ECLI:CZ:NSS:2022:1.AS.335.2021:67
sp. zn. 1 As 335/2021 - 67
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců
JUDr. Josefa Baxy a JUDr. Ivo Pospíšila v právní věci žalobce: KVÍZCIGA s. r. o., se sídlem
Zelinova 5592, Zlín, zastoupen Mgr. Michalem Varmužou, advokátem se sídlem Kozinova 2,
Šumperk, proti žalovanému: Generální ředitelství cel, se sídlem Budějovická 1387/7, Praha 4,
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 3. 2020, č. j. 16535/2020-900000-311, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19. 10. 2021,
č. j. 31 Af 32/2020 - 140,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá.
II. Žalobce n e má pr á v o na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti ne p ř i z ná v á .
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Celní úřad pro Zlínský kraj (správní orgán prvního stupně) rozhodnutím ze dne
29. 10. 2019, č. j. 715058960-17/2019-640000-12 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), shledal
žalobce vinným ze spáchání trvajícího přestupku dle §123 odst. 1 písm. b)
zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon
o hazardních hrách“), kterého se měl dopustit tím, že v provozovně žalobce v rozporu s §7
odst. 2 zákona o hazardních hrách provozoval hazardní hry bez příslušného povolení,
a to prostřednictvím
- 3 kusů technického zařízení iStars a 6 kusů technického zařízení Diamond Level v období
od 1. 2. 2017 do 23. 3. 2018 a dále
- 2 kusů technického zařízení iStars a 1 kusu technického zařízení Diamond Level v období
od 1. 2. 2017 do 27. 3. 2018.
Za uvedený přestupek uložil správní orgán prvního stupně žalobci pokutu ve výši
500.000 Kč a povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1.000 Kč. Zároveň správní orgán prvního
stupně rozhodl o zabrání předmětných technických zařízení spolu s příslušenstvím.
[2] Proti prvostupňovému rozhodnutí brojil žalobce odvoláním, které žalovaný rozhodnutím
ze dne 19. 3. 2020, č. j. 16535/2020-900000-311 (dále jen „napadené rozhodnutí“), dle §90
odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, zamítl, přičemž prvostupňové rozhodnutí
potvrdil.
[3] Výše uvedenou žalobu Krajský soud v Brně (dále jen „krajský soud“) rozsudkem ze dne
19. 10. 2021, č. j. 31 Af 32/2020 - 140 (dále jen „napadený rozsudek“), zamítl. V podstatných
bodech se přitom ztotožnil s posouzením věci provedeným správními orgány.
[4] Krajský soud v napadeném rozsudku nejprve zamítl námitky směřující proti posudkům
vypracovaných Institutem pro testování a certifikaci a.s. (dále jen „ITC“) k zařízením typu
Diamond Level, č. j. 4216000043, a iStars, č. j. 4216000043, (dále společně jako „znalecké
posudky ITC“), neboť námitky proti nim směřující neshledal důvodnými.
[5] Vyslovil, že napadené rozhodnutí je plně přezkoumatelné, neboť žalovaný adekvátně
reagoval na podstatu námitek vznesených žalobcem. Soud rovněž ověřil, že žalobce naplňuje
znaky provozování hazardních her ve smyslu §5 zákona o hazardních hrách, ostatně žalobce
proti tomuto závěru ani nikterak nebrojí.
[6] Jádrem sporu byl přezkum právního hodnocení žalovaného, který soutěže iStars
a Diamnod Level posoudil jako hazardní hry. Z definičních znaků hazardní hry byla
mezi účastníky sporná otázka nezaručené návratnosti vložené sázky a prvku náhody
nebo neznámé okolnosti, která rozhoduje o výhře nebo prohře. Těmto otázkám se krajský soud
věnoval v bodech 44 a následujících napadeného rozsudku; uzavřel, že výše uvedené soutěže
obsahují prvek náhody v „generování tzv. bonusových otázek (neboli otázek s vyšší hodnotou), které mají
podstatně vyšší hodnotu oproti vkladu do soutěžního kola. Právě četnost a hodnota těchto otázek je totiž
pro soutěžícího předem neznámou okolností, která v konečném důsledku rozhoduje o výhře nebo prohře.“.
[7] Soud rovněž připustil, že obě soutěže umožňují i aktivní způsob hry spočívající
v zodpovídání jednotlivých otázek a plnění dovednostních úkolů. Uvedené však nijak
nezpochybňuje skutečnost, že zároveň hrací zařízení umožňuje užívání v režimu takřka
standardní hazardní hry (náhodným způsobem, pouhým ignorováním otázek a úkolů a jejich
odkládáním do tzv. Banků). Umožňuje-li technické zařízení v nezanedbatelné míře účast
na hazardní hře, je nutno jeho provozování považovat za provozování hazardní hry.
[8] Dále se soud zabýval funkcí tlačítka Info v předmětných soutěžích a ve shodě
se správními orgány jej vyhodnotil tak, že použitím tlačítka Info hráč sice může nahlédnout
do nejblíže následujícího kola (kde zjistí, zda bude bezprostředně následovat dovednost či otázka
s rozmezím její „bonusové“ hodnoty), nemůže však současně nahlédnout i do kol následujících
a nemůže nejbližší kolo ani přeskočit. Pokud tedy hráč náhledem zjistí, že v dalším bezprostředně
následujícím kole mu byla přidělena „jen“ základní hodnota dovednosti, nemůže z toho vyvodit
ani pomocí tlačítka Info zjistit, zda v dalších následujících kolech padne bonusová hodnota
otázky, kdy přesně a v jaké výši, což jej samozřejmě motivuje k další a další hře (k tomu srov.
obdobně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 10. 2018, č. j. 1 As 136/2018 - 32).
