ECLI:CZ:NSS:2022:10.AZS.510.2021:52
sp. zn. 10 Azs 510/2021 - 52
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna,
soudce Ondřeje Mrákoty a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: O. M. L. O. A.,
zast. advokátem JUDr. Marošem Matiaškem, LL.M., Ovenecká 78/33, Praha 7,
proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 936/3, Praha 7 – Holešovice,
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 9. 2020, čj. OAM-941/ZA-ZA02-K09-PD2-2015, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 11. 2021,
čj. 13 Az 46/2020-24,
takto:
I. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 16. 11. 2021, čj. 13 Az 46/2020 - 24,
se ruší.
II. Rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 9. 2020, čj. OAM-941/ZA-ZA02-K09-PD2-2015,
se r uší a věc se v rací žalovanému k dalšímu řízení.
III. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení před městským soudem
ani na náhradu nákladů řízení před Nejvyšším správním soudem.
IV. Ustanovenému advokátovi JUDr. Maroši Matiaškovi, LL.M. se p ři zn áv á
odměna a náhrada hotových výdajů v řízení o kasační stížnosti ve výši 8 228 Kč. Tato
částka mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci
tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
[1] V tomto rozsudku se NSS opět věnuje vrtkavé bezpečnostní situaci v Iráku od poloviny
roku 2019 ve vztahu k posouzení žádosti o prodloužení mezinárodní ochrany.
[2] Žalobce (stěžovatel) je občanem Iráku. V Česku požádal na konci roku 2015 o udělení
mezinárodní ochrany. V únoru 2016 mu žalovaný udělil doplňkovou ochranu na 24 měsíců
a v březnu 2018 mu kvůli trvajícímu nebezpečí v Iráku doplňkovou ochranu prodloužil o dalších
24 měsíců. Druhé žádosti o prodloužení však žalovaný nevyhověl a doplňkovou ochranu
stěžovateli rozhodnutím ze září 2020 neprodloužil. Žalovaný dospěl k závěru, že v Iráku již
nezuří vnitřní ani mezinárodní ozbrojený válečný konflikt. Z podkladů sice plyne, že se nahodile
objevují útoky i proti civilistům, nelze ovšem říct, že by šlo o vnitřní ozbrojený konflikt.
Stěžovatel dostatečně neprokázal, že by v jeho případě byly nějaké zvýšené obavy, že právě on
bude terčem takových útoků a tedy mu hrozí vážná újma.
[3] Stěžovatel se bránil žalobou, ve které navíc uvedl, že konvertoval z šíitského islámu a nyní
je ateistou. Městský soud žalobu zamítl a ztotožnil se se závěry žalovaného.
[4] Stěžovatel v kasační stížnosti tvrdí, že městský soud a žalovaný špatně posoudili existenci
skutečného nebezpečí vážné újmy ve smyslu §14a odst. 2 písm. c) zákona č. 325/1999 Sb.,
o azylu. Situace v Iráku stále není natolik ustálená, aby šlo uzavřít, že není potřeba prodloužit
mezinárodní ochranu. Z podkladů k rozhodnutí, jakož i z dalších zdrojů plyne, že situace je
proměnlivá a civilnímu obyvatelstvu i nadále hrozí nebezpečí násilí. Stěžovatel uvádí i konkrétní
okolnosti, které zvyšují pravděpodobnost, že on sám bude po návratu vystaven nebezpečí.
Předně je aktivní v kritice vlády a šíitské politiky. V mezidobí nadto změnil vyznání – z šíity
se stal ateistou. Doplňková ochrana mu proto měla být prodloužena.
[5] Žalovaný navrhl kasační stížnost odmítnout pro nepřijatelnost, eventuálně zamítnout.
