ECLI:CZ:NSS:2021:NAO.167.2020:86
sp. zn. Nao 167/2020 - 86
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců
JUDr. Milana Podhrázkého, Ph.D., a Mgr. Jitky Zavřelové v právní věci žalobkyně: J. K., proti
žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha
2, ve věci žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 4. 2020, čj. MPSV-2020/73551-911, o
námitce podjatosti vznesené žalobkyní ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod
sp. zn. 4 Ad 19/2020,
takto:
Soudkyně Městského soudu v Praze Mgr. Dana Černovská ne ní v y l o uč e na
z projednávání a rozhodování věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 4 Ad 19/2020.
Odůvodnění:
[1] Žalobkyně v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu ve věci vedené
u Městského soudu v Praze (dále „městský soud“) pod sp. zn. 4 Ad 19/2020 namítla podjatost
soudkyně tohoto soudu Mgr. Dany Černovské rozhodující předmětnou věc jako samosoudkyně
v souladu s platným rozvrhem práce městského soudu a navrhla její vyloučení z projednávání
věci. Dále žalobkyně namítla taktéž podjatost jiné soudní osoby, a to L. H. (administrativní
pracovnice). V případě obou osob žalobkyně odůvodnila jejich tvrzenou podjatost tím, že tyto
osoby pozměnily údaj o trvalém pobytu žalobkyně při zasílání zásilky žalobkyni a porušily
povinnost mlčenlivosti a pravidla stanovená pro nakládání s osobními údaji. Tímto zavdaly
příčinu k nedůvěře v soudnictví bez záruky nezávislosti a nestrannosti.
[2] Soudkyně Mgr. Dana Černovská se k námitce podjatosti vyjádřila tak, že se necítí být
podjatá, neboť jí není znám žádný důvod ve smyslu §8 odst. 1 s. ř. s., který by byl důvodem pro
její vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci vedené u městského soudu pod
sp. zn. 4 Ad 19/2020.
[3] Námitka podjatosti není důvodná.
[4] Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán
důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti,
které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných
věcech.
[5] Garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce, patří mezi integrální
součásti práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nestrannost soudce
je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry
občanů a jiných subjektů v právo a právní stát (čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky). Nestrannost
soudce je především subjektivní kategorií, vyjadřující vnitřní psychický vztah soudce
k projednávané věci v širším smyslu (zahrnuje vztah k předmětu řízení, účastníkům řízení, jejich
zástupcům). Pouze takto úzce pojímaná kategorie nestrannosti soudce by však v praxi stěží
nalezla uplatnění vzhledem k obtížné objektivní přezkoumatelnosti vnitřního rozpoložení soudce.
Kategorii nestrannosti je proto třeba vnímat šíře, tedy i v rovině objektivní. Za objektivní ovšem
nelze považovat to, jak se nestrannost soudce pouze subjektivně jeví vnějšímu pozorovateli
(účastníkovi řízení), nýbrž to, zda reálně neexistují okolnosti, které by mohly objektivně vést
k legitimním pochybnostem o tom, že soudce má k věci určitý, nikoliv nezaujatý vztah.
Subjektivní hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání;
rozhodování o této otázce se však musí dít výlučně na základě hlediska objektivního (shodně
též nález Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2004, sp. zn. I. ÚS 370/04).
[6] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku
z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, s tím, že příslušnost
soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Vzhledem k tomu
lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z opravdu závažných důvodů,
které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
[7] Reálné pochybnosti o podjatosti soudkyně tak s ohledem na výše uvedené může vyvolat
pouze konkrétní tvrzení žalobkyně týkající se vztahu soudkyně k projednávané věci,
jejím účastníkům či zástupcům. Pro úsudek o podjatosti soudkyně a nemožnosti rozhodnout
v důsledku toho nestranně a nezávisle není dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení
žalobkyně.
[8] Jak bylo výše uvedeno, důvodem návrhu žalobkyně na vyloučení výše uvedené soudkyně
je její údajně chybný postup při zasílání zásilky. Ten ale nemůže být legitimním důvodem, který
by mohl vést k vyloučení soudce z projednávání a rozhodování ve věci (§8 odst. 1 věta třetí s. ř.
s.). Soudce může být vyloučen z rozhodování jen z objektivních důvodů, nikoli pro subjektivní
přesvědčení účastníka řízení o nespravedlnosti či nesprávnosti vedení řízení. Zpochybňovat
postup soudu jistě lze, k tomu však slouží opravné prostředky, jsou-li přípustné, popř. jiné
prostředky předvídané právními předpisy, nikoliv však námitka podjatosti.
[9] O námitce podjatosti vznesené žalobkyní proti administrativní pracovnici, paní Lucii
Horákové, Nejvyšší správní soud nerozhodoval. Podle §8 odst. 2 s. ř. s. z obdobných důvodů,
jako jsou uvedeny v §8 odst. 1 s. ř. s., může být vyloučena i jiná osoba, která se bezprostředně
podílí na výkonu pravomoci soudu (soudní osoba). Podle §40 odst. 4 zákona o soudech
a soudcích platí, že administrativní a jiné kancelářské práce pro jedno nebo více soudních
oddělení provádí soudní kancelář. Zaměstnanci zařazení k výkonu práce do soudní kanceláře
se podílejí na přímém výkonu pravomoci soudu jen v omezené míře. Podle §8 odst. 5 s. ř. s.
nicméně platí, že je-li namítána podjatost soudní osoby (tedy jiné osoby než soudce), rozhodne
o této námitce senát příslušného soudu po vyjádření dotčené soudní osoby. Bude tedy namístě,
aby o námitce podjatosti vznesené vůči administrativní pracovnici L. H. rozhodl sám příslušný
senát městského soudu. Uvedení JUDr. Mgr. M. P. S. na str. 1 námitky podjatosti považuje
Nejvyšší správní soud za překlep učiněný žalobkyní, neboť ze soudního spisu vedeného
městským soudem nevyplývá, že by se uvedená osoba v této věci podílela na výkonu pravomoci
soudu.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. ledna 2021
JUDr. Michal Mazanec
předseda senátu