ECLI:CZ:NSS:2022:1.AS.78.2021:73
sp. zn. 1 As 78/2021 - 73
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy, soudkyně
JUDr. Lenky Kaniové a soudce JUDr. Ivo Pospíšila v právní věci žalobkyně: GOLEM Velké
Hamry, a.s., se sídlem Velké Hamry – Bohdalovice 76, proti žalovanému: Krajský úřad
Libereckého kraje, se sídlem U Jezu 642/2a, Liberec, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 3. 8. 2020, č. j. OÚPSŘ 121/2020 OSŘ KULK 51667/2020 OSŘ, za účasti osob
zúčastněných na řízení: 1) GasNet služby, s.r.o., se sídlem Plynárenská 499/1, Brno, zastoupena
JUDr. Veronikou Lukešovou, advokátkou se sídlem Rubešova 162/8, Praha 2, 2) CETIN a.s.,
se sídlem Českomoravská 2510/19, Praha 9, 3) České dráhy, a.s., se sídlem Nábřeží L. Svobody
1222, Praha 1, 4) Město Velké Hamry, se sídlem Velké Hamry 362, zastoupené
JUDr. Ondřejem Kochmanem, advokátem se sídlem Belgická 276/20, Praha 2, v řízení o kasační
stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci,
ze dne 3. 3. 2021, č. j. 59 A 93/2020 - 107,
takto:
I. Kasační stížnost se zamí t á .
II. Žalobkyně n emá p ráv o na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalovanému a osobám zúčastněným na řízení se n ep ři zn áv á náhrada nákladů
řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci a řízení před správními orgány
[1] Žalobkyně vlastní a provozuje centrální zdroj tepla ve městě Velké Hamry. Osoba
zúčastněná na řízení, společnost GasNet Služby, s. r. o., podala u Městského úřadu ve Velkých
Hamrech (stavební úřad) žádost o vydání územního rozhodnutí k záměru Plynofikace města Velké
Hamry – 1. část. Stavební úřad žalobkyni přibral do řízení jako účastnici. Poté vydal územní
rozhodnutí.
[2] V odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu se žalobkyně vymezila proti souhlasnému
závaznému stanovisku Městského úřadu Tanvald vydanému na úseku územního plánování.
Žalovaný si proto v souladu s §149 odst. 5 zákona č. 500/2004, správní řád, ve znění účinném
do 31. 12. 2020, vyžádal od nadřízeného dotčeného orgánu potvrzení nebo změnu závazného
stanoviska. Zjistil, že záměr je souladný s územním plánem města Velké Hamry. Provedení
záměru nebrání ani funkční zařazení pozemků, na něž má být umístěn. Záměr není ani v rozporu
s cíli a úkoly územního plánování. Žalovaný proto zamítl odvolání a potvrdil rozhodnutí
stavebního úřadu.
II. Posouzení věci krajským soudem
[3] Žalobkyně napadla rozhodnutí žalovaného žalobou, kterou Krajský soud v Ústí
nad Labem – pobočka v Liberci zamítl. Soud nepřisvědčil námitce, podle níž stavební úřad
nemohl povolit umístění stavby plynovodu jen proto, že nemá vést koridorem vymezeným
v územním plánu. Podstatou snah žalobkyně je podle soudu zabránit osobě zúčastněné na řízení
(GasNet Služby, s. r. o.) ve vybudování plynového vedení ve Velkých Hamrech. Žalobkyně
tak nečiní kvůli možnému dotčení svých věcných práv, nýbrž se snaží ochránit své podnikání
před konkurencí. Tento problém, stejně jako případné budoucí napojení žalobkyně na nový
plynovod, však nelze řešit v územním řízení.
III. Obsah kasační stížnosti
[4] Proti rozsudku krajského soudu podala žalobkyně (stěžovatelka) kasační stížnost
z důvodů podle §103 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní („s. ř. s.“).
Na své kasační námitky dále navázala replikou, v níž polemizuje s argumentací osoby zúčastněné
na řízení – města Velké Hamry.