[9] Soud neshledal důvodnou ani žalobní námitku, že u soutěže Diamond Level není splněn
prvek nezaručené návratnosti vložené sázky, jelikož soutěžící má v případě úplné prohry
k dispozici navíc tzv. otázku poslední záchrany, jejímž zodpovězením lze získat zpět 105 %
původního vkladu. K jejímu zodpovězení se totiž hráč dostane až v případě, kdy nemá dostatečný
kredit pro další hraní první fáze hry. V zásadě se tak jedná pouze o způsob, jak hráče vrátit
„na poslední chvíli“ zpět do první fáze hry, jejíž výsledek závisí na neznámé okolnosti.
[10] Pokud jde o námitky vztahující se k uložené sankci, soud nejprve zkoumal namítané
liberační důvody, žádný takový však neidentifikoval. Závěrem soud odmítl jako nedůvodnou
námitku nepřiměřenosti uložené sankce. V této souvislosti uzavřel, že výši pokuty uloženou
žalobci neshledal zjevně nepřiměřenou ani nezákonnou. Správní orgány nevybočily ze zákonných
mantinelů při ukládání pokuty, jejich hodnocení kritérií pro uložení pokuty nepostrádá logiku,
správní orgány vzaly do úvahy všechna zákonná kritéria, uložená pokuta ani není likvidační.
II. Obsah kasační stížnosti
[11] Proti rozsudku městského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost z důvodů
podle §103 odst. 1 písm. a) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“).
[12] Stěžovatel předně namítá, že napadený rozsudek je nepřezkoumatelný, neboť neobsahuje
odůvodnění, proč jsou hry Diamond Level a iStars považovány za technické hry ve smyslu §42
zákona o hazardních hrách, a podléhají proto povolení dle §85 téhož zákona. Stěžovatel uvádí,
že uvedené soutěže nejsou ani hazardní hrou, neboť nesplňují definici uvedenou v §3 zákona
o hazardních hrách, ani technickou hrou dle výše uvedené právní úpravy.
[13] Celní úřady rovněž nesprávně posoudily principy soutěže Diamond Level a iStars
z hlediska náhody v soutěži. Soutěžící ví, že si v dalším kole koupí soutěžní otázku/úkol a s jakou
výší odměny (která je vždy vyšší, než vklad do kola). Správná odpověď na soutěžní
otázku/splnění úkolu není věcí náhody nebo neznámé okolnosti ale závisí na znalostech
nebo dovednostech konkrétního uživatele. Stěžovatel dále poukazuje na aspekty poslední
záchranné otázky u soutěže Diamond Level a poukazuje na podobnost s hrou AZ Kvíz.
[14] Nezákonný a nepřezkoumatelný je i samotný výrok o vině, který neuvádí, že posuzované
hry jsou tzv. technickou hrou, byť s nimi takto správní orgány pracují. O technickou hru
se dle něj však nejedná, což dokládá absence prvku náhody. Oproti klasickým hazardním hrám
u posuzovaných her hráč dopředu může zjistit jak výši sázky (tu si nastavuje sám), výši výhry
v dalším kole, u soutěže iStars zda se bude jednat o otázku nebo úkol a u soutěže Diamond Level
postavení „válců“. Grafika - herní „válce“ nemají ve skutečnosti naprosto žádný vliv na hru
samotnou, ani stanovení výše odměny v jednotlivých kolech. Jedná se pouze o doprovodnou
grafiku, kterou může hráč vypnout.
[15] Závěrem stěžovatel uzavírá, že i kdyby bylo možno s ohledem na tzv. bonusovou otázku
hodnotit posuzované hry jako hazardní hry sui generis ve smyslu ustanovení §3 odst. 1 zákona
o hazardních hrách, pak je stejně nelze s ohledem na absenci náhodného procesu ve smyslu §50
odst. 1 zákona o hazardních hrách hodnotit jako tzv. technickou hru ve smyslu ustanovení §3
odst. 2 písm. e) a §42 zákona o hazardních hrách. Dle stěžovatele v tomto ohledu navíc
jak napadený rozsudek, tak i napadené rozhodnutí postrádají relevantní argumentaci, která
by svědčila o tom, že posuzované hry jsou tzv. technickou hrou.
[16] Vyloučena je i jeho odpovědnost za přestupek, neboť vycházel ze sdělení DP&K-CZQ
s.r.o., resp. z praxe celní správy, která v rámci kontrol v roce 2017 u zařízení iStars a Diamond
Level neshledala porušení zákona o hazardních hrách. Současný postup celních orgánů je proto
v rozporu se základními principy právního státu a právní jistoty
[17] Z uvedených důvodů stěžovatel navrhl zrušení rozsudku krajského soudu,
prvostupňového a napadeného rozhodnutí.
III. Vyjádření žalovaného
[18] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že veškeré námitky stěžovatele již
vypořádal v rozhodnutí správních orgánů obou stupňů, případně dále ve vyjádření k žalobě,
na které tímto odkazuje.
[19] Žalovaný podotýká, že krajský soud se naplněním znaků technické hry zabýval v bodech
51 a 56 napadeného rozsudku, kde zdůraznil, že předmětné soutěže byly provozovány
prostřednictvím funkčně nedělitelných a programově řízených technických zařízení přímo
obsluhovaných sázejícím, čímž byly naplněny definiční znaky technické hry ve smyslu §42 odst. 1
a 3 zákona o hazardních hrách.
[20] Správní orgány vinní stěžovatele z provozování nepovolené hazardní hry ve smyslu §3
odst. 1 a §7 odst. 2 zákona o hazardních hrách, tedy ze spáchání přestupku dle §123 odst. 1
písm. b) téhož zákona. Nesplnění některé z podmínek nutných pro povolení technické hry nemá
za následek, že by se nejednalo o technickou hru podléhající povolení.
[21] Žalovaný rovněž odkazuje na obecný zákaz provozování hazardních her a upozorňuje,
že případná absence definičních znaků technické hry neznamená, že by stěžovatel mohl
provozovat hazardní hry bez povolení, neboť v takovém případě by provoz takových zařízení
byl absolutně zakázán.
