ECLI:CZ:NSS:2021:NAO.1.2021:63
sp. zn. Nao 1/2021 - 63
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy, soudce
JUDr. Ivo Pospíšila a soudkyně JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobkyně: L. K., proti
žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha
2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 5. 2020, č. j. MPSV-2020/102639-911, sp. zn.
SZ/MPSV-2020/58187-911, v řízení o námitce podjatosti soudkyně Městského soudu v Praze
Mgr. Dany Černovské, vedeném u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Nao 197/2020,
o námitce podjatosti vznesené žalobkyní v posledně uvedeném řízení proti soudkyni Nejvyššího
správního soudu Mgr. Veronice Baroňové,
takto:
Soudkyně Nejvyššího správního soudu Mgr. Veronika Baroňová ne ní v yl o u čen a
z rozhodování v řízení vedeném u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Nao 197/2020
o námitce podjatosti proti soudkyni Městského soudu v Praze Mgr. Daně Černovské ve věci
vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 4 Ad 24/2020.
Odůvodnění:
[1] Žalobou podanou k Městskému soudu v Praze (dále jen „městský soud“) se žalobkyně
domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného, jímž potvrdil rozhodnutí úřadu práce o nepřiznání dávky
pomoci v hmotné nouzi – mimořádné okamžité pomoci na úhradu jednorázového výdaje ve výši
6.000 Kč. Řízení o žalobě je u městského soudu vedené pod sp. zn. 4 Ad 24/2020. Žalobkyně
vznesla v tomto řízení vůči soudkyni Mgr. Daně Černovské námitku podjatosti, kterou
zdůvodnila tím, že soudkyně spolu s administrativní pracovnicí městského soudu uvedla
ve výzvách a dalších přípisech datum narození žalobkyně, které však sama žalobkyně na svých
podáních soudu nesdělila, a pozměnila údaj o adrese žalobkyně. Tím měla uvedená soudkyně
postupovat v rozporu se zákonem č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě
soudů a o změně některých dalších zákonů, neboť porušila povinnost mlčenlivosti a zveřejnila,
sdělila a zpřístupnila rok narození žalobkyně.
[2] Nejvyšší správní soud zahájil řízení o námitce podjatosti pod sp. zn. Nao 197/2020,
přičemž žalobkyni informoval o složení rozhodujícího prvního senátu, jemuž bylo rozhodnutí
o námitce podjatosti přiděleno podle rozvrhu práce. Na tuto informaci žalobkyně reagovala další
námitkou podjatosti, tentokrát proti soudkyni Nejvyššího správního soudu Mgr. Veronice
Baroňové, jíž vytýká to, že v informaci o řízení neuvedla jméno a příjmení soudkyně Mgr. Dany
Černovské, pročež je řízení stiženo „těžkými vadami“. Soudkyně Mgr. Baroňová v reakci
na námitku uvedla, že nemá žádný poměr k účastníkům řízení ani k věci samé a podjatá se necítí.
[3] Tato „vnořená“ či „řetězová“ námitka podjatosti vůči soudkyni Nejvyššího správního
soudu byla dle rozvrhu práce přidělena k rozhodnutí prvnímu senátu soudu, který dospěl
k závěru, že námitka není důvodná, a neshledal proto ani důvodu k vyloučení Mgr. Baroňové
z rozhodování o námitce podjatosti vedené pod sp. zn. Nao 197/2020.
[4] Podle §8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“),
jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům
nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli
na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení.
Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci
nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[5] Důvody podjatosti Mgr. Baroňové, které žalobkyně uvedla ve své námitce, lze podřadit
pod okolnosti spočívající v postupu soudce v řízení, dokonce nikoliv v řízení ve věci samé,
ale toliko v řízení o námitce podjatosti. Neuvedení jména soudkyně městského soudu, vůči
níž směřovala námitka podjatosti, v informaci o řízení, v žádném případě není způsobilé založit
podjatost rozhodující soudkyně a vést k jejímu vyloučení z rozhodování. Jedná se navíc o důvod
natolik formalistický a malicherný, že vzbuzuje pochybnosti o tom, zda žalobkyně skutečně
očekává od správních soudů poskytnutí ochrany svých veřejných subjektivních práv v reálném,
resp. co nejkratším čase.
[6] Ve světle výše uvedených skutečností neshledal první senát Nejvyššího správního soudu
důvod k vyloučení Mgr. Veroniky Baroňové z rozhodování v řízení sp. zn. Nao 197/2020,
a proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
[7] Pro úplnost první senát uvádí, že o námitce podjatosti rozhodl bez zbytečného odkladu
a bez toho, že by zasílal účastníkům řízení informaci o tom, kterému senátu byla tato „vnořená“
námitka podjatosti dle rozvrhu práce přidělena. Z předchozího procesního postupu žalobkyně
totiž plyne, že v přípisech soudů vyhledává jakákoliv domnělá formální pochybení, na nichž staví
námitky podjatosti rozhodujících soudců. V důsledku toho dochází k nedůvodnému a zcela
zbytečnému řetězení námitek podjatosti. Postup, kterým by první senát dal žalobkyni jakoukoliv
záminku k takovému dalšímu řetězení námitek, a to toliko v důsledku jí tvrzených procesních
vad, považoval první senát Nejvyššího správního soudu za neracionální, nehospodárný a pouze
oddalující meritorní rozhodování městského soudu.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 7. ledna 2021
JUDr. Josef Baxa
předseda senátu