infNSsVyrok8,

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 21.06.2022, sp. zn. 16 Kss 1/2022 - 57 [ rozhodnutí / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2022:16.KSS.1.2022:57

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2022:16.KSS.1.2022:57
sp. zn. 16 Kss 1/2022 - 57 ROZHODNUTÍ Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a členů JUDr. Roberta Waltra, Mgr. Olgy Houžvičkové, Mgr. Dagmar Jersákové, JUDr. Ivo Jahelky a doc. JUDr. Jana Svatoně CSc., ve věci kárného navrhovatele předsedy Okresního soudu ve Vyškově JUDr. Mgr. Aleše Vylama, proti kárně obviněnému JUDr. Petru Doleželovi, soudci Okresního soudu ve Vyškově, o návrhu na zahájení řízení o kárné odpovědnosti soudce ze dne 20. 1. 2022 takto: Podle §314r odst. 4 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů, přiměřeně aplikovaného v kárném řízení dle §25 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, na návrh kárného navrhovatele s e sc hv a l uj e d o ho da o v i ně a k árn ém o p at ř en í která byla uzavřena v sídle Okresního soudu ve Vyškově dne 20. 1. 2022 mezi kárným navrhovatelem, předsedou Okresního soudu ve Vyškově, JUDr. Mgr. Alešem Vylamem a kárně obviněným soudcem Okresního soudu ve Vyškově JUDr. Petrem Doleželem a JUDr. Petr Doležel nar. X soudce Okresního soudu ve Vyškově je v i n e n podle §19 odst. 1 kárného zákona že ve věci vedené u Okresního soudu ve Vyškově pod sp. zn. 4 C 253/2019 vyhlásil rozsudek dne 16. 9. 2021, a ačkoli byla lhůta k jeho vyhotovení a vypravení předsedou soudu prodloužena do 10. 12. 2021, vydal pokyn, aby bylo v systému ISAS vyznačeno v rozporu s §158 odst. 4 o. s. ř. prodloužení lhůty až do 14. 1. 2022, předložil rozsudek soudní kanceláři k vypravení až dne 17. 1. 2022 a způsobil tak nedůvodné průtahy v řízení 4 C 143/2018 vyhlásil rozsudek dne 9. 9. 2021, a ačkoli byla lhůta k jeho vyhotovení a vypravení předsedou soudu prodloužena do 10. 12. 2021, vydal pokyn, aby bylo v systému ISAS vyznačeno v rozporu s §158 odst. 4 o. s. ř. prodloužení lhůty až do 14. 1. 2022, předložil rozsudek soudní kanceláři k vypravení až dne 17. 1. 2022 a způsobil tak nedůvodné průtahy v řízení 6 C 216/2016 vyhlásil rozsudek dne 27. 9. 2021, a ačkoli byla lhůta k jeho vyhotovení a vypravení předsedou soudu prodloužena do 23. 12. 2021, vydal pokyn, aby bylo v systému ISAS v rozporu s §158 odst. 4 o. s. ř. vyznačeno prodloužení lhůty až do 14. 1. 2022, předložil rozsudek soudní kanceláři k vypravení až 19. 1. 2022 a způsobil tak nedůvodné průtahy v řízení t e dy zaviněně porušil povinnost odeslat stejnopis rozsudku účastníkům, popřípadě jejich zástupcům ve lhůtě třiceti dnů, případně prodloužené předsedou soudu až o dalších šedesát dnů dle §158 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, povinnost rozhodovat bez průtahů podle §79 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, přísedících a státní správě soudů, a povinnost vykonávat svědomitě svou funkci a při výkonu funkce se zdržet všeho, co by mohlo narušit důstojnost soudcovské funkce nebo ohrozit důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů podle §80 odst. 1 téhož zákona, čí mž s p ách al kárné provinění podle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., a za t o se m u u k l á dá podle §88 odst. 1 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb. k árn é o p at řen í sní ž e ní pl a t u o 20% na d o b u 5 měs í ců . Odůvodnění: [1] Nejvyššímu správnímu soudu jako soudu kárnému byl doručen návrh kárného navrhovatele na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti soudce Okresního soudu ve Vyškově, JUDr. Petra Doležela, ze dne 20. 1. 2022. V tomto návrhu bylo kárně obviněnému vytýkáno, že jako soudce Okresního soudu ve Vyškově nedodržel ve třech (ve výroku rozhodnutí specifikovaných) případech lhůtu pro odeslání stejnopisu vyhotovení rozsudku účastníkům dle §158 odst. 4 o. s. ř., přestože mu byla tato lhůta předtím předsedou soudu opakovaně prodlužována. Rovněž mu bylo vytýkáno, že dle jeho pokynu bylo ve všech případech v informačním systému pro administrativu okresních soudů (dále jen „ISAS“) vyznačeno další prodloužení lhůt, ačkoli tomu tak ve skutečnosti nebylo. [2] Spolu s podaným návrhem byl kárnému senátu předložen dokument s názvem „Dohoda o vině a kárném opatření“ ze dne 20. 