[22] Ve vztahu k dalším námitkám stěžovatele žalovaný odkazuje na rozsudek Krajského
soudu v Plzni ze dne 30. 11. 2017, č. j. 57 Af 23/2016 - 72, dle kterého „Pokud je v rámci
posuzovaného procesu v případě jedné jeho části přidělení hodnoty následující otázky přítomna náhoda nebo předem
neznámá okolnost, pak je nutné celý proces posoudit jako proces náhodný“. Zaměření se stěžovatele toliko
na fáze hry, kde není náhoda přítomna, je proto irelevantní.
[23] Závěrem žalovaný odkázal na judikaturu správních soudů, vyvracející argumentaci
stěžovatele ve vztahu k tlačítku „Info“ a otázce poslední záchrany.
[24] Žalovaný uzavřel, že je přesvědčený o zákonnosti svého postupu, a proto navrhl
zamítnutí kasační stížnosti.
IV. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[25] Nejvyšší správní soud nejprve hodnotil, zda jsou splněny podmínky řízení. Dospěl
k závěru, že kasační stížnost má požadované náležitosti a je projednatelná. Důvodnost kasační
stížnosti posoudil v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů (§109 odst. 3 a 4 s. ř. s.);
neshledal přitom vady, jimiž by se musel zabývat i bez návrhu.
[26] Kasační stížnost není důvodná.
a) Nepřezkoumatelnost
[27] Z povahy věci je Nejvyšší správní soud povinen vypořádat nejprve opakované tvrzení
stěžovatele stran nepřezkoumatelnosti rozhodnutí krajského soudu. Již v rozsudku ze dne
14. 7. 2005, č. j. 2 Afs 24/2005 - 44, č. 689/2005 Sb. NSS, tento soud akcentoval, že „[n]ení-li
z odůvodnění napadeného rozsudku krajského soudu zřejmé, proč soud nepovažoval za důvodnou právní
argumentaci účastníka řízení v žalobě a proč žalobní námitky účastníka považuje za liché, mylné nebo vyvrácené,
nutno pokládat takové rozhodnutí za nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů ve smyslu §103 odst. 1 písm. d)
s. ř. s. zejména tehdy, jde-li o právní argumentaci, na níž je postaven základ žaloby. Soud, který se vypořádává
s takovou argumentací, ji nemůže jen pro nesprávnost odmítnout, ale musí také uvést, v čem konkrétně její
nesprávnost spočívá.“ V obdobném duchu se nese i navazující judikatura, která zásadně pohlíží
na nevypořádání žalobních námitek jako na důvod pro zrušení rozhodnutí krajského soudu (srov.
kupříkladu rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 12. 2009, č. j. 8 Afs 73/2007 - 78,
či ze dne 24. 3. 2010, č. j. 1 Afs 113/2009 - 69, č. 2065/2010 Sb. NSS).
[28] V nyní posuzované věci nicméně kasační soud žádnou takovou vadu napadeného
rozsudku neshledal. Krajský soud vypořádal všechny žalobní námitky stěžovatele, přičemž
z odůvodnění rozsudku je seznatelné, jakými úvahami byl při rozhodování věci veden a proč
považoval námitky stěžovatele za nedůvodné. Odůvodnění rozsudku je vnitřně konzistentní
a netrpí ani žádnými jinými nedostatky, pro něž by bylo nesrozumitelné. Nepřezkoumatelnost
rozsudku nelze spatřovat v tom, že soud podrobně nereagoval na každou dílčí námitku
obsaženou v žalobě. Jak vyplývá z ustálené judikatury Ústavního soudu (viz např. nálezy
Ústavního soudu ze dne 5. 1. 2005, sp. zn. IV. ÚS 201/04, ze dne 30. 5. 2006,
sp. zn. I. ÚS 116/05, či ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 989/08), není povinností soudů
formulovat podrobnou oponenturu ve vztahu ke každému jednotlivému tvrzení žalobce. Za zcela
dostačující je třeba považovat postup soudu, který předloží ucelený argumentační systém,
v konkurenci s nímž nemohou žalobní námitky obstát. Této své povinnosti soud dostál.
Z odůvodnění rozsudku je patrné, že pro účely posouzení stěžejní žalobní námitky (týkající
se posouzení charakteru her Diamond Level a iStars a dále existencí prvku náhody) považoval
za zásadní jiné aspekty než ty, na něž poukazoval stěžovatel. To však nečiní rozsudek
nepřezkoumatelným.
[29] Ve vztahu k námitce nepřezkoumatelnosti výroku napadených správních rozhodnutí
Nejvyšší správní soud odkazuje zejména na rozhodnutí č. j. 3 Ads 21/2004 - 55 ze dne
23. 2. 2005 a rozhodnutí rozšířeného senátu NSS č. j. 2 As 34/2006 - 73 ze dne 15. 1. 2008, pub.
Pod č. 1546/2008 Sb. NSS, které k této problematice uvádí, že: „výrok rozhodnutí o jiném správním
deliktu musí obsahovat popis skutku s uvedením místa, času a způsobu spáchání, popřípadě i uvedením jiných
skutečností, jichž je třeba k tomu, aby nemohl být zaměněn s jiným.“ Náležitosti výroku rozhodnutí,
kterým správní orgán konstatuje, že byl spáchán správní delikt (nyní přestupek), a požadavek
na dostatečný popis skutku, kterým pachatel nesplnil povinnost nebo porušil zákaz stanovený
zákonem, je odůvodněn skutečností, že pouze výroková část správního rozhodnutí je schopna
zasáhnout práva a povinnosti účastníků řízení a pouze výroková část rozhodnutí může nabýt
právní moci. Pouze z výroku rozhodnutí lze zjistit, zda a jaká povinnost byla uložena. Výrok má
význam při vyloučení překážky litispendence a posouzení existence překážky věci rozhodnuté
a pouze výrok může být vynucen správní exekucí. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby výrok
rozhodnutí obsahoval popis skutku, za který je sankce ukládána, způsobem vylučujícím jeho
záměnu s jiným jednáním.
