ECLI:CZ:NSS:2022:12.KSZ.5.2021:47
sp. zn. 12 Ksz 5/2021 - 47
ROZHODNUTÍ
Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Petra
Mikeše, Ph.D., zástupce předsedy senátu JUDr. Jana Engelmanna, a přísedících JUDr. Marka
Bodláka, Mgr. Zdeňka Snášela, JUDr. Jiřího Machourka a prof. JUDr. PhDr. Miloše Večeři, CSc.
při ústním jednání dne 16. 2. 2022 ve věci návrhu městské státní zástupkyně v Brně ze dne
25. 11. 2021, sp. zn. 1 SPR 317/2021 - 95, na zahájení řízení o kárné odpovědnosti Mgr. Denisy
Mrkývkové, státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Brně,
takto:
I.
Podle §314r odst. 4 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, přiměřeně aplikovaného v kárném řízení
dle §25 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů,
se schvaluje dohoda o vině a kárném opatření,
která byla uzavřena mezi kárnou navrhovatelkou a kárně obviněnou dne 15. 12. 2021.
II.
V souladu se schválenou dohodou o vině a kárném opatření se
Mgr. Denisa Mrkývková,
nar. X, státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Brně,
trvale bytem X,
podle §19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních
exekutorů
u z n á v á v i n n o u , ž e
1. dne 3. 2. 2020 v jednací síni Městského soudu v Brně jako státní zástupkyně Městského
státního zastupitelství v Brně v postavení strany trestního řízení u hlavního líčení ve věci vedené
u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 88 T 164/2019 měla problémy přednést řádně obžalobu
a v průběhu hlavního líčení usínala, neboť byla pod vlivem léků, které ovlivňovaly její řádné
zastupování obžaloby v tomto řízení,
2. dne 22. 6. 2020 v jednací síni Městského soudu v Brně jako státní zástupkyně Městského
státního zastupitelství v Brně v postavení strany trestního řízení vystupovala u hlavního líčení
ve věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 88 T 130/2019 měla problémy s artikulací
při přednesu závěrečné řeči a problémy s jejím formulováním, neboť byla pod vlivem léků,
které ovlivňovaly její řádné zastupování obžaloby v tomto řízení,
3. dne 2. 8. 2021 v době okolo 14.00 hodin v Brně v budově Městského státního zastupitelství
v Brně na chodbě 2. patra se ve své kanceláři nacházela pod vlivem alkoholu, který byl cítit z její
kanceláře až na chodbu, když z otevřené kanceláře byl slyšet její telefonický rozhovor,
kdy mluvila těžce, špatně artikulovala a bylo zjevné, že se nachází pod vlivem alkoholu,
4. dne 4. 8. 2021 v 9.37 hodin v Brně v budově Městského státního zastupitelství v Brně jí byl
jako státní zástupkyni Městského státního zastupitelství v Brně přidělen a předložen spis spisové
značky 2 ZK 121/2021, k vypracování návrhu na potrestání, jednalo se o zkrácené řízení
se zadržením, které vyžaduje bezodkladné prostudování s ohledem na omezení osobní svobody
podezřelého a rozhodnutí, zda bude ze zadržení propuštěn či bude podán návrh na potrestání
a zadržená osoba předána soudu, kdy při náhodné kontrole vedoucí kanceláře bylo zjištěno,
že v otevřené kanceláři spí s hlavou položenou na tomto spise, ve kterém neučinila žádný úkon,
spis pak musel být zpracován jiným státním zástupcem, neboť po probuzení kárně obviněná
jevila silné známky podnapilosti, proto u ní byla provedena dechová zkouška přístrojem Dräger,
kdy dechovou zkouškou v 12.15 hodin byla naměřena hodnota 2,81 promile v alkoholu v těle,
přičemž těchto jednání se dopustila
v rozporu s povinností stanovenou v §106 odst. 4 písm. c) a e) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku
práce, jimiž je stanovena povinnost dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele
k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byla řádně seznámena, a řídit
se zásadami bezpečného chování na pracovišti a povinnost nepožívat alkoholické nápoje
a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato
pracoviště, a nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele,
