ECLI:CZ:NSS:2022:10.AS.19.2021:33
sp. zn. 10 As 19/2021 - 33
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudkyně Sylvy
Šiškeové a soudce Zdeňka Kühna v právní věci žalobce: J. P., zastoupeného advokátem
JUDr. Jakubem Havlíčkem, Jana Koziny 1295/2a, Hradec Králové, proti žalovanému: Krajský
úřad Královéhradeckého kraje, Pivovarské náměstí 1245, Hradec Králové, proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 27. 11. 2019, čj. KUKHK-30444/DS/2019/DV-3, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 1. 2021, čj.
31 A 1/2020 - 42,
takto:
I. Kasační stížnost se zamí t á .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci a řízení před krajským soudem
[1] Městský úřad Broumov uznal žalobce vinným ze spáchání přestupku podle §125c odst. 1
písm. d) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (zákon o silničním
provozu). Toho se měl žalobce dopustit tím, že se odmítl podrobit odbornému lékařskému
vyšetření podle §5 odst. 1 písm. g) tohoto zákona. Městský úřad uložil žalobci pokutu ve výši
25 000 Kč, zákaz činnosti spočívající v řízení motorových vozidel na dobu 14 měsíců a povinnost
nahradit náklady řízení. Žalovaný odvolání žalobce zamítl a potvrdil napadené rozhodnutí.
[2] Krajský soud v Hradci Králové zamítl žalobu proti rozhodnutí žalovaného.
II. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného
[3] Žalobce (stěžovatel) v kasační stížnosti namítá, že neměl povinnost podrobit
se odbornému lékařskému vyšetření na přítomnost návykových látek, jelikož v době provedení
orientačního vyšetření nebyl řidičem ani účastníkem silničního provozu. Tvrdí, že provedení
orientačního testu nesouviselo s dohledem nad bezpečností a plynulostí silničního provozu.
Orientační vyšetření a následná výzva k lékařskému vyšetření totiž proběhla na policejní stanici,
kam se stěžovatel dostavil podat vysvětlení v jiné věci. K policejní stanici sice přijel autem,
ale po zaparkování (resp. poté, co přestal řídit) ještě v autě vyřizoval telefonáty a jedl čokoládu
s obsahem látky tetrahydrocannabinol (THC), o čemž v danou chvíli nevěděl. Stěžovatelův orientační
test vyšel jako pozitivní právě z důvodu konzumace této čokolády. Stěžovatel dále přibližně tři
dny před jízdou kouřil marihuanu.
[4] Stěžovatel namítá také vady správního řízení, neboť nebyl poučen o následcích odmítnutí
lékařského vyšetření. Stěžovatel měl za to, že je k lékařskému vyšetření vyzván na základě testu
provedeného v souvislosti s podáním vysvětlení v jiné věci, nikoli jako řidič.
[5] Krajský soud podle stěžovatele pochybil, neboť napadená rozhodnutí neměla oporu
ve správním spise. Krajský soud dále dostatečně nevypořádal žalobní námitky, které se týkaly
hodnocení příčinné souvislosti a zavinění přestupku; rozsudek je proto nepřezkoumatelný.
[6] Žalovaný se ve vyjádření ke kasační stížnosti ztotožnil s napadeným rozsudkem.
III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[7] Kasační stížnost není důvodná.
[8] NSS nejprve posoudil, zda je rozsudek krajského soudu přezkoumatelný. Stěžovatel
spatřuje nepřezkoumatelnost v tom, že se krajský soud pouze povrchně zabýval námitkou
přetržení příčinné souvislosti a námitkou týkající se subjektivní stránky přestupku. NSS
se stěžovatelem nesouhlasí, neboť krajský soud se dostatečně zabýval všemi žalobními námitkami
a z jeho rozsudku jsou zřejmé úvahy, které lze přezkoumat (ostatně i stěžovatel s nimi
polemizuje).
[9] Ke skutkové stránce lze uvést, že stěžovatel dne 28. 6. 2019 přijel osobním automobilem
k obvodnímu oddělení policie, aby podal vysvětlení v jiné věci; zaparkoval před policejní stanicí.
Po příchodu na služebnu se na základě výzvy policisty podrobil přibližně v 11:45 hodin
orientačnímu testu na přítomnost návykových látek. Následně podával vysvětlení ve věci, k níž
byl předvolán, a to cca do 12.30 hodin. Poté, co stěžovatel podal vysvětlení, byl jeho test
vyhodnocen jako pozitivní. Stěžovatel byl vyzván, aby se podrobil lékařskému vyšetření, což
odmítl.
[10] Ve správním spise jsou založeny tyto listiny, které jsou podstatné pro posouzení věci:
- Z úředního záznamu o kontrole řidiče podezřelého z požití alkoholických nápojů nebo jiné návykové látky
před anebo během jízdy, datovaného dnem 28. 6. 2019 v 11:30, plyne, že orientačním testem byla u stěžovatele
zjištěna látka cannabis. V úředním záznamu je uvedeno, že stěžovatel požil „větší cigaretu marihuany“ v době
od 25. 6. 2019 23:00 do 26. 6. 2019 23:00. Úřední záznam podepsal prap. R. a prap. K.. (Podle ostatních listin
stěžovatel v 11:30 teprve vyrazil na policejní stanici; test byl proveden v 11:45 – pozn. NSS.)
- Dne 28. 6. 2019 byl sepsán i úřední záznam čj. KRPH-64975-6/PŘ-2019-050510. V něm je mimo jiné uvedeno,
že stěžovatel přijel k policejní služebně v čase 11:45 a jeho příjezd i výstup z vozidla viděl npor. Ing. Š.. Dále je
uvedeno: „Protože měl P. zarudlé oči a celkově jsem pojal podezření, že je uživatelem drog, tak jsem před započetím výslechu provedl
test na OPL (…). Po provedení podání vysvětlení jsem zkontroloval test na OPL. Ten byl pozitivní na CA/CL. Toto jsem sdělil
P., který přiznal, že asi před třemi dny kouřil cigaretu marihuany a je pravidelný uživatel této drogy. Zároveň potvrdil, že k OOP
přijel jako řidič (…). Dále jsem P. zadržel ŘP, zakázal mu další jízdu a poučil ho o následném průběhu řízení. Vyzval jsem ho
k lékařskému vyšetření spojenému s odběrem krve, které odmítl. Svým podpisem stvrdil potřebnou administrativu a z OOP poté
odešel.“. Tento úřední záznam podepsali prap. R. a npor. S., DiS.
- Další úřední záznam ze dne 28. 6. 2019 je záznam o podání vysvětlení stěžovatelem. Toto vysvětlení mělo být
podáno z důvodu „objasnění skutečností důležitých pro odhalení trestného činu nebo přestupku a jeho pachatele ve věci P.
ŘÍZENÍ POD VLIVEM OPL“. Stěžovatel sděluje, že v 11:30 nasedl do vozidla a popisuje, jakou cestou přijel
k policejní stanici. Dále uvádí: „Před podáním vysvětlení mi byl proveden test na alkohol v dechu, který byl negativní. Dále mi byl
proveden test na OPL, který byl pozitivní na CA/CL. Přiznávám, že jsem asi tři dny zpět kouřil marihuanu. Tohoto jednání velice
lituji a přiznávám svoji chybu. Na OOP mi byl zadržen ŘP, byl jsem řádně poučen o dalším průběhu událostí, byla mi zakázána
další jízda. Dále jsem byl vyzván na odběr krve v nemocnici, ale toto odmítám. Dále nemám, co bych k věci dodal.“ Úřední záznam
podepsali stěžovatel a prap. R..
- V oznámení přestupku ze dne 28. 6. 2019 jsou shrnuty podstatné skutečnosti včetně toho, že stěžovatel „přiznal,
že asi před třemi dny užil marihuanu a je pravidelným uživatelem této drogy“.
- Příkazem ze dne 3. 7. 2019 byl stěžovatel shledán vinným z přestupku a byla mu uložena pokuta ve výši 27 000 Kč
a zákaz řízení motorových vozidel na 14 měsíců.
- V odporu proti příkazu stěžovatel rozporuje postup policie, uvádí, že nebyl poučen o tom, že je kontrola
prováděna v souvislosti s řízením motorového vozidla. Dále uvádí, že po zaparkování auta snědl asi 50 g
podomácku vyrobené čokolády, kterou dostal od kamaráda. Týž den večer zjistil, že čokoláda obsahovala
návykovou látku THC. Stěžovatel popírá, že by byl obeznámen, že test na návykové látky a následný odběr krve
má spojitost s řízením motorového vozidla.
- Z protokolu o výslechu stěžovatele konaného dne 14. 8. 2019 plyne, že stěžovatel popřel spáchání přestupku
a blíže se odmítl k věci vyjádřit. Navrhl vyslechnout policistu a uvedl, že vozidlo neřídil pod vlivem návykové
látky. Dále uvedl okolnosti svých majetkových poměrů.
- Svědek prap. R. při výslechu před městským úřadem uvedl, že viděl, jak stěžovatel přijel před služebnu a poté
přišel k podání vysvětlení. „Poté jsem ověřil, jestli je jako svědek způsobilý k výslechu a provedl jsem u něj test na JNL
a na alkohol. Na alkohol byl negativní, test na JNL byl položen na stole po celou dobu výslechu. Poté jsem jej zkontroloval a zjistil
jsem, že je pozitivní na marihuanu. Hned jak jsem to zjistil, řekl jsem mu to. Zeptal jsem se jej, zda něco užil, a on odpověděl, že měl
marihuanu, nyní si již přesně nepamatuji kdy, ale bylo to pár dní před tím. Potom jsem jej poučil o tom, že jej vyzývám k lékařskému
vyšetření spojenému s odběrem krve a vysvětlil jsem mu, jak to probíhá. Pan P. se ptal, jak dlouho to trvá a potom to odmítl. Poté
jsem s ním tedy řešil tento přestupek a zadržení ŘP. K věci byl sepsán úřední záznam o podání vysvětlení.“ K dotazu, zda svědek
stěžovateli sdělil, že u něj provádí test na návykové látky v souvislosti s řízením motorového vozidla, uvedl:
„Nejdříve se vše týkalo výslechu k jiné věci. Jelikož jsem však věděl, že přijel motorovým vozidlem, musel jsem s ním tento přestupek
řešit.“ K dotazu, jak svědek obviněného poučil ohledně ovlivnění jinými návykovými látkami, uvedl: „Vyzval jsem jej,
aby se podrobil lékařskému vyšetření spojenému s odběrem krve a vysvětlil jsem, že má právo odmítnout a dále jsem mu vysvětlil celý
postup.“ K dotazu stěžovatele, kdo jej viděl z okna, svědek uvedl: „Z okna jsem Vás viděl já a je to na kameře.“
[11] Stěžovatel namítá především to, že nebyl povinen podrobit se lékařskému vyšetření
na přítomnost návykových látek, protože v době provedení orientačního testu nebyl řidičem
ani účastníkem silničního provozu.
[12] Podle §67 odst. 1 písm. c) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, je policie
v souvislosti s odhalováním a šetřením přestupku oprávněna vyžadovat provedení orientačního
vyšetření při podezření na ovlivnění alkoholem nebo jinou návykovou látkou pomocí dechové
zkoušky nebo odběrem slin anebo potu.
[13] Podle §5 odst. 1 písm. g) zákona o silničním provozu je řidič povinen podrobit
se na výzvu policisty, vojenského policisty, zaměstnavatele, ošetřujícího lékaře nebo strážníka
obecní policie vyšetření podle zvláštního právního předpisu ke zjištění, zda není ovlivněn jinou
návykovou látkou než alkoholem. Tímto zvláštním předpisem je zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně
zdraví před škodlivými účinky návykových látek.
[14] NSS považuje nejprve k argumentaci stěžovatele za nezbytné uvést, že v posuzovaném
případě byly policií ve vztahu k možnému ovlivnění stěžovatele návykovými látkami provedeny
dva úkony, a to 1) orientační vyšetření podle §67 odst. 1 písm. c) zákona o policii v souvislosti
s podáním vysvětlení stěžovatele a následně 2) výzva podle §5 odst. 1 písm. g) zákona o silničním
provozu. Mezi těmito úkony je nutné rozlišovat.
[15] Dále je třeba s ohledem na způsob argumentace stěžovatele rozlišovat mezi přestupkem
podle §125c odst. 1 písm. d) zákona o silničním provozu a přestupkem podle §125c odst. 1
písm. b) zákona o silničním provozu.
[16] Fyzická osoba se podle §125c odst. 1 písm. b) zákona o silničním provozu dopustí
přestupku tím, že v provozu na pozemních komunikacích v rozporu s §5 odst. 2 písm. b) řídí
vozidlo nebo jede na zvířeti bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo po užití jiné
návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové
látky, po kterou je ještě pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky.
[17] Fyzická osoba se podle §125c odst. 1 písm. d) zákona o silničním provozu dopustí
přestupku tím, že v provozu na pozemních komunikacích se v rozporu s §5 odst. 1 písm. f) a g)
odmítne podrobit vyšetření, zda při řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti nebyla ovlivněna
alkoholem nebo jinou návykovou látkou.
[18] NSS dále zdůrazňuje, že za řidiče ve smyslu §2 písm. d) zákona o silničním provozu nelze
považovat pouze osobu, která v daný okamžik řídí vozidlo, tramvaj či jede na zvířeti. Takový
výklad by totiž mohl vést k absurdnímu závěru, že vyšetření na přítomnost alkoholu nebo jiných
návykových látek může probíhat výhradně za jízdy. K tomu, aby mohla být osoba vyzvána
k lékařskému vyšetření, je ovšem nutné, aby osoba byla účastníkem provozu na pozemních
komunikacích. Je jí např. ten, kdo se zcela prokazatelně chystá nastartovat vůz a vyjet s ním
na pozemní komunikaci. Bezesporu takovou osobou bude i osoba, která sice již ukončila jízdu
na pozemní komunikaci, ale souvislost s provozem na pozemní komunikaci je stále ještě
bezprostřední a není přetržena jinou déletrvající činností či dějem (rozsudek NSS ze dne
28. 3. 2012, čj. 2 As 130/2011 - 63).
[19] Výzva k podrobení se odbornému vyšetření podle §5 odst. 1 písm. g) zákona o silničním
provozu nesmí být projevem libovůle nebo šikany ze strany policejního orgánu.
Posouzení zákonnosti výzvy k podrobení se odbornému vyšetření ovšem bude vždy otázkou
hodnocení konkrétního skutkového děje. Taková výzva by měla být činěna pouze v případech,
kdy je důvodné podezření, že alkohol či jinou návykovou látku před řízením
motorového vozidla řidič požil (srov. rozsudek NSS ze dne 11. 3. 2010,
čj. 5 As 24/2009 - 65, č. 2063/2010 Sb. NSS, nebo usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne
10. 5. 2016, čj. 2 As 146/2015 - 45, č. 3441/2016 Sb. NSS). Úřední výzva je charakteristická svojí
neformálností a fakticitou. Bývá vyslovena nebo projevena při výkonu pravomoci úřední osoby
a musí být v souvislosti s tímto výkonem (srov. rozsudek NSS ze dne 20. 7. 2017,
čj. 1 As 114/2017 - 26).
[20] NSS konstatuje, že v projednávané věci je zachována příčinná souvislost mezi řízením
vozidla stěžovatelem a výzvou k podrobení se lékařskému vyšetření, jakož je dána i její
zákonnost, neboť byla učiněna až poté, co vzniklo důvodné podezření, že stěžovatel řídil vozidlo
pod vlivem návykové látky (viz již citovaný rozsudek čj. 5 As 24/2009 - 65).
[21] Pro posouzení projednávaného přestupku není rozhodné orientační vyšetření provedené
policií v souvislosti s podáním vysvětlení podle zákona o policii. Orientační vyšetření totiž bylo
provedeno bez souvislosti s účastí stěžovatele na silničním provozu. Ve spojení s fyziologickými
projevy stěžovatele ovšem založilo v průběhu jeho pobytu a podání vysvětlení na policejní
služebně důvodné podezření, že stěžovatel řídil vozidlo pod vlivem návykové látky.
[22] Podle názoru NSS v této věci nepřerušuje příčinnou souvislost mezi řízením vozidla
a výzvou k podrobení se odbornému vyšetření ani cca hodinový rozestup. Je jistě pravda,
že souvislost s provozem na pozemní komunikaci musí být bezprostřední a nesmí být přetržena
jinou déletrvající činností či dějem. Vždy je ovšem třeba posuzovat konkrétní skutkový děj,
neboť pro rozhodnutí ve věci je též podstatné, co je touto déletrvající činností či dějem.