[30] V nyní posuzovaném případě kasační soud neshledal, že by výrok napadených rozhodnutí
byl neurčitý nebo neobsahoval dostatečně úplný popis vytýkaného jednání. Spáchání přestupku
podle §123 odst. 1 písm. b) zákona o hazardních hrách není omezeno pouze na technické hry
a z kasační stížnosti rovněž ani neplyne, proč by výrok musel obsahovat frázi „technická hra“,
když ani §7 odst. 2 zákona o hazardních hrách není na tuto skutečnost nijak navázán.
Skutečnost, že posuzované hry jsou technickou hrou, plyne z odůvodnění napadeného
rozhodnutí, což lze považovat za dostatečné. Ve smyslu výše uvedených úvah proto výroky
napadených rozhodnutí považuje kasační soud za plně přezkoumatelné, úplné a zákonné.
Pro úplnost je vhodné doplnit, že ačkoliv tato žalobní námitka nebyla řádně a včas uplatněna
již v řízení před krajským soudem (byla by tedy nepřípustná), kasační soud se ji věcně zabýval,
neboť k tvrzené nepřezkoumatelnosti výroku správního rozhodnutí by musel přihlížet z úřední
povinnosti.
[31] Stěžovatel dovozuje nepřezkoumatelnost rozhodnutí žalovaného, jakož i rozsudku
krajského soudu, ze skutečnosti, že správní orgány a krajský soud nedostatečně zdůvodnily,
zda se v posuzovaném případě jedná o technické hry ve smyslu §3 odst. 2 písm. e) zákona
o hazardních hrách. Této námitce Nejvyšší správní soud nepřisvědčil a nepřezkoumatelnost
napadeného rozsudku ani správních rozhodnutí vydaných v posuzované věci neshledal. Správní
orgány řádně a srozumitelně zdůvodnily, že se jedná o technické hry dle §3 odst. 2 písm. e)
zákona o hazardních hrách ve spojení s §42 a násl. zákona o hazardních hrách podléhající
povolení ve smyslu §85 písm. e) zákona o hazardních hrách (srov. zejm. s. 6, 7, 8
a 12 prvostupňového rozhodnutí). Také krajský soud v napadeném rozsudku řádně
a srozumitelně vysvětlil, že se zde jednalo o technické hry podléhající příslušnému
povolení (srov. zejm. body 51 a 56. napadeného rozsudku).
b) Povaha her Diamond Level a iStars
[32] Podstatou podané kasační stížnosti je zodpovězení otázky, zda posuzované hry jsou
hazardní hrou ve smyslu §3 zákona o hazardních hrách, a pokud ano, zda se jedná
o tzv. technickou hru dle §42 zákona o hazardních hrách.
[33] Podle §3 odst. 1 zákona o hazardních hrách „[h]azardní hrou se rozumí hra, sázka nebo los,
do nichž sázející vloží sázku, jejíž návratnost se nezaručuje, a v nichž o výhře nebo prohře rozhoduje zcela
nebo zčásti náhoda nebo neznámá okolnost“.
[34] Dle §42 odst. 1 zákona o hazardních hrách se technickou hrou rozumí „hazardní hra
provozovaná prostřednictvím technického zařízení přímo obsluhovaného sázejícím“, zejména pak válcová hra,
elektromechanická ruleta a elektromechanické kostky. Přičemž technickým zařízením se dle §42
odst. 3 téhož zákona chápe „funkčně nedělitelné a programově řízené mechanické, elektromechanické,
elektronické nebo jiné podobné technické zařízení přímo obsluhované sázejícím“
[35] Z citovaného ustanovení §3 odst. 1 zákona o hazardních hrách vyplývá, že mezi definiční
znaky hazardní hry patří:
a) prvek sázky vložené sázejícím,
b) prvek nezaručené návratnosti vložené sázky, a
c) prvek náhody nebo neznámé okolnosti, který rozhoduje o výhře nebo prohře.
[36] Stran splnění první podmínky, tj. sázky vložené sázejícím, není o tomto ze strany žalobce
a žalovaného sporu. Spornými však dle stěžovatele jsou následující dvě podmínky, tedy prvek
nezaručené návratnosti (pouze u hry Diamond Level) a prvek náhody.
[37] Nejvyšší správní soud se k posuzování prvku náhody u hazardních her vyjádřil například
v rozsudku ze dne 17. 10. 2018, č. j. 1 As 136/2018 - 32, ve kterém vyslovil, že „[ú]kolem správních
orgánů bylo, zjednodušeně řečeno, posoudit, jak se tato technická zařízení projevují „navenek“, tedy jakým
způsobem hra probíhá a zda je průběh hry takový, že je v něm přítomen prvek náhody. Z tohoto pohledu je proto
podružné, jakým softwarem jsou technická zařízení vybavena a jak tento software funguje. (…) Pro posouzení
přítomnosti prvku náhody je však rozhodující, jaký je průběh hry z pohledu jejího účastníka, tedy zda je při hraní
přítomna nějaká jemu neznámá okolnost, kterou nemůže ovlivnit a která má vliv na výhru nebo prohru“
(podtržení doplněno; právě citovaný judikát se sice vztahuje k předešlé právní úpravě,
tj. zákonu č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, je však aplikovatelný
též na posuzovaný případ, na který dopadá zákon o hazardních hrách, jelikož požadavek
existence procesu nahodilosti zůstal zachován i ve stávající právní úpravě). Důvodová zpráva
k zákonu o hazardních hrách pak k prvku náhody nebo neznámé okolnosti blíže uvádí: „Prvek
náhody nebo neznámé okolnosti musí být u hazardní hry zastoupen výlučně nebo zčásti, kdy se tak na výhře
nebo prohře mohou podílet v určité míře i jiné okolnosti, jež má sázející možnost prostřednictvím své osoby ovlivnit.
