ECLI:CZ:NSS:2022:1.AS.338.2021:35
sp. zn. 1 As 338/2021 - 35
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Ivo Pospíšila, soudce
JUDr. Josefa Baxy a soudkyně JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce: Mgr. J. Ž.,
zastoupen Mgr. Václavem Voříškem, advokátem se sídlem Pod Kaštany 245/10, Praha 6,
proti žalovanému: Krajský úřad Plzeňského kraje, se sídlem Škroupova 18, Plzeň, o žalobě
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 3. 2018, č. j. PK-DSH/2472/18, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 11. 10. 2021,
č. j. 17 A 70/2018 - 184,
takto:
I. Kasační stížnost se zamít á .
II. Žalobce ne má právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti ne přiznáv á.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Městský úřad Domažlice (dále jen „městský úřad“) uznal rozhodnutím ze dne 29. 1. 2018,
č. j. MeDO-8009/2018-Mencl, žalobce vinným ze spáchání přestupku podle §125c odst. 1
písm. f) bod 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále jen „zákon
o silničním provozu“). Toho se měl dopustit tím, že dne 18. 11. 2017 v 17:48:58 hodin na silnici
I. třídy č. 22 v obci Brnířov v blízkosti místní restaurace u autobusové zastávky ve směru jízdy
na obec Kdyně jako řidič vozidla Škoda Octavia, RZ X, překročil nejvyšší povolenou rychlost
o 31 km/h, přičemž nejvyšší rychlost byla v obci stanovena na 50 km/h. Městský úřad vzal
v úvahu výpovědi policistů provádějících měření. Ti se ihned po změření vydali za řidičem,
kterého zastavili ve vedlejší vesnici a provedli lustraci podle fotografie. Dále městský úřad přihlédl
k výstupu z měřícího zařízení RAMER 10 C. Na tomto výstupu se nachází tři fotografie –
měřené vozidlo s „přepálenou“ (přesvícenou) oblastí v místě registrační značky a údaji o času
a datu měření a měřené rychlosti (1), obrysy obličeje řidiče (2) a čitelná registrační značka
měřeného vozidla (3). Další vozidlo jedoucí za měřeným vozidlem bylo od měřeného vozidla
dostatečně vzdáleno, tudíž nemohlo dojít k záměně. Z těchto důvodů dospěl městský úřad
k závěru, že se jednalo o vozidlo žalobce. Žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl odvolání
proti rozhodnutí městského úřadu a toto rozhodnutí potvrdil.
[2] Proti rozhodnutí žalovaného brojil žalobce žalobou u krajského soudu. Především
namítal vadu řízení spočívající v tom, že žalovaný nepřihlédl k doplnění odvolání ze dne
14. 3. 2018. Žalobce také nesouhlasil s vyhodnocením výstupu z měřícího zařízení. Není možné,
aby výstup z hlavního snímku byl v místě registrační značky zrnitý a nečitelný a výřez detailu
z něj jasně čitelný. Na tom nemůže nic změnit ani skutečnost, že výřez odpovídá registrační
značce vozidla žalobce. Nelze tak učinit závěr, že vozidlo na snímku je skutečně vozidlem
žalobce. Dále tvrdil, že měření bylo provedeno v rozporu s návodem k obsluze, neboť vozidlo
při měření z pravé strany vozovky má být na snímku více vpravo. Tak tomu však není, jelikož
se vozidlo nachází v levé části snímku. Samotné měření pak bylo prováděno v rozporu s §79a
zákona o silničním provozu, neboť jeho účelem nebyla prevence, ale represe. Konečně,
při ukládání sankce správní orgány nezohlednily jimi uvedené okolnosti jako přitěžující
či polehčující.
