ECLI:CZ:NSS:2022:10.AFS.445.2021:36
sp. zn. 10 Afs 445/2021 - 36
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudkyně Sylvy
Šiškeové a soudce Zdeňka Kühna v právní věci žalobce: M. K., zastoupeného advokátkou JUDr.
Veronikou Nemethovou, Senovážné náměstí 1463/5, Praha 1, proti žalovanému: Finanční úřad
pro Královéhradecký kraj, Horova 824/17, Hradec Králové, proti rozhodnutím žalovaného ze
dne 8. 10. 2019, čj. 1763977/19/2713-00540-607694, a ze dne 25. 11. 2019,
čj. 1935476/19/2713-00540-607694, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 9. 2021, č. j. 31 Af 47/2019-91,
takto:
I. Výroky I. a III. rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 9. 2021,
č. j. 31 Af 47/2019 - 91, se r uší .
II. Rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 10. 2019, č. j. 1763977/19/2713-00540-607694,
se r uší a věc se v rací žalovanému k dalšímu řízení.
III. Žalovaný je po v i n en zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení o žalobě a o kasační
stížnosti ve výši 24 456 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám
advokátky JUDr. Veroniky Nemethové.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Žalovaný (správce daně) exekučním příkazem ze dne 8. 10. 2019 rozhodl o nařízení
daňové exekuce srážkami ze mzdy k vymožení daňového nedoplatku a úroku z prodlení.
Žalovaný rozhodnutím ze dne 15. 10. 2019 odložil daňovou exekuci; rozhodnutím
ze dne 25. 11. 2019 rozhodl o pokračování v exekuci. Exekučním titulem k nařízení exekuce jsou
platební výměry na silniční daň za zdaňovací období let 2010–2012 a platební výměry na pokutu
za opožděné tvrzení daně, vydané žalovaným v roce 2014.
[2] Žalobce napadl exekuční příkaz a rozhodnutí o pokračování v exekuci žalobou
u Krajského soudu v Hradci Králové. Namítl, že platební výměry mu nebyly řádně doručeny.
Žalobce v řízení před žalovaným zastupoval advokát JUDr. Drahomír Růčka. Česká advokátní
komora ale tomuto advokátovi od 25. 6. 2012 pozastavila výkon advokacie, neboť byl trestně
stíhán. V roce 2014, kdy žalovaný doručoval žalobci výše zmíněné platební výměry, byl jeho
advokát již ve výkonu trestu odnětí svobody.
[3] Krajský soud se zabýval pouze exekučním příkazem, neboť jen ten je rozhodnutím
ve smyslu §65 odst. 1 s. ř. s. Soud za užití analogie dovodil, že zánik plné moci je vůči správce
daně účinný tehdy, jakmile mu jej zmocněnec nebo osoba zúčastněná na správě daní oznámí.
Soud zdůraznil, že zánik plné moci nebyl žalovanému v rozhodném období oznámen. Z tohoto
důvodu nemohl být zánik zastoupení žalobce vůči žalovanému účinný. Žalovaný proto doručoval
platební výměry advokátovi JUDr. Růčkovi v souladu se zákonem. Neměl totiž povinnost
ověřovat, zda žalobcův advokát nemá pozastaven výkon advokacie. Výrokem I. rozsudku tedy
krajský soud zamítl žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 10. 2019 a výrokem II. odmítl
žalobu proti rozhodnutí ze dne 25. 11. 2019, neboť tento úkon žalovaného je ze soudního
přezkumu vyloučen podle §70 písm. c) s. ř. s. Výrokem III. soud rozhodl o náhradě nákladů
řízení.
II. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného
[4] Proti výroku I. rozsudku krajského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost.
Výrok II. rozsudku, jímž soud odmítl žalobu proti rozhodnutí o pokračování v exekuci,
stěžovatel nenapadl.
[5] Stěžovatel nesouhlasí s analogickým užitím §27 odst. 2 daňového řádu na zánik
účinnosti plné moci vůči žalovanému, neboť se jedná o použití analogie k tíži daňového subjektu.
