ECLI:CZ:NSS:2022:10.ADS.85.2021:21
sp. zn. 10 Ads 85/2021 - 21
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudkyně
Michaely Bejčkové a soudce Zdeňka Kühna v právní věci žalobkyně: E. B., zastoupené
advokátkou JUDr. Janou Mikulovou, Hlavní třída 1023/55, Ostrava-Poruba, proti žalované:
Česká správa sociálního zabezpečení, Křížová 1292/25, Praha 5, proti rozhodnutí žalované
ze dne 8. 4. 2020, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu
v Ostravě ze dne 25. 2. 2021, čj. 18 Ad 14/2020-43,
takto:
I. Kasační stížnost se zamí t á .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Ustanovené zástupkyni, advokátce JUDr. Janě Mikulové, se p ři zn áv á odměna
a náhrada hotových výdajů ve výši 1 573 Kč, která jí bude proplacena ve lhůtě třiceti dnů
od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
[1] Žalobkyně (nyní stěžovatelka) pobírala od roku 2008 částečný invalidní důchod, poté
invalidní důchod prvního stupně, v roce 2018 jí byl přiznán invalidní důchod druhého stupně.
[2] Na konci roku 2019 stěžovatelka požádala o zvýšení invalidního důchodu (pro třetí
stupeň invalidity), neboť její zdravotní stav se zhoršil. Žalovaná však zamítla jak žádost, tak
navazující námitky. Vyhláška o posuzování invalidity (č. 359/2009 Sb.) přiřazuje k těžkému
postižení duševní poruchou, jíž stěžovatelka trpí, pokles pracovní schopnosti o 70 %. Protože
je však tato porucha dlouhodobě stabilizována a stěžovatelka je na ni adaptována, činí výsledný
pokles (jen) 60 % (§4 odst. 2 vyhlášky). Ačkoli je stěžovatelčino zdravotní postižení těžké, mezi
lety 2018 a 2019 se nezhoršilo. Nejde o poruchu, která by stěžovatelku vylučovala z přirozeného
sociálního prostředí a jejíž léčba by vyžadovala ústavní péči. Stěžovatelka je v omezeném rozsahu
schopna práce, která by nebyla psychicky náročná, například v chráněné dílně.
[3] Stěžovatelka podala proti rozhodnutí žalované žalobu, v níž si vedle psychických potíží
stěžovala i na velké bolesti kolen. V řízení o žalobě si krajský soud vyžádal posudek
od posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Ostravě. Posudková komise (složená
z posudkového lékaře a dalšího lékaře – psychiatra) dospěla ke stejnému závěru jako posudkoví
lékaři ve správním řízení. Vyjádřila se i k onemocnění kolenních kloubů: jde o lehké funkční
postižení, které nesnižuje stěžovatelčinu pracovní schopnost. Krajský soud vyšel z tohoto
posudku a žalobu zamítl. Nenechal vypracovat další posudek, protože to pokládal za nadbytečné.
[4] Proti rozsudku krajského soudu se stěžovatelka bránila velmi stručnou kasační stížností.
Namítala, že se cítí stále hůř, ale soud neprovedl dostatečné dokazování, přitom měl nechat
vypracovat revizní znalecký posudek.
[5] Ani kasační stížnost však není důvodná.
[6] Posouzení míry poklesu pracovní schopnosti je otázkou odbornou, a rozhodnutí soudu
tak závisí především na odborném lékařském posouzení. Jako podklad pro rozhodnutí
slouží správnímu soudu posudek posudkové komise (§4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.,
o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). Tento posudek musí být jednoznačný, úplný
a přesvědčivý – a posudek ve stěžovatelčině věci tyto požadavky splňuje. Stěžovatelka se jednání
komise osobně zúčastnila, komise se seznámila s její lékařskou dokumentací (kterou stěžovatelka i
osobně doplnila) a komplexně ji zhodnotila. Stěžovatelka ostatně nemá vůči posudku žádné
konkrétní výhrady, jen říká, že se subjektivně cítí špatně. To ale není důvod pro zvýšení stupně
invalidity – ta se určuje jen podle objektivních výsledků funkčních vyšetření, ne podle pocitů
žadatelů o invalidní důchod (rozsudek NSS ze dne 30. 11. 2009, čj. 4 Ads 81/2009-46).
[7] Krajský soud se nezmýlil ani v tom, že tu nebylo třeba dalšího posudku.
[8] To, že by měl být vypracován „revizní znalecký posudek“, namítla stěžovatelka už v řízení
o žalobě. Krajský soud ve svém rozsudku správně upřesnil, že z povahy věci by se nabízel buď
posudek doplňující (téže posudkové komise), nebo srovnávací (jiné posudkové komise). Revizní
znalecký posudek totiž musí navazovat až na znalecký posudek, tedy posudek vypracovaný
soudním znalcem (takový tu ale nebyl, posudek vyhotovila posudková komise). Kterýkoli
z těchto dalších posudků však má být zpracován jen tehdy, pokud jsou dosud shromážděné
posudky neúplné, nepřesvědčivé, vzájemně nesouladné a podobně. Nic takového ale v této věci
nenastalo. Všechny tři posudky, které hodnotily stěžovatelčin zdravotní stav, dospěly ke stejnému
závěru, a stěžovatelka jim nevytkla žádné konkrétní pochybení.
[9] Soud tedy kasační stížnost zamítl, protože stěžovatelčiny námitky nebyly důvodné. Tím
soud nijak nezlehčuje stěžovatelčiny zdravotní obtíže ani nezpochybňuje fakt, že její zdravotní
stav je dlouhodobě nepříznivý. V průběhu správního řízení ani v řízení před krajským soudem
se však neprokázalo, že stěžovatelčiny zdravotní obtíže dosahují závažnosti invalidity třetího
stupně. Stěžovatelka tak nemohla uspět ani v řízení o kasační stížnosti.
[10] Stěžovatelka nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti (ostatně ze spisu
není patrné, že by jí nějaké náklady vznikly). Žalovaná v řízení uspěla, jako orgán důchodového
pojištění však právo na náhradu nákladů řízení rovněž nemá.
[11] Advokátce, která byla stěžovatelce ustanovena, hradí hotové výdaje a odměnu
za zastupování stát (§35 odst. 10 a §120 s. ř. s.). Za jeden úkon právní služby – sepsání kasační
stížnosti [§11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu] náleží advokátce
mimosmluvní odměna ve výši 1 000 Kč (§9 odst. 2 a §7 bod 3 advokátního tarifu), která
se zvyšuje o paušální náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč (§13 odst. 4 advokátního tarifu).
Advokátka je plátkyní DPH, proto jí rovněž náleží náhrada ve výši 21 % z částky 1 300 Kč,
tj. 273 Kč. Celkem odměna činí 1 573 Kč. Tato částka bude advokátce vyplacena z účtu NSS
do 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně 17. srpna 2022
Ondřej Mrákota
předseda senátu