[3] Krajský soud žalobu (prvním) rozsudkem ze dne 31. 7. 2019, č. j. 17 A 70/2018 - 70,
zamítl. Poukázal na pasivitu žalobce v průběhu celého správního řízení. Žalovaný nepochybil,
nezabýval-li se námitkami uvedenými žalobcem v doplnění původně neodůvodněného
(blanketního) odvolání, neboť se toto podání dostalo do sféry žalovaného až po vydání žalobou
napadeného rozhodnutí. Dále krajský soud vyloučil jakékoli pochybnosti o identifikaci vozu,
jehož rychlost byla změřena, a to s ohledem na pořízené fotografie. Důvodné pochybnosti
nepanují ani o správnosti způsobu měření a jeho souladu s návodem k obsluze rychloměru,
neboť jím pořízená fotografie zachycuje změřené vozidlo v přípustné poloze, s čitelnou RZ
v rámci pomocné mřížky. Důkazy potvrzujícími bezchybnost měření jsou také ověřovací list
rychloměru a výpověď policisty. Za dostatečně a přezkoumatelně odůvodněnou označil krajský
soud také výši uložené sankce. Rozsudek krajského soudu však v řízení o kasační stížnosti zrušil
Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 20. 2. 2020, č. j. 6 As 182/2019 - 38. Shledal totiž jeho
nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatku důvodů ohledně identifikace vozidla žalobce
na snímku z měřícího zařízení. Nejvyšší správní soud konstatoval, že krajský soud pouze uvedl,
že nemá pochybnosti o tom, že snímky z měřícího zařízení jsou snímky vozidla žalobce.
Současně však nevysvětlil, jak k těmto závěrům dospěl a nevyvrátil tvrzení, že výřez registrační
značky na třetím snímku není výřezem z hlavního snímku celého vozidla. V ostatních otázkách
se kasační soud ztotožnil s hodnocením krajského soudu.
[4] V dalším řízení krajský soud žalobu opětovně zamítl. I tento (druhý) rozsudek však zrušil
Nejvyšší správní soud, a to rozsudkem ze dne 19. 8. 2021, č. j. 1 As 346/2020 - 38. Důvodem
byla jednak dílčí nepřezkoumatelnost, neboť krajský soud namísto vypořádání některých námitek
odkázal na již zrušený (neexistující) rozsudek č. j. 17 A 70/2018 - 70. A dále krajský soud postavil
svůj závěr o identifikaci vozidla žalobce na skutečnostech v řízení nezjištěných. Nebylo zřejmé,
jakým způsobem mohl software Archiv upravit v místě uchycení registrační značky přepálenou
fotografii vozidla tak, aby registrační značka byla zcela čitelná. Krajský soud současně dovodil,
že na fotografii bylo hnědé vozidlo, což odpovídá barvě vozidla žalobce. Barva však z černobílé
fotografie nebyla zcela seznatelná. Kasační soud současně připustil, že při ztotožnění
stěžovatelova vozu bylo možné přihlédnout k jiným důkazům, například k výpovědím
zasahujících policistů.
[5] Nyní napadeným (v pořadí třetím) rozsudkem krajský soud žalobu znovu zamítl. Uvedl,
že rozhodnutí žalovaného netrpí nepřezkoumatelností. Žalobce totiž nedoplnil odůvodnění
odvolání včas. K samotnému doplnění odvolání pak soud konstatoval, že žalobcova pasivita
nemůže být vykládána v jeho prospěch. Jestliže tedy žalovaný neměl doplnění v čase rozhodování
k dispozici, nemohl se s ním logicky vypořádat. Žalobce jej nedoplnil ani přes opakovanou výzvu.
Pokud jde o identifikaci vozu žalobce, krajský soud přihlédl k vyjádření Policie ČR zaslanému
žalovaným. Přesvícení v místě registrační značky je způsobeno tím, že tato fotografie
je již upravenou fotografií, aby bylo rozpoznatelné vozidlo a jeho okolí. Pro úpravu byl použit
filtr Equalize Histogram, jenž způsobil přepálení v místě registrační značky. Výřez registrační
značky na dalším snímku je však pořízen z originální fotografie, která není součástí výstupu
z měření. O tom, že hlavní snímek je upravenou originální fotografií, neměl krajský soud pochyb.