Náhoda nemusí být v hazardní hře zastoupena ve většinovém podílu, ale její podíl musí mít určitou váhu (není
zanedbatelný) a musí ovlivňovat výsledek hry. Účelem tohoto zákona je ochrana sázejícího, a proto je nutno prvek
náhody (tedy jeho míru zastoupení) vnímat právě z pohledu sázejícího (hráče). Z hlediska toho, jaký podíl
na naději potencionální výhry mají náhodné procesy na straně jedné a znalosti nebo dovednosti sázejícího na straně
druhé, rozlišujeme: hry založené na náhodném procesu, hry založené na náhodném procesu ovlivněném znalostmi
či dovednostmi a hry založené na kombinaci náhody a znalosti či dovednosti. Předmětem úpravy jsou
tak i hazardní hry, které jsou založeny na kombinaci náhodného a znalostního či dovednostního principu. Úprava
obsažená v tomto zákoně tak nedopadá na čistě vědomostní a znalostní hry, u nichž se na jejich výsledku jakkoliv
nepodílí prvek náhody“ (podtržení doplněno).
[38] Vzhledem k tomu, že pravidla hry nebyla mezi účastníky řízení sporná, Nejvyšší správní
soud na tomto místě nebude zevrubně rozebírat principiální fungování obou soutěží
a jednotlivých banků, jejichž rozbor byl již správně a dopodrobna učiněn správními orgány
a aprobován krajským soudem (k tomu viz zejm. prvostupňové rozhodnutí str. 10 - 11 ve vztahu
k soutěži Diamond Level a str. 13 - 14 ve vztahu k soutěži IS, potažmo videozáznamy a znalecké
posudky, ze kterých rozhodnutí správních orgánů vycházela, srov. např. str. 15 – 16
prvostupňového rozhodnutí, resp. body 43 a následující napadeného rozsudku).
[39] Pro zodpovězení nyní posuzované otázky existence prvku náhody nebo neznámé
skutečnosti jsou podstatné následující skutečnosti.
[40] Pro hru Diamond Level platí, že po zakoupení otázky za sázku ve výši 5 Kč se tato částka
strhne z vloženého kreditu a na displeji se hráči zobrazí otázka s formátem odpovědi ANO-NE.
Na otázku se hráč může pokusit odpovědět ve stanoveném časovém limitu, nebo na ni nemusí
nijak reagovat (marné uplynutí časového limitu), popř. ji může ignorovat stisknutím tlačítka
Otázka, aniž by čekal na vypršení časového limitu. V případě, že se hráč rozhodne na otázky
odpovídat a odpoví na ně správně, částka se mu připíše zpět do kreditu (shodně znalecké
posudky ITC Zlín i ŽU). Pokud hráč odpoví na otázku špatně, částku ztrácí. Pokud na otázku
v časovém limitu nijak neodpoví nebo ji ignoruje stisknutím tlačítka Otázka, hodnota otázky
se rozdělí a připíše do „Banku“ a „Diamond banku“. Bodová hodnota „základní“ otázky
je o 10 % vyšší než hodnota vkladu (resp. o 20 % vyšší v případě vkladu 5 Kč).
Vedle „základních“ otázek hra Diamond Level náhodně (z pohledu hráče) generuje rovněž
„bonusové“ otázky, které mají podstatně větší hodnotu než otázky základní. Tato bonusová
hodnota se v případě nezodpovězení otázky hráči připíše v celé výši do Banku, v případě správné
odpovědi se mu připíše zpět do kreditu. Po vyčerpání kreditu může hráč soutěžit jak o „Bank“,
tak o „Diamond bank“. Pokud hráč neuspěje ani v jedné této soutěži, pak je mu nabídnuta ještě
„otázka poslední záchrany“ v hodnotě 105 % původně vložené částky.
[41] Hra iStars funguje na podobném principu (viz výše odkazovaný popis pravidel). Po stisku
tlačítka START je vygenerována buď dovednostní soutěž, která má vždy hodnotu sázky zvýšené
o 10% (resp. o 20 % vyšší v případě vkladu 5 Kč), nebo bonusová otázka (s vyšší hodnotou
výhry). Existuje zde tedy „Banka dovednosti“ a „Banka otázek“. Lapidárně řečeno zde opět platí,
že v případě neaktivity se hodnota dovednosti/otázky přesune do příslušného banku, do kterého
lze posléze přistoupit a hrát o jeho hodnotu.
[42] Nejvyšší správní soud přitom shodně se správními orgány i krajským soudem považuje
za náhodu, tedy předem neznámou okolnost ovlivňující výhru či prohru, právě proces
generování výše uvedených bonusových otázek. Četnost a hodnota těchto otázek u obou
soutěží totiž představuje z pohledu soutěžícího náhodnou, předem neznámou okolnost, která
ve výsledku rozhoduje o výhře nebo prohře celé soutěže. Bonusová hodnota těchto otázek může
mnohonásobně přesáhnout výši vkladu na jednotlivou hru a z pohledu hráče tedy působí jejich
pouhé získávání (bez rozdílu, zda je následně zodpovězena nebo nezodpovězena) jako jeden
z hlavních motivů pro zakoupení dalšího kola, například v čase 0:10 videozáznamu přílohy
znaleckého posudku ITC ke hře iStars je zobrazena bonusová otázka v hodnotě 500, při hodnotě
vkladu 20 (tj. hodnota bonusové otázky dosahuje 2500 % vkladu, oproti 110 %, pokud
by se jednalo toliko o základní otázku/dovednost). Ostatně sám stěžovatel uvádí, že důvodem
pro zařazení těchto bonusových otázek je zatraktivnění hry pro hráče.
[43] Shodně s krajským soudem pak Nejvyšší správní soud k námitkám stěžovatele ohledně
vědomostního charakteru her připouští, že obě soutěže umožňují i aktivní způsob hry spočívající
v zodpovídání jednotlivých otázek a plnění dovednostních úkolů, přičemž takovým způsobem
lze teoreticky výhry dosáhnout. Prakticky však takové případy nebudou příliš časté a to zejména
s ohledem na tipovací charakter podstatné části otázek v kombinaci s velmi omezeným časovým
limitem pro jejich zodpovězení. Bude tak spíše otázkou „štěstí“ než „znalostí“ soutěžícího,
pokud se mu nastíněným aktivním způsobem hry podaří v soutěžích iStars a Diamond Level
uspět a vyhrát. Vzhledem k právě uvedenému lze tedy důvodně předpokládat, že běžný hráč bude
veškeré otázky a úkoly ignorovat očekávaje příchod bonusové otázky. Na právě uvedených
závěrech přitom nemůže ničeho změnit ani odkaz stěžovatele na rozsudek Krajského soudu
v Plzni ze dne 30. 11. 2017, č. j. 57 Af 23/2016 - 72. Závěry tohoto rozsudku se totiž týkaly
odlišného typu soutěží fungujících na jiném principu než výše
popsané hry; nedopadají tedy na nyní posuzovaný případ. Nad rámec výše uvedeného kasační
soud poznamenává, že v odkazovaném rozsudku krajský soud sice dospěl k závěru, že dílčí část
soutěže sestávající z procesu pokládání otázek a vyhodnocení odpovědi nenaplňuje definici
náhody, avšak jiné části soutěže definici náhody naplňovaly. Z toho důvodu byla v tomto
rozsudku posuzovaná soutěž posouzena jako loterie a jiná podobná hra ve smyslu dříve platné
právní úpravy (viz výše).
[44] V této souvislosti považuje Nejvyšší správní soud za vhodné odkázat i na nález Ústavního
soudu ze dne 5. 11. 2018, sp. zn. III. ÚS 4072/17, v němž se zmiňuje, že „lze uvést příklad abdukce
podle známého anglického rčení o něčem, co se projevuje jako kachna, tak jí také zpravidla bude (If it looks like
a duck, swims like a duck, and quacks like a duck, then it probably is a duck).“ Tuto triviálně znějící
poučku přitom lze beze zbytku aplikovat i na nyní posuzovaný případ. Zařízení Diamond Level
a iStars totiž vypadají jako výherní automaty, chovají se jako výherní automaty a intuitivním
způsobem umožňují hazardní hru jako výherní automaty (k tomu viz videozáznamy
a fotodokumentace založená ve správním spise). Skutečnost, že jejich výrobce je v účelové snaze
vyhnout se regulaci hazardních her doplnil o některé nehazardní prvky, přitom na tomto závěru
nemůže nic změnit, neboť jejich primární využití je nadále veskrze totožné jako u výherních
automatů, a to z hlediska jejich zákazníků i provozovatelů. Hazardní způsob hry přitom není
jen možný, nýbrž s ohledem na výše uvedené je nutné mít za to, že jde o způsob nejpřirozenější,
a tedy velmi pravděpodobně volený naprostou většinou hráčů. Výše uvedené platí i přesto,
že grafické pozadí her ve skutečnosti nemá vliv na průběh hry (shodně viz rozsudek NSS ze dne
25. 1. 2022, č. j. 4 As 288/2021 - 111).
[45] Nutno zdůraznit, že správní orgány ani krajský soud při posuzování předmětných soutěží
nikterak nezpochybňovaly, že před vsazením na další otázku lze pod tlačítkem Info nahlédnout
na její hodnotu a v tomto okamžiku ze hry případně vystoupit (srov. zejm. bod 52 a následující
napadeného rozsudku). Tato skutečnost však nemá na závěr ohledně existence prvku náhody
v herním procesu, tak jak byl nastíněn výše, žádný vliv. Náhodný proces generování bonusových
otázek, tak jak byl demonstrován výše, je totiž v případě obou soutěží přítomen bez ohledu
na informace poskytnuté pod tlačítkem Info, které sdělují hráči pouze hodnotu následující otázky,
a nezbavují tak hráče „naděje“, že v některém z dalších kol „nepřijde“ bonusová
otázka. Ze stejných důvodů je nutno shledat nepřípadnou polemiku stěžovatele,
že u soutěže Diamond Level je navíc soutěžícímu známo postavení symbolů na válcích v dalším
kole, jelikož ani tato skutečnost není způsobilá zvrátit existenci nahodilosti při generování
bonusových otázek v rámci celého průběhu soutěže. Na výše uvedených závěrech nemůžou
ničeho změnit ani námitky stran chybné interpretace závěrů správních soudů týkající se staršího
typu soutěží – vědomostního kvízu (viz rozsudek NSS č. j. 1 As 136/2018 - 32,
jakož i rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 3. 2018, č. j. 22 Af 19/2015 – 150). Jak již
konstatoval soud v napadeném rozsudku (bod 46) tyto nejsou na posuzovaný případ zcela
přiléhavé. V posuzované věci ovšem orgány celní správy identifikovaly prvek náhody v poněkud
odlišném principu hry a tyto úvahy obstojí i bez odkazované judikatury.
[46] Nejvyšší správní soud neshledal důvodnou námitku, že u soutěže Diamond Level není
splněn prvek nezaručené návratnosti vložené sázky ani náhody, jelikož soutěžící má v případě
úplné prohry k dispozici navíc tzv. otázku poslední záchrany, jejímž zodpovězením lze získat zpět
105 % původního vkladu. Lze se totiž ztotožnit se závěry správních orgánů, jakož i krajského
soudu, že otázka poslední záchrany není pro posouzení povahy hry Diamond Level podstatná,
jelikož hazardní prvek spočívá již v předchozí nepominutelné fázi hry, která předchází fázi
vyzývající k zodpovězení jedné otázky, při níž hráč volí v časovém limitu 10 vteřin
mezi 10 odpověďmi. K jejímu zodpovězení se totiž hráč dostane až v případě, kdy nemá
dostatečný kredit pro další hraní hry a neuspěje ani v soutěžích Diamond Bank a Bance otázek
(viz shodně strana 29 posudku ITC ke hře Diamond Level). V zásadě se tak jedná pouze
o způsob, jak hráče navrátit zpět do první fáze hry, jejíž výsledek závisí na náhodě, resp. neznámé
okolnosti. V tomto ohledu lze rovněž odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu
ze dne 27. 4. 2020, č. j. 1 As 429/2019 - 22, dle kterého „nastavení herního mechanismu „otázky
poslední záchrany“ láká hráče k utracení všech vložených prostředků, neboť pouze za této situace se jim s jistotou
otevírá šance na jejich vrácení v plné míře, navíc navýšené o 5 %. Zjistí-li hráč, že v první (základní) hře valnou
část vložených prostředků již prohrál (z 500 Kč mu zbývá např. 300 Kč), bude pro něj zjevně lákavější prohrát
vše a pokusit se o získání všech prostředků navýšených o 5 % zpět ( tedy 525 Kč), než si nechat vyplatit zbývající
část vložených prostředků (300 Kč). Tím jsou hráči podněcováni ke ztrátě většího množství finančních prostředků,
neboť namísto původní nižší ztráty (v uváděném příkladu ve výši 200 Kč), může hráč, vedený vidinou „otázky
poslední záchrany“, přijít o veškeré vložené prostředky“. Tyto závěry nemůže zvrátit stěžovatelem
poukazovaný posudek znalce týkající se otázky potřebného času k nalezení odpovědi na otázku
poslední záchrany pomocí mobilního telefonu, neboť se nijak nedotýká
pro tuto věc rozhodné otázky, tj. naplnění obligatorních prvků hazardní hry ve smyslu §3 odst. 1
zákona o hazardních hrách. Nelze pak akceptovat ani příměr otázky poslední záchrany
k vědomostní televizní soutěži AZ KVÍZ, která není hazardní hrou ve smyslu §3 zákona
o hazardních hrách, neboť postrádá prvek vložení sázky.