[5] Stěžovatelka nesouhlasí s názorem, že stavbu plynovodu bylo možné povolit, přestože
není umisťována v koridoru. Umístěním stavby dochází ke změně územního plánu města Velké
Hamry a k nepřípustnému zásahu do samostatné působnosti obce. Je-li v územním plánu
vymezen koridor pro umístění veřejné infrastruktury, musí jej orgány státní správy respektovat.
Má-li být v územním řízení rozhodnuto jinak, je třeba vždy pečlivě zvažovat, zda takové
rozhodnutí není v rozporu se záměrem, který samospráva vyjádřila v územním plánu.
To se v posuzované věci nestalo.
[6] Stěžovatelka opakovaně poukazuje na nejistotu žalovaného, vyjádřenou spojením
„v podstatě“, které žalovaný v rozhodnutí použil. Nerozumí ani závěrům soudu, který tvrzenou
nejistotu omlouvá tím, že stavba plynovodu bude pro občany města přínosem. Podle stěžovatelky
jde nyní pouze o to, aby plynovod přivedl plyn do jednotlivých stacionárních kotelen v objektech
města Velké Hamry, a tím nahradil ekologické centrální zásobování teplem lokálním
zásobováním. To bude mít za následek zhoršení životního prostředí v okolí, významně vyšší
náklady a snížení bezpečnosti dodávky tepla. Stěžovatelka odmítla tvrzení soudu, že chce
jen chránit své podnikání. Kriticky zhodnotila také související problematiku ochrany ovzduší.
IV. Vyjádření žalovaného a osob zúčastněných na řízení
[7] Žalovaný odkázal na své vyjádření k žalobě a na odůvodnění rozsudku krajského soudu,
s nímž se ztotožňuje. Možnost umístit stavbu technické infrastruktury mimo koridor obsažený
v územně plánovací dokumentaci byla dostatečně objasněna v rozsudku krajského soudu.
Koridor slouží k ochraně území před záměry, které by mohly umístění stavby v něm zmařit,
ale nikoliv k tomu, aby vyloučil vedení této technické infrastruktury v jiných plochách. Ostatní
námitky stěžovatelky míří mimo předmět řízení, případně nesplňují podmínku přímého dotčení
věcných práv stěžovatelky.
[8] Ke kasační stížnosti se vyjádřila osoba zúčastněná na řízení – město Velké Hamry.
Účelem vyznačení konkrétní trasy plynovodu (koridoru) je dosáhnout ochrany zamýšlené trasy
před záměry, které by mohly znemožnit vybudování plynovodu. To ale neznamená, že plynovod
nemůže vést jinudy, pokud to plochy na alternativní trase umožňují. Správní orgány neměnily
ani nedoplňovaly způsob vedení technické infrastruktury schválený zastupitelstvem města
ani územní plán. Město Velké Hamry se vyjádřilo také k argumentu poškozování životního
prostředí a dalším okolnostem případu.
[9] Osoba zúčastněná na řízení GasNet Služby, s. r. o., se rovněž ztotožnila s posouzením
krajského soudu. Umístění koridoru pro veřejně prospěšnou stavbu nevylučuje umístění takové
stavby v jiné ploše, je-li to podle územního plánu přípustné. Není dán ani namítaný rozpor
umístění plynovodu s územním plánem města Velké Hamry a vůlí samosprávy.
V. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[10] Kasační stížnost je včasná, podaná osobou oprávněnou, řádně zastoupenou, a přípustná.
Důvodnost kasační stížnosti soud posoudil v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů
a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž je povinen přihlédnout
z úřední povinnosti (§109 odst. 3 a 4 s. ř. s.).
[11] Kasační stížnost není důvodná.
[12] Soud předesílá, že o prakticky totožné kasační stížnosti stěžovatelky, která se týkala
vydání územního rozhodnutí k záměru Plynofikace města Velké Hamry – 2. část, Nejvyšší správní
soud rozhodl rozsudkem ze dne 7. 4. 2022, č. j. 10 As 106/2021 - 75. V nyní projednávané věci
soud neshledal důvod se od závěrů učiněných desátým senátem odchýlit, z odkazovaného
rozsudku proto vycházel i při posouzení této věci.