[6] Ve věcech, ve kterých před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, je
kasační stížnost přijatelná, jen pokud podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele (§104a
s. ř. s.). V souladu s judikaturou (např. usnesení ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006-39,
č. 933/2006 Sb. NSS) shledal NSS kasační stížnost přijatelnou, neboť zjistil, že rozhodnutí
městského soudu je zatíženo vadami, které mohly mít dopad do hmotněprávního postavení
stěžovatele. Městský soud i žalovaný postupovali v rozporu s judikaturou NSS týkající se aktuální
situace v Iráku a neshromáždili přesvědčivé a aktuální podklady pro posouzení věci.
[7] K proměnlivé bezpečnostní situaci v Iráku se NSS vyjadřoval již vícekrát. NSS opakovaně
dovodil, že z podkladů žalovaného nevyplývá, že by nynější situace byla již natolik stabilizovaná,
aby již cizinci nepotřebovali mezinárodní ochranu (srov. nedávno např. rozsudky
ze dne 9. 2. 2022, čj. 5 Azs 66/2021 - 32, ze dne 20. 9. 2021, čj. 1 Azs 202/2021 - 33,
ze dne 19. 10. 2021, čj. 1 Azs 292/2021 - 51 atd.).
[8] Podstatou řízení o prodloužení doplňkové ochrany je posouzení, zda se významně
a dlouhodobě změnily okolnosti, pro které byla žadateli udělena doplňková ochrana. Správní orgán
nese důkazní břemeno ve vztahu k otázce, zda nadále trvá původní důvod udělení doplňkové
ochrany, nebo zda se naopak situace v domovském státě cizince stabilizovala a jedná se o změny
natolik významné a trvalé povahy, že cizinci nehrozí reálné nebezpečí vážné újmy (rozsudky
ze dne 20. 9. 2021, čj. 1 Azs 203/2021 - 34, bod 30, ze dne 2. 6. 2020, čj. 10 Azs 428/2019 - 36,
bod 33 atd.).
[9] Aby byly podklady dostatečné, musí být relevantní, důvěryhodné a vyvážené, aktuální,
ověřené z různých zdrojů, transparentní a dohledatelné (např. rozsudek ze dne 4. 2. 2009,
čj. 1 Azs 105/2008 - 81, č. 1825/2009 Sb. NSS, bod 16). Na skutečnosti uváděné žadatelem musí
informace o zemi původu reagovat, respektive se k nim musí žalovaný jinak vyjádřit,
aby tak mohl hrozbu tvrzené újmy vyvrátit či potvrdit.
[10] Aktuálnost zpráv o zemi původu je nutno hodnotit ve vztahu ke změnám okolností v té
či oné zemi. Dojde-li totiž k určitým (pro posouzení daného azylového příběhu významným)
změnám, je nedostatečně aktuální i taková zpráva, která sice byla vypracována nedávno, avšak
nezohledňuje zásadní aktuální vývoj v dané zemi. Určující tak není a (nemůže být) jen okamžik,
kdy byla zpráva vypracována. V konkrétním případě může být za aktuální považována zpráva
stará i několik let (je-li situace v dané zemi stabilní). Naopak tam, kde dochází k překotným
změnám, je nutno trvat na dodržování přísnějších požadavků a průběžné aktualizaci podkladů
pro rozhodnutí (viz rozsudek ze dne 22. 1. 2020, čj. 6 Azs 109/2019 - 74, bod 17 či rozsudek
Krajského soudu v Praze ze dne 8. 8. 2017, čj. 45 Az 21/2016 - 55, č. 3714/2018 Sb. NSS).
[11] NSS zjistil, že ve spise založené zprávy potvrzují oficiální porážku tzv. „islámského státu“
v Iráku v roce 2017 (což nikdo nezpochybňuje), rozhodně však neobsahují informace o tom,
že by v Iráku došlo k takovým zásadním a trvalým změnám situace, že udělení doplňkové ochrany již
není zapotřebí. Naopak, téměř všechny žalovaným obstarané zprávy
1
obsahují informace o tom,
že i přes oficiální porážku „islámského státu“ je situace v Iráku značně nestabilní. V celém Iráku,
včetně Bagdádu, působí mnoho vojenských jednotek (milicí), které fakticky ovládají podstatnou
část iráckého území. Tyto milice jsou radikální, často spojené s různými náboženskými proudy.
Přestože nejde o subjekty řízené přímo státem, těší se významnému politickému postavení. Státní
orgány se proti milicím neodvažují zasáhnout, naopak jsou samy často terčem jejich útoků.
[12] Tyto skutečnosti nelze s ohledem na překotný vývoj, kterým irácká společnost
v posledních letech prochází, překlenout pouhým konstatováním, že bojovníci samozvaného
„islámského státu“ byli oficiálně v roce 2017 poraženi. Tento závěr totiž nezohledňuje další vývoj
situace v Iráku. Chtěla-li žalovaná uzavřít, že v Iráku skutečně došlo k podstatným a trvalým
změnám celkové bezpečnostní situace, musí mít tento závěr ve zprávách o zemi původu
skutečnou oporu. Tak tomu však v nyní projednávaném případě (zatím) není.
[13] Žalovaný ani městský soud se dostatečně nevypořádali ani s individualizací ohrožení
stěžovatele. I když stěžovatel uvedl, že je v pravidelném kontaktu s protivládními aktivisty v Iráku
(kritizuje tam např. výpadky elektřiny a politiku tamních šíitských lídrů) a že mu třetí osoby
vyhrožují telefonicky a přes sociální sítě, žalovaný to označil za účelové tvrzení. Takovýto
argumentační styl však nepřispívá k přezkoumatelnosti rozhodnutí žalovaného. Je obecně známo,
že některé příspěvky na sociálních sítích (např. Facebook) existují jen omezenou dobu, proto není
s podivem, že stěžovatel při výpovědi říkal, že příspěvky na sociálních sítích po určité době
„mizí“, tudíž je nemohl žalovanému po nějaké době ani ukázat.
[14] Podobně městský soud v bodě 24 rozsudku uvedl, že „k pronásledování za účast
na demonstraci by mohlo dojít pouze v případě aktivního a zcela dobrovolného jednání žalobce“ a že je to
možnost „hypotetická a dá se jí předejít“. Demonstrací, na kterých zemřeli jeho přátelé, se stěžovatel
dle soudu nikdy neúčastnil, účast na demonstracích je dle městského soudu „zcela dobrovolná“,
tedy stěžovatel se jich účastnit nemusí. S tím NSS nemůže souhlasit. Argument městského soudu,
že stěžovatel má přestat vyjadřovat nesouhlas s politikou vlády, je absurdní. Takovouto
argumentací městský soud zpochybňuje smysl azylového práva. Městský soud by musel ukázat,
že ochrana stěžovatele je při naplňování jeho politických práv v Iráku dostatečně a efektivně
zajištěna. V žádném případě ale nemohl stěžovateli vzkázat, aby politických práv přestal využívat.
[15] Před městským soudem stěžovatel nadto uvedl, že již není šíitským muslimem, ale stal
se ateistou. Stěžovatel tvrdí, že tyto informace uvedl již při ústním pohovoru s žalovaným, to
ale z protokolu o tomto pohovoru nevyplývá. I kdyby však ke změně vyznání došlo v mezidobí
od zamítnutí žádosti a rozsudkem městského soudu, měl soud na takový žalobní bod reagovat.
V případech mezinárodní ochrany totiž dochází k prolomení §75 odst. 1 s. ř. s. Podle čl. 46
1
Jde o následující dokumenty: informace OAMP: situace etnických a náboženských menšin, bezpečnostní situace,
návraty ze dne 18. 3. 2019; informace OAMP: Irák – bezpečnostní a politická situace v zemi ze dne 2. 6. 2020;
informace Ministerstva zahraničních věcí ČR ze dne 11. 3. 2020; zpráva Ministerstva zahraničních věcí USA
o dodržování lidských práv za rok 2019 ze dne 11. 3. 2020; zpráva Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) údaje
o zemi – Irák, 2018; zpráva Rakouského centra pro výzkum a dokumentaci o zemích původu a azylu (ACCORD),
duben 2020; zpráva ČTK – Irácké síly provedly zátah na milice, zadržely tři vůdce ze dne 26. června 2020.