1. 2022. Obsahuje dohodu uzavřenou mezi kárným navrhovatelem a kárně obviněným týkající se skutků spočívajících v tom, že kárně obviněný jako soudce Okresního soudu ve Vyškově zavinil ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeným jednáním neodůvodněné průtahy a porušení §158 odst. 4 o. s. ř. Kárně obviněný a kárný navrhovatel shodně prohlásili, že se skutek stal a je kárným proviněním na základě §87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích. [3] Za tyto skutky navrhl kárný navrhovatel, ve shodě s kárně obviněným a se zohledněním judikatury kárných senátů v obdobných věcech, kárné opatření snížení platu o 20 % na dobu 5 měsíců. [4] Při jednání dne 21. 6. 2022 kárný senát posoudil předloženou dohodu o vině a kárném opatření a neshledal k ní výhrad. Přítomní účastníci potvrdili, že dohoda vyjadřuje jejich pravou a svobodnou vůli. Předseda kárného senátu proto uzavřel, že další dokazování se provádět nebude (§314q odst. 5 trestního řádu). Kárný senát se zaměřil na posouzení, zda je dohoda správná a přiměřená z hlediska souladu se zjištěným skutkovým stavem nebo z hlediska druhu a výše navrženého kárného opatření. [5] Kárný senát se zabýval nejprve tím, zda byl návrh podán v rámci otevřených lhůt, vyplývajících z ustanovení §9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb. Dospěl přitom k závěru, že objektivní i subjektivní lhůta byly v daném případě bezpečně dodrženy. Kárný návrh byl podán již několik týdnů poté, kdy bylo v systému ISAS dle pokynu kárně obviněného vyznačeno v rozporu se skutečností prodloužení lhůt k vypravení rozsudků (nejzazší řádně prodloužený termín k vypravení byl stanoven do 10. 12. 2021 resp. 23. 12. 2021). [6] V souzené věci došlo k souběhu dvou kárných provinění, a to zaviněné nečinnosti soudce, který zapříčinil průtahy v řízení tím, že nevyhotovil písemné vyhotovení rozsudku ve třech věcech v zákonem stanovených lhůtách, prodloužených navíc předsedou soudu na jejich maximální možnou délku, a dále vydáním pokynu k záznamu v systému ISAS o tom, že je lhůta k vypracování rozsudku dále prodloužena, což bylo v rozporu jak s §158 odst. 4 o. s. ř., tak se skutečností, že předseda soudu žádnou lhůtu k vypracování rozsudku do 14. 1. 2022 resp. do 19. 1. 2022 neprodloužil. Fakticky se tak jedná o vícečinný souběh kárných provinění, projednávaný ve společném řízení (§88 odst. 4 zákona o soudech a soudcích). [7] Jako závažnější kárný soud hodnotí, a je si této skutečnosti vědom i kárně obviněný, zásah do informačního systému a zanesení objektivně nepravdivých údajů do něj. ISAS, jakožto informační systém, slouží mj. k evidenci některých procesně významných skutečností, jež se odehrály soudním řízení. Je zásadním nástrojem dohledu, kontroly a řízení rozhodovací činnosti soudu; jeho prostřednictvím oprávněné osoby čerpají informace o chodu soudu (výkonu soudnictví) za účelem jejich dalšího použití s legitimním očekáváním jejich pravdivosti. Jsou-li ale evidované údaje objektivně nepravdivé, vede to nutně ke snížení, potenciálně až k eliminaci, informační hodnoty systému jako takového. Oprávněné osoby jsou pak při čerpání informací z informačního systému uváděny v omyl, v jehož důsledku např. nepřijmou potřebná organizační nebo kontrolní opatření. Jednání soudce, jež má za cíl zavedení nepravdivého údaje do informačního systému, tak směřuje ke snížení informovanosti zejména vedení soudu, vede k maření efektivity kontrolní činnosti a zamezuje přijetí nápravných opatření (shodně rozhodnutí ze dne 23. 11. 