ECLI:CZ:NSS:2022:10.ADS.198.2021:43
sp. zn. 10 Ads 198/2021 - 43
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně Sylvy
Šiškeové a soudce Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobkyně: T. J., zastoupené advokátkou
Mgr. Zuzanou Candigliota, Burešova 615/6, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo práce
a sociálních věcí, Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, proti rozhodnutí žalovaného ze dne
6. 2. 2019, čj. MPSV-2015/81659-924/11, sp. zn. SZ/MPSV-2015/81659-924, v řízení
o kasačních stížnostech žalobkyně a Mgr. Zuzany Candigliota proti rozsudku Krajského soudu
v Brně ze dne 28. 4. 2021, čj. 41 A 27/2019 - 131,
takto:
I. Kasační stížnost Mgr. Zuzany Candigliota se od m ít á .
II. Kasační stížnost žalobkyně proti výrokům I. a II. rozsudku Krajského soudu v Brně
ze dne 28. 4. 2021, čj. 41 A 27/2019 - 131, se od m í t á pro nepřijatelnost.
III. Výrok III. rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28. 4. 2021, čj. 41 A 27/2019 - 131,
se r uší a věc se v rací tomuto soudu k dalšímu řízení.
IV. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti
Mgr. Zuzany Candigliota a proti kasační stížnosti žalobkyně proti výrokům I. a II.
rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28. 4. 2021, čj. 41 A 27/2019 - 131.
Odůvodnění:
[1] Úřad práce odňal žalobkyni příspěvek na péči s účinností od 1. 4. 2013. Žalovaný v letech
2013 a 2015 dvakrát zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí úřadu práce. Obě
rozhodnutí žalovaného v letech 2014 a 2017 zrušil krajský soud. V rozsudku z roku 2017 soud
uložil žalovanému vypracovat nový posudek o zdravotním stavu žalobkyně zaměřený zejména
na zvládání základních životních potřeb orientace a komunikace. Žalovaný pořídil nový posudek
a odvolání žalobkyně opět zamítl.
[2] Také proti tomuto rozhodnutí žalovaného se žalobkyně bránila u krajského soudu, který
žalobu tentokrát zamítl. Výrokem II. rozhodl soud o náhradě nákladů řízení a výrokem III.
přiznal ustanovené zástupkyni odměnu ve výši 3 900 Kč. Žalovaný podle soudu odstranil
nedostatky posudkového hodnocení; ke zjištění skutkového stavu přispěla i dvě sociální šetření.
Žalobkyně trpí poruchou autistického spektra a Aspergerovým syndromem, jež se částečně
projevují v poruchách sociální interakce, komunikace a chování. Neprokázalo se však,
že by žalobkyně nebyla schopna zvládat základní životní potřeby orientace a komunikace (jejichž
zvládnutí či nezvládnutí bylo mezi účastníky sporné).
[3] Žalobkyně (stěžovatelka) v kasační stížnosti odkázala na lékařské zprávy a další listiny,
které odporují závěru, že je schopna zvládat sporné základní životní potřeby orientace
a komunikace. Stěžovatelka má problémy orientovat se v přirozeném sociálním prostředí
a v obvyklých životních situacích. Matka musí totiž být stěžovatelce neustále k dispozici
i při řešení běžných problémů, usměrňování komunikace či dodržování denního režimu.
Je přitom třeba hodnotit i stěžovatelčiny reakce na nenadálé a nepředvídatelné změny, které
mohou spočívat v záchvatech vulgarity a agrese. Opačný přístup by byl porušením čl. 4 odst. 1
písm. a) a b) Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením. Stěžovatelka také popsala
své výhrady vůči sociálnímu šetření.
