ECLI:CZ:NSS:2022:10.AS.542.2021:74
sp. zn. 10 As 542/2021 - 74
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna a soudkyň Michaely
Bejčkové a Sylvy Šiškeové v právní věci žalobce: Ing. L. M., zast. advokátem JUDr. Milošem
Tuháčkem, Převrátilská 330, Tábor, proti žalovanému: statutární město Zlín, náměstí Míru 12,
Zlín, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) Ing. Z. M., MBA, II) Ing. H. E., III) Ing. M K,
MBA, DBA, všichni zast. advokátkou Mgr. Pavlínou Řehovou, třída Tomáše Bati 400, Zlín,
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 4. 2019, čj. MMZL 063595/2019, v řízení o kasačních
stížnostech žalovaného a osob zúčastněných na řízení I)-III) proti rozsudku Krajského soudu
v Brně ze dne 29. 11. 2021, čj. 30 A 88/2019-121, o návrhu na přiznání odkladného účinku
kasačních stížností žalovaného a osob zúčastněných na řízení I)-III)
takto:
I. Kasačním stížnostem žalovaného a osob zúčastněných na řízení I-III)
se p ři zn áv á odkladný účinek spočívající v tom, že až do skončení řízení
před Nejvyšším správním soudem se pozastavují účinky rozsudku Krajského soudu
v Brně ze dne 29. 11. 2021, čj. 30 A 88/2019-121.
II. Žalovanému a osobám zúčastněným na řízení I)-III) se uk l á dá zaplatit České
republice – Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za každého
stěžovatele za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
a to ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení.
Odůvodnění:
[1] Žalobce se žádostí ze dne 28. 7. 2018 podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném
přístupu k informacím, domáhal u žalovaného sdělení informace o hrubém platu, osobním
ohodnocení, příplatku za vedení a případných dalších příplatcích několika osob (vždy šlo
o tajemníky statutárního města Zlín a ředitele městské policie), včetně osob zúčastněných
na řízení I)-III). Žalovaný tuto žádost třikrát odmítl, ale všechna tři rozhodnutí zrušil Krajský
úřad Zlínského kraje jako odvolací orgán. V pořadí čtvrtým (výše označeným) rozhodnutím
žalovaný žádost opět odmítl. Žalobce proti napadenému rozhodnutí nepodal odvolání, ale podal
proti němu žalobu u Krajského soudu v Brně. Krajský soud žalobě vyhověl, zrušil rozhodnutí
žalovaného a uložil žalovanému, aby žalobci informace poskytl.
[2] Proti rozsudku krajského soudu podaly osoby zúčastněné I-III) a následně i žalovaný
kasační stížnost. Všichni stěžovatelé v nynější věci zároveň podali návrh na přiznání odkladného
účinku. Osoby zúčastněné v návrhu uvedly, že poskytnutí informací (podrobných informací
o jejich platech za období celkem 17 let) představuje významný, trvalý a nevratný zásah do jejich
práv na ochranu soukromí, důstojnosti a rovného zacházení. Žalovaný by pak jako správce
osobních údajů dotčených osob musel jejich platové údaje poskytnout žalobci, zároveň by porušil
legitimní očekávání zaměstnanců ohledně informací, které jsou součástí osobních
zaměstnaneckých spisů. Naopak okamžité neposkytnutí by žalobci žádnou závažnou újmu
nezpůsobilo.
[3] Žalobce nesouhlasí s přiznáním odkladného účinku. Upozornil mj. na to, že má zdravotní
obtíže a poskytnutí informací by se nemusel dožít, protože délka řízení u NSS činí dva roky
a více.