V posuzovaném případě byl tímto dějem pobyt stěžovatele na policejní služebně, kde podával
vysvětlení a kde bylo založeno důvodné podezření, že stěžovatel řídil motorové vozidlo, kterým
přijel k policejní služebně, pod vlivem návykové látky.
[23] Z hlediska hodnocení příčinné souvislosti NSS dále konstatuje, že jednotlivé úkony
policie na sebe logicky navazují a uvedený hodinový rozestup je také do značné míry důsledkem
časové posloupnosti těchto úkonů (orientační test při podání vysvětlení, podání vysvětlení
a následná výzva k podrobení se lékařskému vyšetření). Vše, co se odehrálo mezi řízením vozidla
a uvedenou výzvou, tedy nebylo jen podáním vysvětlení stěžovatelem, ale rovněž součástí řešení
nastalé situace podle zákona o silničním provozu. Jedná tedy o skutkově odlišnou situaci
než např. ve věci sp. zn. čj. 2 As 130/2011, v níž řidič vozidlo odstavil a hodinu se soustavně
věnoval konzumaci alkoholických nápojů.
[24] Příčinnou souvislost mezi řízením vozidla stěžovatelem a následnou výzvou k odbornému
lékařskému vyšetření přitom nemůže podle názoru NSS přetrhnout ani stěžovatelem tvrzená
konzumace čokolády s obsahem THC.
[25] Jistě platí, že dopravní předpisy nezakazují po ukončení řízení motorového vozidla,
aby řidič vědomě požil nějakou návykovou látku. Výjimku představuje účast na dopravní nehodě
podle §47 odst. 2 písm. b) zákona o silničním provozu. Je tomu tak proto, aby mohlo být
zjištěno, zda před jízdou nebo během jízdy požil řidič alkoholický nápoj nebo návykovou látku.
[26] V této věci ovšem stěžovatel dle svého tvrzení ani nevěděl, že požívá potravinu
s obsahem THC. Jen na základě tohoto tvrzení, i kdyby se následně ukázalo jako pravdivé,
tedy ani nelze dovodit, že stěžovatel vozidlo po zaparkování tzv. odstavil. Tím by skutečně
mohlo dojít k přetržení příčinné souvislosti mezi řízením vozidla a danou výzvou. Případ,
který je popsán ve věci sp. zn. 2 As 130/2011, totiž není spojen jen s požitím alkoholu po jízdě,
ale též s délkou doby tohoto požívání a odstavením vozu po jízdě. Jinými slovy řečeno, přetržení
příčinné souvislosti není spojeno jen s požitím alkoholu nebo návykové látky po jízdě,
anebo jen s případným časovým rozestupem mezi řízením vozidla a výzvou. Vždy je třeba
posuzovat konkrétní skutkový děj a zabývat se i tím, co bylo příčinou onoho časového rozestupu
– v projednávané věci touto příčinou nebylo jen podání vysvětlení stěžovatelem,
ale též objektivizace podezření, zda stěžovatel neřídil pod vlivem návykové látky.
[27] Z hlediska posouzení zákonnosti výzvy k podrobení se lékařskému vyšetření je nutné
doplnit, že sám stěžovatel tvrdil, že po zaparkování konzumoval čokoládu ještě ve vozidle.
I kdyby tomu tak skutečně bylo, nemělo by to na zákonnost výzvy vliv, neboť policisté mohli
jen stěží rozumně předpokládat, že stěžovatel (resp. jakýkoli jiný řidič) se bude bezprostředně
po zaparkování přímo ve vozidle věnovat (byť nevědomému) požívání návykových látek. Výzvu
k podrobení se lékařskému vyšetření proto nelze vyhodnotit jako šikanózní. Provádění
dokazování k stěžovatelem tvrzenému požití čokolády s obsahem THC by bylo v této věci
ve vztahu ke skutku, za který byl stěžovatel postižen, nadbytečné, neboť by nemohlo
na rozhodnutí nic změnit. Jinak by tomu ovšem mohlo být v případě, jestliže by se stěžovatel
podrobil lékařskému vyšetření. Pokud by se tomu tak stalo a bylo by zjištěno, že stěžovatel byl
pod vlivem návykové látky, bylo by pro rozhodnutí o vině, ale ve věci jiného přestupku, také
podstatné, kdy ji požil (zda před, anebo po jízdě), popř. za jakých okolností.
[28] Navíc tvrzení (nikoli výpověď) stěžovatele, že v mezidobí od zaparkování vozidla
do okamžiku vstupu do budovy telefonoval a konzumoval čokoládu s obsahem cannabisu,
o čemž nevěděl, považuje NSS ve shodě s krajským soudem za účelové, které nemá oporu
v žádném z provedených důkazů. NSS přitom souhlasí se závěry krajského soudu (odstavce [14]
a [15] napadeného rozsudku), že z provedených důkazů (zejména výpovědi prap. R.) plyne,
že policisté pozorovali stěžovatele od okamžiku jeho příjezdu do blízkosti policejní služebny.
V projednávané věci přitom stěžovatel nebyl ani postižen za to, že řídil vozidlo po užití návykové
látky [přestupek podle §125c odst. 1 písm. b) zákona o silničním provozu], ale pokuta a zákaz
činnosti byly uloženy za jiný čin [odmítnutí podrobit se odbornému lékařskému vyšetření –
přestupek podle §125c odst. 1 písm. d) zákona o silničním provozu] a jen ten mohl být
předmětem právního hodnocení zdejším soudem.
[29] S ohledem na výše uvedené NSS – shodně s krajským soudem – shrnuje,
že v projednávané věci byla zachována bezprostřední souvislost mezi předchozím řízením
motorového vozidla stěžovatelem a výzvou k lékařskému vyšetření. Se stěžovatelem lze souhlasit
v tom, že zákon neumožňuje vyzvat osobu, aby se danému vyšetření podrobila s jakýmkoliv
časovým odstupem po skončení řízení vozidla. V posuzované věci však nenastala žádná okolnost,
která by byla způsobilá bezprostřední souvislost relevantním způsobem přerušit. Ze skutkového
stavu zachyceného ve správním spise vyplývá časový sled událostí, které svědčí o této souvislosti.
Je vhodné též opětovně podotknout, že stěžovatel nepřesně směšuje otázku odpovědnosti
za řízení vozidla pod vlivem jiné návykové látky a povinnost podrobit se orientačnímu testu
a lékařskému vyšetření, k němuž byl vyzván.
[30] V posuzované věci měl stěžovatel v daném okamžiku pouze jedinou povinnost,
a to právě podrobit se lékařskému vyšetření ke zjištění míry svého ovlivnění návykovou látkou.
Jelikož této povinnosti nedostál a současně byl poučen o následcích takového nevyhovění,
je povinen nést následky v podobě odpovědnosti za přestupek podle §125c odst. 1 písm. d)
zákona o silničním provozu.
[31] Námitku, že policisté stěžovatele nepoučili o následcích odmítnutí výzvy k podstoupení
lékařského vyšetření, stěžovatel uplatnil až v kasační stížnosti, ačkoliv tak mohl učinit již v řízení
před krajským soudem. Z tohoto důvodu je námitka v řízení o kasační stížnosti nepřípustná
(§104 odst. 4 s. ř. s.). Jen na okraj NSS poznamenává, že i kdyby tato námitka byla přípustná,
nebyla by důvodná, neboť opak plyne z výpovědi prap. R., o jehož věrohodnosti nevznikly
pochybnosti, jakož z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne 28. 6. 2019, který podepsal
též stěžovatel, ve spojení s úředním záznamem z téhož dne, který je podepsán policisty.
IV. Závěr a náklady řízení
[32] Ze všech uvedených důvodů dospěl NSS k závěru, že kasační stížnost stěžovatele není
důvodná, a proto ji v souladu s §110 odst. 1 s. ř. s. zamítl.
[33] Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z §60 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.
Stěžovatel ve věci neměl úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému
soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, protože mu v řízení o kasační stížnosti nevznikly žádné
náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 25. března 2022
Ondřej Mrákota
předseda senátu