Krajský soud navíc nezhodnotil některé stěžovatelovy důkazy. Zánik stěžovatelova právního
zastoupení musel ve vztahu k žalovanému nastat v okamžiku, kdy se žalovaný měl a mohl
dozvědět o pozastavení výkonu advokacie JUDr. Růčky a následně o jeho vyškrtnutí ze seznamu
advokátů. Taková chvíle nastala v období mezi právní mocí rozhodnutí České advokátní komory
o pozastavení výkonu advokacie do dne vydání prvního exekučního titulu (tj. v době
od 25. 6. 2012 do 12. 5. 2014). Žalovaný se mohl o pozastavení výkonu advokacie dozvědět
z veřejného seznamu advokátů, případně z doručenek zásilek, které si JUDr. Růčka osobně
nepřevzal (písemnosti byly advokátovi doručovány vhozením do schránky, ačkoliv na dané adrese
již neměl sídlo), nebo z Věstníku České advokátní komory. Zprávy o trestním stíhání JUDr.
Růčky se navíc objevily v regionálních i celostátních médiích. Stěžovatel dále namítl, že plná moc
pro JUDr. Růčku z roku 2009 neobsahuje odkaz na daňový řád a výslovně se nevztahuje k řízení
o silniční dani. Plná moc byla použita při řešení dílčího problému ohledně daně z převodu
nemovitostí, nikoliv daně silniční. Žalovaný si měl ověřit, zda obecná plná moc v mezidobí
nezanikla, což neučinil.
[6] Žalovaný se ve vyjádření ke kasační stížnosti ztotožnil s hodnocením krajského soudu.
Poukazuje-li stěžovatel na medializaci trestní kauzy JUDr. Růčky, musel o případu tím spíše vědět
on sám a tuto skutečnost žalovanému oznámit. Daňové orgány nejsou povinny před každým
odesláním písemnosti zkoumat, zda advokát dosud zastupující daňový subjekt je stále zapsán
v seznamu advokátů, resp. zda advokátovi nebyl výkon advokacie pozastaven či zda advokát
nebyl ze seznamu vyškrtnut. Opačný přístup by značně ztěžoval chod finanční správy. Bylo tedy
odpovědností stěžovatele, aby žalovanému oznámil zánik plné moci.
III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu
[7] Kasační stížnost je důvodná.
[8] Z napadeného rozsudku vyplývá, že žalovaný doručoval žalobci platební výměry
prostřednictvím zástupce, advokáta JUDr. Růčky. K námitkám stěžovatele, které se týkají rozsahu
zástupčího oprávnění v plné moci, NSS odkazuje na §440 odst. 1 občanského zákoníku, podle
nějž překročil-li zástupce zástupčí oprávnění, zavazuje právní jednání zastoupeného, pokud překročení schválí
bez zbytečného odkladu. To platí i v případě, kdy za jiného právně jedná osoba, která k tomu není oprávněna.
Takové schválení může nabýt i konkludentní podobu, tj. zastoupený jedná tak, jako by jej právní
jednání zástupce zavazovalo. Stěžovatel přitom v kasační stížnosti připouští, že zástupčí
oprávnění existovalo, neboť zdůrazňuje okamžik zániku zastoupení a vědomí žalovaného o něm.
[9] Žalovaný se pokusil platební výměry zástupci stěžovatele doručit nejprve datovou
schránkou. Jelikož byla datová schránka zástupce (typu advokát) k datu vydání platebních výměrů
znepřístupněna, doručoval žalovaný písemnosti poštovní zásilkou na adresu sídla advokáta.
Platební výměry tak byly doručeny dne 26. 5. 2014 podle §47 odst. 2 daňového řádu uplynutím
úložní lhůty. Shodným způsobem žalovaný doručoval platební výměry na pokutu za opožděné
tvrzení daně. Exekuční tituly byly tedy stěžovateli doručeny prostřednictvím jeho zástupce
provozovatelem poštovních služeb, a to fikcí.
[10] NSS předně podotýká, že si je vědom limitů přezkumu exekučního titulu v řízení o žalobě
proti exekučnímu příkazu. V této fázi lze exekuční titul zkoumat pouze z hlediska jeho samotné
existence, pravomoci správního orgánu exekuční titul vydat, právní moci exekučního titulu,
skutečnosti, zda povinnost stanovená v exekučním titulu zavazuje povinného z exekučního
příkazu, skutečnosti, zda exekuční titul vymáhanou povinnost vůbec ukládá, anebo skutečnosti,
zda exekučním titulem uložená povinnost je fakticky vůbec splnitelná, ať už z důvodu právní
či faktické nemožnosti takového plnění nebo z důvodu natolik neurčitého vymezení ukládané
povinnosti, že to brání v jejím splnění (rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 28. 2. 2012,
č. j. 44 A 95/2011 - 49, č. 2622/2012 Sb. NSS; zvýraznění doplněno). Otázka právní moci
exekučního titulu je tedy natolik zásadní, že musí být zkoumána i v rámci přezkumu exekučního
příkazu.
[11] Podle §41 odst. 1 daňového řádu má-li osoba, které je písemnost doručována, zástupce, doručují
se písemnosti pouze tomuto zástupci, a to v rozsahu jeho oprávnění k zastupování.
[12] Podle §42 daňového řádu osobě, která má zpřístupněnu datovou schránku, se doručuje elektronicky
podle jiného právního předpisu, kterým je zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech
a autorizované konverzi dokumentů.
[13] Doručování do datové schránky představuje preferovaný způsob doručování, který má
přednost před doručováním prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Pokud správní
orgán nebo soud tento způsob doručování nezvolí, může se jednat o procesní pochybení, které
nelze zhojit ani tím, že bylo doručeno do sídla zástupce žalobce jiným způsobem (rozsudek NSS
ze dne 4. 4. 2013, č. j. 7 Afs 73/2012 - 36). Jiné způsoby doručování soudních písemností jsou
přípustné tehdy, existují-li pro takový postup překážky objektivní povahy (např. dočasná
nefunkčnost systému datových schránek nebo nefunkční datová schránka adresáta). Specifická
situace nastává v případě, doručuje-li se písemnost advokátovi. Aktivně činní advokáti coby
specifické podnikající fyzické osoby musí mít na základě §4 odst. 3 zákona o elektronických
úkonech zprovozněnou datovou schránku.
[14] Má-li osoba zřízenu datovou schránku a správní orgán nebo soud jí písemnost, která by jí
měla být doručena do datové schránky, doručuje v listinné podobě, nepřipadá fikce doručení
vůbec v úvahu. Účinky doručení mohou přesto nastat, avšak pouze v případě, že se osoba
s obsahem písemnosti seznámila (rozsudek NSS ze dne 16. 12. 2010, č. j. 1 As 90/2010 - 95).
V takovém případě lze hovořit o materiálním pojetí institutu doručování a zdůraznit jeho smysl,
jímž je seznámit účastníka řízení s doručovanou písemností. V úvahu tedy přichází i situace, v níž
správní orgán sice nesprávně nedoručuje písemnost do datové schránky adresáta, ale ten ji přesto
skutečně obdrží (tj. nikoliv pouhým vhozením do schránky po uplynutí úložní doby). Případné
pochybení žalovaného při doručování pak nemusí mít zásadní vliv na zákonnost rozhodnutí
(např. rozsudek NSS ze dne 10. 4. 2013, čj. 4 As 6/2013-28).
[15] NSS souhlasí s dílčími závěry krajského soudu, podle nichž správní orgán není povinen
průběžně ověřovat, zda zástupce účastníka náhodou nemá pozastaven výkon advokacie nebo zda
zastoupení stále trvá. Krajský soud nicméně opomenul zásadní pochybení v doručování, na které
stěžovatel v žalobě poukazoval.
