ECLI:CZ:NSS:2021:VOL.134.2021:12
sp. zn. Vol 134/2021 - 12
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského
referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy Tomáše
Langáška, soudkyně Michaely Bejčkové (soudkyně zpravodajky) a soudců Josefa Baxy, Radana
Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka a Ivo Pospíšila v právní věci navrhovatele: P.K., a účastníků
řízení: a) Státní volební komise, sídlem nám. Hrdinů 1634/4, Praha 4, b) MUDr. Milan
Brázdil, c) Ing. Jaroslav Faltýnek, d) Mgr. Milan Feranec, e) Ing. Radim Fiala,
f) Ing. Marian Jurečka, g) doc. JUDr. Michael Kohajda, Ph.D., h) JUDr. Martin Major,
MBA, ch) Ing. Tomáš Müller, i) Ing. Hana Naiclerová, MBA, j) Ladislav Okleštěk, k)
Ing. Karel Smetana, l) Ing. Petr Vrána, o návrhu na vyslovení neplatnosti volby všech
kandidátů zvolených ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu konaných ve dnech 8. a 9.
října 2021
takto:
I. Návrh na neplatnost volby kandidátů se v části týkající se kandidátů zvolených
v Olomouckém kraji za mí t á .
II. Návrh na neplatnost volby kandidátů se v části týkající se kandidátů zvolených
v ostatních volebních krajích od mí t á .
III. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Volební stížnost
[1] Navrhovatel žádá, aby soud rozhodl o neplatnosti volby všech kandidátů zvolených
ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu konaných ve dnech 8. a 9. října 2021.
[2] Namítá, že podle §31 volebního zákona (zákon č. 247/1995 Sb., o volbách
do Parlamentu České republiky) mohou do Poslanecké sněmovny kandidovat jen politické strany
a politická hnutí, nikoli nezávislí kandidáti. To považuje za diskriminaci. Nárok na zisk mandátů
mají jen ty politické strany a hnutí, které ve volbách získaly nejméně 5 % hlasů. Každoročně tak
propadnou statisíce hlasů, což je další diskriminace malých stran a hnutí. V důsledku toho byla
zvolena Poslanecká sněmovna, která neodráží vůli voličů. Volební systém je v rozporu s čl. 18
odst. 1 Ústavy ČR, protože není podle zásad poměrného zastoupení. Zvýhodněny jsou větší
strany, a po letošní změně volebního zákona dokonce ještě víc než dříve. Věc by proto měla být
předložena Ústavnímu soudu. Dále je přístup občanů k voleným funkcím za rovných podmínek
omezen i příspěvkem na úhradu volebních nákladů, který tíží každou kandidující politickou
stranu nebo hnutí. Navrhovatel považuje za nelegitimní financovat politické strany a hnutí
ze státního rozpočtu.
[3] Média neposkytují malým stranám a hnutím dostatečný prostor. Veřejnoprávní média
mají informovat o politice objektivně a dávat prostor všem stranám a hnutím. Česká televize
a Český rozhlas však dávají prostor pouze několika velkým stranám. Řada předvolebních
průzkumů vysílaných médii neodpovídala skutečnosti, neboť malým stranám předpovídaly málo
hlasů, čímž odradily potenciální voliče. Volný blok byl mediálně bojkotován, a proto se nedostal
do Poslanecké sněmovny. Jedná se o úmyslnou a nezákonnou manipulaci voleb. K té se přidalo
i to, že sociální síť Facebook smazala před volbami profil Lubomíra Volného.
[4] Navrhovatel tvrdí, že počítačové sčítání hlasů, které bylo použito i v těchto volbách,
nepodléhá veřejné kontrole a nevede ke správným výsledkům. Závěrem navrhovatel namítá
konkrétní pochybení, která mohla ovlivnit celkový výsledek voleb. Ve Slavkově a Vyškově odešly
volební komise domů mezi páteční 22. a sobotní 8. hodinou, a volební urny tak nemohly být pod
dozorem. To by se nestalo, kdyby volby probíhaly jen v jediném dni. V Hradci Králové nebyly
distribuovány volební lístky a ve volebních místnostech komise rozdávaly neúplné sady volebních
lístků. Ve Slaném byli upláceni voliči částkou 1 000 Kč, aby volili ANO. Ve více případech
výsledky za jednotlivé volební okrsky neodpovídají tomu, jak voliči hlasovali. Někteří voliči dali
hlas Volnému bloku nebo preferenční hlas některému z kandidátů, ale podle zveřejněných
výsledků nedostal Volný blok nebo konkrétní kandidát v daném okrsku ani jeden hlas.
Navrhovatel ví, že jednotlivá porušení volebního zákona nejsou důvodem pro zrušení voleb,
pokud nemohla ovlivnit výsledek zásadním způsobem. Jím uvedená porušení jsou však
dohromady natolik závažná, že dokazují, že volby byly ovlivněny způsobem, který mohl hrubě
ovlivnit jejich výsledek.
II. Právní hodnocení
[5] Soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny podmínky pro věcné projednání návrhu,
kterým se navrhovatel domáhá vyslovení neplatnosti volby všech kandidátů zvolených
do Poslanecké sněmovny Parlamentu.
