ECLI:CZ:NSS:2021:VOL.207.2021:17
sp. zn. Vol 207/2021 - 17
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského
referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše
Langáška (soudce zpravodaj), soudkyně Michaely Bejčkové a soudců Josefa Baxy, Radana Malíka,
Petra Mikeše, Pavla Molka a Ivo Pospíšila v právní věci navrhovatele: Ing. R. P., a účastnic
řízení: 1) Státní volební komise, sídlem náměstí Hrdinů 1634/4, Praha 4, a 2) Klára
Kocmanová, Kutná Hora, týkající návrhu na neplatnost volby kandidáta ve volbách
do Poslanecké sněmovny Parlamentu konaných ve dnech 8. a 9. října 2021
takto:
I. Návrh se za m ít á .
II. Žádný z účastníků nemá práv o na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Volební stížnost
[1] Návrhem doručeným dne 22. října 2021 a doplněným podáním ze dne 30. října 2021
se navrhovatel domáhá vyslovení neplatnosti volby kandidátky Kláry Kocmanové zvolené
ve Středočeském kraji za koalici PIRÁTI a STAROSTOVÉ. Citoval z nálezu Ústavního soudu
ze dne 2. února 2021 sp. zn. Pl. ÚS 44/17, vyhlášeného pod č. 49/2021 Sb., a namítal, že Ústava
z politického systému vylučuje tvorbu koalic. Pirátská strana v rámci koalice PIRÁTI
a STAROSTOVÉ získala pouze 4 mandáty, které odpovídají volebnímu zisku 90 787 hlasů,
což je mnohem méně, než získaly tři největší strany, které se do Poslanecké sněmovny nedostaly
(Přísaha, ČSSD a KSČM). Pokud by Pirátská strana kandidovala samostatně, nepřekročila
by pětiprocentní klauzuli. Koalice tedy porušují volnou soutěž politických stran a zvýhodňují
voliče stran v koalicích na úkor voličů stran, které kandidují samostatně. Výsledkem je nerovná
váha hlasů pro jednotlivé strany.
[2] Navrhovatel dále požádal o ověření dat o zpracovávání výsledků hlasování (především
preferenčních hlasů), o nezávislý audit programu na sčítání hlasů v jednotlivých okrscích
a o prověření, zda nebyl v rámci zadávacího řízení na dodavatele softwaru pro zpracování
výsledků voleb porušen zákon.
II. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[3] Podle §87 odst. 1 a 5 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky
a o změně a doplnění některých dalších zákonů (dále jen „volební zákon“) se může každý občan
zapsaný do stálého seznamu ve volebním okrsku, kde byl poslanec volen, a každá politická strana,
politické hnutí nebo koalice, jejichž kandidátní listina ve volebním kraji byla pro volby
do Poslanecké sněmovny zaregistrována, domáhat ochrany u soudu podáním návrhu
na neplatnost volby kandidáta, má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem,
který hrubě ovlivnil výsledek volby tohoto kandidáta.
[4] Navrhovatel je občanem České republiky, který má trvalý pobyt v obci Pyšely, a je tudíž
zapsán do stálého seznamu voličů v této obci (§5 volebního zákona ve spojení s §28 odst. 1
zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů). Obec
Pyšely leží ve Středočeském kraji. Navrhovatel je tedy aktivně legitimován k podání návrhu
na neplatnost volby kandidátky zvolené v tomto volebním kraji.
[5] Tento návrh však není důvodný.
[6] Nejvyšší správní soud již v usnesení ze dne 26. června 2006
č. j. Vol 5/2006-46, č. 944/2006 Sb. NSS, konstatoval, že volební zákon umožňuje v případě
voleb do Poslanecké sněmovny podat pouze návrh na neplatnost volby kandidáta (či více
kandidátů), nikoliv celých voleb. Může tak být napadena volba jediného kandidáta z důvodu jeho
individuálního excesu ve volebním procesu (například o sobě uváděl nepravdivé informace)
anebo proto, že v jeho případě došlo k pochybením při sčítání a vyhodnocování odevzdaných
hlasů (například nebyly zohledněny preferenční hlasy, došlo k matematické chybě při sčítání
apod.). Lze si nicméně představit i případy, kdy bude namítáno porušení volebního zákona
v takové intenzitě a rozsahu, že to mohlo ovlivnit volbu vícera (nebo dokonce všech) kandidátů.
[7] Volební zákon přiznává aktivní legitimaci k podání návrhu na neplatnost volby kandidáta
každému občanovi zapsanému do stálého seznamu ve volebním okrsku, kde byl poslanec volen,
a každé politické straně nebo koalici, jejíž kandidátní listina ve volebním kraji byla pro volby
do Poslanecké sněmovny zaregistrována. Zatímco politická strana tak může teoreticky podat
návrh ve všech krajích a zpochybnit tak zvolení kandidátů v celé republice, občan je aktivně
legitimován k podání návrhu jen ve vztahu ke kandidátům, kteří byli zvoleni v kraji, kde
je buď zapsán ve stálém seznamu voličů, nebo kde reálně hlasoval. V případě občana
je tak soudní ochrana poskytována primárně jeho aktivnímu volebnímu právu, a je tedy nezbytné,
aby argumentace jeho návrhu cílila na protizákonnosti s výkonem tohoto práva spojené.
[8] V projednávané věci navrhovatel napadá neplatnost volby kandidátky zvolené za koalici
PIRÁTI a STAROSTOVÉ ve Středočeském kraji, ve kterém je zapsán ve stálém seznamu voličů.