2021, č. j. 13 Kss 4/2021 - 165). [8] Pokud jde o průtahy při vyhotovování rozsudku, vytýkané jednání bezpochyby dosahovalo intenzity kárného provinění. Je-li rozhodování v zákonem stanovených či přiměřených lhůtách považováno za součást práva na spravedlivý proces, nelze nedůvodné průtahy v řízení, spočívající v této věci v nezákonných prodlevách při vyhotovování písemného rozsudku hodnotit jinak, než jako zaviněné porušení povinnosti soudce a jako jednání způsobilé přinejmenším narušit důvěru ve spravedlivé rozhodování soudů, jak to má na mysli ustanovení §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb. Jestliže již věc dospěje do toho stádia, kdy je vyhlášeno meritorní rozhodnutí, pak soudce, jemuž byla věc přidělena, byť by i byl jinak přetížen, má prvořadý úkol vyhotovit rozhodnutí písemně tak, aby byla dodržena zákonná lhůta pro jeho odeslání stranám, a tento úkol je třeba považovat za prioritní i ve vztahu k většině dalších úkonů, které je daný soudce povinen v rámci výkonu své funkce činit (shodně rozhodnutí ze dne 14. 5. 2014, č. j. 13 Kss 2/2014 - 74 nebo ze dne 25. 4. 2018, č. j. 13 Kss 7/2017 - 68). [9] Užívání dohody o vině a kárném opatření jako institutu kárného řízení vycházejícího z přiměřeného použití dohody o vině a trestu (§314o a násl. trestního řádu) je již zaběhlou praxí kárných senátů Nejvyššího správního soudu ve věcech soudců. V rozhodnutí jednoho z nich ze dne 15. 4. 2019, č. j. 11 Kss 8/2018 - 199, bod 12, se uvádí: „Kárný soud považuje možnost uzavřít dohodu o vině a kárném opatření za vhodné vyústění kárného řízení, protože jde o projev žádoucí sebereflexe nejen na straně kárně obviněného soudce, ale i na straně kárného navrhovatele, je-li předsedou soudu, u nějž soudce působí. (…) Obě strany jsou tak již v procesu sjednávání dohody aktivně vtaženy do řešení jejich společného problému. Předpokladem účinného a dlouhodobě udržitelného řešení je i „manažerská práce“ se soudcem ze strany vedení soudu tak, aby v budoucnu byl schopen svou práci efektivněji organizovat, samozřejmě v míře slučitelné s postavením nezávislého soudce. Schopnost vzájemné otevřené komunikace předurčuje úspěch takového řešení, sjednání dohody o vině a kárném opatření je pak toho příslibem.“ [10] Kárný senát přihlédl ke konkrétním důvodům, které kárně obviněný předkládal ke zdůvodnění, proč se kárného provinění dopustil. Reflektoval stanovisko kárně obviněného, že bezprostředním důvodem nedodržení zákonných lhůt k vypravení rozsudků byla situace vyplývající z faktického zajišťování vyřizování agendy souběžně ve více soudních odděleních. To plyne i z vyjádření kárného navrhovatele při ústním jednání, který souběžným působením kárně obviněného ve dvou senátech vysvětloval postupné prodlužování lhůt k vypravení rozhodnutí. Při úvaze o přiměřenosti sjednaného kárného opatření zohlednil kárný senát i stanovisko soudcovské rady Okresního soudu ve Vyškově ze dne 4. 2. 2022, které zdůrazňuje vedle odborných schopností a flexibility kárně obviněného i jeho ochotu přijímat i rozpracovanou agendu z jiných senátů, ale i připravenost v době nedostatku soudců působit vedle občanskoprávního, opatrovnického či dědického úseku i na úseku trestním. Z osobního spisu kárně obviněného jakož i z vlastní evidence pak kárný senát ověřil, že proti kárně obviněnému nebylo v posledních pěti letech vedeno kárné řízení. [11] Jelikož dohoda o vině a kárném opatření, kterou strany uzavřely, vyhovovala zákonným kritériím, kárný soud ji schválil a rozhodl o vině a kárném opatření v souladu s ní. Dospěl k závěru, že dohoda vychází z pochybení kárně obviněného, bere v úvahu podstatné okolnosti věci a obsahuje kárné opatření nevybočující z mezí přiměřeného. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí ne ní odvolání přípustné. V Brně dne 21. června 2022 Mgr. David Hipšr předseda kárného senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:21.06.2022
Číslo jednací:16 Kss 1/2022 - 57
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Rozhodnutí
uznání viny - schválení dohody
Účastníci řízení:
Prejudikatura:11 Kss 8/2018 - 199
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2022:16.KSS.1.2022:57
Staženo pro jurilogie.cz:04.05.2024