ECLI:CZ:NSS:2021:NAO.245.2021:265
sp. zn. Nao 245/2021 - 265
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Tomáše Langáška,
soudce JUDr. Filipa Dienstbiera a soudkyně zpravodajky Mgr. Veroniky Juřičkové
v právní věci žalobců: a) I. D., b) L. N., proti žalované: Česká advokátní komora, sídlem
Národní 118/16, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutím žalované ze dne 17. 1. 2019,
č. j. 10.01-001486/18-002, ze dne 18. 1. 2019, č. j. 10.01-001487/18-002 a ze dne 18. 1. 2019,
č. j. 10.01-001488/18-002, vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 29 A 116/2019,
o námitce podjatosti proti soudcům a soudkyni devátého senátu Nejvyššího správního soudu
JUDr. Radanu Malíkovi, JUDr. Barbaře Pořízkové a JUDr. Pavlu Molkovi, kteří mají ve věci
vedené pod sp. zn. Nao 222/2021 rozhodovat o námitce podjatosti směřující proti všem
soudcům Krajského soudu v Brně,
takto:
Soudci a soudkyně devátého senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Radan Malík,
JUDr. Barbara Pořízková a JUDr. Pavel Molek ne j s o u vyloučeni z projednávání
a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Nao 222/2021.
Odůvodnění:
[1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 19. 10. 2021 námitku podjatosti vznesenou žalobci
proti všem soudcům Krajského soudu v Brně. Věc je u Nejvyššího správního soudu vedena
pod sp. zn. Nao 222/2021.
[2] Nejvyšší správní soud doručil žalobcům poučení o tom, že o této námitce bude
rozhodovat devátý senát Nejvyššího správního soudu ve složení JUDr. Radan Malík,
JUDr. Barbara Pořízková a JUDr. Pavel Molek. V reakci na toto poučení oba žalobci vznesli
námitku podjatosti proti těmto soudcům a soudkyni devátého senátu Nejvyššího správního
soudu.
[3] V podání ze dne 27. 10. 2021 žalobce b) konkrétně odůvodnil námitku podjatosti
jmenovaných soudců (viz bod 7 podání) tím, že mají přátele, kolegy a osoby blízké na Nejvyšším
správním soudu, kteří jsou „spojeni se skrytím tisíců zločinů na žalobcích spáchaných“. Tyto
zločiny mají spočívat v nepřipuštění žalobců k soudům, kteří z důvodu sociální nouze nemohli
zaplatit soudní poplatky, najmout si advokáta a ani zdravotní stav jim neumožňoval se k soudům
dostavit. Dále žalobce b) nastínil přehled řízení (bez bližší specifikace), v nichž měli kolegové
jmenovaných soudců (tj. ostatní soudci Nejvyššího správního soudu) rozhodovat.
[4] Žalobkyně a) se podáním ze dne 27. 10. 2021 připojila k námitce podjatosti žalobce b).
Vlastní konkrétnější námitky však vznesla pouze vůči soudcům desátého senátu Nejvyššího
správního soudu.
[5] Šestému senátu Nejvyššího správního soudu byla námitka podjatosti postoupena
k rozhodnutí dne 15. 11. 2021 spolu s prohlášením soudců a soudkyně devátého senátu,
že nemají žádný vztah k posuzované věci ani k účastníkům řízení, ani si nejsou vědomi žádné
další skutečnosti, která by mohla zakládat pochybnosti o jejich nepodjatosti.
[6] Stran posouzení důvodnosti vznesené námitky podjatosti Nejvyšší správní soud nejprve
připomíná, že integrální součástí práva na spravedlivý proces (jak je vymezeno v čl. 36 odst. 1
Listiny základních práv a svobod a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod) je
garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce.
[7] Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem
na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu
nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce
v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle §8 odst. 5 s. ř. s. musí být
námitka zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována.
[8] Nejvyšší správní soud připomíná, že vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí věci je
možné jen zcela výjimečně a ze závažných důvodů, neboť tímto opatřením dochází k zásahu
do ústavního práva na zákonného soudce, zakotveného v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv
a svobod. Musí se tedy jednat o skutečnosti svědčící o natolik zjevném zájmu soudce
na konkrétním výsledku řízení nebo o jeho těsném vztahu k účastníkům řízení či jejich
zástupcům, že to vzbuzuje důvodné pochybnosti o jeho schopnosti rozhodnout ve věci nezávisle
a objektivně. Reálné pochybnosti o podjatosti soudce tak s ohledem na výše uvedené může
vyvolat pouze konkrétní tvrzení žalobců, týkající se vztahu soudce k projednávané věci,
účastníkům či jejich zástupcům. Pro úsudek o podjatosti soudce a nemožnosti rozhodnout
v důsledku toho nestranně a nezávisle není dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení
žalobců.
[9] Námitka podjatosti obou žalobců směřující proti soudcům devátého senátu se opírá
toliko o skutečnost, že jiní soudci Nejvyššího správního soudu měli v minulosti rozhodovat
v jiných věcech žalobců (bez jakékoli jejich bližší identifikace) a že tito jiní soudci Nejvyššího
správního soudu jsou kolegy a přáteli soudců devátého senátu. Je tedy zřejmé, že tato námitka
nemůže být úspěšná. Podle výslovného znění poslední věty výše citovaného §8 odst. 1 s. ř. s.
důvodem pro vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci
nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Pokud důvodem pro vyloučení není rozhodování určeného
soudce v jiných věcech, tím spíše tímto důvodem pro vyloučení nemůže být rozhodování jiných
soudců téhož soudu v jiných věcech.
[10] Šestý senát Nejvyššího správního soudu proto na základě výše uvedeného dospěl
k závěru, že soudci a soudkyně devátého senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Radan Malík,
JUDr. Barbara Pořízková a JUDr. Pavel Molek nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí výše
uvedené věci.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 24. listopadu 2021
JUDr. Tomáš Langášek
předseda senátu