Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 28.01.2022, sp. zn. 10 As 249/2020 - 23 [ rozsudek / výz-C ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2022:10.AS.249.2020:23

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2022:10.AS.249.2020:23
sp. zn. 10 As 249/2020 - 23 ROZSUDEK Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty a soudkyň Michaely Bejčkové a Sylvy Šiškeové v právní věci žalobce: T. R., zast. Mgr. Václavem Voříškem, advokátem, Pod Kaštany 245/10, Praha, proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, Velká Hradební 3118/48, Ústí nad Labem, zast. Mgr. Vlastimilem Škodou, advokátem, Masarykovo nám. 193/20, Děčín, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 10. 2017, čj. 40/DS/2017, JID 159066/2017/KUUK/Bal, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. 7. 2020, čj. 75 A 32/2017 - 56, takto: Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. 7. 2020, čj. 75 A 32/2017 - 56, se ruší a věc se v rací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Rozhodnutím ze dne 3. 3. 2017 uznal Magistrát města Děčína (dále jen „magistrát“), žalobce vinným ze spáchání přestupku dle §125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), za což mu byla podle §125c odst. 5 písm. g) téhož zákona uložena pokuta ve výši 1 500 Kč. Přestupku se žalobce dopustil tím, že dne 21. 8. 2016 v 17:01 hodin v Děčíně v ulici Kamenická ve vzdálenosti 69,3 metru od měřicího zařízení umístěného v blízkosti domu č. p. 752 (č. o. 173), ve směru jízdy na obec Ludvíkovice, jako řidič motorového vozidla BMW překročil nejvyšší dovolenou rychlost jízdy v obci 50 km/h o 14 km/h; naměřená rychlost 67 km/h po odečtení příslušné odchylky činila 64 km/h. [2] Proti rozhodnutí magistrátu podal žalobce odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 2. 10. 2017 zamítl a rozhodnutí magistrátu potvrdil. [3] Proti rozhodnutí žalovaného žalobce podal žalobu, které krajský soud rozsudkem označeným v záhlaví vyhověl a rozhodnutí žalovaného zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení. [4] Krajský soud přisvědčil námitkám žalobce týkajícím se tzv. slip effectu při měření rychlosti, dokumentu BBC a statistikám o frekventovanosti pozemní komunikace, na které žalovaný v napadeném rozhodnutí odkázal. Krajský soud konstatoval, že žalobce v odvolání navrhoval mj. provedení důkazu videodokumentem BBC s ohledem na slip effect při měření rychlosti laserovým rychloměrem, který podle názoru krajského soudu žalovaný provedl mimo ústní jednání, aniž o tom žalobce vyrozuměl a dal mu možnost se k rozšířeným podkladům vyjádřit před vydáním svého rozhodnutí. Dále krajský soud poukázal na to, že žalovaný videodokument BBC ani neučinil součástí správního spisu, ačkoli se vypořádal s jeho obsahem. Stejně tak žalovaný neučinil součástí správního spisu statistiky o frekventovanosti provozu na pozemní komunikaci, na jejichž základě své rozhodnutí též formuloval. Žalovaný tedy podle krajského soudu vzal za základ svého rozhodnutí skutkový stav, který nemá oporu ve správním spise, a zároveň podstatně porušil ustanovení o řízení před správním orgánem, které mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé, neboť žalobci neumožnil se před vydáním rozhodnutí vyjádřit k jeho podkladům a zúčastnit se dokazování. II. Kasační stížnost [5] Žalovaný (stěžovatel) napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností. [6] Krajský soud podle stěžovatele nesprávně pochopil jeho rozhodnutí, které následně mylně interpretoval. Stěžovatel totiž důkaz videodokumentem BBC vůbec neprováděl, o čemž též svědčí obsah správního spisu. S ohledem na to, že důkaz navrhovaný žalobcem byl označen v podobě dohledatelného odkazu na webové stránky, stěžovatel jej zhlédl nad rámec provedených důkazů a dospěl k závěru, že jeho provedení k důkazu je nadbytečné. Ani další z žalobcem navržených důkazů neprováděl. To, že se stěžovatel ve svém rozhodnutí k tomuto důkaznímu návrhu stěžovatele vyslovil, byla pouhá reakce na odvolací námitky žalobce – polemika s argumentací žalobce, ale nikoli vypořádání důkazů. [7] Dále stěžovatel uvedl, že daný okruh námitek je v obdobných případech, v nichž jsou žalobci zastupováni notoricky známými zástupci, týmž soudem odmítán (viz např. rozsudek krajského soudu ze dne 16. 6. 2020, čj. 42 A 28/2017 - 54). Důkazy navržené žalobcem by tedy sám krajský soud neprováděl, což činí jeho rozsudek o to absurdnějším. [8] Stěžovatel navrhl, aby NSS rozsudek krajského soudu zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení. [9] Žalobce se ke kasační stížnosti nevyjádřil. III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem [10] Kasační stížnost je důvodná. [11] V projednávané věci je zásadní spornou otázkou posouzení, zda stěžovatel v napadeném rozhodnutí (věcně) vypořádal důkazy navržené žalobcem v odvolání, anebo jen zdůvodnil, z jakého důvodu je neprovede. [12] Protože se jedná veskrze o otázku formulace odůvodnění rozhodnutí stěžovatele, je vhodné sporné části rozhodnutí citovat. [13] K otázce videozáznamu BBC stěžovatel na str. 5 svého rozhodnutí uvedl: „K odvolatelem zmíněnému tzv. slip effectu odvolací orgán konstatuje, že z dokumentu BBC, kterým odvolatel argumentuje, je zřejmé, že tento efekt nastává, pouze pokud je vozidlo měřeno z boku. Takto změření rychlosti jízdy odvolatele však neproběhlo, což je zřejmé z fotografií pořízených z měření a tvořících součást oznámení přestupku. Není tedy potřebné objasňovat, zda daný efekt nastal, a provádět za tím účelem dokazování odvolatelem navrženými až nesmyslnými prostředky.“ NSS se ztotožňuje se stěžovatelem, že právě citovaná část odůvodnění jeho rozhodnutí představuje zdůvodnění, z jakého důvodu se neprovede dokazování důkazními prostředky, které žalobce navrhl k tzv. slip effectu, a to včetně sporného dokumentu (videozáznamu) BBC. Stěžovatel tento videozáznam nehodnotil jako důkaz, ale pouze vysvětlil, z jakého důvodu jeho provedení k důkazu nemá v projednávané věci smysl – týká se jiného způsobu měření rychlosti. Jde o postup zcela běžný, kdy se správní orgán (ale též soud) seznámí s obsahem důkazního prostředku (může jít též např. o listinu), zjistí, že pro rozhodnutí v dané věci nemá význam, proto jej k důkazu neprovede a v odůvodnění svého rozhodnutí tyto důvody osvětlí. [14] Uvedený postup lze demonstrovat také na příkladu již zmíněného listinného důkazního prostředku. Účastník řízení např. tvrdí, že uzavřel smlouvu o půjčce s osobou A. B., k čemuž jako důkaz označí a předloží smlouvu o půjčce. Správní orgán (soud) ovšem z předložené smlouvy zjistí, že se nejedná o smlouvu o půjčce, ale o kupní smlouvu, která nebyla uzavřena s osobou A. B., ale s osobou X. Y. Předloženou smlouvu tedy k důkazu neprovede, protože nemá vztah k projednávané věci, což zdůvodní právě uvedeným - nejedná se přitom o hodnocení důkazu, ale o zdůvodnění, z jakého důvodu smlouva k důkazu nebude provedena. [15] Nelze v této souvislosti ovšem ani přehlédnout, že k totožným námitkám žalobce [správně jeho zástupcům (Ing. J. v řízení správním a Mgr. Voříšek v řízení soudním), kteří jsou již správním orgánům a soudům notoricky známi] se judikatura již opakovaně vyjádřila a danou argumentaci vyvrátila (srov. např. rozsudky NSS ze dne 29. 9. 2020, čj. 5 As 247/2018 - 39, ze dne 21. 10. 2019, čj. 1 As 105/2019 - 36, ze dne 16. 7. 2020, čj. 3 As 72/2018 - 34, či ze dne 26. 8. 2021, čj. 3 As 279/2019 - 33 a mnohé další). [16] Vůči závěru krajského soudu, že „žalovaný neučinil součástí správního spisu statistiky o frekventovanosti provozu na pozemní komunikaci, na jejichž základě své rozhodnutí též formuloval“, sice stěžovatel výslovně kasační námitku nevznesl, ale na straně druhé není z rozsudku krajského soudu zřejmé, jaký vliv mohla mít tato skutečnost na zákonnost výroku rozhodnutí stěžovatele, tj. že se jedná o vadu, pro kterou by bylo nutné rozhodnutí stěžovatele zrušit. [17] Stěžovatel totiž v tomto směru v napadeném rozhodnutí uvedl: „Odvolací orgán připomíná, že překročení nejvyšší dovolené rychlosti bývá častou příčinou dopravních nehod, a to i vážných s těžkými následky. O tom, že zájem společnosti na bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích takovým zájmem je, není pochyb, což dokládají především čísla ze statistik dopravních nehod, pravidelně zveřejňovaných na webových stránkách Policie ČR (viz např. http://www.policie.cz/clanek/statistika-nehodovosti-900835.aspx). V případě ulice Kamenická v Děčíně se jedná o komunikaci, která tvoří část silnice I/13, na které je častý výskyt dopravních nehod, přičemž jen v období 1. 1. 2017 – 1. 10. 2017 došlo na této silnici v Děčíně celkem k 56 dopravním nehodám zaviněným řidičem motorového vozidla (viz http://maps.jdvm.cz/cdv2/apps/nehodyvmape/Search.aspx) a v úseku, kde bylo provedeno měření dne 21. 8. 2016 došlo za uvedené období ke třem dopravním nehodám.“ [18] V rozsudku ze dne 3. 12. 2020, č. j. 7 As 177/2019 - 35, sice NSS dovodil, že „krajský soud pochybil, když provedl důkaz webovými stránkami, avšak žádným způsobem nezachytil jejich obsah a tento neučinil součástí soudního spisu, a dále když dovodil, že v projednávané věci byla informace o zřízení stálých automatických technických systémů uveřejněna vhodným způsobem podle §24b odst. 2 zákona o obecní policii ke dni spáchání přestupku na podkladě obsahu webových stránek k pozdějšímu datu.“ O takovou situaci se však v nyní projednávané věci nejedná. [19] V projednávané věci se totiž jedná jen o podpůrnou argumentaci k obecně známé skutečnosti (notorietě), že překročení nejvyšší dovolené rychlosti v oblasti s obytnou zástavbou a zástavbou zajišťující občanskou vybavenost je rizikovým faktorem, který ohrožuje bezpečnost provozu na pozemních komunikacích. Svou povahou lze takto uvedené odkazy na dané webové stránky zpravidla přirovnat k „informačním“ odkazům na judikaturu, literaturu apod. – nejedná se tedy bez dalšího o důkazní prostředky, kterými by mělo být dokazováno. Nelze ovšem zcela vyloučit, že za určitých okolností i takové webové stránky (výpisy z nich) budou muset být předmětem dokazování. Proč by tomu tak mělo být i v nyní projednávané věci a jaký může mít vliv jejich neprovedení k důkazu na zákonnost rozhodnutí stěžovatele, však krajský soud ve svém rozsudku nevysvětlil. V tomto směru je tedy rozsudek krajského soudu nepřezkoumatelný, k čemuž musí NSS přihlédnout z úřední povinnosti, tedy i bez kasační námitky (§109 odst. 4 s. ř. s.). IV. Závěr a náklady řízení [20] S ohledem na výše uvedené důvody NSS zrušil rozsudek krajského soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§110 odst. 1 věta první s. ř. s.). V něm je krajský soud vázán právním názorem vysloveným NSS v rušícím rozhodnutí (§110 odst. 4 s. ř. s.). V novém rozhodnutí krajský soud rozhodne rovněž o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti (§110 odst. 3 s. ř. s.). Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 28. ledna 2022 Ondřej Mrákota předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:28.01.2022
Číslo jednací:10 As 249/2020 - 23
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Rozsudek
zrušeno a vráceno
Účastníci řízení:Krajský úřad Ústeckého kraje
Prejudikatura:1 As 300/2015 - 35
1 As 30/2009 - 70
Kategorie rozhodnutí:C
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2022:10.AS.249.2020:23
Staženo pro jurilogie.cz:10.04.2024