Žalovaný k vyjádření připojil také návod k obsluze programu Archiv a ilustrační video od Policie
ČR. Z nich vyplývá, že z originální fotografie je pořízen výřez registrační značky a následně lze
vytvořit hlavní snímek. Softwarová úprava může způsobit přepálení v místě registrační značky,
jestliže chce obsluha programu docílit zlepšení podmínek v jiných částech snímku. Krajský soud
také uvedl, že ze snímků lze ztotožnit měřené vozidlo a také samotného žalobce. Pokud
jde o vlastní měření, ani zde neshledal krajský soud pochybení. Je zřejmé, že zasahující policisté
dodrželi návod k obsluze měřícího zařízení. Měření také bylo provedeno v souladu s §79a
zákona o silničním provozu. Konečně, správní orgány také odůvodnily výši uložené sankce.
II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného
[6] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností, jejíž
důvody opřel o §103 odst. 1 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále
jen „s. ř. s.“). Namítl, že krajský soud měl rozhodnutí žalovaného zrušit, neboť skutkový stav,
který vzal žalovaný za základ svého rozhodnutí, nemá oporu ve spisu. Jestliže registrační značka
byla na hlavním snímku po úpravě přepálená, nedává smyslu, aby se totéž nestalo také s druhým
vozidlem na tomto snímku. Tvrzení policie o nemožnosti modifikace výstupu z měřícího zařízení
je nepřípadné. Libovolně lze výstup modifikovat a zaměnit tak fotografie na něm. Pro upravený
výstup je pak typický nepoměr kvality jednotlivých snímků. Hlavní snímek má nižší kvalitu
než výřez registrační značky. Stěžovatel má možnost záměny registrační značky na výstupu
za prokázanou. Jestliže krajský soud dovodil nemožnost záměny z vyjádření Policie ČR ze dne
9. 9. 2021, není jasné, jak mohla Policie ČR komentovat pořízení snímku v roce 2017 po čtyřech
letech. Z ničeho nevyplývá oprávnění Policie ČR k archivaci snímků. Není tak zřejmé, z čeho
pro své vyjádření čerpala. Skutečnost, že hlavní fotografie není originálním snímkem,
je pak překvapivá. Postup, kdy originální fotografie není dostupná, a jsou činěny závěry
z již upravených fotografií, je podle stěžovatele neakceptovatelný. Krajský soud tedy stále
nevysvětlil, zda je registrační značka značkou prvého či druhého vozidla na snímku.
[7] Stěžovatel dále uvádí, že podle druhého zrušujícího rozsudku Nejvyššího správního
soudu jsou možnosti softwarových úprav omezené a program Archiv žádné pokročilé úpravy
nenabízí. Současně odmítl, že by fotografie prokázaly, že vozidlo řídil právě stěžovatel.
Na fotografii jsou sotva rozeznatelné obrysy tváře. Stěžovatel následně označil celé správní řízení
za nestandardní, neboť žalovaný rozhodl o věci v řádu dnů a navíc nepřihlédl k doplnění
odvolání stěžovatele. Závěrem kasační stížnosti stěžovatel konstatuje, že je přijatelná proto,
že novela §104a s. ř. s. nabyla účinnost až během řízení o druhé kasační stížnosti. Stěžovatel
však stále tvrdí totéž a tak by odmítnutí jeho kasační stížnosti pro nepřijatelnost zasáhlo do jeho
práva na spravedlivý proces. Stěžovatel tedy navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený
rozsudek i rozhodnutí žalovaného zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.
[8] Žalovaný se ve vyjádření ke kasační stížnosti ztotožnil s hodnocením krajského soudu.
III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[9] Nejvyšší správní soud nejprve posoudil splnění zákonných podmínek řízení o kasační
stížnosti a konstatoval, že kasační stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou,
proti rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost ve smyslu §102 s. ř. s. přípustná. Ačkoliv
se jedná o opakovanou kasační stížnost, není dána její nepřípustnost ani podle §104 odst. 3
písm. a) s. ř. s., neboť v předchozím rozsudku vyslovil kasační soud nepřezkoumatelnost
rozsudku krajského soudu pro nedostatek důvodů a zavázal jej povinností doplnit dokazování
a provést přezkoumatelnou úvahu, která by vypořádala námitku stěžovatele zpochybňující
to, že fotografie založená ve správním spise zachycuje skutečně jeho vozidlo. Nejvyšší správní
soud však nezavázal krajský soud žádným konkrétním závěrem, proto je kasační stížnost
směřující do hodnocení této otázky krajským soudem, přípustná. Naopak nepřípustná je kasační
námitka, týkající se toho, že žalovaný rozhodoval v řádu dnů a nepřihlédl k odvolání stěžovatele,
neboť se jí kasační soud podrobně zabýval již ve svém prvním rozsudku v této věci
č. j. 6 As 182/2019 - 38 (body 9 - 21).