[16] V rozsudku ze dne 30. 11. 2015, č. j. 2 Azs 258/2015 - 20, se NSS zabýval podobnou
situací, která nastala v řízení před krajským soudem. NSS dovodil, že správní soud nemá
povinnost ověřovat v každé chvíli řízení, zda zástupce žalobce stále zastupuje. Je proto
povinností žalobce, aby dal správnímu soudu na vědomí, že již není zastupován svým zástupcem;
současně je to i v žalobcově zájmu. Je-li však datová schránka advokáta znepřístupněna, lze
od soudu legitimně očekávat, že vyhodnotí, že vada bude závažnějšího charakteru. Ze zákona
totiž plyne, že advokáti mají povinnost mít zpřístupněnu datovou schránku. Nemá-li advokát
datovou schránku zpřístupněnou, jde o neobvyklou situaci, která může signalizovat problém
na straně advokáta. Takový problém současně může mít vliv na schopnost advokáta poskytnout
zastoupenému patřičnou právní pomoc.
[17] Primárně je na účastníku řízení, aby sledoval, zda jeho advokát plní řádně své úkoly
plynoucí ze zastoupení. Zanikne-li však zástupci účastníka oprávnění působit jako advokát,
je třeba, aby měl účastník přiměřený prostor zvolit si advokáta jiného, anebo zůstat nadále
bez zastoupení, je-li to podle procesního práva přípustné. V souvislosti s ukončením činnosti
advokáta může vyvstat také otázka ustanovení či určení zástupce advokáta. Proto je třeba, aby
soud, zjistí-li znepřístupnění datové schránky advokáta, učinil potřebné kroky k zjištění, zda
a případně jak se postavení advokáta změnilo. Může tak učinit zejména nahlédnutím do evidence
advokátů vedené Českou advokátní komoru či dotazem přímo u advokáta nebo jeho zástupce,
je -li takový zástupce soudu znám. Na výsledky svého zjištění má soud adekvátně procesně
reagovat. NSS proto v rozsudku čj. 2 Azs 258/2015-20 uzavřel, že pokud soud zjistí, že datová
schránka advokáta je znepřístupněna, má vyvinout snahu ke zjištění důvodu znepřístupnění.
Pokud tak neučiní a doručuje do sídla advokáta, dopustí se zásadního procesního pochybení,
které může vést k nezákonnému rozhodnutí ve věci samé.
[18] Výše shrnuté závěry lze přitom užít také na řízení před správními orgány. Smysl a účel
právní úpravy doručování je shodný v řízení před správním orgánem i před soudem. V obou
typech řízení navíc doručování do datové schránky představuje rutinní záležitost. Shodně proto
platí, že pokud účastníka řízení zastupuje osoba, která má ze zákona povinnost mít zřízenu
profesní datovou schránku (advokát, daňový poradce a další osoby uvedené v §4 odst. 3 zákona
o elektronických úkonech), je znepřístupnění datové schránky varovným signálem pro správní
orgán či soud. Znepřístupnění datové schránky advokáta proto mělo žalovaného přimět
k ověření, zda zastoupení stěžovatele tímto advokátem nadále trvá a zda vůbec může trvat.
Ke dni 25. 6. 2012 Česká advokátní komora pozastavila výkon advokacie stěžovatelova zástupce
a poté jej ze seznamu advokátů vyškrtla, což se projevilo též znepřístupněním datové schránky
(viz §11 zákona o elektronických úkonech, podle nějž Ministerstvo vnitra znepřístupní datovou
schránku mj. z důvodu omezení osoby na osobní svobodě v důsledku vzetí do vazby nebo
výkonu trestu odnětí svobody).
[19] NSS nepopírá, že stěžovatel mohl postupovat v řízení obezřetněji a zánik zastoupení
správnímu orgánu oznámit, jakmile se o něm dozvěděl. Namítá-li totiž stěžovatel, že žalovaný
mohl o trestním stíhání JUDr. Růčky vědět z médií, stejně tak dobře o něm mohl vědět i sám
stěžovatel. Obecně vzato jsou správné i úvahy krajského soudu o účinnosti zániku plné moci vůči
žalovanému nebo o tom, že žalovaný nemá povinnost průběžně kontrolovat, zda zastoupení
nadále trvá. V posuzované věci však jde o úvahy vedlejší, neboť žalovaný nepopiratelně pochybil
při doručování platebních výměrů na daň i na pokutu za opožděné tvrzení daně. Žalovaný ani
nemusel proaktivně zjišťovat, zda zastoupení trvá – znepřístupnění datové schránky advokáta
totiž samo o sobě značí vážnější problém, kterým je třeba se zabývat (byť řešení otázek
zastoupení leží především na účastníku řízení a jeho zástupci) a nelze jej obcházet doručováním
v rozporu se zákonem.