v rozporu s povinností stanovenou v §24 odst. 2 zákona č. 283/1993 Sb., o státním
zastupitelství, vystříhat se všeho, co by mohlo vzbuzovat důvodné pochybnosti o dodržování
odborných, svědomitých, odpovědných, nestranných a spravedlivých postupů a co by mohlo
ohrozit vážnost funkce státního zástupce, nebo vážnost státního zastupitelství, anebo ohrozit
důvěru v nestranný a odborný výkon působnosti státního zastupitelství nebo státního zástupce,
v rozporu se svým slibem vedeným v §18 odst. 3 zákona č. 283/1993 Sb., o státním
zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého, mimo jiné, slíbila ministru spravedlnosti,
že při svém výkonu funkce státního zástupce i v soukromém životě bude chránit důstojnost
svého povolání,
ve vztahu ke skutkům 3. a 4. v návaznosti na zmíněné pak i v rozporu s Pracovním řádem
Krajského státního zastupitelství v Brně ze dne 1. 4. 2007 sp. zn. 1 SPR 243/2007, s nímž byla
seznámena dne 1. 11. 2013, konkrétně pak v rozporu s čl. 16 písm. b) tohoto interního předpisu,
dle něhož je zaměstnanec povinen se při výkonu funkce i v občanském životě vystříhat všeho, co
by mohlo narušit vážnost státního zastupitelství, a v rozporu s čl. 28 tohoto interního předpisu,
který stanoví, že za porušení pracovní kázně se považuje požívání alkoholických nápojů
a zneužívání jiných omamných prostředků na pracovištích státních zastupitelství v obvodu
působnosti Krajského státního zastupitelství v Brně, kdy za porušení pracovní kázně se považuje
i skutečnost, dostaví-li se zaměstnanec na pracoviště pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných
prostředků,
t ed y
zaviněně porušila povinnosti státního zástupce a zaviněným jednáním ohrozila důvěru
v odbornost postupu státního zastupitelství, a snížila vážnost a důstojnost funkce státního
zástupce,
č í m ž s p á c h a l a
kárné provinění podle §28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství,
a z a t o se j í u k l á d á
podle §30 odst. 1 písm. b) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, kárné opatření
snížení platu o 15 % na dobu 12 měsíců.
Odůvodnění:
I. Průběh řízení
[1] Kárná navrhovatelka podala na kárně obviněnou dne 26. 11. 2021 kárný návrh. V něm jí
kladla za vinu, že dne 3. 2. 2020 na hlavním líčení vedeném u Městského soudu v Brně ve věci
sp. zn. 88 T 164/2019, měla problémy přednést řádně obžalobu a v průběhu hlavního líčení
usínala. Dne 22. 6. 2020 na hlavním líčení vedeném u stejného soudu ve věci
sp. zn. 88 T 130/2019, měla problémy s artikulací při přednesu závěrečné řeči a problémy s jejím
formulováním. Jednání kárně obviněné bylo důsledkem toho, že byla pod vlivem léků, které
ovlivňovaly její řádné zastupování obžaloby. K těmto událostem kárně obviněná uvedla,
že v dané době užívala lék Neurol. Z příbalové informace k tomuto léku vyplývá, že účinnou
látkou v tomto léku je přípravek alprazolam. Dále kárná navrhovatelka kárně obviněné kladla
za vinu, že dne 2. 8. 2021 byla v budově Městského státního zastupitelství v Brně pod vlivem
alkoholu, a že dne 4. 8. 2021 v 9:37 jí byl předložen spis k vypracování návrhu na potrestání,
který vyžadoval bezodkladné prostudování, jelikož se jednalo o zkrácené řízení se zadržením.
Kárně obviněné však měla ve své kanceláři spát, aniž by v dané věci učinila jakýkoliv úkon.
Po probuzení jevila známky podnapilosti, proto jí byla v 12:15 hod. provedena dechová zkouška
s výsledkem 2,81 promile alkoholu v těle. Tím podle návrhu porušila povinnost uloženou jí
v §106 odst. 4 písm. c) a e) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v §24 odst. 2 zákona
č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, v čl. 17 písm. b) a čl. 28 Pracovního řádu Krajského
státního zastupitelství v Brně ze dne 15. 4. 2017, sp. zn. 2 SPR 65/2017, se kterým byla
seznámena 1. 11. 2013, a učinila tak v rozporu se slibem dle §18 odst. 3 zákona o státním
zastupitelství. Zároveň však bylo doloženo, že kárně obviněná začala navštěvovat se svými
problémy lékaře.
