ECLI:CZ:NSS:2022:10.AS.538.2021:56
sp. zn. 10 As 538/2021 - 56
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně Michaely
Bejčkové a soudce Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobkyň: a) obec Louňovice, Horní náves 6,
Louňovice, zastoupené advokátem Mgr. Josefem Žďárským, Panská 895/6, Praha 1, b) A. T.,
zastoupené advokátem Mgr. Karlem Tománkem, Sokolovská 505, Čerčany, proti žalovanému:
Krajský úřad Středočeského kraje, Zborovská 81/11, Praha 5, za účasti osoby zúčastněné
na řízení: PhDr. M. J., zastoupené advokátem JUDr. Tomášem Hlaváčkem,
Kořenského 1107/15, Praha 5, proti rozhodnutím žalovaného ze dne 18. 3. 2019,
čj. 030555/2019/KUSK-DOP/Hir, a ze dne 5. 10. 2020, čj. 121511/2020/KUSK-DOP/Hir,
v řízení o kasační stížnosti osoby zúčastněné na řízení proti rozsudku Krajského soudu v Praze
ze dne 14. 12. 2021, čj. 43 A 37/2019 - 84,
takto:
I. Kasační stížnosti se n ep ři zn áv á odkladný účinek.
II. Osobě zúčastněné na řízení se uk l á dá zaplatit ve lhůtě 7 dnů od doručení
tohoto usnesení České republice – Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek ve výši
1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Obec Louňovice požádala v květnu 2014 o určení, že cesta vedoucí přes pozemky paní
J. k rekreačním chatám a k lesu je veřejně přístupnou účelovou komunikací. Paní J. totiž bránila
v přístupu veřejnosti na tuto cestu. Městský úřad v Říčanech žádosti nevyhověl, neboť cesta byla
sice v terénu trvale patrná a spojovala chaty s obecní komunikací, ale nebyl dán souhlas vlastníka
pozemku s průchodem osob či průjezdem vozidel. Cesta tak nesplnila všechny znaky veřejně
přístupné účelové komunikace. Obec Louňovice a A. T. (majitelka jedné z chat)
podaly proti tomuto rozhodnutí odvolání, která Krajský úřad Středočeského kraje zamítl.
[2] Paní J. požádala v červnu 2019 o určení, že tato cesta není veřejně přístupnou účelovou
komunikací. Městský úřad žádosti vyhověl, neboť cesta nebyla v terénu už vůbec patrná,
a tak nesplnila znaky veřejně přístupné účelové komunikace. Obec Louňovice a A. T.
se proti tomuto rozhodnutí odvolaly, krajský úřad však jejich odvolání zamítl.
[3] Obec Louňovice i A. T. napadly obě správní rozhodnutí u Krajského soudu v Praze.
Krajský soud žaloby spojil do jediného řízení. Jediným rozhodnutí žalobám vyhověl, správní
rozhodnutí zrušil a vrátil věci krajskému úřadu k dalšímu řízení.
[4] Proti rozsudku krajského soudu podala paní J. (stěžovatelka) kasační stížnost. Současně
požádala o přiznání odkladného účinku, aby se předešlo další zátěži správních orgánů a účastníků
řízení, na které mnohaletý spor nepřiměřeně doléhá.
[5] Obec Louňovice s přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti nesouhlasí, neboť
stěžovatelka neuvedla ani neprokázala rozhodné skutečnosti pro jeho přiznání. V případě
nepřiznání odkladného účinku jí žádná újma nevznikne, což ostatně netvrdí ani stěžovatelka.
Navíc vzhledem k délce řízení je v zájmu všech účastníků, aby správní orgány rozhodly
co nejdříve. Odkladný účinek napadeného rozsudku by rozhodnutí jen zdržel. Podobně
se vyjádřily také A. T. i krajský úřad.
[6] Kasační stížnost nemá odkladný účinek, NSS jej však může na návrh stěžovatelky
přiznat (§107 s. ř. s.). Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti soud
zjišťuje, zda jsou splněny zákonné předpoklady (§73 odst. 2 s. ř. s.), tj. zda stěžovatelce hrozí –
pro případ, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy – újma nepoměrně větší
ve srovnání s újmou, kterou by utrpěly jiné osoby, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly,
a zda odložení účinků napadeného rozhodnutí není v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[7] Institut odkladného účinku je výjimkou ze zákonného pravidla v §107 s. ř. s.;
proto i k jeho využití musejí nastat mimořádné okolnosti. Současně je na žadatelce o odkladný
účinek, aby takové okolnosti tvrdila a podrobně uvedla, proč mají kvůli nim být odloženy účinky
pravomocného rozhodnutí.
[8] Stěžovatelka spatřuje mimořádnost tohoto případu v tom, že by pokračování správního
řízení mohlo nepřiměřeně zatížit správní orgány a účastníky řízení. Ostatní účastníci řízení
však požadují rychlé rozhodnutí správních orgánů. Krajský úřad dokonce již zrušil správní
rozhodnutí a věci vrátil Městskému úřadu v Říčanech. Podle soudu tedy nelze spatřovat
jakoukoliv nepřiměřenou újmu v rychlém postupu krajského úřadu či v požadavku na brzké
vyřízení věci. Jiné okolnosti ve prospěch svého návrhu stěžovatelka netvrdí.
[9] Soud proto nepřiznal kasační stížnosti odkladný účinek podle §107 ve spojení s §73
odst. 2 s. ř. s. Tím však nijak nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé.
[10] Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá podle položky 20 sazebníku
soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soudnímu
poplatku ve výši 1 000 Kč. Podle §7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný
vznikem poplatkové povinnosti. Poplatková povinnost v daném případě vzniká dnem právní
moci tohoto usnesení [§4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích per analogiam;
srov. usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012 - 32]. Soud proto výrokem II vyzval
stěžovatelku ke splnění povinnosti zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
Soudní poplatek lze zaplatit: a) vylepením kolků na tomto tiskopisu,
nebo b) bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703–46127621/0710,
vedený u České národní banky, pobočky v Brně. Závazný variabilní symbol:
1100453821.
V Brně dne 28. ledna 2022
Zdeněk Kühn
předseda senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.
ke sp. zn.: 10 As 538/2021
podpis .................................................
Místo pro nalepení kolkových známek: