ECLI:CZ:NSS:2021:NAO.213.2021:36
sp. zn. Nao 213/2021 - 36
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Tomáše Langáška,
soudce JUDr. Filipa Dienstbiera a soudkyně zpravodajky Mgr. Veroniky Juřičkové v právní věci
žalobkyně: L. V., proti žalovaným: 1) Česká lékařská komora, sídlem Lužická 419/14,
Olomouc, 2) Vězeňská služba České republiky, sídlem Soudní 1672/1a, Praha 4,
3) Ministerstvo zdravotnictví, sídlem Palackého náměstí 375/4, Praha, 4) Ministerstvo
spravedlnosti, sídlem Vyšehradská 424/16, Praha, 5) Veřejný ochránce práv, sídlem Údolní 39,
Brno, o žalobě proti rozhodnutí Revizní komise České lékařské komory ze dne 12. 5. 2021,
č. j. 21/53-001/0112, a o žalobě proti nečinnosti žalovaných, v řízení o kasační stížnosti
žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 13. 7. 2021,
č. j. 60 Na 6/2021 - 14, vedeném u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 4 As 258/2021,
o námitce podjatosti vznesené žalobkyní v posledně uvedeném řízení proti soudcům a soudkyni
čtvrtého senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Jiřímu Pallovi, Mgr. Aleši Roztočilovi
a Mgr. Petře Weissové,
takto:
Soudci a soudkyně čtvrtého senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Jiří Palla, Mgr. Aleš
Roztočil a Mgr. Petra Weissová ne j so u vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené
u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 4 As 258/2021.
Odůvodnění:
[1] Kasační stížností podanou k Nejvyššímu správnímu soudu se žalobkyně
(dále též „stěžovatelka“) domáhá zrušení v záhlaví označeného usnesení Krajského soudu
v Ostravě - pobočky v Olomouci.
[2] Dne 26. 8. 2021 Nejvyšší správní soud doručil stěžovatelce poučení o tom, že její věc
bude projednávat a rozhodovat čtvrtý senát Nejvyššího správního soudu ve složení JUDr. Jiří
Palla, Mgr. Aleš Roztočil a Mgr. Petra Weissová, společně s usnesením ze dne 24. 8. 2021
č. j. 4 As 258/2021 - 16, kterým stěžovatelku vyzval k zaplacení soudního poplatku za kasační
stížnost ve výši 5 000 Kč a doložení splnění podmínky podle §105 odst. 2
zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), pro řízení o kasační stížnosti,
a to buď předložením plné moci udělené advokátu, anebo předložením dokladu
o vysokoškolském právnickém vzdělání.
[3] Podáním doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 7. 9. 2021 vznesla stěžovatelka
námitku podjatosti jmenovaných soudců a soudkyně čtvrtého senátu. V odůvodnění námitky
uvedla, že podala trestní oznámení na ředitele brněnské justiční stráže, jehož podřízení zajišťují
ozbrojenou ochranu Nejvyššího správního soudu. Z tohoto důvodu žalovaná disponuje
možnostmi, které narušují rovnost účastníků řízení a právo na spravedlivý proces. Jmenovaní
soudci také mají vlastní zájem na výsledku řízení, stěžovatelku zkrátili na právech již v minulosti
(v této souvislosti odkázala na spisy z let 2016 až 2021 dosud). Důvod pro vyloučení soudců
stěžovatelka spatřuje také v nezákonném postupu při doručování. V této souvislosti uvedla,
že poučení soudu bylo společně s usnesením doručeno do její poštovní schránky, avšak zadní část
obálky zůstala zcela nevyplněna. Jelikož stěžovatelka není schopna ze zdravotních důvodů vybírat
poštovní schránku každý den, není zřejmé, k jakému konkrétnímu datu došlo k doručení
uvedených písemností.
[4] Šestému senátu Nejvyššího správního soudu byla námitka podjatosti postoupena
k rozhodnutí dne 24. 9. 2021 spolu s prohlášením soudců a soudkyně čtvrtého senátu, že nemají
žádný vztah k posuzované věci ani k účastníkům řízení, proto jsou podmínky objektivní
podjatosti vyloučeny. Zároveň se žádný z členů senátu necítí být subjektivně podjatý.