[2] Kárná navrhovatelka navrhla jako kárné opatření snížení platu o 20 % po dobu 1 roku.
[3] Přípisem ze dne 14. 12. 2021 kárně obviněná kárnému soudu sdělila, že má zájem
na uzavření dohody o vině a kárném opatření. Rovněž doložila aktuální lékařskou zprávu,
dle které je v kontaktu s jeho ordinací a nebylo zjištěno porušování abstinence.
[4] Dne 15. 12. 2021 předložila kárná navrhovatelka soudu návrh na schválení dohody o vině
a kárném opatření, kterou uzavřela s kárně obviněnou téhož dne. V dohodě bylo sjednáno kárné
opatření snížení platu o 15 % na dobu 12 měsíců.
[5] V rámci předběžného šetření podle §13 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců,
státních zástupců a soudních exekutorů (dále jen „zákon o kárném řízení“), předseda senátu
ověřil, že kárný návrh má oporu v podkladech, uzavřená dohoda odpovídá návrhu na zahájení
kárného řízení a pro skutky, které jsou předmětem kárného návrhu, nebyla kárně obviněná dříve
postižena.
[6] Dne 16. 2. 2022 proběhlo ve věci ústní jednání. Při ústním jednání předseda senátu kárně
obviněnou poučil přiměřeně podle §314q odst. 3 tr. řádu, přičemž kárně obviněná potvrdila,
že sjednané dohodě rozumí, prohlášení o tom, že spáchala skutky, které jsou jí kladeny za vinu,
učinila dobrovolně a bez nátlaku a byla poučena o svém právu na obhajobu a jsou jí známy
důsledky sjednání dohody, tedy že se vzdává práva na projednání věci při řádném ústním jednání.
Dále byl proveden výslech kárně obviněné a další důkazy související s posouzením toho, zda jsou
splněny podmínky pro schválení dohody o vině a kárném opatření. Přestože §314q odst. 5 tr. ř.
stanoví, že se při projednávání návrhu na schválení dohody o vině a trestu dokazování neprovádí,
kromě případného výslechu obviněného, kárný senát v rozhodnutí ze dne 20. 11. 2019, čj.
12 Ksz 5/2019 - 87, ve věci Tomáše Sáni, dovodil, že kárný soud může, pokud to považuje
pro rozhodnutí o návrhu na schválení dohody za nezbytné, provést v nezbytném rozsahu
dokazování. Soud proto provedl listinné důkazy v podobě lékařských zpráv od MUDr. P. Z.
ze dnů 10. 8. 2021, 25. 10. 2021 a 13. 12. 2021, ze kterých vyplynulo, že se kárně obviněná léčí
s problémem konzumace alkoholu. Dále provedl úřední záznam o namátkově provedených
dechových zkouškách na pracovišti Městského státního zastupitelství v Brně, z nějž vyplynulo,
že od posledního vytýkaného jednání nebyl u kárně obviněné ani jednou naměřen alkohol v krvi.
II. Hodnocení soudu
[7] Soud se nejprve zabýval včasností návrhu. Dle §29 zákona o státním zastupitelství zaniká
odpovědnost státního zástupce, nebyl-li do 2 let podán návrh na zahájení kárného řízení. Skutky,
kterých se kárně obviněná dopustila, se staly ve dnech 3. 2. 2020, 22. 6. 2020, 2. 8. 2021
a 4. 8. 2021. Kárná navrhovatelka podala kárný návrh dne 26. 11. 2021. Objektivní lhůta tak byla
zachována.
[8] Dle §9 odst. 1 zákona o kárném řízení musí být návrh na zahájení kárného řízení podán
nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o skutečnostech týkajících
se kárného provinění. Kárná navrhovatelka v návrhu uvedla, že se o jednáních kárně obviněné
u hlavních líčení specifikovaných pod body 1 a 2 dozvěděla dne 17. 8. 2021 od místopředsedy
Městského soudu v Brně. K dalším dvěma vytýkaným jednáním došlo ve lhůtě kratší než 6
měsíců. I subjektivní lhůta je tak zachována.