[4] Stěžovatelka napadla i výrok III. rozsudku, jímž krajský soud její ustanovené zástupkyni
přiznal odměnu za zastupování před krajským soudem ve výši 3 900 Kč za tři úkony právní
služby vypočtené podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Výše přiznané odměny
však nezohledňuje náročnost kauzy. Krajský soud zástupkyni stěžovatelky nevyzval k vyčíslení
nákladů řízení a určil jejich výši v souladu s advokátním tarifem. Zástupkyně stěžovatelky
tak nemohla požádat o navýšení odměny podle §12 odst. 1 advokátního tarifu. Stěžovatelka
nesouhlasí s hodnocením krajského soudu, podle něhož ze spisu nevyplývala časová náročnost
věci.
[5] Spolu se stěžovatelkou podala stejnou kasační stížnost také její zástupkyně, advokátka
Mgr. Zuzana Candigliota.
[6] Žalovaný se ve vyjádření ke kasační stížnosti ztotožnil s rozsudkem krajského soudu.
[7] Pokud jde o kasační stížnost podanou advokátkou Mgr. Zuzanou Candigliota, je třeba
uvést, že tato advokátka nebyla účastnicí původního řízení, v němž vystupovala v pozici
ustanovené zástupkyně stěžovatelky. Soudní řád správní přitom až na výjimky vylučuje,
aby kasační stížnost podala jiná osoba než účastník řízení před krajským soudem. Možnost,
aby zástupce účastníka řízení podal svým jménem kasační stížnost, však mezi tyto výjimky
nepatří. Kasační stížnost Mgr. Zuzany Candigliota je tedy podaná osobou k tomu zjevně
neoprávněnou a NSS ji odmítl podle §46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.
[8] Kasační stížnost stěžovatelky je přípustná. Ve věcech, v nichž před krajským soudem
rozhodoval specializovaný samosoudce, se NSS podle §104a s. ř. s. zabývá otázkou, zda kasační
stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele. Není-li tomu tak, NSS kasační
stížnost odmítne jako nepřijatelnou (usnesení ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006-39,
č. 933/2006 Sb. NSS, a ze dne 16. 6. 2021, čj. 9 As 83/2021-28, č. 4219/2021 Sb. NSS, body 11
a12).
[9] Kasační stížnost stěžovatelky proti výrokům I. a II. rozsudku krajského soudu
je nepřijatelná.
[10] Téměř všechny stěžovatelčiny kasační námitky se týkají otázky zjišťování skutkového
stavu. Patří mezi ně i námitky týkající se nezohlednění lékařských zpráv či výhrady proti sociálním
šetřením. NSS zdůrazňuje, že žalovaný rozhodoval o stěžovatelčině odvolání ve věci odnětí
příspěvku na péči již potřetí. V posledním rozhodnutí, jež je nyní předmětem soudního
přezkumu, žalovaný reagoval na výhrady krajského soudu ohledně posouzení základních
životních potřeb orientace a komunikace. Žalovaný opatřil nový posudek posudkové komise,
na jehož základě odvolání stěžovatelky opět zamítl.
[11] Je třeba připomenout, že je to především krajský soud, který je oproti NSS povolán
zhodnotit napadené správní rozhodnutí v tzv. plné jurisdikci, včetně otázek skutkových, o nichž
si sám učiní úsudek. Zásah ze strany NSS je v tomto ohledu výjimečný a omezuje se zpravidla
na vady řízení a dokazování ve smyslu §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. (rozsudky NSS ze dne
1. 3. 2017, čj. 6 As 256/2016 - 79, či ze dne 13. 5. 2020, čj. 6 Afs 7/2020 - 52). NSS
má tedy v řízení o kasační stížnosti zasahovat do hodnocení skutkových otázek, které provedl
krajský soud, pouze tehdy, bylo-li řízení před krajským soudem zatíženo vadou.
[12] Krajský soud dospěl k závěru, že důkazy, které stěžovatelka předložila, neprokazují,
že nebyla schopna samostatně zvládat základní životní potřeby orientace a komunikace
na přijatelné úrovni. Krajský soud tyto důkazy zhodnotil a dostatečně se k nim vyjádřil.