[20] NSS se z výše uvedených důvodů nezabýval okamžikem účinnosti zániku zastoupení vůči
žalovanému ani použitím analogie. V důsledku chybného postupu žalovaného při doručování
nenabyly exekuční tituly vůbec právní moci ani vykonatelnosti. Natolik zásadní vada zjevně měla
vliv na zákonnost napadeného exekučního příkazu.
IV. Závěr a náklady řízení
[21] Kasační stížnost je důvodná. Proto NSS výrok I. rozsudku krajského soudu podle
§110 odst. 1 s. ř. s. zrušil. Spolu s ním zrušil i závislý výrok III. o nákladech řízení. S ohledem
na důvody zrušení rozsudku zrušil NSS také žalobou napadené rozhodnutí žalovaného, které
je rozhodnutím ve smyslu §65 odst. 1 s. ř. s., tj. rozhodnutí ze dne 8. 10. 2019,
č. j. 1763977/19/2713-00540-607694 (exekuční příkaz), neboť krajský soud by neměl jinou
možnost než toto rozhodnutí zrušit. Podle §110 odst. 2 písm. a) ve spojení s §78 odst. 4 s. ř. s.
pak NSS vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení.
[22] Tento rozsudek je ve věci konečný, proto musí NSS určit náhradu nákladů celého
soudního řízení. O náhradě nákladů řízení rozhodl v souladu s §60 odst. 1 s. ř. s. ve spojení
s §120 s. ř. s. Žalovaný ve věci úspěch neměl, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Stěžovatel měl ve věci plný úspěch, má tedy právo na náhradu nákladů řízení o žalobě i o kasační
stížnosti (§60 odst. 1 s. ř. s.).
[23] Stěžovatel tak obdrží náhradu nákladů řízení, kterou tvoří tyto částky:
• soudní poplatky ve výši 8 000 Kč (3 000 Kč za žalobu, 5 000 Kč za kasační stížnost);
• zastupování advokátem v řízení o žalobě, tři úkony právní služby – převzetí věci, sepis
žaloby a účast při jednání soudu. Odměna podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif,
činí 3 x 3 100 Kč [§7 bod 5, §9 odst. 4 písm. d) a §11 odst. 1 písm. a), d) a g)
advokátního tarifu]. Ke každému úkonu právní služby je třeba připočíst 300 Kč paušální
náhrady hotových výdajů podle §13 odst. 4 advokátního tarifu. To činí dohromady
10 200 Kč. Jelikož tehdejší stěžovatelův zástupce JUDr. Věslav Nemeth byl plátcem
DPH, náhrada je zvýšena o DPH ve výši 2 142 Kč. Celkem se jedná o 12 342 Kč.
• odměna advokátovi za zastupování v řízení o kasační stížnosti, tj. za jeden úkon právní
služby spočívající v sepisu kasační stížnosti. Obdobně jako v předchozím bodě činí
odměna 3 100 Kč + 300 Kč paušální náhrady hotových výdajů. To činí dohromady
3 400 Kč + DPH 714 Kč, celkem 4 114 Kč.
[24] Žalovaný je tedy povinen stěžovateli k rukám jeho zástupkyně uhradit náhradu nákladů
ve výši 24 456 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. NSS upozorňuje,
že ve vztahu k této částce je advokátka JUDr. Veronika Nemethová, nynější zástupkyně
stěžovatele (viz nová plná moc na č. l. 31 spisu NSS), jen platebním místem.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 22. července 2022
Ondřej Mrákota
předseda senátu