[9] Nejvyšší správní soud již v minulosti dospěl k závěru, že i v kárném řízení je na základě
§25 zákona o kárném řízení přiměřeně aplikovatelný institut dohody o vině dle trestního řádu
(viz usnesení ze dne 17. 1. 2019, čj. 13 Kss 5/2018 - 71, ve věci Martina Valehracha, nebo citované
rozhodnutí ve věci Tomáše Sani). Soud proto posuzoval podmínky pro schválení dohody o vině
a kárném opatření stanovené trestním řádem.
[10] Soud nemůže podle §314r odst. 2 tr. řádu dohodu schválit mimo jiné jen tehdy, pokud
je nesprávná, což zahrnuje i situaci, že je v rozporu se zákonem (viz bod 5 rozhodnutí Nejvyššího
správního osudu ze dne 15. 4. 2019, čj. 11 Kss 8/2018 - 199, ve věci Ilony Miklové).
[11] Podle §175a tr. řádu lze o dohodě o vině a trestu jednat jen tehdy, jestliže výsledky
vyšetřování dostatečně prokazují závěr, že se skutek stal, že tento skutek je trestným činem
a že jej spáchal obviněný. Při přiměřené aplikaci těchto ustanovení na základě §25 zákona
o kárném řízení tedy musí z dosud zajištěných podkladů vyplývat, že se stal skutek, tento skutek
je kárným proviněním, a že jej spáchal kárně obviněný.
[12] Soud dospěl k závěru, že tyto podmínky jsou splněny. Skutek, tak jak je popsán
ve skutkové větě, odpovídá podkladům ve spise a tento skutek je kárným proviněním.
[13] Podle §18 odst. 6 zákona o státním zastupitelství platí, že pracovní poměr státních zástupců
se řídí zákoníkem práce, pokud tento zákon nestanoví jinak.
[14] Podle §106 odst. 4 písm. c) a e) zákoníku práce platí, že Každý zaměstnanec je povinen dbát
podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých
se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci. […] Zaměstnanec je povinen […] c)
dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
s nimiž byl řádně seznámen, a řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti a informacemi zaměstnavatele,
[…] e) nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele
a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele a nekouřit
na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci. Zákaz požívání
alkoholických nápojů se nevztahuje na zaměstnance, kteří pracují v nepříznivých mikroklimatických podmínkách,
pokud požívají pivo se sníženým obsahem alkoholu, a na zaměstnance, u nichž požívání těchto nápojů je součástí
plnění pracovních úkolů nebo je s plněním těchto úkolů obvykle spojeno.
[15] Kárný senát se zabýval otázkou, zda lék Neurol je možné považovat za návykovou látku
ve smyslu §106 odst. 4 písm. e) zákoníku práce. Z příbalové informace tohoto léku vyplývá,
že účinnou látkou je látka alprazolam. Návykovou látku definuje §2 odst. 1 písm. a)
zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů. Na tento
zákon odkazuje i zmiňované ustanovení zákoníku práce v poznámce pod čarou. Dle daného
zákona ve znění účinném do 31. 12. 2021 se pro účely tohoto zákona rozumí návykovými látkami
omamné látky a psychotropní látky uvedené v přílohách č. 1 až 7 nařízení vlády o seznamu návykových látek.
Tímto nařízením je nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek. V příloze č. 7
tohoto nařízení je uveden „Seznam č. 7 psychotropních látek“, ve kterém je zařazena i látka
„Alprazolam“. Látku alprazolam, tedy i lék Neurol, je možné označit za návykovou látku. Kárný
senát si je vědom, že s účinností od 1. 1. 2022 byla změněna definice omamných látek dle zákona
o návykových látek. Touto změnou však došlo pouze ke zpřesnění definice bez vlivu na nyní
posuzovanou věc.
[16] Podle §24 odst. 2 věty první zákona o statním zastupitelství státní zástupce je při výkonu své
funkce, ve svém osobním životě i při výkonu svých politických práv povinen vystříhat se všeho, co by mohlo
vzbuzovat důvodné pochybnosti o dodržování povinností uvedených v odstavci 1, ohrozit vážnost funkce státního
zástupce nebo vážnost státního zastupitelství anebo ohrozit důvěru v nestranný a odborný výkon působnosti
státního zastupitelství nebo státního zástupce.
[17] Stav, do kterého se kárně obviněná přivodila požitím léků a vliv, který to mělo
na zúčastněné osoby při hlavních líčeních, kterých se kárně obviněná účastnila ve dnech
3. 2. 2020 a 22. 6. 2020, lze jistě považovat za jednání, které ohrožuje vážnost funkce státního
zástupce a nepřímo pak i vážnost státního zastupitelství. Veřejnost vnímá veřejnou opilost
(či v posuzovaných skutcích č. 1 a 2 domnělou opilost způsobenou omámeností) značně
negativně. Tento čin je pak významně umocněn tím, že v danou dobu byla kárně obviněná
účastníkem soudního jednání, jehož důstojnost má být zvláště chráněna, neboť se jednání dotýká
zcela zásadních práv zúčastněných osob. Jednáním ohrožujícím vážnost funkce státního zástupce
je rovněž i přivození se do stavu rozpoznatelné opilosti na pracovišti a v případě skutku pod č. 4
do opilosti s naměřenou hodnotou 2,81 promile alkoholu v těle rovněž na pracovišti. Ve všech
posuzovaných případech mohla kárně obviněná jen těžko kvalitně vykonávat svou funkci a hájit
veřejný zájem. Státní zástupci musí jít v dodržování právních předpisů příkladem, neboť jsou to
výlučně oni, kdo podává obžalobu k soudu a viní tak jiné ze spáchání trestných činů,
tedy nejzávažnějšího protiprávního jednání. Takto výrazné porušení zákonných povinností
ohrožuje pak jistě důvěryhodnost takové osoby jako toho, kdo má protiprávní jednání stíhat.
[18] Obdobné lze vztáhnout i ke slibu, který kárně obviněná složila při nástupu do funkce
státního zástupce. V tomto slibu, uvedeném v §18 odst. 3 zákona o státním zastupitelství, státní
zástupce slibuje, že bude dodržovat to, co mu následně vyplývá za povinnosti ze zákona
o státním zastupitelství. Jde například o výše zmíněnou povinnost vystříhat se všeho, co
by mohlo ohrozit vážnost funkce státního zástupce. Dle kárného senátu je tak zahrnutí slibu
do výčtu porušených povinností nadbytečné. Vzhledem k tomu, že však toto porušení bylo
zahrnuto do sjednané dohody, kárný senát do výčtu porušených povinností nezasahoval, neboť
jde v podstatě jen o jiné vyjádření porušení dalších vytýkaných povinností.
[19] Mezi účastníky řízení je nesporné, že se kárně obviněná seznámila s Pracovním řádem
KSZ v Brně ze dne 15. 4. 2017. V něm jsou v §16 uvedeny povinnosti zaměstnanců. V odst. 1
písm. b) tohoto ustanovení je uvedena povinnost vystříhat se ve výkonu funkce všeho, co
by mohlo narušit vážnost státního zastupitelství. Kárný senát v tomto směru opravil zjevnou
nesprávnost kárného návrhu i uzavřené dohody, jelikož kárná navrhovatelka odkazovala
na porušení povinnosti dle §17 odst. 1 písm. b) Pracovního řádu KSZ v Brně, které
však neexistuje. Je však zřejmé, že zamýšlela uvést ustanovení §16 odst. 1 písm. b) pracovního
řádu, který stanoví povinnost vystříhat se všeho, co by mohlo narušit vážnost státního
zastupitelství, tedy povinnost, kterou argumentuje navrhovatelka. Z §28 Pracovního řádu KSZ
v Brně vyplývá zákaz požívání alkoholických nápojů na pracovišti, či dostavení se zaměstnance
na pracoviště pod vlivem alkoholu. K tomu lze dále poznamenat, že toto ustanovení stanovuje
zákaz zneužívání omamných prostředků na pracovišti a dostavení se na pracoviště pod vlivem
omamného prostředku. Ustanovení §27 daného řádu používá pojem „omamné látky“. Tento
předpis tak zjevně pojmy „omamný prostředek“ a „omamné látky“ považuje za rovnocenné.