[5] Stran posouzení důvodnosti vznesené námitky podjatosti Nejvyšší správní soud nejprve
připomíná, že integrální součástí práva na spravedlivý proces (jak je vymezeno v čl. 36 odst. 1
Listiny základních práv a svobod a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod) je
garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce.
[6] Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem
na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu
nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce
v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle §8 odst. 5 s. ř. s. musí být
námitka zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována.
[7] Stěžovatelka ve svém podání nejprve poukázala na skutečnost, že vzhledem k tomu,
že pořádek a bezpečnost v budově Nejvyššího správního soudu zajišťuje justiční stráž, jež je
ozbrojeným sborem, který je součástí Vězeňské služby České republiky, disponuje žalovaná 2),
možnostmi, které mohou vést k narušení rovnosti účastníků řízení a práva na spravedlivý proces.
Stěžovatelka nicméně neuvedla, v čem konkrétně by tyto „možnosti“ měly v souzené věci
spočívat, ani jaké konkrétní indicie či poznatky ji v souvislosti s konkrétním výkonem služby
justiční stráže u Nejvyššího správního soudu vedou k závěru o možném vztahu jmenovaných
soudců k účastníkům řízení či k věci samé. Sama skutečnost, že justiční stráž (jako součást
Vězeňské služby České republiky) zajišťuje bezpečnost a pořádek v budově Nejvyššího správního
soudu, důvod podjatosti soudců založit nemůže.
[8] Nejvyšší správní soud připomíná, že vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí věci je
možné jen zcela výjimečně a ze závažných důvodů, neboť tímto opatřením dochází k zásahu
do ústavního práva na zákonného soudce, zakotveného v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv
a svobod. Musí se tedy jednat o skutečnosti svědčící o natolik zjevném zájmu soudce
na konkrétním výsledku řízení nebo o jeho těsném vztahu k účastníkům řízení či jejich
zástupcům, že to vzbuzuje důvodné pochybnosti o jeho schopnosti rozhodnout ve věci nezávisle
a objektivně. Reálné pochybnosti o podjatosti soudce tak s ohledem na výše uvedené může
vyvolat pouze konkrétní tvrzení stěžovatelky týkající se vztahu soudců k projednávané věci,
jejím účastníkům či zástupcům. Pro úsudek o podjatosti soudců a nemožnosti rozhodnout
v důsledku toho nestranně a nezávisle není dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení
stěžovatelky.
[9] Opírá-li pak stěžovatelka námitku podjatosti o to, jakým způsobem jí byly v řízení
o kasační stížnosti vedeném pod sp. zn. 4 As 258/2021 doručovány písemnosti, či o to, jak měl
Nejvyšší správní soud rozhodovat v jiných jejích řízeních (bez jakékoli bližší identifikace), je
zřejmé, že ani tato námitka nemůže být úspěšná. Důvodem pro vyloučení soudce z projednávání
a rozhodování věci totiž může být pouze jeho vztah k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich
zástupcům. Podle výslovného znění poslední věty §8 odst. 1 s. ř. s. naopak důvodem pro vyloučení
soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování
v jiných věcech.
[10] Je tedy evidentní, že dovozuje-li stěžovatelka možnou podjatost soudců a soudkyně
čtvrtého senátu z toho, jakým způsobem postupovali v projednávané věci, resp. v jiných věcech
stěžovatelky, odkazuje na postup soudu v řízení o projednávané věci. Samotný postup soudu v řízení,
resp. jeho jednotlivých soudců (ať už jde např. o možnou nečinnost, připuštění či odmítnutí
provádění konkrétních důkazů, způsob, jakým soud v řízení postupuje, nebo jakým v řízení
rozhodl, apod.), s ohledem na jednoznačnou dikci zákona důvodem pro vyloučení soudců býti
nemůže.
[11] Šestý senát Nejvyššího správního soudu tak na základě výše uvedeného dospěl k závěru,
že soudci a soudkyně čtvrtého senátu tohoto soudu JUDr. Jiří Palla, Mgr. Aleš Roztočil
a Mgr. Petra Weissová nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí výše uvedené věci.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 13. října 2021
JUDr. Tomáš Langášek
předseda senátu