Kromě toho krajský soud shledal, že žalovaný napravil pochybení, pro něž krajský soud jeho dvě
předchozí rozhodnutí v této věci zrušil (bod 41 a násl. rozsudku) a celkové označil jeho lékařský
posudek za přesvědčivý (bod 49 rozsudku). Plyne z něj závěr, že zdravotní stav stěžovatelky není
dlouhodobě natolik nepříznivý, aby nebyla samostatně schopna zvládat základní životní potřeby
orientace a komunikace v přijatelném standardu. Posouzení krajského soudu odpovídá ustálené
rozhodovací praxi a NSS k němu nemá výhrady, které by odůvodnily, aby se věcí sám meritorně
zabýval.
[13] Kasační stížnost stěžovatelky proti výroku III. rozsudku krajského soudu je přípustná.
Jelikož stěžovatelka napadla přípustnou kasační stížností všechny výroky rozsudku krajského
soudu, není kasační stížnost proti výroku, jímž soud určil odměnu ustanovené zástupkyně,
nepřípustná ve smyslu §104 odst. 2 s. ř. s. (srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 1. 6. 2010,
čj. 7 Afs 1/2007 - 64, čj. 2116/2010 Sb. NSS). NSS upozorňuje na to, že rozsudek krajského
soudu přezkoumává podle skutkového a právního stavu ke dni jeho vydání. Nemůže
tedy přihlédnout k obsahu korespondence, kterou vedla zástupkyně stěžovatelky s krajským
soudem po vydání napadeného rozsudku; na té přitom stojí podstatná část kasační argumentace.
[14] NSS však shledal dílčí pochybení krajského soudu, k němuž je ve smyslu §109 odst. 4
s. ř. s. povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Ze zvukového záznamu z jednání konaného dne
28. 4. 2021 plyne, že krajský soud vyzval zástupce stěžovatelky (namísto ustanovené zástupkyně
se jednání účastnil advokátní koncipient), aby přednesl závěrečný návrh včetně vyčíslení nákladů
řízení. K otázce nákladů řízení zástupce stěžovatelky uvedl, že je soudu vyčíslí ve lhůtě tří dnů.
Krajský soud však při vyhlášení rozsudku, jež se konalo ve stejný den, tento požadavek
nezohlednil a o odměně ustanovené zástupkyně rozhodl na základě obsahu soudního spisu.
Prohlášením zástupce stěžovatelky se přitom nijak nezabýval. Tím, že krajský soud nereagoval
na sdělení o dodatečném vyčíslení nákladů řízení (které je v řízeních před správními,
ale i obecnými soudy běžné), zatížil rozhodnutí o odměně ustanovené zástupkyně vadou,
jež mohla mít vliv na zákonnost rozhodnutí. Proto NSS výrok III. rozsudku krajského soudu
zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V něm krajský soud umožní ustanovené zástupkyni vyčíslit
svou odměnu a znovu o ní rozhodne. NSS zdůrazňuje, že tímto rozhodnutím nijak nepředjímá,
jak krajský soud o odměně ustanovené zástupkyně rozhodne.
[15] Kasační stížnost Mgr. Zuzany Candigliota odmítl NSS jako nepřípustnou. V takovém
případě nemá žádný z účastníků nárok na náhradu nákladů řízení (§60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení
s §120 s. ř. s.).
[16] Kasační stížnost stěžovatelky odmítl NSS pro nepřijatelnost (§104a s. ř. s.).
O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti stěžovatelky rozhodl soud podle §60 odst. 1 s. ř. s.
za použití §120 s. ř. s. (usnesení rozšířeného senátu ze dne 25. 3. 2021,
čj. 8 As 287/2020-33, č. 4170/2021 Sb. NSS, body 51 až 53). Stěžovatelka nemá právo
na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť ve věci neměla úspěch. Žalovaný nemá
podle §60 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. právo na náhradu nákladů řízení.
[17] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti stěžovatelky proti výroku III. rozsudku
krajského soudu, včetně odměny ustanovené zástupkyně za řízení o kasační stížnosti, rozhodne
krajský soud v novém rozhodnutí (§110 odst. 3 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 8. června 2022
Zdeněk Kühn
předseda senátu