Striktně formálně vzato, dle výše vyloženého zákona o návykových látkách je látka alprazolam
zařazena mezi psychotropní látky, nikoliv omamné. Tyto dva typy látek zákon rozlišuje. Soud
proto vychází z toho, že vytýkané porušení §16 odst. 1 písm. b) Pracovního řádu KSZ v Brně
vztahovala navrhovatelka ke skutkům 3 a 4 skutkové věty, dle kterých byla kárně obviněná
pod vlivem alkoholu, nikoliv již ke skutkům 1 a 2, dle kterých byla pod vlivem návykové látky,
resp. její podskupiny psychotropní látky. V tomto směru proto soud zpřesnil právní kvalifikaci
vytýkaného jednání.
[20] Podle §28 zákona o státním zastupitelství kárným proviněním je zaviněné porušení povinností
státního zástupce, zaviněné chování nebo jednání státního zástupce, jímž ohrožuje důvěru v činnost státního
zastupitelství nebo v odbornost jeho postupu anebo snižuje vážnost a důstojnost funkce státního zástupce. Jak
bylo uvedeno shora, kárně obviněná porušila povinnosti vyplývající z §106 odst. 4 písm. c)
a e) zákoníku práce, §24 odst. 2 a 18 odst. 3 zákona o státním zastupitelství a §16 odst. 1
písm. b) a 28 Pracovního řádu KSZ v Brně. Zároveň se jednalo i o jednání, které snižuje vážnost
a důstojnost funkce státního zástupce ve smyslu §28 zákona o státním zastupitelství. S ohledem
na vliv, které muselo mít jednání kárně obviněné na účastníky zmiňovaných hlavních líčení,
opakování tohoto jednání a míru opilosti, ve kterém byla kárně obviněná v případě skutků
pod č. 3 a 4, nelze uvažovat o tom, že by se snad jednalo jen o drobné pochybení, které by nebylo
na místě řešit v kárném řízení.
[21] Ve vztahu k požití alkoholu na pracovišti dospěla ke stejným závěrům ostatně již i dřívější
kárná judikatura (viz např. rozhodnutí NSS ze dne 5. 3. 2013, čj. 12 Ksz 13/2012 - 60, ve věci
Martina Luštíka a Michaela Dostála, nebo ze dne 16. 12. 2020, čj. 12 Ksz 5/2020 - 49, ve věci Petry
Tittkové).
[22] Vytýkané jednání bylo zaviněné. Ve vztahu ke skutkům 1 a 2, tedy účasti na hlavních
líčeních, jde o minimálně nepřímý úmysl, neboť kárně obviněná si musela být vědoma, že léky
mohou ovlivnit její vnímání a svým následným jednáním může ohrozit a snížit vážnost
a důstojnost funkce státního zástupce. Ve vztahu k přivození se do stavu opilosti se jednalo
o zavinění ve formě přímého úmyslu, neboť kárně obviněná sama přiznala, že požitím alkoholu
reagovala na stresové situace v rodině a do tohoto stavu se tak přivedla úmyslně.
[23] Soud dle přiměřeného použití §314r odst. 2 tr. řádu dohodu neschválí též v případě,
že jsou druh a výše navrženého kárného opatření zjevně nepřiměřené závažnosti kárného
provinění. Důvodem pro neschválení dohody o vině a kárném opatření podle §314r odst. 2
trestního řádu, pokud jde o sjednané kárné opatření, je pouze situace, pokud je kárné opatření
zcela zjevně nepřiměřené závažnosti spáchaného kárného provinění (k tomu viz též rozhodnutí
ve věci Tomáše Sani, nebo rozhodnutí ze dne 1. 6. 2020, čj. 11 Kss 2/2020 - 88, ve věci Petra Nováka).