Návrh je přípustný, protože se jím navrhovatel nedomáhá neplatnosti celých voleb, ale navrhuje
pouze neplatnost volby kandidátky zvolené v kraji, kde byl oprávněn vykonat své aktivní volební
právo. Takový návrh učinit může. Důvody, o které navrhovatel návrh opírá, se však týkají voleb
jako celku.
[9] Obdobnou situací se již zabýval Nejvyšší správní soud ve výše zmíněném usnesení
č. j. Vol 5/2006-46. Zdůraznil, že v takovém případě vzniká nepoměr mezi procesním
prostředkem občana (§87 odst. 1 volebního zákona), pakliže se podstata tvrzených důvodů
neplatnosti volby daných kandidátů dotýká voleb na celostátní úrovni, a mezi možnými limity
pro rozhodování soudu o tomto prostředku. S možností vypsání nových voleb do Poslanecké
sněmovny pouze v jednom volebním kraji (resp. v několika krajích) v důsledku rozhodnutí soudu
o neplatnosti volby všech zde zvolených poslanců (včetně případných náhradníků) totiž právní
řád nepočítá a zavedení této možnosti by znamenalo mj. zásadní redefinici celého volebního
systému. Takovéto rozhodnutí soudu proto za stávající zákonné úpravy pojmově nepřipadá
v úvahu. Důvodnost návrhu lze proto zvažovat pouze ve vztahu ke konkrétním kandidátům.
[10] Jestliže však občan požaduje rozhodnout o neplatnosti volby konkrétních kandidátů
z důvodů týkajících se voleb jako celku (např. nekorektní volební kampaně na celostátní úrovni),
pak by v případě vyhovění návrhu nebyla uspokojivým řešením výměna daných kandidátů
za osoby jiné, kandidující za stejnou politickou stranu, neboť důvod neplatnosti jejich volby
by se vztahoval i na tyto náhradníky. Návrh na neplatnost volby kandidáta podaný občanem
podle §87 odst. 1 volebního zákona proto může být soudem shledán důvodným pouze tehdy,
pokud soud zjistí porušení volebního zákona, které hrubě ovlivnilo výsledek jeho volby,
a zároveň se jedná o porušení řešitelné buď v rámci krajské kandidátní listiny jedné politické
strany (tzn. např. jeden z kandidátů protizákonným způsobem poškodil jiné kandidáty na téže
kandidátní listině natolik zásadním způsobem, že je namístě prohlásit jeho volbu za neplatnou
a na jeho místo nastupuje v pořadí první nezvolený náhradník) anebo i napříč stranami,
to však pouze tehdy, pokud se bude jednat o zásadní protizákonnost zjištěnou při hlasování
a zjišťování volebních výsledků (např. byly chybně vyhodnoceny či sečteny hlasovací lístky,
přičemž při jejich správném posouzení by mandát připadl odlišné straně).
[11] V případě voličem namítaných důvodů týkajících se voleb jako celku soud zásadně nemá
prostor pro případné vyhovění návrhu, jelikož nedisponuje procesním nástrojem pro řešení této
situace. Pouze v případě návrhu politické strany, hnutí nebo koalice, které kandidovaly ve všech
volebních krajích, by soud mohl v konečném důsledku zpochybnit volbu i všech zvolených
kandidátů v celé republice, a proto se může zabývat i důvody majícími celostátní charakter.
[12] Tvrzení, jimiž navrhovatel odůvodňuje svůj návrh (v případě námitek týkajících
se softwaru na sčítání výsledků hlasování navíc pouze hypotézy a domněnky), tedy s ohledem
na vymezení soudního přezkumu voleb v §87 odst. 1 volebního zákona nemohou být důvodem
k vyslovení neplatnosti volby kandidátů. I pokud by totiž byla shledána pravdivými, nemohly
by být napraveny výrokem soudu o neplatnosti volby konkrétní kandidátky ve Středočeském
kraji, nýbrž by se nutně musely promítnout do posuzování vlivu těchto nezákonností
na celostátní výsledek voleb. Koalice PIRÁTI a STAROSTOVÉ totiž kandidovala ve všech
volebních krajích, nešlo navíc o jedinou koalici, která se voleb účastnila a získala mandáty. Pokud
by byla účast koalic ve volbách jakkoli problematická, muselo by se to nutně promítnout
do celostátního výsledku voleb.
[13] Nad rámec nutného odůvodnění Nejvyšší správní soud uvádí, že společná kandidatura
politických stran a politických hnutí v koalicích je možnost, se kterou volební zákon počítá
po celou dobu své účinnosti. Článek 5 Ústavy sice stanoví, že politický systém je založen na svobodném
a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran, s existencí koalic výslovně nepočítá,
to však neznamená, že jsou koalice protiústavní. Volná soutěž politických stran se totiž může
projevit i tak, že se několik z nich na základě svého svobodného rozhodnutí spojí (srov. body 169
a následující výše citovaného nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 44/17). Na volební účasti
koalic tedy nelze spatřovat nic protiústavního. Zároveň platí, že „společný“ volební zisk koalice
nelze rozpočítávat mezi jednotlivé politické strany, které ji tvoří (proti takovému postupu
se vymezil i Ústavní soud v bodě 173 nálezu Pl. ÚS 44/17), mandáty se přidělují konkrétním
kandidátům koalice podle jejich pořadí na kandidátních listinách a počtu přednostních hlasů.
III. Závěr a náklady řízení
[14] Nejvyšší správní soud tedy z výše uvedených důvodů vyhodnotil návrh jako nedůvodný,
a proto ho zamítl.
[15] Nákladový výrok se opírá o §93 odst. 4 soudního řádu správního, podle něhož nemá
žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce Nejvyššího
správního soudu (§93 odst. 5 s. ř. s.).
Proti tomuto usnesení n e ní opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 3. listopadu 2021
Tomáš Langášek
předseda senátu