[47] Nejvyšší správní soud se plně ztotožňuje se závěrem krajského soudu, že i přes existenci
tzv. otázky poslední záchrany platí, že návratnost sázek u posuzovaných soutěží není zaručena.
Pokud hráč špatně odpoví na otázku nebo nesplní úkol, sázku prohraje (a jeho počáteční vklad
se sníží). Hráč o svůj vklad přijde i v případě, že neodpoví správně na tzv. otázku poslední
záchrany. Stejně tak ukončí-li hru v jejím průběhu, bude mu vyplacena toliko zbývající část
vkladu. U posuzovaných soutěží je tak bezesporu splněn i další definiční znak hazardní hry,
a to prvek nezaručené návratnosti vložené sázky. Aby se totiž dalo hovořit o „návratnosti sázky“,
musela by být 100% návratnost sázky zaručena u každé varianty hry, která může nastat. Tak tomu
však u posuzovaných soutěží není
[48] S ohledem na výše uvedené proto Nejvyšší správní soud uzavírá (ve shodě se závěry
napadených rozhodnutí správních orgánů i napadeným rozsudkem), že posuzované hry Diamond
Level a iStars naplňuji definiční znaky hazardní hry ve smyslu §3 odst. 1 zákona o hazardních
hrách.
[49] Jak již uvedl Nejvyšší správní soud v bodě 30 tohoto rozsudku, správní orgány i krajský
soud rovněž přezkoumatelně odůvodnily, proč považují hry Diamond Level a iStars za technické
hry ve smyslu §42 odst. 1 zákona o hazardních hrách.
[50] Na tomto závěru přitom nemohou nic změnit polemiky
stěžovatele ohledně údajné absence podkladů a náhodného procesu, který rozhodne
o tom, zda soutěžící vyhraje či prohraje. Pokud stěžovatel proces náhody v případě technických
her spojuje výhradně s existencí generátoru náhodných čísel u tzv. válcových technických her,
který musí být osvědčen certifikovanou autoritou, pak Nejvyšší správní soud upozorňuje,
že správní orgány ani krajský soud netvrdily, že by v případě stěžovatelem provozovaných her šlo
o technické hry válcového typu ve smyslu §42 odst. 1 věty druhé zákona o hazardních
hrách. Tj. správní orgány neshledávaly v grafickém zobrazení hry charakter válcové hry. Správní
orgán prvního stupně na straně 12 prvostupňového rozhodnutí kupříkladu výslovně uvádí,
že „že nyní posuzované „kvízomaty“ jsou jakousi technickou hrou sui generis (CÚ tak rozhodně netvrdí,
že by se snad jednalo o ryze typickou válcovou hru tak, jak ji známe v podobě tzv. „výherních automatů“), která
obsahuje prvky válcové hry s prvky vědomostními, příp. (u iStars) s prvky dovednostními.“
[51] Problematičnost polemiky stěžovatele spočívá pak právě v tom, že se tvrdošíjně zaměřil
na prosazování svého závěru, že správní orgány nezdůvodnily, proč se v posuzovaném případě
jedná o válcové technické hry. Nevzal však v potaz, že v posuzované věci je zcela bezvýznamné,
zda se jednalo o válcový nebo jiný druh technické hry, neboť výčet technických her v §42 odst. 1
věty druhé zákona o hazardních hrách je pouze demonstrativní (viz shodně bod 51 napadeného
rozsudku) Jakékoli námitky týkající se nutnosti osvědčení náhodného procesu u válcových
technických her jsou tedy v posuzované věci nadbytečné, jelikož správní orgány ani krajský soud
netvrdily, že by se mělo jednat o tento druh technických her. Nejvyšší správní soud tedy uzavírá,
že jak správní orgány, tak krajský soud, řádně zdůvodnily své závěry stran povahy stěžovatelem
provozovaných her a existence náhodného procesu u těchto her ve smyslu §3 odst. 1 zákona
o hazardních hrách, přičemž vzaly v potaz též argumentaci stěžovatele týkající se absence náhody
v rámci provozovaných her a tuto otázku logicky a srozumitelně vypořádaly (shodně viz rozsudek
NSS ze dne 25. 1. 2022 č. j. 4 As 288/2011 - 111).
[52] Identickou námitkou se nadto Nejvyšší správní soud zabýval rovněž v rozsudku
č. j. 4 As 120/2021 - 75 ze dne 19. 11. 2021, kde ji nad rámec výše uvedeného odmítl jako
irelevantní. V bodě 55 k tomu uvedl, že „V projednávané věci totiž není vůbec podstatné, zda je zařízení
Pegasus možné podřadit pod technickou hru, jiný typ hry upravený zákonem o hazardních hrách či zda ji vůbec
není možné podřadit pod žádný z herních typů vymezených v tomto zákoně. Žalobkyně byla totiž shledána vinnou
přestupkem podle §123 odst. 1 písm. b) zákona o hazardních hrách, podle nějž právnická nebo podnikající
fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s §7 odst. 2 provozuje hazardní hru. Skutková podstata
tohoto přestupku tedy nemíří proti konkrétnímu typu hazardních her (zde tedy na hry technické), nýbrž obecně
zakazuje provozování hazardních her v rozporu s §7 odst. 2 zákona o hazardních hrách. Jelikož
tedy v projednávané věci není pochyb o tom, že hra Pegasus je hazardní hrou, je z hlediska naplnění skutkové
podstaty přestupku irelevantní, zda se jedná o technickou hru či nikoliv.“ Tvrzení, že konkrétní zařízení
nesplňuje podmínky technické hry, totiž rozhodně nemůže znamenat, že na takové zařízení
nebude dopadat regulace zákona o hazardních hrách, pokud samo o sobě vyhovuje definici
hazardní hry zakotvené v §3 odst. 1 zákona o hazardních hrách. V opačném případě by totiž
nebylo nic snazšího, než provozovat zcela bez jakékoli veřejnoprávní ingerence hazardní hru,
která úmyslně nebude splňovat zákonné předpoklady svého povolení. Ostatně dle §7 odst. 2
písm. a) zákona o hazardních hrách platí, že je zakázáno provozovat hazardní hru, jejíž druh není
upraven tímto zákonem.
c) Liberace
[53] V posledním okruhu kasačních námitek stěžovatel uvádí, že správní orgány, potažmo
krajský soud, nesprávně vyhodnotily uplatnění institutu liberace. Podmínky pro její aplikaci
na nyní posuzovaný případ mají být splněny s ohledem na praxi správních orgánů, která
až do března 2018 nepovažovala hry Diamond Level a iStars za problémové z pohledu platné
právní úpravy. Za rozhodné dále označuje vyjádření společnosti DP&K-CZQ s.r.o.,
že posuzované hry nejsou hazardní hrou ve smyslu zákona o hazardních hrách.
[54] Nejvyšší správní soud souhlasí s krajským soudem, že spolehnutí se na vyjádření
společnosti DP&K-CZQ s.r.o., že předmětné soutěže nepodléhají regulaci zákona o hazardních
hrách, nemůže být ani potencionálně okolností vylučující odpovědnost žalobce (stěžovatele)
za přestupkové jednání. Uvedená společnost nejenže ani není žádnou nezávislou autoritou
v oblasti hazardních her, ale její vyjádření navíc mohou být účelově zkreslená, neboť na umístění
daných zařízení v provozovně stěžovatele má ekonomický zájem.
[55] Dále je nutno odmítnou tvrzení stěžovatele, že „celní orgány vydaly v rámci kontrol v roce 2017
stanovisko, že zařízení iStars a Diamond Level zákon o hazardních hrách neporušuji“. Ve shodě s krajským
soudem kasační soud uvádí, že v rámci provedených kontrol sice celní orgány ve vztahu
k zařízením iStars a Diamond Level neshledaly pochybení, z vyhotovených protokolů o kontrole
však nikterak neplyne, že by kontrolní orgán prováděl cílenou kontrolu zařízení Diamond Level
a iStars. Z protokolu o kontrole provedené v únoru 2017 naopak vyplývá, že celní orgán
se zaměřil na herní zařízení SUPER GAME (QUIZ GAME), na němž provedl kontrolní hru
a následně pojal možné podezření na porušení §7 odst. 2 zákona o hazardních hrách.
Argumentace stěžovatele je nadto zjevně neudržitelná, neboť analogicky by se mohl například
domnívat, že pokud policejní orgán při namátkové dechové kontrole nezjistí „chybějící
lékárničku“, není její absence ve vozidle v rozporu s právními předpisy. Těžko navíc stěžovatel
mohl od protokolů o provedení kontroly vyhotovených v březnu a květnu 2017 odvíjet svou
dobrou víru při umísťování herních zařízení Diamond Level a iStars do svých
provozoven již v únoru 2017 (obdobně pak výsledky kontrol celních orgánů, kterými stěžovatel
ani nedisponuje a které navrhuje vyžádat a provést jako důkaz). Nemohlo mu tedy na základě
výsledků těchto kontrol vzniknout jakékoli legitimní očekávání, že provozování posuzovaných
technických zařízení je v souladu se zákonem.
[56] Nejvyšší správní soud proto ve shodě s krajským soudem uzavírá, že stěžovatelem
uvedené skutečnosti (například stran vyjádření společnosti DP&K-CZQ s.r.o.) jej nemohou
zbavit odpovědnosti za vytýkané porušení právních předpisů. Správní orgány jej shledaly vinným
z přestupku podle §7 odst. 2 zákona o hazardních hrách, tedy že provozoval hazardní hry
bez příslušného povolení. Rozhodnou skutečnost, že stěžovatel je provozovatelem hazardních
her, kasační soud považuje za prokázanou (k tomu viz rozsudek ze dne 22. 11. 2018,
č. j. 1 As 207/2018; 3855/2019 Sb. NSS) a mezi stranami nadto nespornou. Stěžovatel
je tedy odpovědný za uvedený přestupek a námitku liberace je proto třeba odmítnout jako
nedůvodnou.
V. Závěr a náklady řízení
[57] Nejvyšší správní soud neshledal námitky stěžovatele důvodnými. Jelikož v řízení nevyšly
najevo ani žádné vady, k nimž musí soud přihlížet z úřední povinnosti (§109 odst. 3 a 4 s. ř. s.),
zamítl kasační stížnost jako nedůvodnou (§110 odst. 1 věta druhá s. ř. s.).
[58] O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle §60 odst. 1 za použití §120 s. ř. s.
Stěžovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť ve věci neměl
úspěch. Žalovanému žádné náklady nad rámec jeho úřední činnosti nevznikly, a proto mu soud
náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznal.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 1. dubna 2022
JUDr. Lenka Kaniová
předsedkyně senátu