[10] Jednou z podmínek věcného přezkumu kasační stížnosti ve věcech, v nichž před krajským
soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, je také její přijatelnost. Kasační stížnost
je podle §104a odst. 1 s. ř. s. přijatelná tehdy, pokud svým významem podstatně přesahuje vlastní
zájmy stěžovatele. Nejvyšší správní soud se proto zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým
významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele.
[11] Při rozhodování o přijatelnosti kasační stížnosti vychází kasační soud i po novele s. ř. s.
provedené zákonem č. 77/2021 Sb. nadále z ustálených kritérií, které vyslovil již v usnesení
ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006 - 39, č. 933/2006 Sb. NSS. V něm dovodil,
že o přijatelnou kasační stížnost se může jednat v následujících typových případech: 1) kasační
stížnost se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vůbec či plně řešeny judikaturou
Nejvyššího správního soudu; 2) kasační stížnost se týká právních otázek, které jsou dosavadní
judikaturou řešeny rozdílně; 3) kasační stížnost bude přijatelná pro potřebu učinit judikaturní
odklon; 4) pokud by bylo v napadeném rozhodnutí krajského soudu shledáno zásadní pochybení,
které mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele.
[12] V projednávané věci shledal Nejvyšší správní soud podstatný přesah vlastních zájmů
stěžovatele, neboť namítá pochybení na straně krajského soudu, jež by mohlo mít dopad do jeho
hmotněprávního postavení.
[13] Následně Nejvyšší správní soud přezkoumal důvodnost kasační stížnosti v souladu
s §109 odst. 3 a 4 s. ř. s., v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů. Po posouzení obsahu
kasační stížnosti dospěl soud k závěru, že kasační stížnost není důvodná.
[14] V nynější věci, stejně jako v předchozích dvou řízeních o kasačních stížnostech, činí
stěžovatel sporným, jak vysvětlit, že na fotografii celého vozidla je zobrazení jeho registrační
značky tzv. přepálené a nečitelné, zatímco na fotografii zachycující výřez registrační značky
je již tato značka čitelná, a zda je možné vyloučit zásah do výstupu z měřícího zařízení, na němž
je fotografie registrační značky stěžovatelova vozidla.
[15] Úvodem je třeba odmítnout spekulace stěžovatele o tom, že pokud je oblast umístění
registrační značky na hlavním snímku přepálená u vozidla v popředí, mělo by tomu tak být
i u vozidla za ním. Nejvyšší správní soud v této věci již v rozsudku č. j. 1 As 346/2020 - 38
konstatoval, že i u druhého vozidla je na místě registrační značky patrné přesvícení. Na tomto
závěru nemá důvodu ničeho měnit. Současně však platí, že „obrazová informace“ není na všech
místech fotografie stejná. Proto nelze předpokládat, že aplikace filtru bude mít na všech místech
na fotografii obdobný efekt. V citovaném rozsudku kasační soud vyjádřil pochybnosti o rozsahu
softwarových úprav, jež umožňuje program Archiv. Tyto pochybnosti však krajský soud dalším
dokazováním odstranil.
