr. Tomáš Foltas
předseda senátu