[13] Podle §2 odst. 1 písm. i) zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, se koridorem rozumí
plocha vymezená pro umístění vedení dopravní a technické infrastruktury nebo opatření nestavební povahy.
Podle §43 odst. 1 téhož zákona územní plán mj. vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména
zastavitelné plochy, plochy změn v krajině a plochy přestavby, pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná
opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů.
[14] Spornou otázkou je v posuzované věci pouze to, zda správní orgány mohly povolit
umístění stavby plynovodu mimo koridor pro vedení technické infrastruktury, který je vymezen
v územním plánu města Velké Hamry. Související námitky stěžovatelky nejsou z hlediska
územního řízení relevantní, protože směřují k posouzení vhodnosti plynofikace jako řešení
problematické situace s dodávkami tepla.
[15] Koridory jsou v územně plánovací dokumentaci vymezovány za účelem ochrany území
pro budoucí umístění záměru dopravní nebo technické infrastruktury. Koridor tedy vymezuje
území, v němž má stát, kraj, obec či oprávněný investor možnost umístit svůj záměr v optimální
poloze, aniž by musel s každou změnou linie vedení koridoru měnit i územně plánovací
dokumentaci. NSS souhlasí s krajským soudem v tom, že ze zákona je koridor vymezován
pro konkrétní účel. Území koridoru pak nelze využít způsobem, který by mohl v budoucnu bránit
provedení stavby, k níž je koridor vymezen.
[16] Z pohledu územně plánovací dokumentace by bylo vhodnějším řešením umístit záměr
v příslušném koridoru. Koridory nemají pouze informativní povahu; tvoří součást územního
plánu. Stanovení koridoru však neznamená, že nelze umístit stavbu s obdobným účelem jinde
v obci, pokud to územní plán připouští. Rovněž je potřeba zohlednit druh infrastruktury, pro jejíž
případné umístění má vymezení koridoru sloužit.
[17] Pro posuzovanou věc je podstatné zařazení pozemků (na něž se stavba plynovodu
podle žádosti umisťuje) do funkčních ploch, resp. podmínky přípustného využití těchto ploch.
Dotčené orgány na úseku územního plánování vysvětlily, že využití dotčených pozemků pro účely
stavby technické infrastruktury (plynovodu) je přípustné. Přípustnost využití pozemků
pro technickou infrastrukturu plyne z územního plánu. Umístění stavby neodporuje
ani veřejnému zájmu. Nedochází jím tudíž k „faktické změně“ územního plánu
ani k nepřípustnému zásahu do samostatné působnosti obce, jak tvrdí stěžovatelka. Není
tedy důvod bránit využití dotčených pozemků k umístění plynovodu jen proto, že na jiných
pozemcích je podle územního plánu pro umístění plynovodu vymezen koridor.
[18] Námitka, že slovní spojení „v podstatě“ ze strany správního orgánu svědčí o jeho
nejistotě při rozhodování, je nedůvodná. Z užití tohoto výrazu nelze dovozovat jakékoliv závěry
o zákonnosti právního posouzení.
VI. Závěr a náklady řízení
[19] Nejvyšší správní soud neshledal kasační stížnost důvodnou, a proto ji podle §110 odst. 1
věty druhé s. ř. s. zamítl.
[20] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl podle §60
odst. 1 věty první s. ř. s. za použití §120 s. ř. s. Stěžovatelka nebyla v řízení o kasační stížnosti
úspěšná, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému, jemuž by jinak právo
na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti příslušelo, soud náhradu nákladů řízení nepřiznal,
protože mu v řízení o kasační stížnosti žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly.
Osobám zúčastněným na řízení nebyla v řízení o kasační stížnosti uložena soudem žádná
povinnost, natož taková, v souvislosti s níž by jim v řízení vznikly náklady (§60 odst. 5 věta první
ve spojení s §120 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 14. dubna 2022
JUDr. Josef Baxa
předseda senátu