[16] Z vyjádření Policie ČR ze dne 9. 9. 2021 je zřejmé, že výřez registrační značky pochází
z originální fotografie, která však není součástí výstupu z měřícího zařízení, ani součástí
správního spisu. Součástí výstupu je následně již upravený hlavní snímek a také snímek obličeje
řidiče vozidla. Krajský soud při ústním jednání, jehož se stěžovatel ani jeho zástupce neúčastnili,
poukázal na vhodnost připojení originální fotografie k oznámení o spáchání přestupku. Kasační
soud toto hodnocení sdílí. Absence originální fotografie však s ohledem na níže uvedené
skutečnosti není vadou, která by způsobovala nezákonnost rozhodnutí žalovaného. Na druhou
stranu je zřejmé, že právě chybějící originální fotografie zapříčinila spor o autenticitu výřezu
registrační značky. V dokumentu „Vyhodnocení záznamu ze zařízení RAMER7CCD*,
RAMER7M*, RAMER 10, AD9“ z 2. 4. 2015 (dále jen „vyhodnocení záznamu“) (č. l. 14 – 19)
výrobce přístroje RAMER 10 uvádí, že originální fotografii je možné uchovat po libovolnou
dobu. Bylo by proto vhodné, aby ji Policie ČR vždy předložila spolu s oznámením o spáchání
přestupku tak, aby byla vyloučena pochybnost o autenticitě dalších snímků, které vznikají její
softwarovou úpravou v programu Archiv.
[17] Součástí vyjádření Policie ČR bylo také ilustrační video, z něhož je seznatelné, jak úprava
originálního snímku v programu Archiv probíhá. Filtr Equalize Histogram skutečně umožňuje
zesvětlení tmavého či ztmavení velmi přesvíceného snímku tak, aby registrační značka byla
čitelná. Toto video při ústním jednání krajský soud jako důkaz provedl. Z videa současně není
patrné, že by do programu Archiv bylo možné importovat jiné fotografie, neboť program pracuje
pouze s originálním snímkem, na nějž aplikuje další filtry. Lze proto souhlasit se závěrem
krajského soudu, že provedené důkazy prokazují, že je vyloučeno, aby bylo do výstupu zasaženo
vložením fotografie registrační značky jiného vozidla.
[18] Modifikaci, kterou provedl stěžovatel tím, že v textovém editoru do tabulky vložil snímek
jiné registrační značky, pak lze považovat za čirou spekulaci. Ze záznamu o přestupku (č. l. 5
správního spisu) plyne, že jde o výstup vytištěný přímo z programu Archiv. Podle návodu
k obsluze programu Archiv, který předložil žalovaný, pak výstup před tiskem jakkoliv upravit
nelze (str. 37 a násl.). Skutková zjištění nenasvědčují tomu, že by zasahující policisté s výstupem
manipulovali. Ostatně kasačnímu soudu není zřejmé, odkud by policisté měli výřez registrační
značky stěžovatelova vozidla, pokud by nepocházel z originální fotografie pořízené měřícím
zařízením.
[19] Závěrem Nejvyšší správní soud dodává, že pochybnosti, jež byly důvodem zrušení
druhého rozsudku krajského soudu, byly doplněním dokazování o vyjádření Police ČR, ilustrační
video zachycující úpravu snímků v programu Archiv a návod k obsluze programu Archiv,
odstraněny. Stěžovateli lze naopak přitakat v tom, že krajský soud skutečně uvedl, že z fotografií
je seznatelná osoba stěžovatele, ačkoliv takový závěr z fotografie učinit nelze. Tato dokazovaná
skutečnost ovšem dostatečně plyne ze svědecké výpovědi policisty H.. Podle názoru kasačního
soudu se tedy sice jedná o dílčí pochybení krajského soudu, to však nemohlo způsobit
nezákonnost napadeného rozsudku.
IV. Závěr a náklady řízení
[20] Na základě výše uvedeného dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že kasační stížnost
není důvodná, a s ohledem na to ji podle §110 odst. 1 s. ř. s. zamítl.
[21] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 1 větu první ve spojení s §120 s. ř. s.
Podle tohoto ustanovení, nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný
úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi,
který ve věci úspěch neměl. Stěžovatel v řízení úspěch neměl, a proto mu nevzniklo právo
na náhradu nákladů řízení. Žalovanému, který byl v řízení o kasační stížnosti úspěšný, pak soud
náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť mu nevznikly žádné náklady nad rámec jeho běžné
úřední činnosti.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 1. února 2022
JUDr. Ivo Pospíšil
předseda senátu