ECLI:CZ:NSS:2021:NAO.144.2021:47
sp. zn. Nao 144/2021 - 47
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Tomáše Langáška
(soudce zpravodaj), soudce JUDr. Filipa Dienstbiera a soudkyně Mgr. Veroniky Juřičkové
v právní věci žalobce: Mgr. D. D., proti žalovanému: Okresní státní zastupitelství ve
V y š kov ě, sídlem Svatopluka Čecha 439/14, Vyškov, týkající se žaloby na ochranu proti
nečinnosti žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně
ze dne 21. dubna 2021 č. j. 29 A 167/2020 - 86, vedeném u Nejvyššího správního soudu pod
sp. zn. 8 As 173/2021, o námitce podjatosti vznesené žalobcem v posledně uvedeném řízení
proti soudcům a soudkyni osmého senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Petru Mikešovi,
Ph.D., JUDr. Milanovi Podhrázkému, Ph.D. a Mgr. Jitce Zavřelové
takto:
Soudci a soudkyně osmého senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Petr Mikeš, Ph.D.,
JUDr. Milan Podhrázký, Ph.D., a Mgr. Jitka Zavřelová ne j s ou vyloučeni z projednávání
a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 8 As 173/2021.
Odůvodnění:
[1] Kasační stížností podanou k Nejvyššímu správnímu soudu se žalobce (dále
též „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví označeného usnesení Krajského soudu v Brně.
[2] Dne 2. června 2021 Nejvyšší správní soud doručil stěžovateli poučení o tom, že jeho věc
bude projednávat a rozhodovat osmý senát Nejvyššího správního soudu ve složení JUDr. Petr
Mikeš, Ph.D., JUDr. Milan Podhrázký, Ph.D., a Mgr. Jitka Zavřelová, spolu s formulářem
Potvrzení o osobních majetkových a výdělkových poměrech a pokyny k jeho vyplnění, neboť stěžovatel
spolu s kasační stížností podal návrh na ustanovení advokáta.
[3] Podáním ze dne 4. června 2021, doručeným Nejvyššímu správnímu soudu 9. června 2021,
vznesl stěžovatel námitku podjatosti soudců Mikeše, Podhrázkého a soudkyně Zavřelové,
přičemž relevantní odůvodnění námitky spočívalo v tom, že se stěžovatel neztotožňuje
s rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 8. dubna 2021 č. j. 8 As 133/2020 - 50,
jímž osmý senát ve stejném složení zamítl jeho kasační stížnost v jiné věci.
[4] Šestému senátu Nejvyššího správního soudu byla námitka podjatosti postoupena
k rozhodnutí dne 23. června 2021 spolu s prohlášením soudců a soudkyně osmého senátu,
že ve vztahu k věci, účastníkům a jejich zástupcům nejsou v poměru, pro který by mohl být dán
důvod k pochybám o jejich nepodjatosti.
[5] Nejvyšší správní soud zaslal stěžovateli a žalovanému dne 1. července 2021 poučení
o složení senátu, který bude rozhodovat o námitce podjatosti. Stěžovatel reagoval přípisem
doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 9. července 2021, který se však obsahově nijak
netýká projednávané námitky podjatosti.
[6] Podle §8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“) jsou
soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům
nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli
na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho
rozhodování v jiných věcech.
[7] Z formulace námitky podjatosti je zřejmé, že soudci a soudkyně osmého senátu
Nejvyššího správního soudu jsou dle názoru stěžovatele podjatí proto, jakým způsobem posoudili
jinou kasační stížnost stěžovatele v minulosti. Konkrétně stěžovatel uvádí, že v rozsudku
č. j. 8 As 133/2020 - 50 nebylo uvedeno několik zásadních argumentů, a vyčítá osmému senátu
nepoložení předběžných otázek Soudnímu dvoru Evropské unie.
[8] Jelikož stěžovatel neuvedl kromě nesouhlasu s uvedeným rozsudkem žádný další důvod,
proč by měli být soudci a soudkyně z projednávání a rozhodnutí věci vyloučeni, nemůže být
s námitkou podjatosti úspěšný. Vyloučení soudce je možné pouze pro poměr k věci,
k účastníkům nebo k jejich zástupcům, případně pro účast na projednávání nebo rozhodování
věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Dle výslovného znění poslední věty
§8 odst. 1 s. ř. s. naopak „důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají
v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.“
[9] Byl-li stěžovatel přesvědčen o tom, že bylo namístě položit Soudnímu dvoru Evropské
unie předběžné otázky, měl proti rozsudku Nejvyššího správního soudu možnost brojit ústavní
stížností. Prostřednictvím námitky podjatosti se zákonností či věcnou správností dřívějšího
soudního rozhodnutí polemizovat nelze a šestému senátu Nejvyššího správního soudu vůbec
nepřísluší se k nim v tomto rozhodnutí vyjadřovat.
[10] Šestý senát Nejvyššího správního soudu uzavírá, že na základě výše uvedeného
dospěl k závěru, že soudci a soudkyně osmého senátu tohoto soudu JUDr. Petr Mikeš, Ph.D.,
JUDr. Milan Podhrázký, Ph.D., a Mgr. Jitka Zavřelová nejsou vyloučeni z projednání
a rozhodnutí výše uvedené věci.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 2. srpna 2021
JUDr. Tomáš Langášek
předseda senátu