ECLI:CZ:NSS:2021:VOL.15.2021:9
sp. zn. Vol 15/2021 - 9
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského
referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše
Langáška, soudkyně Michaely Bejčkové a soudců Josefa Baxy, Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla
Molka a Ivo Pospíšila v právní věci navrhovatele: T. O., a účastnice řízení: Státní volební
komise, sídlem nám. Hrdinů 1634/4, Praha 4, o návrhu ve věci porušení volebního práva ve
volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu konaných ve dnech 8. a 9. října 2021,
takto:
I. Návrh se od mí t á.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Návrhem došlým soudu dne 14. října 2021 si navrhovatel stěžuje na to, že ve volbách
do Poslanecké sněmovny Parlamentu konaných ve dnech 8. a 9. října 2021 nemohl volit
z německého vězeňského zařízení, kde aktuálně pobývá.
[2] Předseda senátu usnesením ze dne 22. října 2021, čj. Vol 15/2021 - 6, s odkazem na znění
§87 odst. 1 volebního zákona vyzval navrhovatele k odstranění vad návrhu ve lhůtě tří dnů
od doručení usnesení. Současně navrhovatele poučil, že pokud ve stanovené lhůtě vady návrhu
neodstraní, soud návrh odmítne. Navrhovatel měl zejména konkrétně označit zvoleného
kandidáta (zvolené kandidáty), jehož (jejichž) volbu napadá, tvrdit konkrétní skutečnosti, z nichž
podle něj vyplývá porušení volebního zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby
napadených kandidátů, a konečně měl formulovat petit, resp. výrok rozhodnutí soudu, jehož
se domáhá.
[3] Navrhovatel v doplnění uvedl, že jeho volební právo bylo porušeno, neboť nemohl volit
v německém vězeňském zařízení, nedostal volební lístky, ani neměl přístup k informacím.
Konkrétní kandidáty však neoznačil, ani neuvedl, čeho se návrhem domáhá. Jelikož stěžovatel
neodstranil vady návrhu, soud nemohl v řízení pokračovat a návrh odmítl [§37 odst. 5 a §46
odst. 1 písm. a) soudního řádu správního].
[4] Soud nepopírá, že osoby hlasující v zahraničí mají při volebním hlasování prakticky
ztíženou situaci, neboť mohou hlasovat na omezeném počtu míst. To však neznamená, že je toto
nastavení protiprávní, či dokonce protiústavní, a že by do něj soud měl při přezkumu voleb
zasahovat. Podle čl. 21 odst. 1 Listiny základních práv a svobod mají občané právo podílet
se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců. Podle čl. 21 odst. 3
Listiny je volební právo všeobecné a rovné a vykonává se tajným hlasováním, současně však platí,
že podmínky výkonu volebního práva stanoví zákon. Ve věci, v níž se Nejvyšší správní soud zabýval
volbami do Evropského parlamentu, v nichž (na rozdíl od voleb do Poslanecké sněmovny nebo
volby prezidenta) nelze volit v tzv. zvláštních stálých volebních okrscích na zastupitelských
úřadech ČR v zahraničí vůbec, mimo jiné vyslovil:
„Právo volit je nepochybně jedním z nejdůležitějších politických práv. Hlasování v zahraničí na
zastupitelských úřadech, které je možné v parlamentních volbách a při volbě prezidenta, je
poměrně nové beneficium, na něž však občanům neplyne nárok z ústavního pořádku, a stejně
tak ani z mezinárodního či unijního práva“ (bod 45 usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
18. června 2019, čj. Vol 18/2019-13, č. 3907/2019 Sb. NSS).
[5] Tyto závěry lze vztáhnout i na navrhovatelem vytýkané omezení volebního hlasování
v zahraničních vězeňských zařízeních. To v současnosti volební zákon neumožňuje a z ústavního
pořádku nevyplývá aktivní povinnost státu tento způsob hlasování zajistit. Soudu nepřísluší vést
úvahy o tom, jaký mechanismus hlasování by byl vhodnější; to je úkolem zákonodárce.
[6] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §93 odst. 4 soudního řádu správního, podle
nějž nemá v řízení ve věcech volebních žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Toto usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce Nejvyššího
správního soudu (§93 odst. 5 věta druhá soudního řádu správního).
Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 3. listopadu 2021
JUDr. Tomáš Langášek
předseda senátu