[6] Podle §87 odst. 1 volebního zákona platí, že podáním návrhu na neplatnost volby kandidáta
se může domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu každý občan zapsaný do stálého seznamu
ve volebním okrsku, kde byl poslanec volen, a každá politická strana, politické hnutí nebo koalice,
jejíž kandidátní listina ve volebním kraji byla pro volby do Poslanecké sněmovny zaregistrována (dále
jen „navrhovatel“). Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí.
[7] Nejvyšší správní soud se výkladem §87 odst. 1 volebního zákona zabýval již v usnesení
ze dne 26. června 2006, čj. Vol 5/2006-46, č. 944/2006 Sb. NSS. Ze závěrů zde přijatých proto
vycházel i v této věci.
[8] Podle §87 odst. 1 volebního zákona je možné podat v případě voleb do Poslanecké
sněmovny (na rozdíl od senátních nebo prezidentských voleb) výhradně návrh na neplatnost
volby kandidáta (či více kandidátů), nikoliv celých voleb (shodně tomu je u voleb do Evropského
parlamentu). Může tak být napadena volba jediného kandidáta např. z důvodu jeho
individuálního excesu ve volebním procesu (např. o sobě uváděl nepravdivé informace) anebo
proto, že se v jeho případě projevila pochybení při sčítání a vyhodnocování odevzdaných hlasů
(např. nebyly započteny preferenční hlasy, komise se dopustila matematické chyby při sčítání
apod.). Nelze však vyloučit, že bude namítáno porušení volebního zákona v takové intenzitě
a rozsahu, že to mohlo ovlivnit volbu více (nebo dokonce všech) kandidátů.
[9] Volební zákon přiznává právo podat návrh na neplatnost volby kandidáta každému
občanovi zapsanému do stálého seznamu „ve volebním okrsku, kde byl poslanec volen“, a každé
politické straně nebo koalici, jejíž kandidátní listina „ve volebním kraji byla pro volby do Poslanecké
sněmovny zaregistrována“. Občan proto může návrh podat jen ve vztahu ke kandidátům zvoleným
ve volebním kraji tam, kde mohl vykonat svoje aktivní volební právo. Naopak politická strana
je aktivně legitimována k podání návrhu vůči všem kandidátům zvoleným v krajích, kde také
kandidovala, což může v konečném důsledku znamenat zpochybnění i všech zvolených
kandidátů v celé republice. U jednotlivého občana vystupuje do popředí ochrana jeho
subjektivního aktivního volebního práva. Z povahy věci je tak nezbytné, aby argumentace návrhu
podaného občanem směřovala proti konkrétním protizákonnostem souvisejícím s uplatněním
jeho volebního práva. Logicky lze výsledek volby zpochybnit jen tam, kde je občan zapsán
ve stálém seznamu, anebo kde reálně své právo uplatnil.
[10] Proto je podaný návrh, který směřuje proti volbě všech kandidátů, věcně projednatelný
jen ve vztahu k těm kandidátům, kteří byli zvoleni ve volebním kraji, kde je stěžovatel zapsán
do stálého seznamu, tzn. v Olomouckém kraji. Zbývající část návrhu (tzn. ve vztahu k volbě
kandidátů z ostatních 13 volebních krajů) proto Nejvyšší správní soud odmítl z důvodu chybějící
aktivní legitimace navrhovatele.
[11] Soud se proto návrhem dále zabýval jen ve vztahu k Olomouckému kraji,
kde je stěžovatel zapsán do stálého seznamu voličů. Z návrhu je patrné, v čem navrhovatel
spatřuje porušení volebního zákona, neplatnost volby kterých kandidátů navrhuje a jakého
rozhodnutí se po soudu domáhá. Soud proto návrh věcně posoudil. Dospěl však k závěru,
že není důvodný.
[12] Důvody, pro které navrhovatel navrhuje vyslovení neplatnosti volby všech kandidátů,
se totiž netýkají průběhu voleb ve volebním kraji, kde je stěžovatel zapsán do stálého seznamu,
nýbrž se dotýkají voleb jako takových, a to v celostátním měřítku. Zbylé námitky pak míří
na konkrétní tvrzené volební nepravosti, jež se však odehrály na území celé republiky. Soud
se proto dále zabýval tím, zda v případě návrhu na vyslovení neplatnosti volby všech kandidátů
může posuzovat důvody, které se vztahují k volbám jako celku.
[13] Obdobnou situací se již soud zabýval ve věci sp. zn. Vol 5/2006. Zdůraznil, že pokud
se podstata tvrzených důvodů neplatnosti volby kandidátů dotýká voleb na celostátní úrovni,
vzniká tu nepoměr mezi procesním prostředkem daným občanovi a mezi limity pro rozhodování
soudu. Zákon nepočítá s tím, že by v důsledku rozhodnutí soudu o neplatnosti volby všech
poslanců zvolených ve volebním kraji mohly být vypsány nové volby do Poslanecké sněmovny
pouze v jednom volebním kraji. Důvodnost návrhu lze proto zvažovat pouze ve vztahu
ke konkrétním kandidátům.
[14] Jestliže však občan požaduje rozhodnout o neplatnosti volby konkrétních kandidátů
z důvodů týkajících se voleb jako celku (např. nekorektní volební kampaně na celostátní úrovni),
pak by při vyhovění návrhu nebyla uspokojivým řešením výměna těchto kandidátů za osoby jiné,
kandidující za stejnou politickou stranu, neboť důvod neplatnosti jejich volby by se vztahoval
i na tyto náhradníky. Návrh na neplatnost volby kandidáta podaný občanem podle §87 odst. 1
volebního zákona proto může být důvodným pouze tehdy, pokud soud zjistí porušení volebního
zákona, které hrubě ovlivnilo výsledek volby kandidáta a zároveň se jedná o porušení řešitelné
buď uvnitř krajské kandidátní listiny jedné politické strany (tzn. např. jeden z kandidátů
protizákonným způsobem poškodil jiné kandidáty na téže kandidátní listině natolik zásadním
způsobem, že je namístě prohlásit jeho volbu za neplatnou a na jeho místo nastupuje v pořadí
první nezvolený náhradník), anebo i mezi stranami. To však pouze tehdy, pokud se bude jednat
o zásadní protizákonnost zjištěnou při hlasování a zjišťování volebních výsledků (např. byly
chybně vyhodnoceny či sečteny hlasovací lístky a při jejich správném posouzení by mandát
připadl odlišné straně).
[15] Pokud občan namítá důvody týkající se voleb jako celku, nemůže mu soud vyhovět,
protože k tomu nemá procesní nástroj. Pouze v případě návrhu politické strany, hnutí nebo
koalice, které kandidovaly ve všech volebních krajích, by soud mohl v konečném důsledku
zpochybnit volbu i všech zvolených kandidátů v celé republice; jedině tehdy by se mohl zabývat
i důvody majícími celostátní charakter.
[16] Navrhovatel je v nyní projednávané věci k podání návrhu aktivně legitimován jako občan.
Jako důvod nezákonnosti volby kandidátů v Olomouckém kraji namítá nemožnost nezávislých
kandidátů kandidovat ve volbách do Poslanecké sněmovny, propadnutí hlasů v důsledku volební
klauzule, neexistenci poměrného zastoupení, omezení přístupu občanů k voleným funkcím
za rovných podmínek způsobené příspěvkem na úhradu volebních nákladů, nedemokratičnost
způsobu financování politických stran a hnutí, počítačové sčítání hlasů, neobjektivnost médií
a mediální manipulaci voleb. Namítá tedy jako důvod nezákonnosti volby těchto kandidátů
skutečnosti, které se vztahují k volbám na celostátní úrovni, nikoliv pouze k volebnímu kraji,
v jehož volebním okrsku je zapsán ve stálém seznamu voličů. Tyto skutečnosti však s ohledem
na vymezení soudního přezkumu voleb v §87 odst. 1 volebního zákona nemohou být důvodem
k vyslovení neplatnosti volby kandidátů. I pokud by totiž byly shledány důvodnými, nemohly by
být napraveny výrokem soudu o neplatnosti volby konkrétních kandidátů v Olomouckém kraji,
nýbrž by se nutně musely promítnout do posuzování vlivu těchto nezákonností na celostátní
výsledek voleb. Vzhledem k tomu je nadbytečné, aby se těmito jednotlivými tvrzenými
nezákonnostmi soud zabýval, neboť by to nemohlo nic změnit na zamítavém výroku usnesení.
[17] Navrhovatel poukázal vedle obecných nezákonností i na jednotlivé vady volebního
procesu. Netvrdil však souhrn jednotlivých incidentů ve volebním kraji, ve kterém je zapsán
ve stálém seznamu voličů, nýbrž popisoval incidenty na území celé republiky. I kdyby se však
jednalo o ojedinělé incidenty právě v tom volebním kraji, ve kterém je zapsán ve stálém seznamu
voličů, navrhovatel nijak netvrdí, že by jakkoliv ovlivnily volbu konkrétních kandidátů, kterou
napadá. Naopak podle něj tyto incidenty ve svém souhrnu dokazují, že volby byly ovlivněny
způsobem, který mohl hrubě ovlivnit jejich výsledek. V takovém případě však navrhovatel míří
opět na neplatnost celých voleb bez vztahu k jím napadené volbě kandidátů. Ani tyto námitky,
i kdyby byly důvodné, by proto nemohly být napraveny výrokem soudu o neplatnosti volby
konkrétních kandidátů v Olomouckém kraji.
III. Závěr a náklady řízení
[18] Nejvyšší správní soud proto zčásti odmítl podaný návrh jako nepřípustný podle §46
odst. 1 písm. d) soudního řádu správního a zčásti jej zamítl jako nedůvodný, neboť nezákonnost
napadené volby kandidátů zvolených v Olomouckém kraji podle §90 soudního řádu správního
zjištěna nebyla.
[19] O nákladech řízení soud rozhodl podle §93 odst. 4 s. ř. s., podle něhož ve věcech
volebních žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně 3. listopadu 2021
Tomáš Langášek
předseda senátu