odst. 3 směrnice 2013/32/EU (tzv. procedurální směrnice)
2
soud rozhodující o žalobě musí
provést úplný a ex nunc přezkum (srov. nedávno rozsudek ze dne 10. 3. 2022,
čj. 10 Azs 537/2021 - 31, body 11-13, včetně další judikatury). Městský soud ale v bodě 18
rozsudku jen odkázal na první žádost o mezinárodní ochranu v roce 2015 a nijak se blíže
nezabýval tím, že se víra stěžovatele od té doby mohla změnit (tím méně se pak zabýval právními
a faktickými dopady takové změny, pokud k ní tedy došlo).
[16] Kasační stížnost je proto důvodná. NSS rozsudek podle §110 odst. 1 s. ř. s. zrušil.
S ohledem na důvody zrušení rozsudku (většinu pochybení lze přičíst již žalovanému) NSS zrušil
též žalobou napadené rozhodnutí žalovaného a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení [§110
odst. 2 písm. a) s. ř. s. ve spojení s §78 odst. 4 s. ř. s.].
[17] Žalovaný nyní musí obstarat takové podklady, na jejichž základě komplexně posoudí
situaci v Iráku. Zejména pak vyvrátí či potvrdí tvrzení stěžovatele o hrozbě vážné újmy ve smyslu
§14a odst. 2 písm. c) zákona o azylu. Tato (individualizovaná) hrozba spočívá mj. jak v tvrzené
protivládní politické aktivitě, tak v (údajné) změně stěžovatelovy víry. Žalovaný bude muset
shromáždit dostatečně aktuální a trefné podklady, případně též provést další pohovor k žádosti,
aby bylo možné stěžovatelovu žádost o prodloužení mezinárodní ochrany řádně posoudit
z hlediska všech zákonných podmínek. V dalším průběhu řízení se žalovaný vyvaruje opomenutí
rozhodujících skutečností, zlehčování stěžovatelovy situace a zjistí, zda stěžovateli – v případě
návratu to Iráku – může hrozit skutečné nebezpečí vážné újmy ve smyslu §14a zákona o azylu.
[18] NSS je posledním soudem, který o věci rozhodl. Proto musí určit náhradu nákladů celého
soudního řízení. O náhradě rozhodl v souladu s §60 odst. 1 ve spojení s §120 s. ř. s. Stěžovatel
sice byl ve věci úspěšný, ovšem žádné náklady řízení mu v řízení před městským soudem
ani před NSS nevznikly. Žalovaný pak ve věci úspěch neměl. Proto NSS rozhodl tak, že žádný
z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o žalobě ani o kasační stížnosti (výrok III).
[19] NSS ustanovil stěžovateli usnesením ze dne 20. 1. 2022 advokáta pro řízení o kasační
stížnosti. Hotové výdaje a odměnu za zastupování advokáta v takovém případě platí stát (§35
odst. 10 s. ř. s.). Odměnu advokáta tvoří odměna za zastupování v řízení o kasační stížnosti,
tj. za dva úkony právní služby – převzetí věci a doplnění kasační stížnosti. Odměna
podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, činí 3 100 Kč za úkon [§7 bod 5, §9 odst. 4
písm. d) a §11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu]. Ke každému úkonu právní služby je třeba
připočíst 300 Kč paušální náhrady hotových výdajů podle §13 odst. 3 advokátního tarifu.
Advokát je plátcem DPH, odměna 6 800 Kč je proto navýšena o 21 %, tj. o 1 428 Kč. Celková
částka ve výši 8 228 Kč bude vyplacena z účtu NSS do jednoho měsíce od právní moci tohoto
rozsudku (výrok IV).
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 11. května 2022
Zdeněk Kühn
předseda senátu
2
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro
přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany, Úř. věst. L 180, 29. 6. 2013, s. 60-95