[4] NSS dospěl k závěru, že stěžovatelé uvedli dostatečné důvody pro přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti podle §73 odst. 2 ve spojení s §107 s. ř. s. Předmětem řízení o kasační
stížnosti je totiž otázka, zda povinný subjekt měl požadované informace poskytnout. NSS
připomíná, že v případech, kdy krajský soud uloží povinnému subjektu poskytnout požadované
informace, by případné zrušení rozsudku a zbavení povinnosti poskytnout vyžádané informace
znamenalo úspěch ryze akademický, neboť informace by mezitím již byly poskytnuty. Naopak
přiznání odkladného účinku pouze z pohledu žadatele odloží případné poskytnutí informací
na pozdější dobu (srov. usnesení ze dne 21. 12. 2017, čj. 10 As 345/2017-35, bod 7, nebo ze dne
26. 11. 2021, čj. 5 As 328/2021-21, bod 14 a judikaturu tam citovanou).
[5] NSS uznává, že obecně existuje veřejný zájem na poskytování informací. V projednávané
věci ovšem tento obecný veřejný zájem soupeří s jiným důležitým veřejným zájmem, kterým
je ochrana údajů o majetkových poměrech třetích osob, resp. ochrana dalších osobních údajů.
V nynější věci je nutno dát dočasně přednost přiznání odkladného účinku právě s ohledem
na nezvratné následky, které by nastaly v případě, že by NSS účinky napadeného rozsudku
neodložil (opět např. 10 As 345/2017, bod 8). K žalobcově argumentaci ohledně délky řízení
před NSS pak zdejší soud dodává, že v nynější věci byly všechny kasační stížnosti podány
již odůvodněné a účastníkům momentálně jen dobíhá lhůta k vyjádření se ke kasačním
stížnostem. Ve věci samé bude rozhodnuto nanejvýš během několika málo měsíců.
[6] Do rozhodnutí o kasační stížnosti se tak pozastavují účinky rozsudku Krajského soudu
v Brně ze dne 29. 11. 2021, čj. 30 A 88/2019-121.
[7] Současně NSS upozorňuje, že usnesení o přiznání odkladného účinku může i bez návrhu
usnesením zrušit, ukáže-li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody
nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly (§73 odst. 5 ve spojení s §107 odst. 1 s. ř. s.). Přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti je svou povahou rozhodnutím předběžné povahy a nelze
z něj předjímat rozhodnutí o věci samé.
[8] Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá dle položky 20 sazebníku
soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soudnímu
poplatku ve výši 1 000 Kč. Podle §7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný
vznikem poplatkové povinnosti. Poplatková povinnost v daném případě vzniká dnem právní
moci tohoto usnesení [§4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, per analogiam; srov.
k tomu usnesení ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012 - 32]. NSS proto výrokem II vyzval všechny
stěžovatele, aby každý zaplatil soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti. Podle §33 odst. 8 s. ř. s. platí, že podá-li více osob společný návrh, jedná v řízení každý
sám za sebe a s účinky jen pro svou osobu. Podle toho je každý ze stěžovatelů povinen zaplatit
soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku ve výši 1 000 Kč samostatně. Z tohoto
důvodu soud vyzval každého ze stěžovatelů zvlášť ke splnění poplatkové povinnosti a stanovil
jim k tomu přiměřenou lhůtu.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
K výroku II: Soudní poplatek lze zaplatit: a) vylepením kolků na tomto tiskopisu,
nebo b) bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710,
vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol
pro identifikaci platby je: 1100452221. Ve shora uvedené věci je stanovena
povinnost zaplatit soudní poplatek více účastníkům řízení; závazný specifický
symbol pro osobu zúčastněnou I) je: 1, pro osobu zúčastněnou II) je: 2,
pro osobu zúčastněnou III) je: 3 a pro žalovaného je: 4.
V případě placení kolkovými známkami nalepte vždy oba jejich díly na tiskopis
na vyznačeném místě. Tiskopis podepište a vraťte jej NSS. Kolkové známky
neznehodnocujte.
V Brně dne 27. ledna 2022
Zdeněk Kühn
předseda senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.
ke sp. zn.: 10 As 542/2021
podpis: .................................................
Místo pro nalepení kolkových známek: