ECLI:CZ:NSS:2022:10.ADS.519.2021:28
sp. zn. 10 Ads 519/2021 - 28
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna a soudkyň
Michaely Bejčkové a Sylvy Šiškeové v právní věci žalobce: M. C., zast. advokátkou Mgr. Dagmar
Rezkovou Dřímalovou, Muchova 223/9, Praha 6 – Dejvice, proti žalovanému: Ministerstvo
práce a sociálních věcí, Na Poříčním právu 376/1, Praha 2 – Nové Město, proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 31. 3. 2020, čj. MPSV-2020/65730-911, v řízení o kasační stížnosti žalobce
proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 11. 2021, čj. 19 Ad 2/2020-32,
takto:
I. Kasační stížnost se o d mí t á pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Ustanovené zástupkyni žalobce Mgr. Dagmar Rezkové Dřímalové, advokátce,
se p ři zn áv á odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 1 573 Kč, která je splatná
do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení z účtu Nejvyššího správního soudu.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (stěžovatel) podal dne 27. 11. 2019 a dne 28. 11. 2019 žádosti o doplatek
na bydlení u Úřadu práce České republiky – krajské pobočky pro hl. m. Prahu podle §4 odst. 1
písm. c) zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Stejnou žádost stěžovatel podal
i v měsíci říjnu. Předmětem tohoto řízení je žádost ze dne 27. 11. 2019.
[2] Úřad práce řízení o žádosti usnesením zastavil „v souladu s §66 správního řádu“, protože
žalobci byl doplatek na bydlení přiznán již od října 2019 a nadále vyplácen (včetně měsíce
listopadu). Nastala tak překážka řízení věci pravomocně rozhodnuté (§48 odst. 2 správního řádu)
Stěžovatel se proti usnesení úřadu práce bránil odvoláním, ve kterém tvrdil, že úřad práce měl
jeho žádost podanou 27. 11. 2019 považovat za žádost o doplatek za září 2019. Žalovaný
odvolání zamítl a usnesení potvrdil, jelikož doplatek na bydlení nelze přiznat dříve než za měsíc,
kdy bylo řízení zahájeno (§38 odst. 1 a 3 zákona o pomoci v hmotné nouzi) Žalovaný
v odůvodnění mj. uvedl, že úřad práce „postupoval v souladu s ustanovením §66 odst. 1 písm. e)
správního řádu“ a řízení o žádosti o doplatek na bydlení správně zastavil. Stěžovatel podal
proti rozhodnutí žalovaného žalobu u městského soudu, kterou soud rozsudkem zamítl.
[3] Stěžovatel napadl rozsudek městského soudu kasační stížností z důvodu dle §103 odst. 1
písm. a) s. ř. s. Soud se prý nevypořádal s žalobní námitkou, podle které žalovaný nemohl odkázat
na §66 odst. 1 písm. e) správního řádu, pokud existovala překážka věci rozhodnuté ve smyslu
§48 odst. 2 správního řádu. Ustanovení §66 odst. 1 písm. e) správního řádu umožňuje zastavit
řízení pouze pro překážku litispendence podle §48 odst. 1, nikoli odst. 2. Dále stěžovatel opakuje
námitku uplatněnou již v žalobě, že soud i správní orgány měly posoudit žádost z 27. 11. 2019
jako žádost o doplatek na bydlení za září 2019.
[4] Ve věcech, v nichž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce,
se po posouzení přípustnosti kasační stížnosti NSS zabývá podle §104a s. ř. s. ve znění účinném
od 1. 4. 2021 otázkou, zda podaná kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy
stěžovatele. Není-li tomu tak, NSS kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou (blíže k tomu
usnesení ze dne 16. 6. 2021, čj. 9 As 83/2021-28, body 10–12).
[5] Kasační stížnost je nepřijatelná.
[6] Jde-li o první stěžovatelovu námitku, stěžovatel nijak nepopírá, že zde je překážka řízení
v podobě věci rozhodnuté ve smyslu §48 odst. 2 správního řádu. Nesouhlasí pouze s tím,
že správní orgány řízení zastavily podle §66 odst. 1 písm. e) správního řádu. Tímto nedostatkem
se v minulosti zabýval i NSS a dospěl k závěru, že překážka věci rozhodnuté jako důvod
pro zastavení v §66 odst. 1 písm. e) chybí, nicméně i u ní je třeba žádost zamítnout. V tomto
případě by tedy úřad práce i beztak řízení zastavit musel, i když by odkázal na jiné písmeno §66
správního řádu [např. v rozsudku ze dne 19. 7. 2012, čj. 3 Ads 26/2012 - 28, NSS v obdobné věci
odkázal na §66 odst. 1 písm. c) správního řádu]. V každém případě platí, že odkaz na nesprávný
důvod zastavení sám o sobě nemůže vést k nezákonnosti rozhodnutí, pokud by výsledek řízení
byl stejný i za použití správné normy (srov. přiměřeně usnesení rozšířeného senátu
ze dne 28. 7. 2009, čj. 8 Afs 51/2007 - 87, č. 1926/2009 Sb. NSS). Tato námitka proto nečiní
kasační stížnost přijatelnou.
[7] Přijatelnost kasační stížnost nezakládá ani druhá stěžovatelova námitka. Podle §38 odst. 3
zákona o pomoci v hmotné nouzi platí, že dávka náleží od prvního dne kalendářního měsíce, v němž bylo
zahájeno řízení o přiznání dávky. Zákon hovoří jasně a není třeba žádného výkladu. Není možné,
ať jsou okolnosti jakékoli, posuzovat žádost o doplatek na bydlení podanou až v měsíci listopadu
jako žádost za měsíc září. To již správně uvedl a dostatečně vysvětlil i městský soud v bodě 16
napadeného rozsudku. Úřad práce proto nemohl stěžovateli doplatek na bydlení od září přiznat.
[8] NSS proto kasační stížnost podle §104a s. ř. s. odmítl pro nepřijatelnost.
[9] O náhradě nákladů řízení rozhodl podle §60 odst. 1 za použití §120 s. ř. s. Stěžovatel
nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť ve věci neměl úspěch;
žalovanému pak žádné náklady řízení nevznikly.
[10] Stěžovateli byla v řízení před městským soudem ustanovena advokátka, která jej
zastupovala i v řízení o kasační stížnosti. Odměnu za zastupování proto hradí stát (§35
odst. 10 s. ř. s.). NSS přiznal ustanovené zástupkyni odměnu za jeden úkon právní služby [sepsání
a podání kasační stížnosti podle §11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif)]
ve výši 1 000 Kč (§9 odst. 2 a §7 bod 3 advokátního tarifu), částku 300 Kč jako paušální náhradu
hotových výdajů (§13 odst. 4 advokátního tarifu) a částku DPH ve výši 273 Kč, tedy celkem
1 573 Kč.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. února 2022
Zdeněk Kühn
předseda senátu