[24] Kárný senát se ve své rozhodovací praxi již zabýval opilostí státních zástupců
nebo podezřením na opilost. Ve zmiňované věci Martina Luštíka a Michaela Dostála bylo od uložení
kárného opatření upuštěno, neboť projednání kárného provinění bylo postačující. V rozhodnutí
NSS ze dne 15. 9. 2009, 12 Ksz 1/2008 - 97, ve věci Ireny Wantulové, byla kárně obviněné zjištěna
hladina alkoholu ve výši 0,9 promile, přičemž bylo uloženo kárné opatření spočívající ve snížení
platu o 20 % na dobu 6 měsíců. Ve věci Petry Tittkové, které bylo naměřeno 3,39 g/kg alkoholu
v krvi a byla již za konzumaci alkoholu kárným senátem postižena v minulosti (viz body 3
a 22 daného rozhodnutí), bylo jako kárné opatření uloženo snížení platu o 20 % na 10 měsíců.
Ve věci Petry Tittkové také kárný senát poukázal i na judikaturu Nejvyššího soudu k tomu,
že zjištění alkoholu v krvi zaměstnance neznamená vždy (bez dalšího) porušení jeho povinností
takové intenzity, aby je bylo možné kvalifikovat jako závažné porušení povinnosti, které by mělo
vést ke skončení pracovního poměru, u státního zástupce tedy k jeho odvolání z funkce (viz bod
18 daného rozhodnutí). Z pohledu kárné judikatury tedy nyní uložené opatření nijak nevybočuje
z předchozí praxe kárného soudu. Je však třeba uvést, že se v uvedených situacích nejednalo
o opakované užití omamných látek a alkoholu během relativně krátké doby i přes varování
nadřízených. Soud však přihlédl k tomu, že se kárně obviněná s těmito problémy začala léčit,
přičemž z lékařských zpráv a z kontrol prováděných na pracovišti je zřejmé, že léčbu aktuálně
zvládá. I z jejího výslechu je zřejmé, že svého jednání lituje, její jednání bylo způsobeno
rodinnými problémy a vynakládá veškeré úsilí, aby tomuto jednání do budoucna zabránila.
[25] Jako pozitivní okolnost lze hodnotit to, že kárně obviněná vykonává funkci státní
zástupkyně dlouhou dobu a řádně, přičemž i ze strany kárně obviněné byla po odborné stránce
hodnocena jako velmi dobrá státní zástupkyně s dlouhou bezproblémovou praxí, což plyne
z jejího osobního spisu. Z toho důvodu byla v roce 2018 jmenována jako školitelka právních
čekatelů. Kárně obviněná si je vědoma svého problému, projevila lítost nad svými činy a doložila,
že situaci řeší za pomoci lékaře. Zjevně se tedy snaží, aby k obdobnému jednání v budoucnu již
nedošlo. Bez sjednané dohody by navíc bylo obtížně prokazatelné, zda se v případě prvních dvou
skutků jednalo o požití omamných látek. Dle kárného senátu tak je pravděpodobné, že se kárně
obviněná poučila ze svého jednání a další provinění v souvislosti s alkoholem či omamnými
látkami se již nebudou opakovat.
[26] Nyní uložené opatření snížení platu o 15 % na dobu 12 měsíců, tedy v polovině zákonné
sazby, není s přihlédnutím k výše uvedenému dle kárného senátu zcela zjevně nepřiměřeně.
Kárnému senátu proto sjednané kárné opatření nebránilo dohodou schválit.
[27] Soud proto shledal, že jsou splněny podmínky pro schválení dohody vymezené v §314r
tr. řádu, a proto ji výrokem I. schválil.
[28] Výrokem II. v souladu s §314r odst. 4 tr. řádu ve spojení s §25 zákona o kárném řízení
rozhodl o vině kárně obviněné a o kárném opatření v souladu s uzavřenou dohodou o vině
a kárném opatření.
VI. Závěr
[29] Kárné opatření snížení platu se vůči kárně obviněné uplatní od prvního dne měsíce
následujícího po dni právní moci rozhodnutí (§30 odst. 4 zákona o státním zastupitelství).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí ne n í odvolání přípustné.
V Brně dne 16. února 2022
JUDr. Petr Mikeš, Ph.D.
předseda kárného senátu
ve věcech státních zástupců